Přehled ověřených výroků

Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.

V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).

Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).

Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

V Libereckém kraji jsou nejčastěji poptáváni pracovníci s ukončeným základním vzděláním a praktickou školou nebo výučním listem. Jak uvádí zpráva (.pdf, str. 8) liberecké pobočky Úřadu práce ČR, právě pro tuto skupinu lidí je v kraji nejvíce volných pracovních míst.

Následující tabulka ukazuje strukturu volných pracovních míst (VPM) dle požadovaného vzdělání:

Zdroj: Úřad práce

Firmy v Libereckém kraji se potýkají zejména s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Potvrdila to mluvčí největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.

Podle Úřadu práce firmy hledají zejména pracovníky do výroby a namísto vyššího vzdělání vyžadují nižší stupeň vzdělání a praxi. Problémem jsou však spíše nepříznivé pracovní podmínky, nevýhodné smlouvy, nízká mzda etc. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dlouhodobějším časovém období (2004–Q1 2016), tak zjistíme, že od roku 2013 (kdy nastoupila Sobotkova vláda) se míra nezaměstnanosti snižuje, a to v případě mužů i žen.

Zatímco v roce 2010 byla míra nezaměstnanosti asi 7,3 %, v roce 2015 klesla na 5 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4,3 %.

Ve srovnání s ostatními členy EU patříme podle Eurostatu mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Za srpen 2016, což je v tomto žebříčku nejnovější údaj, měla ČR dokonce nejnižší nezaměstnanost v EU vůbec (3,8 %). Podobně je na tom Německo nebo Malta.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože současná míra nezaměstnanosti skutečně patří mezi jedny z nejnižších, ať už v rámci EU nebo obecně.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Na úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou se opravdu utratilo přibližně 680 milionů Kč z fondů EU. Provoz na úseku ale zejména o prázdninách nebyl tak občasný, jak kandidát Mlčoch popisuje. Jde tedy z jeho strany o zavádění.

Projekt dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byl vybudován (.pdf, str. 1, tabulka vpravo) v letech 2008–2010. Celková částka projektu tvoří 798 milionů Kč. Finanční prostředky byly dle investora, Ředitelství vodních cest ČR, poskytnuty ze Státního fondu dopravní infrastruktury (120 milionů Kč) a z Operačního programu Doprava, jednoho ze strukturálních fondů EU (678 milionů Kč). Cílem projektu bylo splavnit Vltavu mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou pro rekreační plavbu. Celková délka úseku činí 8,9 km.

Dle stránky Lodní doprava.info jezdil spoj České Budějovice – Hluboká nad Vltavou o prázdninách od úterý do neděle (s výjimkou středy a čtvrtku, v těchto dnech jezdil pouze dvakrát) třikrát denně, tudíž byl často využívaný. Dle současného jízdního řádu jezdí spoj pouze dvakrát denně v sobotu a neděli, ale vzhledem k tomu, že hlavní turistická sezona už skončila, není menší vytížení překvapující. Kandidát Mlčoch také opomíjí možnost soukromého pronájmu lodě, který projektu zvyšuje příjmy.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož propojení motivace k prosazení návrhu zákona se snahou o úspěch v senátních volbách se nedá prokázat.

Návrh byl v Senátu projednáván dvakrát. Poprvé v prosinci 2014 byl předložen skupinou senátorů (jmenovitě Škromach, Maštalíř, Sekaninová, Látka, Kratochvíle, Berka, Jermář, Syková, Štohl, Třísková, Nenutil, Emmerová) a po několika projednáváních nebylo k tomuto návrhu přijato usnesení.

Podruhé byl návrh předložen početnější skupinou senátorů a to v prosinci 2015. V tomto případě byl tisk projednán v březnu 2016 a usnesením č. 370 schválen jako senátní návrh zákona.

Nedá se říci, že by návrh byl "vystřelen" před senátními volbami, jelikož návrh existoval již dříve, avšak se slabší podporou jednotlivých senátorů.

Tento výrok ministr vnitra Chovanec použil již ve svém minulém vystoupení v Otázkách Václava Moravce 12. června 2016 (čas 49:45). Konkrétně Chovanec uvedl:

" Jinak ti policisté z ÚOOZ, když se podíváte, tak mi posílají dopis, který se octne v Lidových novinách dřív, než mi ho pošlou. "

Výrok jsme hodnotili jako zavádějící a toto hodnocení platí stále. Níže je v plném znění opakovaně uvádíme.

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Město Lišov, jehož je Jiří Švec starosta, podporoval Hospic Sv. Jana N. Neumanna v roce 2008 (str. 22), 2011 (str. 38), 2012 (str. 44), 2013 (str. 39), 2014 (str.41). Taktéž ho podporoval minulý rok a podporuje ho i letošní.

Město Lišov se řadí do kategorie dárců přispívajících 10 tisíc až 100 tisíc korun.