Přehled ověřených výroků

Výrok je označen jako nepravdivý, protože v původním plánu reorganizace policie žádná zmínka o opětovném vzniku Finanční policie není a žádný výstup ministra Chovance z této doby, který by jeho slova potvrdil není dohledatelný.

Veřejná vyjádření ke vzniku Finační policie, která byla bez náhrady zrušena v roce 2007, jsou dohledatelná v červnu roku 2016. Tehdy o potřebě obnovy Finanční policie diskutoval Andrej Babiš s Milošem Zemanem. Ta by měla vzniknout k 1. lednu 2017 a její zaměření by podle Chovance pokrývalo daňové úniky, spolupráci s celníky a dalšími subjekty v rámci nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Policejní prezident Tomáš Tuhý zmínil na tiskové konferenci (čas 16:00) k reorganizaci policie (15. června 2016) snahu o zaměření se na problematiku bývalé Finanční policie v rámci sekce korupce a závažné hospodářské trestné činnosti u nově zřízené centrály.

Ministr vnitra však zmiňuje vznik Finační policie jako záměr, který v figuroval již v původních plánech. Prezentace Policie ČR (.pptx, viz obrázek), která byla použita při této tiskové konferenci k reorganizaci z 15. června však uvádí opak. Jediná informace, která se v této prezentaci o Finanční policii nachází, je zmínka o jejím dřívějším zrušení.

Ani koncepce rozvoje Policie ČR (.pdf) pro roky 2016–2020, vydaná letos v květnu, neobsahuje nic, co by mělo Finanční policii připomínat. Koncepce v přehledu na str. 56 u části 3.3.3. Hospodářská kriminalita dokonce počítá s posilováním UOKFK (Protikorupční policie, která byla ve skutečnosti sloučena s ÚOOZ), není zde tedy zmíněn opětovný vznik Finanční policie.

Prezident republiky si opravdu sám vybírá vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a další vedoucí pracovníky, dle zákona o Kanceláři prezidenta republiky je jmenuje i odvolává dle vlastního názoru. Mezi tyto pracovníky patří i Jindřich Forejt, který je ředitelem protokolu.

Postavení Kanceláře prezidenta republiky je upraveno v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Prezident republiky dále stanovuje vnitřní organizaci Kanceláře a okruh vedoucích pracovníků, které jmenuje a odvolává. Jindřich Forejt jako ředitel Odboru protokolu mezi vedoucí pracovníky patří. Kromě schématu vlevo dole to dokládá i odpověď (.pdf, str. 1) Kanceláře prezidenta republiky dle zákona o přístupu ke svobodným informacím, která Jindřicha Forejta zahrnuje mezi vedoucí pracovníky.

Zdroj: www.hrad.cz

Kancelář prezidenta republiky ani její pracovníci nespadají pod služební zákon, neboť nesplňují podmínky vymezené v § 3 zákona o státní službě (Kancelář prezidenta republiky je sice zřízená zákonem, ale není výslovně označena jako správní úřad či orgán státní správy). Potvrzuje to i seznam (.pdf) služebních úřadů vedený Ministerstvem vnitra, který Kancelář prezidenta republiky neobsahuje.

Jindřich Forejt se stal ředitelem protokolu Kanceláře prezidenta republiky v roce 2004, Miloš Zeman jeho pozici ředitele protokolu 14. března 2013 potvrdil, přestože se diskutovalo o jeho jmenováním velvyslancem ve Vatikánu. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Babiš se v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 9. 6. 2016 zastal státních zástupců ve věci policejní reorganizace.

„Pokud ale státní zástupci takto mluví a pokud nebyli zapojeni do reorganizace, tak je to vážný problém. Já jsem nepovažoval zpočátku celou situaci za tak vážnou, ale pan Pelikán mi vysvětlil, jak je to vážné.“

Podle vyjádření náměstka ministra vnitra Mlsny bylo k 20. 7. 2016 vypořádáno 41 připomínek z 45. Do konce měsíce srpna měly být vypořádány zbylé 4 technické připomínky.

Podle vyjádření nejvyššího státního zástupce Zemana z 5. 8. 2016 v DVTV „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Koalice Zelení a Piráti pro Jihomoravský kraj pro účely své kampaně užívá transparentní účet Strany zelených. Zde jsou - dle deklarace kandidujícího subjektu - k dispozici údaje o příjmech a výdajích na volební kampaň. Tento fakt byl zohledněn i v hodnocení transparentnosti financování kampaní politických stran a volebních hnutí realizovaným Transparency International.

