Přehled ověřených výroků

Podle posledních dostupných dat průzkumu OECD týkajícího se podílu výdajů na důchody, Česká republika nikterak výrazně nezaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie a nachází se spíše ve středním pásmu. Vývoj výše tohoto podílu v jednotlivých zemích je možné vysledovat z dokumentu Pensions at a Glance 2015 (též OECD) v tabulce na straně 179. Novější údaje OECD zatím neposkytuje, ovšem výrazný odklon od dosavadního trendu je vysoce nepravděpodobný, jak značí výhled útvarů Evropské komise na druhém obrázku (či ve zmíněném dokumentu na straně 16).

Výrok je proto nepravdivý.

Situace ohledně platby advokátu Altnerovi je poněkud složitější. Přinejmenším jmenovaná částka ale více méně odpovídá - jde konkrétně o 18,5 milionu korun jako jistinu ("základ dluhu") a dalších 320 milionů korun jako smluvně ujednanou pokutu za nedodržení smluvní povinnosti. Částky se v médiích liší dle toho, zda započítávají příslušenství, náklady řízení atp.

Pravomocné rozhodnutí ve věci Altner versus Lidový dům padlo 11. dubna 2016, od té doby běžela ČSSD třídenní lhůta na zaplacení dlužné částky. Po 14. dubnu 2016 by pak Altner mohl částku soudně vymáhat. Pro tyto účely si strana vzala také úvěr. Zároveň však místo plnění Altnerovi začala strana postupně plnit jeho věřitelům, domnívaje se, že takto plní rozsudek, z čímž se však zcela neztotožnil obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval v prvním stupni.

Strana dle očekávání podala dovolání, přičemž Nejvyšší soud z tohoto důvodu odložil vykonatelnost rozhodnutí a není tedy doposud možno částku po ČSSD vymáhat, ačkoli je k její úhradě zavázána. Toto rozhodnutí však u Ústavního soudu advokát Altner dne 15. června 2016 napadl, na rozhodnutí ÚS si tak ještě notně počkáme. V mezidobí strana uhradila věřitelům 50 milionů korun v naději, že se částka na plnění dluhu započte.

Ve zkratce lze tedy říci, že ČSSD v současné chvíli využívá svého posledního opravného prostředku, přičemž legitimně získala odklad vykonatelnosti a nehrozí jí tedy prozatím exekuce. O ústavní stížnosti na tento krok doposud nebylo rozhodnuto, strana tedy jedná v souladu s aktuálním rozhodnutím soudu - je povinna zaplatit, díky odkladu vykonatelnosti (možnosti dluh vymáhat) však nikoli nezbytně okamžitě.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože v původním plánu reorganizace policie žádná zmínka o opětovném vzniku Finanční policie není a žádný výstup ministra Chovance z této doby, který by jeho slova potvrdil není dohledatelný.

Veřejná vyjádření ke vzniku Finační policie, která byla bez náhrady zrušena v roce 2007, jsou dohledatelná v červnu roku 2016. Tehdy o potřebě obnovy Finanční policie diskutoval Andrej Babiš s Milošem Zemanem. Ta by měla vzniknout k 1. lednu 2017 a její zaměření by podle Chovance pokrývalo daňové úniky, spolupráci s celníky a dalšími subjekty v rámci nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Policejní prezident Tomáš Tuhý zmínil na tiskové konferenci (čas 16:00) k reorganizaci policie (15. června 2016) snahu o zaměření se na problematiku bývalé Finanční policie v rámci sekce korupce a závažné hospodářské trestné činnosti u nově zřízené centrály.

Ministr vnitra však zmiňuje vznik Finační policie jako záměr, který v figuroval již v původních plánech. Prezentace Policie ČR (.pptx, viz obrázek), která byla použita při této tiskové konferenci k reorganizaci z 15. června však uvádí opak. Jediná informace, která se v této prezentaci o Finanční policii nachází, je zmínka o jejím dřívějším zrušení.

Ani koncepce rozvoje Policie ČR (.pdf) pro roky 2016–2020, vydaná letos v květnu, neobsahuje nic, co by mělo Finanční policii připomínat. Koncepce v přehledu na str. 56 u části 3.3.3. Hospodářská kriminalita dokonce počítá s posilováním UOKFK (Protikorupční policie, která byla ve skutečnosti sloučena s ÚOOZ), není zde tedy zmíněn opětovný vznik Finanční policie.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť podle vyjádření zástupců ODS před volbami se tito lídři chovali a nadále i chovají konzistentně. Ke změně názorů při formování koalic u nich nedošlo.

Občanští demokraté slovy jednak předsedy strany Fialy, tak i volebního lídra ve Středočeském kraji, Martina Kupky, před volbami v zásadě vyloučili spolupráci pouze s jedním subjektem - KSČM.

