Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť smlouvy jsou ve skutečnosti veřejně jednoduše dohledatelné. Po pořadu toto uznal také sám Vitula ve svém vyjádření.

Příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje a obchodní společnost s majetkovou účastí kraje CEJIZA, s.r.o. jsou od 1. 7. 2016 povinnými subjekty dle účinného zákona o registru smluv (§ 2 odst. 1 písm. h) a n) zákona č. 340/2015 Sb.). K 1. 10. 2016 publikovala Správa a údržba silnic JMK (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 181 smluv a objednávek v registru smluv.

K 1. 10. 2016 publikovala obchodní společnost CEJIZA (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 6 smluv v registru smluv.

Na hodnocený výrok lídra koalice TOP 09 a ŽÍT Brno reagoval právě Jiří Vitula a představitel Žít Brno Matěj Hollan dne 1.10. 2016 následující tiskovou zprávou:

„Lídr Jan Vitula v diskuzi uvedl, že krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nezveřejňuje smlouvy v registru smluv.Tento údaj není pravdivý. Mylná informace pocházela z přípravy na debatu, kdy dle všeho, nefungovalo vyhledávání v databázi Registru smluv. Po zadání jména organizace nebyly nalezeny žádné smlouvy, jméno organizace ani nenaskakovalo v našeptávači. Stejně tak se nic nevyhledalo ani po zadání IČO.Po odvysílání pořadu jsme byli upozorněni na uvedení nepravdivé informace a skutečně jsme zjistili, že Správa smlouvy zveřejňuje, že šlo jen o nějaký krátkodobý výpadek vyhledávání v databázi.Za poskytnutí této mylné informace se hejtmanu Haškovi i voličům omlouváme. Máme zájem o korektní vedení kampaně, publikovat vědomé nepravdy není náš styl, proto i tato okamžitá omluva.“

Byť má Fiala pravdu, že Babiš nepřipravuje vyrovnaný rozpočet na rok 2017, vnucuje mu to, že se k tomu sám zavázal, že tak učiní. Nicméně Babišovo vyjádření předseda ODS dezinterpretuje, k předložení vyrovnaného rozpočtu se Babiš ve skutečnosti nezavázal, mluvil "pouze" o stavu, kdy bude možné takto sestavený rozpočet předložit.

Andrej Babiš na téma dosažení vyrovnaného státního rozpočtu mluvil v červnu 2014 skutečně v Otázkách Václava Moravce (čas 29:50), kde byl hostem spolu s Miroslavem Kalouskem. Zcela konkrétně uvedl (přikládáme část přepisu pořadu):

"Andrej BABIŠ
My potřebujeme systémové opatření na výběr daní, ano? A my potřebujeme investovat, navyšovat výdaje. A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako. O tom.

Václav MORAVEC
Promiňte, v roce 2017, když budou fungovat všechna ta opatření, tak by mohl být vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní.

Václav MORAVEC
Takže by mohl být v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, já nevím, jestli se to povede, ale takový je cíl."

Babiš tedy neslíbil, že v roce 2017 bude navrhovat státní rozpočet. Uvedl, že pokud se přijmou jím navrhované kroky, tak se dostaneme do situace, kdy bude možné vyrovnaný rozpočet sestavovat. Na přímou otázku, zde bude vyrovnaný rozpočet v roce 2017 uvedl, že neví, jestli se to povede.

Je nepochybně pravdou, že na letošní rok Babiš nenavrhuje vyrovnaný rozpočet, ale počítá se s deficitem 60 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

Téměř polovina zemí EU má věk odchodu do důchodu vyšší než 65 let a pokud jde o strop pro navyšování věku odchodu, většina zemí EU jej má nad 65 let.

Mnoho zemí Evropské unie se v posledních letech zabývá posouváním věkové hranice nutné pro odchod do penze, přičemž tento posun je typicky vázán na průměrný věk dožití v dané zemi. Ve zprávě vydané Evropskou komisí (str. 15) je patrné, že trend zvyšování věku odchodu do důchodu lze pozorovat ve značné části členských zemí. Jak dále plyne z této zprávy, plány jednotlivých zemí pro zvyšování důchodové hranice často počítají s revizemi v dalších letech, což znamená, že věk odchodu do penze v těchto zemích bude pravděpodobně dále vzrůstat. Do té doby je však maximální limit, tedy „strop“, stanoven. Naproti tomu český penzijní systém takový strop nemá. Dodejme, že některé penzijní systémy (např. nizozemský, dle dat Sociale Verzekeringsbank, poskytovatele státních důchod) navazují věk odchodu do důchodu na očekávanou dobu dožití. Věk odchodu zde tak může také stoupat, byť nejde o automatický nárůst.

Automatický mechanismus dosažení důchodového věku, jak český systém nazývá ministerstvo práce a sociálních věcí například ve své tiskové zprávě ze srpna 2016, prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez konečné hranice. Česká republika tedy skutečně nemá věkový strop pro odchod do důchodu. U jiných států rovněž najdeme mechanismus pravidelného navyšování, avšak alespoň dočasně zastropovaný. Příkladem je Německo (z. o penzijním pojistěn í, něm.), kde věk odchodu stoupá každoročně o jeden měsíc (od r. 2025 bude stoupat o 2 měsíce), avšak v r. 2029 dosáhne toto navyšování stropu a, nedojde-li do té doby ke změně zákona, zastaví se.