Zřízení transparentního účtu není dle současné účinné legislativy povinné. Tuto povinnost zavádí až nová legislativa upravující financování politických stran a volebních kampan í účinná od 1. 1. 2017. V případě koalice Zelených a Pirátů v JMK jde tedy o dobrovolnou činnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ze zprávy ministerstva vnitra (.pdf, str. 4) týkající se událostí ve Vrběticích vyplývá, že bývalý vojenský areál muničního skladu skutečně nepatří kraji, ale Vojenskému technickému ústavu, který jej pronajal soukromému podniku.

Ze stanoviska společnosti Imex Group, s.r.o., která areál využívala, je také možno zjistit, že areál spadal pod vojenský stavební úřad. Ten je organizační složkou ministerstva obrany.

Výhrada spočívá v Ivanem Mařákem uvedené nemožnosti zahrnutí muničního skladu ve Vrběticích v krizovém plánu. Není totiž zcela jasné, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá i z výše zmíněné zprávy (.pdf, str. 8).

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií, což znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Tato nejasnost je důvodem k výhradě udělené výroku Ivana Mařáka, jinak je však skutečnost popisována korektně.

V archivu vyhledávače Google lze nalézt článek serveru Novinky.cz publikovaný 25. října s titulkem: „Dokažte to svými činy, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ . Název byl však později upraven na „Dodržte slovo, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ .

Chyba skutečně vznikla nepřesným překladem webu China.org, který se liší od oficiálního webu čínského ministerstva zahraničí.

Novinky.cz převzaly článek z anglicky psaného webu China.org. Pojednávají o prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lu Kchanga na tiskové konferenci. Článek na Novinky.cz obsahuje podtitulek „Doufáme, že slova doplníte činy“ a dále odstavec o tom, že „Čína si cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země sladí svá slova s činy...“

Jak ale upozornil na svém Twitteru redaktor ČT Václav Černohorský, China.org uvádí jiný překlad do angličtiny, než oficiální web čínského ministerstva zahraničí. Lu Kchang netvrdí, že mají být sladěna slova s činy, ale že má být dodrženo slovo. Tím zjevně naráží (stejně jako Chovanec) na podepsanou dohodu mezi Českou republikou a ČLR z března 2016. Zde je uvedeno, že Česká republika znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Novinky.cz později článek aktualizovaly a část o činech z titulku i textu odstranily.

Chovanec však tvrdí, že Číňané řekli, že doufají v dodržovaní platných podepsaných smluv. Přesný překlad prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí však zní: „Ceníme si výše zmíněných prohlášení (Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky a oficiální dopis slovenského ministra zahraničí - pozn. Demagog.cz) a očekáváme, že relevantní země dodrží svá slova, budou se držet politiky jednotné Číny, skutečně porozumí a budou respektovat hlavní čínské zájmy či obavy a korektně a rozumně řešit záležitosti spojené s Tibetem ve snaze zajistit zdravý, stabilní a dlouhotrvající rozvoj bilaterálních vztahů s Čínou.“

Ministr Chovanec tak sice hovoří o nepřesnosti překladu a čínskou reakci interpretuje poměrně korektně, ale doslovný překlad je poněkud jiný. Implicitně je v prohlášení čínské strany uvedeno, že v diskutované otázce očekává Čína, že se bude ČR držet dlouhodobého postoje - tj. politiky jedné Číny.

Agrofert skutečně minulý rok zvýšil zisk o zhruba 40 %. Konkrétně se píše v tiskové zprávě Agrofertu "Konsolidovaný výsledek hospodaření koncernu AGROFERT v roce 2015 dosáhl 8 614 milionů Kč oproti loňským 6 143 milionům Kč,(...)"

Výsledek hospodaření 2015

Výsledek hospodaření 2014

Rozdíl

Rozdíl v %

8 614 milionů Kč

6 143 milionů Kč

2 471 milionů Kč

40,20 %

Podrobnější detaily o hospodaření koncernu Agrofert si můžete přečíst v jejich výročnch zprávách.

Výrok je hodnocen, jako neověřitelný, protože i přes výklad ministerstva vnitra, existuje možnost, že se situace ohledně výkladu bude muset řešit před soudem.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí č.491/2001 sb. neřeší ve své části o volitelnosti institut státní služby. Je tedy opravdu možné, aby paní Drábová byla ve funkci neuvolněné místostarostky obce Pyšely.

