Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není možné posoudit míru polských obav v oblasti dodávek oceli a železné rudy z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s případným vstupem Číny do skupiny tržních ekonomiky a důsledků, které to přinese. Nepodařilo se nám dohledat ani prohlášení polské strany k této věci z doby, kdy v Polsku byl na návštěvě ministr průmyslu a obchodu.

Polský vicepremiér a ministr pro místní rozvoj (ministerstwo rozwoju) Morawiecki 29. února 2016 prohlásil, že Polsko společně s dalšími státy EU bude vyvíjet aktivity v Evropské komisi s cílem omezit dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Dále prohlásil, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by rovněž poškodilo polský průmysl dumpingovými cenami. Není zřetelné jasné, který dumpingový dovoz představuje pro Polsko větší problém.

Oficiální polská tisková zpráva z 5. února 2016 z jednání ministra Mládka a Morawieckého se pouze zaměřuje na prohloubení česko-polské spolupráce.

Je pravdou, že Německo i Švédsko patří mezi migranty nejžádanějšícílové destinace, ve Švédsku se jedná o nejvyšší počet žadatelů o azyl (hovoří se zde o počtu 163 000 příchozích v roce 2015) v přepočtu na obyvatele této země. Zmiňované plány na deportaci uprchlíků přednesl švédský ministr vnitra, proto výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Švédsko se nyní skutečně chystá odmítnout žádost o azyl 60 000-80 000 žadatelům (“Mluvíme zde o 60 000 lidech, ale to číslo může narůst až na 80 000”), jejichž návrat leteckou přepravou je plánován v řádech následujících let. Tato informace nepochází z úst švédského premiéra, nýbrž ministra vnitra Anderse Ygemana, k němuž se v obdobném duchu přidává i jeho finský protějšek prostřednictvím svého zástupce. Švédsko tak po kontrole dokladů na hranici s Dánskem zavedené v lednu (tímto opatřením klesl počet žadatelů o azyl z 10 000 na 800 týdně) potvrzuje svůj rezervovaný postoj k přijímání migrantů.

Rovněž Norsko vyslalo jasný signál, že jeho otevřenost má své limity, když na svět pronikla zpráva, že migranty ze svého území deportuje do Ruska, za což si vysloužilo kritiku OSN.

Město Lišov, jehož je Jiří Švec starosta, podporoval Hospic Sv. Jana N. Neumanna v roce 2008 (str. 22), 2011 (str. 38), 2012 (str. 44), 2013 (str. 39), 2014 (str.41). Taktéž ho podporoval minulý rok a podporuje ho i letošní.

Město Lišov se řadí do kategorie dárců přispívajících 10 tisíc až 100 tisíc korun.

Nepodařilo se nám doložit čísla, o kterých Miloš Zeman mluví. Výrok tedy zůstává neověřitelný.

Předně, metodiky pro výpočet nezaměstnanosti se liší: podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí bylo k 31. srpnu 2016 nezaměstnaných 388,5 tisíc, což by přibližně odpovídalo proklamovaným “necelým 400 tisícům.” MPSV však nemonitoruje nebo nezveřejňuje počet osob, které pracovat mohou, leč nechtějí. Sám Zeman říká, že čerpá z “odborných odhadů,” ty se nám však nepodařilo vypátrat. Jisté indicie poskytuje Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015. Informuje například, že až 130,4 tisíc osob nepracuje, údajně pracovat chce, ale práci aktivně nevyhledávají. Ke zmiňovaným 80 % to je však stále ještě daleko.

Jiná je metodika ČSÚ, která v srpnu letošního roku udávala 209,7 tisíc nezaměstnaných (metodika ČSÚ počítá s tím, že započítaný člověk musí aktivně hledat práci a být schopen nastoupit do dvou týdnů). Podle ní tedy dalších 126 tisíc osob nepracuje a práci ani aktivně nehledá (nesplňují podmínky pro nezaměstnané), ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěli. “Většina osob,které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání.” Podle ČSÚ je také momentálně osob nezaměstnaných déle než jeden rok 91,2 tisíc, z toho však nelze vyvodit jejich nechuť k práci.

Co se týče osob se zdravotním postižením a matek samoživitelek, nezaměstnaných osob se zdravotním postižením bylo v srpnu 2016 v evidenci Úřadu práce 55 410. To tvoří 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Obdobná aktuální data týkající se samoživitelek nejsou dostupná.

Ani jeden z těchto ukazatelů bez dalšího nedokazuje, že by 80 % nezaměstnaných nechtělo pracovat, výrok tedy zůstává neověřitelný.

Jiří Běhounek skutečně není členem sociální demokracie, za kterou působí jako poslanec a hejtman. Dokládá to web Volby.cz, Běhounek je na kandidátce ČSSD zapsán jako bezpartijní.

Členství Běhounka v Komunistické straně Československa pak popisuje web Naši politici.cz, který popisuje, že hejtman byl v KSČ v letech 1985–1989.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen, jako neověřitelný, protože i přes výklad ministerstva vnitra, existuje možnost, že se situace ohledně výkladu bude muset řešit před soudem.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí č.491/2001 sb. neřeší ve své části o volitelnosti institut státní služby. Je tedy opravdu možné, aby paní Drábová byla ve funkci neuvolněné místostarostky obce Pyšely.

