Přehled ověřených výroků

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.

Výrok Jana Mládka hodnotíme jako pravdivý, protože pokud je firma v insolvenci, tak zaměstnanci mohou skutečně prostřednictvím úřadů práce získat mzdu a to konkrétně za 3 měsíce, které jim zaměstnavatelem vyplaceny nebyly. Zákon je účinný od roku 2000.

Mládek naráží na možnost, kterou nabízí zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ten je účinný od 1. července 2000, možnost získat mzdu od zaměstnavatele, který se ocitl v insolvenci, trvá tedy 16 let.

§ 3 b) tohoto zákona vymezuje, že kromě platu lze skutečně žádat také i o odstupné. V současné době lze prostřednictvím tohoto zákona získat 3 měsíční mzdy a to ve výši maximálně 1,5 násobku průměrné mzdy za minulý rok (tuto výši pro aktuální rok vyhlašuje vždy Ministerstvo práce a sociálních věcí). Aktuální výše byla ministryní Marksovou vyhlášena 25. března tohoto roku a činí 26 467 Kč.

Strop, který mohou zaměstnanci na základě této zákonné úpravy čerpat, tedy činí 119 101 Kč (jde o tři 1,5-násobky průměrné mzdy). Jde o částku, kterou by mohl zaměstnanec čerpat, pokud by jeho zaměstnavatel spadl do insolvence mezi 1. květnem 2016 a 30. dubnem 2017. Příští rok bude opět částka aktualizována na základě vývoje výše průměrné mzdy v národním hospodářství.

Časové vymezení, po němž zaměstnanec získá dlužnou částku od úřadu práce, popisují § 7-9 zákona. Zákonné lhůty jsou stanoveny v řádech dnů, kdy má zaměstnanec povinnost doložit dlužnou částku, kterou požaduje a stejně tak je v řádu dnů vymezen postup úřadu práce.

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

„Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Nákupy (veřejné zakázky) u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru má podle nařízení ministerstva vnitra č. 44/2014, o zadávání veřejných zakázek (.pdf, str. 4) v kompetenci odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR pro centrální nákup jednotně pořizovaného majetku.

Výjimky tvoří komodity určené k centrálnímu nákupu dle nařízení ministerstva vnitra č. 40/2012, o resortních pravidlech centralizovaného nákupu.

U Hasičského záchranného sboru má tyto otázky v kompetenci oddělení veřejných zakázek generálního ředitelství.

Tato pracoviště veřejných zakázek připravují, organizují a administrují zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek a plní další úkoly stanovené v nařízení.

K této konkrétní zakázce se také vyjádřil resort vnitra v tiskové zprávě.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 si sociální demokraté odsouhlasili rezoluci (pdf. str. 5), ve které se objevuje pasáž:

"Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Proto, abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu."

Ačkoli v textu rezoluce není zmíněno jméno ministra financí Andreje Babiše,výše zmíněná pasáž je jasným popíchnutím směrem ke koaličnímu partnerovi a šéfovi hnutí ANO, majitele Agrofertu i mediálního domu Mafra.

V březnu sociální demokraté spustili kampaň"Stát není firma. Je to společenství lidí." Jak potvrdil ČTK místopředseda ČSSD Martin Starec, strana v březnu spustila jarní část kampaně před nadcházejícími krajskými volbami.

Volební heslo je narážkou na předvolební slogan hnutí ANO z roku 2013, ve kterém lidem slibovalo, že bude stát řídit jako firmu.

Sám Škromach na svém weby vyvěsil některé odkazy, které se vztahují právě k vymezování vůči Babišovi. Např. má nasdíleno video předsedy strany Sobotky s jeho rozhovorem "Stát není firma" (viz výše), stejně tak má umístěno na webu prohlášení jihomoravského hejtmana Haška, který říká:

" Burešův amok - vyjádření v Blesku??? Pan Babiš si zjevně myslí, že volby budou zase skok voličů na koblihu. Nejen, že je podceňuje, ale každý den dokazuje, že jim nerozumí. Stát není firma, Čapí hnízdo není čapí, a miliony na Babišových účtech rozhodne nejsou miliony v kapsách lidí.
Pan Babiš by měl na Moravě strávit delší čas než jeden víkend. Měl by vidět, jak nelehko zde mnozí lidé žijí, jak tvrdě musí pracovat, aby dobře uživili sebe a své rodiny. Neměl by jen přehrabovat Agrofertí miliardy vidlemi a dělat předem volební účet bez 'hostinského'. Ať už s EET, či bez ní. "

Na svůj Twitter napsal ministr Mládek 17. 10. „Debata na vládě je výživná. AB opět vyhrožuje rozpadem koalice. Chce okamžité svolání koaliční rady.“

Andrej Babiš řekl ten samý den pro MF Dnes: „... nehrozil jsem rozpadem koalice, říkal jsem, jak takhle můžeme fungovat, když se takhle napadáme? Myslel jsem, že už volby skončily a budeme fungovat normálně.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Škromach korektně popisuje změny, které poslanci provedli při projednávání novely příslušného zákona.

Senátor Škromach mluví o novele zákona o střelných zbraních a střelivu, která prošla Poslaneckou sněmovnou.

Zákon zavádí v § 56 možnost policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. " Tato situace reaguje právě na tragickou událost, která se odehrála v Uherském Brodu.

Platnost zbrojních průkazů upravuje § 16 zákona, stanovuje ji na 10 let. Výše uvedená novela tento stav nemění.

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD

Sociální demokraté a lidovci skutečně přehlasovali hnutí ANO v otázce navýšení rozpočtu na vědu a výzkum. Nicméně státní rozpočet sestavuje vláda jako celek na základě svých programových priorit a požadavků jednotlivých ministrů. Vláda se tedy pouze shodla na jiném rozdělení financí, než jaké Andrej Babiš původně zamýšlel. Jedná se o 3,7 miliardy, což je z pohledu celkových výdajů nízká částka (0,3 % výdajů rozpočtu). Zmíněné peníze tedy neměl Babiš odložené, výdaje rozpočtu jsou záležitostí celé vlády a jejích priorit, ne pouze představ ministra financí.

Vláda schválila 30. května 2016 navýšení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro rok 2017 o 3,7 miliardy oproti roku 2016 (z 29 na 32,7 miliardy, tj. o 12,7 %). Podle zápisu (.doc) pro návrh hlasovalo 11 ze 17 přítomných členů vlády, proti jich bylo 5. Ze záznamu bohužel není zřejmé, kdo byl pro a kdo proti.

Pokud by vláda měla všem starobním důchodcům, kterých je v ČR aktuálně 2 389 270, přidat 100 korun měsíčně, jednalo by se o částku 2,867 miliardy korun. Teoreticky je tedy možné říci, že kdyby vláda nepřidala 3,7 miliardy na vědu a výzkum, mohla by tyto peníze použít na navýšení důchodů dokonce o více než 100 korun měsíčně pro každého starobního důchodce.