Přehled ověřených výroků

Kos ve svém výroku popisuje zákon, který by v případě svého zvolení podporoval. To je ovšem problematické a to z důvodu, že v tuto chvíli žádný takový zákon není na stole.

V rámci schvalování opatření, která měla dát NKÚ možnost kontrolovat obce i jimi zřizované firmy, byly předloženy 2 zákony. Změna Ústavy a prováděcí zákon. Senátem ovšem neprošla změna Ústavy (zde je potřeba třípětinová většina přítomných senátorů), načež Poslanecká sněmovna zamítla i prováděcí zákon. Aktuálně tedy není žádný takový zákon projednáván a Kos tak "nemá co podpořit".

Návrh ústavního zákona předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky skupina poslanců v čele se Stanislavem Polčákem dne 2. prosince 2013 jako sněmovní tisk číslo 43. Senát svým hlasováním tento ústavní zákon neschválil. V přijatém usnesení č. 449 vládě doporučil, aby návrh předložila znovu, ale společně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Vládní návrh prováděcí normy novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (sněmovní tisk č. 610) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen dne 23. září 2015. Do Senátu byl návrh zákona doručen 2. května 2016 jako tisk 266/0 a 26. května 2016 usnesením č. 266 zamítnut. Do Poslanecké sněmovny se návrh zákona vrátil 27. května 2016 k dokončení legislativního procesu. Poslanecká sněmovna 28. června 2016 návrh zákona nepřijala.

Je pravdou, že tento zákon je podporován Rekonstrukcí státu, resp. jednalo se o 2 návrhy - poslanecký návrh ústavního zákona a vládní prováděcího zákona k této ústavní změně. Nepřijetím návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou skončil legislativní proces přijímání tohoto zákona a Ladislav Kos jako kandidát by již na přijetí tohoto zákona neměl jako senátor žádný vliv.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z 395 dětí s trvalým pobytem nebo bydlištěm v městské části Brno-sever nebylo přijato 120 dětí. Všechny děti tedy nejsou umístěny ve školkách.

V městské části Brno-sever, ve které starosta Maleček působí a která má dle posledního sčítání lidu z roku 2011 celkem 47 643 obyvatel, existuje 21 mateřských škol.16 z nich je zřízených městskou částí Brno-sever. Z 5 dalších jsou 3 soukromé, 1 je zřízena při Fakultní nemocnici Brno a 1 je speciální, tudíž zřízená krajem.

V roce 2016 se do mateřských škol zřízených městskou částí Brno-sever přihlásilo celkem 477 dětí, z toho 395 s trvalým pobytem či bydlištěm v městské části Brno-sever. Z 395 dětí nebylo přijato 120 a 1 dítě bylo přijato jinde.

Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý, všechny děti ve školkách umístěny nejsou. Údaje za předchozí roky se nám nepodařilo zjistit.

Debata o tom, zda mít, nebo nemít Senát, se skutečně vede již od konce roku 1992, kdy byla tvořena Ústava ČR. Řada poslanců však tehdy apelovala na upřednostnění státotvorných zájmů před stranickými, a tedy i na snahu o konsensus.

Ústavou ČR ze 16. prosince 1992 zaniklo federativní uspořádání Československé republiky, tedy i Federální shromáždění, které do té doby plnilo funkci společného parlamentu pro Česko i Slovensko. Z České národní rady se nově stal Parlament ČR, přičemž zmíněná ústava v čl. 18 dělí tento subjekt na Senát a Poslaneckou sněmovnu.

Tato koncepce (. doc) dvou zákonodárných orgánů se začala řešit již v červenci 1992. Komise předsednictva ČNR, která se tehdy na přípravě ústavy podílela, počítala se 100 senátory, jejichž působení musí být maximálně odděleno od poslaneckého. Stejně tak musí působit v odlišném funkčním období. Vláda ovšem nesouhlasila s maximálním oddělením komor. V průběhu jednání se měnil i počet senátorů, který se nakonec ustálil na 81.

Senát jako takový však začal fungovat až od voleb 1996. Do té doby působil v ČR Prozatímní Senát, vůči němuž chovala řada poslanců antipatie a proklamovala jeho zrušení (.doc, kapitola III.).

Jedním z předmětů sporu byl i výběr volebního systému. KDU-ČSL prosazovala tzv. australský systém (alternativní hlasování), kde voliči vytvářeli pořadí kandidátů uvedených na jedné kandidátce. Zvítězil ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. V opačném případě byly „hlasovací lístky kandidáta, který získal nejméně prvních pořadí, přiřazeny k hlasovacím lístkům kandidátů, kteří byli na nich uvedeni jako druzí v pořadí“ (.doc, str. 4).

Po níže zmíněném pozměňovacím návrhu Hirše byl tento model zamítnut a schválen většinový dvoukolový systém.

Vládní návrh ústavy z poloviny roku 1992 ovšem přímo neřešil způsob volby.

„Články upravují aktivní a pasivní volební právo. Tím se obě komory od sebe liší, jinak ústava odkazuje na zákon. V zákoně bude upraveno, na jakém základě se budou volby provádět.“ - k čl. 18 až 20 vl. návrhu ústavy.