Podobně se k místům zastupitelů pro obec či kraj vyjadřuje i zákon č.234/2014 sb. o služební poměru. Ten jen taxativně vymezuje pozice neslučitelné s přijetím do služebního poměru státního zaměstnance v §33. Neřeší tedy již ty osoby, které ve služebním stavu jsou.

Jediným zákonem, který nějakým způsobem hovoří neslučitelností funkcí je zákon o volbách do zastupitelstev krajů č.130/2000 sb.. Ten byl novelizován v dubnu 2016, i když je pasáž o neslučitelnosti stejná jak ve znění z roku 2000, a je tedy otázkou zda mluvit o modernosti zákona v této záležitosti jak tvrdí ministr Chovanec. Ve své novele řeší právo volit §5, neslučitelnost funkcí pak bod 2 tohoto paragrafu:

(2) Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná:

• a)s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• b)s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• c)s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.

Podstatou současného sporu je právě rozpor mezi zákonem o volbách do zastupitelstev krajů, který slučitelnost funkcí neumožňuje a který by podle stanoviska ministerstva vnitra měl mít přednost před novějším zákonem o státní službě, který slučitelnost státní služby a zastupitele nezakazuje pro osoby, které již ve služebním stavu jsou.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože v současné době existují minimálně dva výklady těchto dvou zakonů, a je pravděpodobné, že se o soulad obou norem bude muset pokusit soud, jak naznačují někteří advokátní experti jako např. Pavel Mates.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ministr Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.

S kauzou týkající se firem Mrencové, které poskytují Jihomoravskému kraji služby, přišla MF Dnes. Podle jejích zjištění byla Jana Mrencová osobou ukrytou za Lucií Proutníkovou, jež roky mediálně vystupovala za hejtmana Haška, posílala jeho tiskové zprávy atd.

Haškova vyjádření ke kauze se proměňovala a do svých tvrzení se zamotával. Nejprve v souvislosti s Mrencovou mlžil a tvářil se, že ji příliš nezná. „Firma, ve které figuruje nebo figurovala paní Mrencová, myslím v minulosti dělala nějaká mediální školení směrem k úředníkům,"řekl například. Potom připouštěl, že ji „asi někdy viděl“ a že její firma pro kraj pořádala mediální školení. Ještě později přiznal širší spolupráci s ní.

Neexistenci osoby Lucie Proutníkové potvrdila Denisa Kapitančiková, bývalá šéfka tiskového odboru hejtmanství. Mrencová, která se za Proutníkovou skrývala, se podle ní chovala jako šedá eminence a schvalovala všechny mediální výstupy. Popisovala také způsob, jakým si vykazovala činnost: „Mrencová někdy žádala, ať jí posíláme fotografie z akcí a následně nám je zase posílala nazpět. Fakturovala si to jako svou činnost pro úřad.“ Mrencová je přitom nepravomocně odsouzena k podmínce za to, že slibovala za peníze uplácet novináře. Jihomoravský kraj platil za služby dvěma společnostem, se kterými je lobbistka Mrencová spojována. První bylo Producentské centrum Profil, ve němž je podle obchodního rejstříku Jana Mrencová společníkem, zatímco jednatelem je její druh Miloš Skácel.

Druhou společností je Marketingové centrum Profil, ve kterém v současnosti figuruje pouze její druh Miloš Skácel a Mrencová v něm podle rejstříku nikdy nefigurovala. iDNES.cz však tvrdí, že vůči kraji za Marketingové centrum Profil vystupovala opět jen Mrencová.

Na základě výše popsaných skutečností vyplývá, že kraj neměl uzavřenou smlouvu s Lucií Proutníkovou (toto jméno nefiguruje v rejstříku u žádné ze dvou firem).

Od roku 2011 Jihomoravský kraj zaplatil za služby těmto firmám 3,7 milionů korun. Přesné částky, které oběma firmám kraj vyplatil mezi lety 2011–2016, jsou uvedené v následující tabulce zveřejněné brno.iDNES.cz (který se odvolává na materiály poskytnuté tiskovou mluvčí kraje):

Zdroj: podle dat iDNES.cz

Kontrolní výbor zastupitelstva opravdu podpořil Haška. Výbor prováděl kontrolu právních předpisů. Podle protokolu kontrolního výboru (5. Zpráva o činnost výboru kontrolního, .docx, s. 2) „kontrola musí být provedena v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zároveň připomněl, že postup JMK jako zadavatele při zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz je upraven směrnicí 18/INA-KrÚ-Zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz“.

Výsledkem kontroly je, že „nebylo zjištěno nedodržení právních předpisů, včetně interních právních předpisů KrÚ na úseku samostatné působnosti“. (s. 7)

Vztahem mezi úřadem a lobbisty se má dále zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupce úřadu rozhoduje o ukončení shromáždění, policie v jeho přítomnosti může zakročit jenom na základě jeho rozhodnutí.

Dle § 12 zákona o právu shromažďovacím rozhoduje o rozpuštění shromáždění zástupce úřadu. Zástupce nejprve vyzve svolavatele shromáždění, aby shromáždění neprodleně ukončil, pokud tak svolavatel neučiní, rozpustí jej zástupce sám.

Policie České republiky nemá v přítomnosti zástupce úřadu rozhodovací pravomoc, policejní útvary jsou pouze oprávněny zakročit k rozpuštění shromáždění na základě předchozího rozhodnutí zástupce úřadu. V případě, že není zástupce úřadu přítomný, mohou o ukončení shromáždění rozhodnout příslušníci Policie České republiky.