Martin Kupka uvedl 17. září pro deník Mladá Fronta DNES na otázku ským do koalice ano, s kým ne? následující:

" Dokoalice rozhodně nepůjdeme s KSČM. To ostatní ukážou voliči, na to je brzy cokoliv říkat. "

Předseda strany Fiala pak 6. října (den před volbami) pro Echo24 stran budoucího sestavování koalic uvedl:

" Určitě nepůjdeme s komunisty. To je jasné, má to řadu důvodů, hodnotových, ideových, ale my k tomu máme i usnesení kongresu, že pro nás koalice s komunisty nepřipadají v úvahu. Pokud jde o ostatní, nejraději bychom spolupracovali se středopravými subjekty. Jsem ale realista a vím, že voliči hodně rozptylují svoji podporu, když se podíváme například na výsledky ve velkým městech. Často se pravděpodobně budou vytvářet vícepočetné koalice, aby se vůbec dalo vládnout. Nevítám to, ale musím s tím počítat. Takže si říct, s kým nepůjdeme, by ve finále mohlo snížit šance na sestavení jakékoliv koalice. Jsme otevřeni jednání, ale chci zdůraznit, že jsme dostatečně poučení a zkušení na to, abychom nešli do nějaké koalice, jenom abychom tam byli jako kosmetický doplněk. Koalici uděláme jenom tehdy, pokud budeme moci realizovat náš program. "

Jak předseda strany, tak i volební lídr ve Středočeském kraji vyloučili spolupráci s KSČM, dále však oba uvedli, že u případných koalicích záleží na volebním výsledku. Není tedy pravdou, že v tomto by ODS změnila svůj názor.

Hnutí ANO bylo však pro ODS jeden z hlavních konkurentů (vyjádření Fialy pro TV NOVA) a prioritní variantou pro ODS po volbách byla koalice STAN, ČSSD, ODS a TOP 09. Strana TOP 09 se však po volbách nevyjadřovala jasně ve věci koaličního jednání. Zatímco lídr strany Petr Tiso byl proti koalici s ANO, místopředseda Daniel Marek koalici s hnutím ANO podporoval. Ačkoli TOP 09 se nakonec shodla na tom, že stojí za svým lídrem, ODS kritizovala TOP 09 za porušení slova a příklonu ke koalici s ANO.

Po volbách Martin Kupka, lídr ODS ve Středočeském kraji uvedl: " Hnutí ANO nás v pondělí večer oslovilo s nabídkou spolupráce ve čtyřkoalici ANO–STAN–ODS–TOP 09 s rozložením hlasů 4–4-2–1.Přijali jsme tuto nabídku, protože po porušení slova ze strany TOP 09 bychom jen pasivně přihlíželi vzniku koalice s jasnou většinou ANO v krajské radě. Nové nabídnuté uspořádání by navíc přesně respektovalo poměr hlasů ve volbách, nejsilnější subjekt by měl hejtmana. Pozice koaličních partnerů by ovšem umožňovala mnohem lepší kontrolu vůči nejsilnějšímu subjektu v koalici – hnutí ANO. Bylo to řešení, které se po krachu první varianty jevilo jako lepší ze všech dalších možných variant vývoje." Výrok Jaroslavy Pokorné Jermanové tak hodnotíme jako nepravdivý. ODS již před volbami avizovala, že vyjma KSČM bude jednat se všemi a to s ohledy na volební výsledky. Není pravdou, že by ODS v tomto nějak otočila své postoje z předvolebního období.

Celé kauze se podrobně věnuje pořad 168 hodin z 23.října Ten sleduje cestu prezidentského speciálu z Prahy do Bratislavy a zabývá se všemi argumenty, které v minulém týdnu prezidentská kancelář předložila.

Slovenská kancelář prezidenta republiky doporučovala (čas 9:25) české straně dosednout na letiště v Bratislavě nejpozději v 11:15, letadlo však přistálo v 11:30.

Zahraniční delegace měly být dle slovenského mluvčího prezidenta (čas 10:20) na pohřbu přítomny v 11:30. Mluvčí českého prezidenta však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Dle záznamu televize TA3 však prezident Zeman dorazil v 11:44.

Mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma řekl pro Radiožurnál (čas 11:00) 17. 10. 2016, že: „Prezidentský speciál měl podaný letový plán na osm hodin třicet minut. Nicméně o povolení pojíždění požádal v čase osm hodin třicet pět minut. Takže to pětiminutové, první zpoždění si způsobil sám.“ (hovoří o tzv. mezinárodním času, kde 8:30 odpovídá 10:30 českého času)

Ve čtvrtek 13. 10. uvedl Jiří Ovčáček pro Lidovky.cz, že plánovaný a skutečný čas odletu je někdy kolem 10:35. Pokud tedy na celou cestu z letiště v Praze s přistáním v Bratislavě a jízdou do Bratislavského hradu bylo vyčleněno pouze 60 minut, nedá se tvrdit, že chyba nevznikla na straně prezidentské kanceláře. Server Lidovky.cz pak informoval o datech letu prezidenta do Bratislavy, která vypracoval Odbor civilního letectví. Dále pak také referovaly Lidovky o různých indiciích, které Hrad podával za důvody zdržení, a které se jako nosné neukázaly.

