Přehled ověřených výroků

Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2015 průzkum bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. Ze získaných dat vyplývá, že odhadovaný počet bezdomovců v Jihočeském kraji je 3 296. Odhad Svatomíra Mlčocha (SZ) se proto pohybuje v pravdivých hodnotách.

V České republice se počet bezdomovců podle posledních odhadů pohybuje kolem 68,5 tisíců. Ve srovnání s posledním šetřením MPSV (.pdf,str. 15) z roku 2013, kde je odhadovaný počet bezdomovců 30 tisíc, došlo k nárůstu o více než 50 %.

Zdroj: mpsv.cz (.pdf,str.7)

Poslední sčítání lidu, domu a bytů se uskutečnilo v roce 2011, další je v plánu na rok 2021. V témže roce se ČSÚ pokusil získat data o počtu a rozptýlení osob bez domova. Tento výzkum však mapoval pouze 270 domů (azylových domů, nocleháren, atp.).

Z výše zmíněného průzkumu ČSÚ vyplývá, že v Jihočeském kraji bylo roku 2011 něco přes 500 bezdomovců, kteří byli se zmíněnými domy v kontaktu. Naproti tomu Koncepce začleňování osob (.pdf, str.7), kterou schválilo zastupitelstvo pro léta 2012-2014, odhadovala počet těchto lidí na necelých 1 500.

"Oficiální statistická šetření kategorie osob bez domova (bezdomovců) neexistují. Počty těchto osob jsou pouze odhadovány." - uvádí zmíněná Koncepce začleňování (.pdf, str.7)

V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Koncepci prevence (.pdf, str.15) a řešení problematiky bezdomovectví, která sahá až do roku 2020.

Evropský komisař lord Hill opravdu podal do rukou Jean-Claude Junckera žádost o svoji rezignaci a ten ji následně 25. června přijal. Je také pravdou, že v pátek 24. června předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu (Evropská strana lidová, Pokroková aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelení - Evropská svobodná aliance) přednesli návrh rezoluce Evropského parlamentu, kde až v bodě 14. naznačují, že by prezident komise měl zvážit "změnu portfolia" pro britského komisaře.

Výhrady jsou především k tomu, že se v případě rezignace komisaře Hill nejednalo v řádech hodin, ale spíše dnů a že nikdo v Evropském parlamentu nevyzýval zcela přímo k jeho odchodu, ale spíše ke změně jeho "tématického" zaměření. Nicméně gro výroku je v tom, že Hill sám rezignoval, ač tak činit nemusel a to udělal v krátké době po samotném hlasování.

Výjezdy podnikatelů do zahraničí, tzv. podnikatelské mise, jsou podporovány Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje. Za poslední čtyři roky se podnikatelé z kraje vydali do ruské Jaroslavli (srpen 2013), Číny (listopad 2013), Belgie (květen 2015) a Kazachstánu (říjen 2015).

Letos 7.–10. října je naplánována další mise do Jaroslavli. Komora přímo u této cesty uvádí:

„Mise je určena především malým a středním firmám ve Zlínském kraji, které se zabývají výrobou autokomponentů, nebo působí v plastikářském či gumárenském průmyslu. Je však dobrou příležitostí k navázání nových obchodních kontaktů pro firmy z dalších oblastí.“

Delegací se účastnily také firmy, které spadají do definice (definice Czechinvestu) malých a středních. Např. u loňské cesty do Kazachstánu šlo namátkou o společnost Oxalis (101 zaměstnanců), Kliniku reprodukční medicíny Zlín (se zhruba třicítkou zaměstnanců) nebo ELKO EP se 160 zaměstnanci (2014). Je tedy zjevné, že kraj pořádá dále mise podnikatelů do zahraničí, jichž se účastní i malí a střední podnikatelé. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože na většině strojírenských oborů ve Zlínském kraji je převis přihlášených nad těmi, kdo jsou nakonec přijati.

Zlínský kraj je zřizovatelem 18 středních škol, které nabízejí strojírenské obory. Přestože je v řadě z nich markantní převis poptávky ze strany uchazečů, nejedná se o jednotnou situaci pro území celého kraje. Poměr podaných přihlášek (školní rok 2015/2016) na strojní obory s počtem přijatých studentů znázorňuje následující tabulka (.xls; data dopočítána podle zdroje v prvním odkazu).

U 13 z 38 nabídek byla poptávka více než jeden krát větší než počet míst, ovšem skoro u všech bylo uchazečů více než přijatých. Jak je patrné, u stěžejních strojních oborů, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je skutečně velký převis poptávky a nabídky. Jedná se však primárně o větší města (Zlín, Uherský Brod, Vsetín, Kroměříž).

