Přehled ověřených výroků

Nepodařilo se nám doložit čísla, o kterých Miloš Zeman mluví. Výrok tedy zůstává neověřitelný.

Předně, metodiky pro výpočet nezaměstnanosti se liší: podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí bylo k 31. srpnu 2016 nezaměstnaných 388,5 tisíc, což by přibližně odpovídalo proklamovaným “necelým 400 tisícům.” MPSV však nemonitoruje nebo nezveřejňuje počet osob, které pracovat mohou, leč nechtějí. Sám Zeman říká, že čerpá z “odborných odhadů,” ty se nám však nepodařilo vypátrat. Jisté indicie poskytuje Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015. Informuje například, že až 130,4 tisíc osob nepracuje, údajně pracovat chce, ale práci aktivně nevyhledávají. Ke zmiňovaným 80 % to je však stále ještě daleko.

Jiná je metodika ČSÚ, která v srpnu letošního roku udávala 209,7 tisíc nezaměstnaných (metodika ČSÚ počítá s tím, že započítaný člověk musí aktivně hledat práci a být schopen nastoupit do dvou týdnů). Podle ní tedy dalších 126 tisíc osob nepracuje a práci ani aktivně nehledá (nesplňují podmínky pro nezaměstnané), ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěli. “Většina osob,které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání.” Podle ČSÚ je také momentálně osob nezaměstnaných déle než jeden rok 91,2 tisíc, z toho však nelze vyvodit jejich nechuť k práci.

Co se týče osob se zdravotním postižením a matek samoživitelek, nezaměstnaných osob se zdravotním postižením bylo v srpnu 2016 v evidenci Úřadu práce 55 410. To tvoří 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Obdobná aktuální data týkající se samoživitelek nejsou dostupná.

Ani jeden z těchto ukazatelů bez dalšího nedokazuje, že by 80 % nezaměstnaných nechtělo pracovat, výrok tedy zůstává neověřitelný.

Evropská komise v dubnu 2013 upozornila (.pdf, str. 14) ČR, že nesprávně přejímá směrnici EIA o procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň s upozorněním vznesla požadavek na provedení vyhodnocení projektů, které již procesem EIA prošly na základě předchozí verze zákona. V případě nesplnění těchto požadavků hrozilo, že nebude možno dočerpat přidělené evropské dotace.

Kvůli této kolizi se zákonem EIA byly ohroženy důležité dopravní projekty ČR a vláda proto začala s Evropskou komisí vyjednávat podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby a pokračovat v čerpání evropských prostředků.

Vyjednávání s Evropskou komisí se nakonec vydařilo a vláda tak 24. srpna 2016 schválila nařízení stanovující prioritní dopravní záměry, které nemusejí proces EIA opakovat. Mezi tyto stavby patří úsek D3 - obchvat Českých Budějovic. Evropská komise si přitom pro tuto stavbu vyžádala zvláštní režim.

Podle ministerstva životního prostředí tento režim„spočívá v požadavku, aby oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvedl i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro volbu vybrané varianty s ohledem k jejímu vlivu na životní prostředí“. Jiří Zimola tak celou situaci líčí pravdivě a výstavba obchvatu Českých Budějovic skutečně může pokračovat v čerpání evropských dotací.

Novela zákona č. 95/2004 Sb. je v tuto chvíli ve Sněmovně a čeká ji první čtení. To se uskuteční na 44. schůzi PSP v úterý 3. května 2016 jako první bod programu, tedy opravdu následující týden. Ministr Němeček tedy situaci popisuje zcela korektně.

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není možné posoudit míru polských obav v oblasti dodávek oceli a železné rudy z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s případným vstupem Číny do skupiny tržních ekonomiky a důsledků, které to přinese. Nepodařilo se nám dohledat ani prohlášení polské strany k této věci z doby, kdy v Polsku byl na návštěvě ministr průmyslu a obchodu.

Polský vicepremiér a ministr pro místní rozvoj (ministerstwo rozwoju) Morawiecki 29. února 2016 prohlásil, že Polsko společně s dalšími státy EU bude vyvíjet aktivity v Evropské komisi s cílem omezit dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Dále prohlásil, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by rovněž poškodilo polský průmysl dumpingovými cenami. Není zřetelné jasné, který dumpingový dovoz představuje pro Polsko větší problém.

Oficiální polská tisková zpráva z 5. února 2016 z jednání ministra Mládka a Morawieckého se pouze zaměřuje na prohloubení česko-polské spolupráce.

Prezident Zeman se na státní pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče dostavil s několikaminutovým zpožděním. Následkem toho dorazila česká delegace pozdě na první část pietního ceremoniálu a již nebyla vpuštěna do Rytířského sálu Bratislavského hradu, v němž se právě odehrávaly kondolence.