Podobně se k místům zastupitelů pro obec či kraj vyjadřuje i zákon č.234/2014 sb. o služební poměru. Ten jen taxativně vymezuje pozice neslučitelné s přijetím do služebního poměru státního zaměstnance v §33. Neřeší tedy již ty osoby, které ve služebním stavu jsou.

Jediným zákonem, který nějakým způsobem hovoří neslučitelností funkcí je zákon o volbách do zastupitelstev krajů č.130/2000 sb.. Ten byl novelizován v dubnu 2016, i když je pasáž o neslučitelnosti stejná jak ve znění z roku 2000, a je tedy otázkou zda mluvit o modernosti zákona v této záležitosti jak tvrdí ministr Chovanec. Ve své novele řeší právo volit §5, neslučitelnost funkcí pak bod 2 tohoto paragrafu:

(2) Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná:

• a)s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• b)s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• c)s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.

Podstatou současného sporu je právě rozpor mezi zákonem o volbách do zastupitelstev krajů, který slučitelnost funkcí neumožňuje a který by podle stanoviska ministerstva vnitra měl mít přednost před novějším zákonem o státní službě, který slučitelnost státní služby a zastupitele nezakazuje pro osoby, které již ve služebním stavu jsou.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože v současné době existují minimálně dva výklady těchto dvou zakonů, a je pravděpodobné, že se o soulad obou norem bude muset pokusit soud, jak naznačují někteří advokátní experti jako např. Pavel Mates.

V tabulce (.xls) vydané ministerstvem průmyslu a obchodu můžeme vidět, že Spolková republika Německo je skutečně na první příčce ve statistikách týkajících se česko-německého obchodu. Německý import do ČR za období leden–červen 2016 činí 652 milionů korun, naopak export tvoří 460 milionů korun.

Tabulka popisuje 5 největších obchodních partnerů ČR a jejich vývoz a dovoz za období leden–červen 2016.

TOP 5 obchodních partnerů

SRNSlovensko

Čína

Polsko

Francie

Vývoz (mil Kč)

652 134

174 175

22 037

114 658

106 430

Dovoz (mil Kč)

460 439

86 067

208 227

146 648

55 820

Co se týče investic, Německo je jedním z klíčových investorů v České republice. Data České národní banky pro rok 2014 (poslední dostupná) uvádějí, že Německo je na druhém místě v této statistice. Celkový objem investic pak dosáhl 1,3 bilionu korun (jde o tabulku 3.1. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle zemí za rok 2014).

Nepodařilo se nám doložit čísla, o kterých Miloš Zeman mluví. Výrok tedy zůstává neověřitelný.

Předně, metodiky pro výpočet nezaměstnanosti se liší: podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí bylo k 31. srpnu 2016 nezaměstnaných 388,5 tisíc, což by přibližně odpovídalo proklamovaným “necelým 400 tisícům.” MPSV však nemonitoruje nebo nezveřejňuje počet osob, které pracovat mohou, leč nechtějí. Sám Zeman říká, že čerpá z “odborných odhadů,” ty se nám však nepodařilo vypátrat. Jisté indicie poskytuje Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015. Informuje například, že až 130,4 tisíc osob nepracuje, údajně pracovat chce, ale práci aktivně nevyhledávají. Ke zmiňovaným 80 % to je však stále ještě daleko.

Jiná je metodika ČSÚ, která v srpnu letošního roku udávala 209,7 tisíc nezaměstnaných (metodika ČSÚ počítá s tím, že započítaný člověk musí aktivně hledat práci a být schopen nastoupit do dvou týdnů). Podle ní tedy dalších 126 tisíc osob nepracuje a práci ani aktivně nehledá (nesplňují podmínky pro nezaměstnané), ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěli. “Většina osob,které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání.” Podle ČSÚ je také momentálně osob nezaměstnaných déle než jeden rok 91,2 tisíc, z toho však nelze vyvodit jejich nechuť k práci.

Co se týče osob se zdravotním postižením a matek samoživitelek, nezaměstnaných osob se zdravotním postižením bylo v srpnu 2016 v evidenci Úřadu práce 55 410. To tvoří 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Obdobná aktuální data týkající se samoživitelek nejsou dostupná.

Ani jeden z těchto ukazatelů bez dalšího nedokazuje, že by 80 % nezaměstnaných nechtělo pracovat, výrok tedy zůstává neověřitelný.