S přesnou specifikací přišla vláda, když se návrh předložil 10. listopadu ČNR k projednání. Pozměňovací návrh na upřesnění čl. 18 zmíněného návrhu ústavy podal Pavel Hirš přímo v průběhu 10. jednání.

„2. V čl. 18 odst. 1 se uvádí:‚Do komor parlamentu se použije odlišný způsob voleb'. Přitom neuvádí jaký.

Zde bych rád zdůraznil, že celá ústava je koncipována na vzájemné vyváženosti obou komor parlamentu, to je poslanecké sněmovny a senátu, přičemž senát plní v legislativním procesu funkci kontrolního a pojistného mechanismu a má odlišný charakter než poslanecká sněmovna. Aby svoji funkci mohl plnit, musí být zvolen v jiném časovém období a jiným způsobem. Dále - aby senát plnil svoji funkci, měli by být senátoři zástupci užšího okruhu voličů než poslanci poslanecké sněmovny. Proto je nejvýhodnější, aby členové senátu byli voleni v menších jednomandátových obvodech, nejlépe většinovým volebním způsobem.

Na druhé straně - poslanecká sněmovna jako základní prvek legislativního procesu je složena z členů zastupujících větší volební obvody, kdy se na volebním procesu podílejí především politické strany, které, jak se praví v čl. 5 navrhované ústavy, jsou základem politického systému státu. Zde je pak nejvýhodnější nám již tradiční poměrný volební systém.

Z těchto důvodů navrhuji následující znění čl. 18 první odstavec:‚Volby do poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.'

Dále navrhuji zařazení dalšího odst. 2 v následujícím znění:‚Volby do senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva většinovým systémem.' Stávající odst. 2 se pak přečísluje na odst. 3.“

Tato navrhovaná úprava se stala nakonec jediným schváleným pozměňovacím návrhem ústavy, který podpořilo 151 přítomných poslanců.

Samotná debata o ponechání, či zrušení Senátu se skutečně vede od samého vzniku republiky a soustavně pokračuje až do dneška. V roce 1996 řada poslanců usilovala o jeho zrušení. Jejich iniciativu nakonec zamítla vláda. Proti Senátu se otevřeně vyslovil v rozhovoru pro BBC v roce 2001 i Ivan Langer (tehdy ODS).

Pro zrušení Senátu se často vyslovují členové KSČM (např. poslankyně Zuzka Rujbrová v roce 2004). Otázka potřebnosti Senátu eskaluje často s volbami, jak je tomu i po současných senátních volbách, kdy Andrej Babiš proklamuje nesmyslnost Senátu.

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Dle materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020 (.pdf, s. 52) by mělo podle ministerstva vnitra dojít k navýšení počtu policistů opravdu o 4000 během období 2016 až 2020.

Přímo pro Krajské ředitelství Libereckého kraje by to mělo být podle dokumentu 153 policistů (tabulka č. 41, s. 51).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, především vzhledem k tomu, že má být přijato víc jak 40 policistů. Zároveň je otázkou i aktuálnost samotného dokumentu rozvoje policie, ze kterého ono přijmutí 4000 policistů vyplývá. Tento dokument byl sice schválen Bezpečnostní radou státu 6. října 2015, ale doposud nebyl přijat Vládou.

Výstavbou městských obchvatů na silnicích I. třídy se zabývá státní organizace Ředitelství silnic a dálnic. Stát komunikace této kategorie vlastní, přičemž ŘSD je spravuje. Na Vysočině jsou ve správě ŘSD zprovozněné tři obchvaty, dalších šest je dosud v přípravě.

Městské obchvaty jsou však stavěny i na silnicích II. třídy, jejichž vlastníkem je kraj. Na Vysočině se mezi ně řadí například obchvat (.pdf, str. 37) Oslavičky, Bohdalov, Příseka, obchvat obce Trnavy, plánovaný obchvat Jaroměřic nad Rokytnou, Okříšek či Velkého Beranova.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet obchvatů, které kraj spravuje. Je však zjevné, že „jedničkové“ obchvaty nejsou převažující, což činí výrok nepravdivým.

Výrok hodnotíme jako nepravdu, protože ministr Chovanec zřejmě naráží na televizní vyjádření ministra Stropnického, ve kterém se vyjadřuje k problematice změn v policii a současné aféry spojené s odchodem vedoucího ÚOOZ pana Šlachty. Ministr se vyjadřuje ve smyslu, že v současné době není dostatek jasných informací k tématu, a že se objevují informace potvrzující, ale zároveň i vyvracející dění kolem nabízení vedoucího postu v nově vytvářené Centrále proti organizovanému zločinu pro pana Šlachtu. V čase 1:47 pan ministr Stropnický říká:

"Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, a naopak nebylo něco nabídnuto."

V mediálním výstupu deníku Blesk.cz je však tato informace přepsána takto:

„Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, ale nebylo.“

Z výše uvedeného je možné tvrdit, že došlo k dezinterpretaci slov ministra Stropnického. A tedy, že tvrzení není pravdivé.

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.