Přehled ověřených výroků

Oldřich Bubeníček má pravdu v tom, že se KSČM daří v poměrných volbách lépe, než ve většinových. Přestože jde o fenomén, který je značně komplexní a podílí se na něm celá řada faktorů, volební výsledky KSČM do obou komor Parlamentu ČR od roku 1996 Bubeníčkovo vyjádření dokládají. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, byť současně dodáváme, že text odůvodnění není vyčerpávající.

Dle Ústavy ČR se systém poměrného hlasování (čl.18 (1)) využívá v České republice při volbách do Poslanecké sněmovny a do zastupitelstev krajů či obcí. Většinový systém se pak užívá při senátních volbách (čl.18 (2)) a při volbě prezidenta (při jediné přímé volbě prezidenta KSČM nepostavila svého vlastního kandidáta).

V rámci hodnocení srovnáváme zejména volby do Senátu, o nichž byla v pořadu řeč, s volbami do Poslanecké sněmovny. Nejvyššího senátního zastoupení dosáhla strana v roce 1998, kdy disponovala celkem čtyřmi mandáty (jde o necelých 5 % mandátů v rámci celého Senátu). Naopak nejnižší zastoupení v Poslanecké sněmovně znamenalo v roce 1996 pro komunisty zisk 11 % všech křesel v dolní komoře. Již z toho lze vidět významnou disproporci v dosahování zisku křesel.

Tento fakt ovlivňuje řada faktorů, uvádíme pouze některé z nich:

Základním rozdílem je samotný princip poměrné a většinové volby a jejich nastavení v České republice. Pro volby do Poslanecké sněmovny se využívá 14 vícemandátových obvodů, kdy pro podíl na distribuci mandátů je zapotřebí získat alespoň 5 % hlasů celostátně. Mezi těmito obvody je, co do počtu distribuovaných křesel, značný rozdíl (počet křesel v krajích se odvíjí od lidnatosti - resp. od počtu odevzdaných hlasů).

KSČM jako stabilní celostátní strana s velkou členskou základnou, věrným elektorátem a zavedenou značkou (ve všech významech tohoto slova), dokáže oslovovat přes 10 % voličů. To jí pohodlně stačí na zisky mandátů v dolní komoře. Naopak podobný zisk v senátních volbách nestačí zpravidla na postup do 2. kola volby.

Pro volby do Senátu se pak využívá 81 jednomandátových obvodů, kde se volí dvoukolově (po vzoru voleb do Národního shromáždění Francouzské republiky s malou úpravou), tj. pro zisk mandátu je zapotřebí 50 % plus jeden hlas v prvním kole, popř. zisk více hlasů v kole druhém, kam postupují jen dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.

V rámci senátních voleb volí obvykle mnohem méně lidí. Volby do Poslanecké sněmovny jsou volby prvního řádu, naproti tomu volby do Senátu tak (zejména občany) chápány nejsou (soudě podle účasti - viz volby.cz). Volí se jednotlivé osobnosti a ne až tak strany, což je zejména pro KSČM problém.

Pro kandidáty, kteří postoupí do 2. kola, je pak nezřídka velmi těžké získat mandát, což ovlivňuje to, že samotný elektorát KSČM v daných obvodech na zvolení nestačí. Pro řadu voličů je stále problematické volit zástupce KSČM, a preferují tak kandidáta jiné (jejich optikou demokratické) strany.

zdroj: volby.cz

Ve volbách do PS se KSČM, kromě roku 2010, umístila KSČM vždy na 3. místě. Naproti tomu v Senátních volbách, v nichž se hlasuje ve dvou kolech, je úspěch KSČM ve srovnání s ostatními kandidujícími subjekty velmi nízký. Dosud podíl KSČM na složení Senátu nepřesáhl 5 %. V Poslanecké sněmovně se jejich participace pohybuje v průměru okolo 15 %.

zdroj: senat.cz, volby.cz

V současnosti je v Senátu pouze jeden zástupce KSČM, a to Václav Homolka.

Ve svém předvolebním programu, který je dostupný na jeho internetových stránkách, Donald Trump v sekci „Imigrace“ hned jako první bod zmiňuje stavbu neproniknutelné fyzické zdi na jižní hranici USA s Mexikem. Stavba by měla začít od prvního dne Trumpovy inaugurace.„Výstavbu této zdi zaplatí Mexiko.“

Dále ve svém programu řeší otázku vztahů USA s Čínou. V sekci „Obchod“ píše, že použije všechny zákonné prostředky, které mu prezidentský úřad umožňuje, k nápravě obchodních nesrovnalostí. To platí, pokud Čína neukončí nelegální aktivity, a to formou zavedení obchodních cel v souladu s článkem 201 a 301 obchodní úmluvy z roku 1974.

V souvislosti s průzkumem mapujícím soužití muslimů s Američany vydal před volbami Donald Trump jasné stanovisko, které chce k této skupině obyvatel USA zaujmout. Žádá úplné zabránění vstupu muslimů na území Spojených států, dokud nebudou dostatečně prověřeni. Upozorňuje na silnou nenávist muslimské populace proti Američanům.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se nám podařilo všechna tři výše zmíněná stanoviska dohledat přímo v Trumpově volebním programu.

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Ze souhrnného přehledu materiálu v portálu ODok (umožňující sledovat legislativní návrhy) je patrné, že návrh prošel řadou připomínkových míst. Jednotlivé připomínky jsou také veřejně dostupné.

Zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a postupuje dál legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Babiš má tedy pravdu, že Pelikánův návrh zákona o státním zastupitelství prošel zcela obvyklým způsobem, kdy k němu měly oprávněné instituce připomínky, z nichž některé byly do návrhu zapracovány. Zákon nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Dodejme však, že reorganizace policie probíhá podle zákona a není u ní třeba měnit legislativu. Právě v kontextu této aktuální kauzy Babiš mluví o návrhu ministra spravedlnosti, který je nominantem ANO.

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v posledních měsících veřejně neprohlásila, že by si přála odchod prezidenta Junckera. A to ani ve svém prohlášení k referendu ve VB o vystoupení z EU.

Pokud jde o adresovaného Jana Zahradila, jeho negativní vztah k prezidentu Junckerovi je obecně známý. K rezignaci komisaře Hilla a odchodu premiéra Camerona se 24. června na svém twitterovém učtu vyjádřil takto: "První, kdo by měl teď rezignovat, je @JunckerEU. Ale ten někde v Bruselu slaví. A připravuje prohlášení "více EU, více EU a ještě více EU"."

Je tedy pravdou, že europoslanec Zahradil toto prohlášení učinil formou svého Twitteru.

V pátek 10. června Janek Kroupa prohlásil ve vysílání ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu; přepis rozhovoru zde), že " Andrej Babiš má dlouhou, dlouhou zkušenost se spoluprací s ÚOOZ. On, on původně byl jedním z jejích informátorů v tom, že jim dodával, dodával různé tipy. To bylo někdy v roce 2006 to začalo. Mimochodem spolupracoval s těmi detektivy, kteří, které dnes vlastně brání, čili on je, on je jaksi dlouhodobě zná z druhé strany. "

Pokud jde o texty Jaroslava Kmenty, lze poukázat např. na text Šlachta neukočíroval vztah k Babišovi. V něm je psáno, že si pan Kmenta umí " představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ (pozn. pana Babiše) o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo „dělá“ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil „kšefty Na Homolce“. " Podobně mluvil i v pořadu ČT Interview ČT24.

Výstavbu obchvatu Pacov–Lukavec blokoval výkup pozemků od soukromých vlastníků. První uzavřenou smlouvou týkající se obchvatu (.pdf, str. 1) byl prodej pozemků městyse Lukavec investorovi projektu, Kraji Vysočina. Zastupitelstvo schválilo (.pdf) prodej pozemků kraji v lednu 2015. Následovat mělo jednání se všemi vlastníky pozemků pod stavbou a uzavírání smluv o výkupu.

V září 2015 informovala média o tom, že plán výstavby obchvatu je stále ve fázi připrav. Kraj přitom potvrdil, že proces blokuje právě výkup pozemků. Starosta Lukavce odhadl, že s výstavbou se začne až v roce 2017.

Problému s výkupem pozemku čelí i výstavba obchvatu kolem Havlíčkova Brodu. Tam blokuje výstavbu jeden vlastník pozemku. Možnost vyvlastnění potvrdila Havlíčkobrodskému deníku ředitelka jihlavského Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová. „Čekáme na stavební úřad, tedy na pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění,“ uvedla Tesařová.

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

Luděk Niedermayer ve svém výroku komentuje proces přijetí směrnice Rady Evropským Parlamentem. Směrnice mění směrnici 2011/16/EU, která se týká povinné automatické výměny informací v oblasti daní. Schválen byl pozměněný návrh této směrnice, jeho původní i schválené znění můžete sami porovnat.

"Tabulkou" má europoslanec Niedermayer patrně na mysli pozměňovací návrhy č. 21 až 24. Ty nově staví najisto, že zpráva mezi zeměmi poskytovaná bude diferencovaná co do zemí a bude obsahovat podrobnější údaje. Dosavadní pojem "příjmy ze zaměstnání" nahradil obsáhlý výčet různorodých informací (mezi nimi i zaplacené a naběhlé daně z příjmu,) které by firmy, dle jeho slov, neměly zatěžovat, ale více vypoví o jejich interních finančních tocích.

To, zda takovéto poskytnuté informace budou způsobilé "nasměrovat" pozornost daňové správy, nemůžeme hodnotit. Je ovšem pravdou, že Evropským parlamentem byla schválena směrnice o výměně informací, která více strukturuje data státem poskytnutá a zároveň rozšiřuje jejich rozsah, ač ne příliš výrazně.

MONITOR, informační portál Ministerstva financí, interaktivně popisuje hospodaření státu, krajů i jednotlivých obcí. Město Liberec podle něj má miliardové dluhy. Dlouhodobé závazky města dosáhly k 30. červnu 2016 výše téměř 2,8 miliardy korun.

Pokud chceme sledovat, za kým tyto závazky jdou, zjistíme následující. Od roku 2011 byly sestavovány rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové (s výjimkou 30 mil. deficitu v roce 2012). Celý dluh tedy musel být způsoben v letech 2010 a dříve.

Vývoj rozpočtu města Liberec. Zdroj: Monitor, Státní pokladna.

Co se týká případné politické odpovědnosti, tak od roku 1990 do roku 2010, kdy dluh vznikl, vládl v Liberci primátor za ODS. V těchto letech se na tomto postu vytřídaly (.pdf) 3 osoby - Jiří Drda, Jiří Ježek a Jiří Kittner. ODS však nikdy nevládla městu sama, jak dokládá složení městkých rad od roku 1990 do roku 2010. Nicméně celé období držela post primátora a post nejsilnější strany.

Je tedy zřejmé, že za vedení ODS vzniklo toto zadlužení a výrok je hodnocen jako pravdivý.