Obecně lze tvrdit, že u všech nabízených oborů došlo k naplnění kapacit. Navrátil (ČSSD) má tedy pravdu, zájem o strojírenské obory skutečně převyšuje nabídku míst ve školách. Nejzásadnější převis uchazečů je ve Zlíně, kde každoročně přijmou (.xls) kolem 30 (případně 60) žáků. Přesto se stalo, že v Otrokovicích, Kroměříži a Vsetíně navzdory zájmu studentů neotevřeli obor Karosař. Ve 3, potažmo 5 případech byly kapacity naplněny přesně.

Pokud jde o počty studentů ve strojírenství, ve školním roce 2007/2008 studovalo tyto obory 3502 žáků. Jednalo se o třetí nejpreferovanější obor ve Zlínském kraji. Před ním stálo jen studium Obecné přípravy (gymnázia) a Ekonomika a administrativa (.pdf, Tabulka č.15). O čtyři roky (.pdf) později byly strojírenské obory druhou nejčastěji volenou studijní alternativou, přestože se počet žáků snížil na 2381 (Tabulka P5, str. 78).

Dle dlouhodobého záměru Zlínského kraje se však ve školním roce 2015/2016 (.pdf) počet studentů zmíněného oboru zvýšil, a to na 3060 (Tabulka P5, str. 101). Zlínský kraj se v tomto ohledu snaží od roku 2007 podpořit řemesla v odborném školství finančními příspěvky.

Ministr Chovanec uvádí data ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který aktuálně zaznamenává v Německu přes milion žádostí o azyl.

Již zmíněný úřad, ze kterého ministr Chovanec čerpal, eviduje počet nově podaných žádostí o azyl každý měsíc. Podle aktuální zprávy (německy, str. 3) zažádalo v SRN v prvních sedmi měsících roku 2016 o azyl přibližně 480 000 lidí, přičemž za celý minulý rok evidoval úřad podobný počet žádostí. Sečteme-li tedy tyto žádosti, počet uprchlíků se skutečně pohybuje kolem jednoho milionu.

Zpráva samozřejmě nezohledňuje neregistrované uprchlíky, jejichž množství lze jen těžko odhadnout.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť rozhodnutí (či lépe - žádost o doplnění žádosti o poskytnutí informací) krajského úřadu ve věci vyřizování dotazu dle zákona o svobodném přístupu k informacím není veřejné.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

„Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Ze životopisu Kateřiny Konečné plyne, že se v roce 2002 stala poslankyní Poslanecké sněmovny ČR a rovněž to, že v současné době působí jako poslankyně Evropského parlamentu.

Vláda ve svém prohlášení explicitně vyjadřuje, že "její prioritou je dokončení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a USA." Sama Konečná se na pozici české vlády ptala Sobotky dopisem v srpnu 2014. Ten jí ve stejném měsící odpověděl obecnou odpovědí, že vláda podporuje přijetí této smlouvy, nepodpoří však automaticky žádnou dohodu, která by vedla ke zhoršení pozice českých občanů.

Co se týče interpelací, europoslankyně zaměnila předsedu strany za poslance Josefa Nekla, který v této věci premiéra Sobotku interpeloval. Předseda strany Vojtěch Filip totiž v této věci premiéra neinterpeloval písemně ani ústně.

Obsahově interpelace odpovídá tomu, co Konečná popisuje - dotaz směřoval primárně na mandát náměstka Druláka pro vyjádření podpory ĆR Transatlantické dohodě v Bruselu. Vyjádření premiéra byla v tomto ohledu poněkud vágní a omezilo se na obecné fráze o zhodnocení prospěšnosti TTIP a nutnosti vést další vyjednávání.

KSČM také prostřednictvím svého místopředsedy Dolejše (15. září 2015 a 20. ledna 2015) navrhovala dvakrát sněmovně, aby se tímto bodem zabývala. Ani jednou se tak ovšem nakonec nestalo.

Fakticky má Konečná pravdu, že konkrétní informaci o mandátu pro vyjednávací komisi nezískala oslovením předsedy vlády přímo, v interpelaci jejího kolegy již byl premiér mírně konkrétnější (byť stále velice obecný). Je otázkou, zda je vůbec normální zveřejňovat mandát pro vyjednávání v jeho průběhu či dokonce před ním a nebylo-li by to kontraproduktivní vůči těmto jednáním.

Premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta.

Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách. Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti preméru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.