Jinými slovy, ačkoliv prezident dle požadavku protokolu své kanceláře dorazil na letiště přesně, nebyl čas vyčleněný na cestu správně naplánován. Neztotožňoval se totiž s plánem slovenské kanceláře prezidenta republiky. Chyba tedy byla na straně české hradní kanceláře.

Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.

Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.

Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v roce 2015 do Evropy přišlo 1 046 599 osob z Afriky, Asie a Blízkého východu. Od ledna 2016 doposud imigrovalo do Evropy přibližně 275 000 osob. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2015 imigrovalo do Itálie celkem 153 842 osob, zatímco od ledna 2016 doposud imigrovalo do Itálie 99 545 osob.

Tabulka níže (data UNHCR) znázorňuje počet osob, které přišly do Itálie v roce 2015 a 2016 ve srovnatelném období, za které jsou dostupná kompletní data. Tedy v roce 2015 v období od ledna do července imigrovalo do Itálie 93 540 osob, za rok 2016 jich ve stejném období imigrovalo 93 611. Jde tedy o fakticky stejný počet lidí a není pravdou, jak uvádí poslanec Soukup, že by přílv migrantů do Itálie byl výrazně vyšší, než v loňském roce.

LedenÚnorBřezenDuben

KvětenČervenČervenec20153 528

4 354

2 283

16 063

21 235

22 891

23 186

20165 273

3 828

9 676

9 149

19 925

22 371

23 389

Data: UNHCR (viz Demographics/Download excel data/Monthly Arrivals by Country)

Na kandidátce STAN pro Zlínský kraj je 18 starostů (včetně primátora Zlína Adámka), 6 místostarostů a 11 zastupitelů. Adámek tak pochybil v počtu místostarostů, kterých je ve skutečnosti o dva méně, než Adámek tvrdí. Toto pochybení do hodnocení výroku nepromítáme, jde v podstatě o detail.

Průzkum veřejného mínění z června 2016 dokazuje, že obecní zastupitelstva a starostové mají nejvyšší důvěru mezi ústavními institucemi. Nelze však tvrdit, že čím je politické postavení vyšší, tím je důvěra nižší. Vyplývá to z následujícího grafu:

Zdroj: CVVM

Prezident má důvěru 58 % obyvatel a je přitom mnohem výše postavený než krajské zastupitelstvo s 43% důvěrou. V porovnání s prezidentem i vládou si dobře nevedou ani obě komory parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje 26 % obyvatel, Senátu 31 %. Vláda má pak důvěru 39 %.

Je tedy zjevné, že u Vlády České republiky a také u prezidenta je důvěra významně vyšší, než v instituce/jejich reprezentanty na „nižších politických pozicích“. Automaticky tak tedy neplatí, že vyšší post v zemi znamená nižší důvěru.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podle dostupných dat měl Škromach jako poslanec ve volebním období 2006–2010 účast na hlasování v Poslanecké sněmovně necelých 72 %.

Zdeněk Škromach vykonával funkci poslance ve čtyřech po sobě jdoucích volebních obdobích - v letech 1996–2010. Od roku 2010 je senátorem.

Oficiální statistiky, které by mapovaly účast všech poslanců/senátorů na všech jednáních Senátu nebo PS, se do roku 2013 neprováděly. Ty jsou dostupné až nyní, a to pouze pro Poslaneckou sněmovnu. Statistiky, které mapovaly a mapují účast zákonodárců při hlasováních, sestavuje sdružení KohoVolit.eu na základě dat o hlasováních z obou komor parlamentu.

Toto sdružení nabízí data pro Poslaneckou sněmovnu od roku 2006. Můžeme tedy zjistit, že ve volebním období 2006–2010 se poslanec Zdeněk Škromach účastnil přesně 71,8 % hlasování. Tedy jeho neúčast se blížila skoro 30 %, což neodpovídá jeho prohlášení o téměř úplné docházce.

Dodejme, že sdružení KohoVolit.eu na svém webu uvádí, že docházkou zákonodárce se rozumí podíl hlasování na plénu nebo na schůzích výborů, kterých se zákonodárce aktivně účastnil.

Škromach byl do Poslanecké sněmovny zvolen také v roce 2010 a mandát poslance mu zanikl až po jeho výhře v senátním obvodu Hodonín na podzim stejného roku. V mezidobí se při práci poslance účastnil 76 % hlasování, tedy přibližně čtvrtinu jich vynechal.

Jako senátor je již Škromach v účasti na hlasování skutečně na špičce mezi členy horní komory a jeho účast se blíží i 100 %.

Z dílčích dat zpracovaných sdružením KohoVolit.eu vyplývá, že v období od svého zvolení v roce 2010 do srpna 2012 (ukončení měření) se Škromach účastnil 95 % hlasování v Senátu. Zmíněná data lze dohledat prostřednictvím webu Lidovky.cz. Za rok 2015 pak senátor dosáhl 98% účasti na hlasování.

Pokud tedy vyjdeme z dostupný dat, Škromach je coby senátor skutečně velmi pilný stran účasti na hlasování Senátu. V minulosti během jeho poslanecké kariéry tomu tak ovšem nebylo. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.