Průvod s rakví se kvůli české delegaci zastavil na nádvoří Bratislavského hradu, kde se Zeman zesnulému poklonil. Došlo tak k porušení protokolu, neboť poslední osobou, která se rakvi pokloní a kondoluje pozůstalým, má být současný slovenský prezident Kiska.

To dokládá také Kancelář prezidenta Slovenské republiky. Kompletní níže uvedený harmonogram této části byl obsažen v reportáži Lenky Pastorčákové a Lukáše Mathé v pořadu 168 hodin České televize (obrázek v čase 10:08). Prezident Zeman dorazil na Bratislavský hrad až v 11:44, jak je v reportáži také vidět z vysílání Slovenské televize, která celou událost přenášela živě. Tuto část tedy Zeman nestihl.

Pro úplnost je třeba dodat, že SR nedisponuje univerzálním protokolem, jehož pravidly by se řídily veškeré státní pohřby. Z Pravidel diplomatického protokolu Slovenské republiky (.pdf., str. 17) vyplývá, že organizaci státního pohřbu i vytvoření protokolárního pořádku pro konkrétní událost má na starosti speciální státní komise která vznikne poté, co Vláda SR rozhodne o konání státního pohřbu.

Prezident Zeman se pak s ostatními členy české delegace zúčastnil ostatních částí smutečního ceremoniálu.

Okolnostem této cesty se věnovala Česká televize v pořadu 168 hodin (v čase 08:28 a dále). Reportáž obsahuje také vyjádření Romana Krpelana, mluvčího prezidenta Slovenské republiky. Ten ke zpoždění uvádí:

„České delegaci jsme doporučili, aby přistáli před 11:15, vzhledem k tomu, že v 11:30 měla proběhnout kondolence na Bratislavském hradě. Letadlo však přistálo o půl 12 (...) Na Bratislavský hrad měla česká delegace dorazit o půl 12 (...) Slovenský protokol dal českému protokolu přesné časové instrukce při příjezdu na pohřeb prezidenta Michala Kováče stejně jako všem zahraničním delegacím. Žádná zahraniční delegace neměla žádný problém s příjezdem kromě české delegace.“

Vyšetřování vedené inspektorem Generální inspekce bezpečnostních sborů popisuje například server Česká pozice. Dle jeho závěrů bylo toto vyšetřování vedeno ve zvláštním režimu, kdy inspektor nesměl informovat své nadřízené. Tento zákaz byl vydán dozorovou státní zástupkyní Jarmilou Ošlejškovou, a to zřejmě mimo jiné proto, že mezi podezřelými z úniku informací se objevovali i lidé z nejbližšího okolí policejního prezidenta Tuhého.

Vyšetřování probíhalo od prosince 2014 do března 2016, kdy byl případ odložen a nikdo nebyl obviněn. Co se tedy délky vyšetřování týče, nemá ministr Chovanec přesné informace.

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Je pravdou, že ve Švédském království funguje systém založený na existenci pouze jedné parlamentní komory, tzv. Riksdagu. K jeho ustavení jako jednotného nejvyššího rozhodovacího orgánu s 350 členy došlo de facto už v roce 1971, jak jeho historii dokumentují odkazované oficiální stránky švédského parlamentu, což je tedy skutečně více než 15 let. Sudý počet členů stanovený na 350 se však zanedlouho ukázal nevýhodným, jelikož vzhledem k rozdělení Riksdagu na dva názorové bloky socialistů a nesocialistů docházelo k vyrovnání sil a tedy k vyrovnanému hlasování (175/175) a k rozhodnutí tak docházelo losem. Od roku 1976 tak sestává ze 349 členů.

Jedna z komor švédského parlamentu tedy skutečně zanikla, ovšem s informací o doživotní rentě nastává potíž. V českém prostředí sice existují dohledatelné zmínky, ovšem nezdařilo se nalézt oporu tohoto tvrzení v primárních zdrojích.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice zpracovával žádosti o náhradu za škodu způsobenou havárií ve Vrběticích, nicméně žádosti „nezůstaly“ na ministerstvu financí, ale byly vyřešeny ministerstvem vnitra v součinnosti s krajským úřadem.

S ohledem na situaci kolem výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích a v následném vypořádání zastával Zlínský kraj roli koordinátora a zprostředkovatele. Všechny žádosti, ať už za obce nebo soukromé či právnické osoby, měly jít přes kraj.

Dle ČTK bylo celkem zasláno k posouzení 136 žádostí, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra. Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2), a to s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (článek 30). Nárok na náhradu škody tedy vzniká jen v případech, kdy byla škoda zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádosti o náhradu škody Vláda ČR rozhodla i o mimořádné dotaci 6 milionů korun pro občany obcí v okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice opravdu administroval žádosti o náhradu škody po událostech ve Vrběticích, ale není pravdou, že by o vypořádání rozhodlo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. O uznání žádostí rozhodlo ministerstvo vnitra Milana Chovance, spolustraníka Petra Navrátila.