Co se týče aktuální výše důchodového věku v členských státech Evropské unie, můžeme vycházet z údajů finského Centra pro důchody (ETK, zákonem zřízená organizace, jejíž vedení je jmenováno ministerstvem). Údaje nabízené Českou správou sociálního zabezpečení jsou bohužel "pouze orientační" a nepřesné např. už pro uvedené Německo (ČSSZ uvádí 67 let, což je strop, nikoli aktuální věk odchodu). Finské ETK pak uvádí aktuální věk odchodu do důchodu i maximální strop, kterého může podle současné legislativy dosáhnout.

Dle uvedených dat pak věk odchodu do důchodu alespoň pro některé lidi již dnes převyšuje 65 let v 11 zemích EU. Sobotka navíc hovoří o stropech, které přesahují 65 let ve většině zemí EU. Např. občané Irska by měli do důchodu odcházet až v 68 letech od r. 2028 (srov. oficiální údaje Citizens Information Board, angl.).

ČR je sice jedinou zemí, u které jsme nenašli strop pro automatické navyšování věku odchodu do důchodu, nicméně Sobotkův výrok vesměs není pravdivý: naprostá většina zemí EU nemá maximum pro věk odchodu do důchodu 65 let. Více než 3 země mají věk odchodu i strop vyšší. Navíc i jiné země postrádají "strop" navyšování věku odchodu do důchodu, jen přitom nevyužívají automatické navyšování, nýbrž např. vazbu na očekávanou dobu dožití.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože 238 policistů a občanských zaměstnanců ÚOOZ sice podpořilo veřejně své nadřízené, neuvedli ovšem, že zvažují odchod od Policie České republiky.

Stanovisko policistů a obč. zaměstnanců ÚOOZ SKPV, jak jej publikovaly např. Lidovky.cz, uvádí:

" Za daných okolností nám nezbývá, než se plně postavit za stanovisko našich velitelů odborů a expozitur ÚOOZ, vyjádřené v jejich otevřeném dopise ze dne 9. 6. 2016, adresovaném ministru vnitra, a vyjádřit jim tímto naši plnou podporu. Mimořádně nás zasáhlo, že řada z nich, včetně ředitele, vedení a také řadových příslušníků ÚOOZ, považuje svůj nesouhlas s navrhovanými reformami za natolik zásadní, že vylučují možnost svého dalšího působení v řadách Policie ČR."

Avšak v tomto prohlášení, které zmíněný počet policistů podepsal, není řečeno, že by i oni sami zvažovali odchod z Policie ČR. Hovoří pouze o odchodu svých nadřízených a také o obavách z reorganizace.

Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Petr Fiala kontruje Andreji Babišovi, který naopak tvrdí, že mezi lednem 2014, kdy se stal ministrem financí, a současností se v ČR daně snížily.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb, ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta klesala a výrok Petra Fialy tedy není pravdivý. V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť prezident Zeman zplošťuje syrský problém na 2 strany sporu, i když zde působí řada dalších aktérů. Obecně také popisuje syrskou opozici jako radikálně islamistickou po vzoru an-Núsrá, což neodpovídá realitě. Skupiny, které bojují proti prezidentu Asadovi, jsou výrazně rozmanitější.

Syrský problém je velmi složitý. Jedním z hlavních faktorů je, že se do něj zapojuje velká řádka aktérů a nejde o 2 strany sporu, jak uvádí Zeman. Jako příklad komplikovanosti situace v Sýrii uvádíme grafiku CNN (zdroj grafiky zde), která popisuje základní aktéry a vztahy mezi nimi.

V případě opozice pak nelze tvrdit, že existuje jednotná fronta, která by navíc byla jen radikálně islamistická. V Sýrii v současnosti bojuje proti Asadově vládě několik hlavních uskupení povstalců.

Kromě přímo bojujících stran existuje také politické křídlo opozice Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil, které působí v zahraničí a je hlavním partnerem při pokusech o nalezení mírového řešení, jak jsme již dokazovali v roce 2015 zde.

Mezi hlavní opoziční uskupení patří Army of Conquest (Jaish al-Fatah, JaF), jež zahrnuje radikální islamistické skupiny bojující proti Asadovu režimu a Hizballáhu. Sem patří například Jabhat Fateh al-Sham, tedy prezidentem zmiňovaná bývalá an-Núsra.

Další významnou skupinou jsou Syrian Democratic Forces (SDF). Jedná se o uskupení povstaleckých antijihadistických skupin syrských Kurdů, Turkmenů, Arabů a dalších menšin na severu Sýrie. Toto uskupení je v současnosti vůči Asadovu režimu většinou neutrální.

Poslední významnou skupinou je Free Syrian Army (FSA), která je původně uskupením neislámských sil bojujících proti Asadovu režimu. V současnosti je FSA v úpadku, ale jednotlivé části i nadále působí v rámci jiných skupin. Nálepka FSA je aktuálně také používána pro Tureckem podporované jednotky na severu Sýrie.

Komplikovanost současné opozice ukazuje i příklad jednotek, které se účastnily letošního pokusu o osvobození Allepa v srpnu–září 2016. Hlavní síly zde sice byly islamistické, ale podporované byly i jednotkami patřícími k tzv. umírněné opozici.

Složitý vztah k islamistické opozici a její rozmanitost ukazuje přehledně také akademická studie „Syrian oposition guide“ (. pdf) nebo toto shrnutí i méně významných opozičních skupin.

Nabízí se také otázka, zda je možné hovořit o jednotné straně Asada, když ji tvoří tolik nesourodých částí od pravidelné syrské armády a místních milicí přes libanonský Hizballáh až k iráckým a íránským šiítským jednotkám.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že v Sýrii neexistuje jen radikálně islamistická opozice vůči Asadovi. Situace je na obou stranách konfliktu mnohem složitější, než jak ji prezident vykresluje.