Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman se na tiskové konferenci (čas 24:20) týkající se návštěvy Vysočiny po dotazu redaktora Martina Vokáče z iDNES.cz veřejně omluvil za to, že článek doposud nebyl nalezen. Stalo se tak 26. června 2015.

Jedná se o článek, který údajně měl nést titulek „Hitler je gentleman“. Prezident Zeman jej přisoudil Ferdinandu Peroutkovi. Tento článek se doposud nepodařilo najít, což potvrdil i soud. Za výroky o Ferdinandu Peroutkovi se neomluvil.

Za záhadné důvody pak podle svých slov považuje především cenzurované vydání časopisu Přítomnost. To se sice několikrát stalo, Demagog.cz však i toto již dříve ověřil.

V textu Lidových novin (27. února 2016) literární historik Petr Píša popisuje, že Peroutkovy články byly cenzurovány celkem třikrát. V necenzurované verzi údajně mělo být napsáno, že „Hitler má geniální politické schopnosti“ . Ústav pro českou literaturu AV ČR však v archivu ani tento výraz nenašel.

V březnu 2016 proběhlo jednání soudu, v němž se vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová domáhala omluvy od Hradu. Ani zde při jednání tento článek k dispozici nebyl.

Hrad se odvolal a další soud proběhl v září 2016. Ten potvrdil, že článek s názvem „Hitler je gentleman“ neexistuje. Soudce vyjádřil, že Peroutka o gentlemanství nikdy nemluvil a Hrad by se tak za tyto výroky omluvit měl.

Jak to bylo s hledáním Peroutkova článku, už dříve Demagog.cz zjišťoval. Také jsme prošli archiv časopisu Přítomnost. Zde se Peroutkův článek nenachází.

Pravdou však zůstává, že se prezident Zeman za nenalezení článku na výše zmíněné tiskové konferenci omluvil.

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Volba Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB 25. května 2016 se (stejně jako předchozí volba dvou nových členů bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého) nesetkala s podstatnější kritikou. Naopak odborníci na finanční trhy oceňují čitelnost jmenovaných a jejich odborné a profesionální zkušenosti. Ve veřejné diskuzi se objevila i otázka “nezávislosti” nově jmenovaných členů a předsedy ČNB.

Dle oslovených analytiků je možné “prozemanovské” směřování bankovní rady, kdy 3 ze 7 členů bylo jmenováno prezidentem Zemanem, spíše nepravděpodobné. Odborníci se domnívají, že nová rada bude jednat především v zájmu a kontinuity politiky ČNB, takže například nikdo z expertů nepředpokládá razantní změnu v otázce intervencí či (ne)přijetí eura. Na čem se odborníci shodnou, je fakt, že nová bankovní rada v čele s Rusnokem bude mnohem méně euroskeptická než rada předchozí s členy jmenovanými předchozím prezidentem Klausem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Michal Hašek popisuje současný stav vývoje zásad územního rozvoje pravdivě ve všech částech.

Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, který určuje priority územního plánování v kraji. Cílem zásad je pak udržitelný rozvoj území kraje pro umožnění kvalitního života jeho obyvatel. Navrhují například ochranu kulturních či přírodních hodnot území, koncepci dopravní nebo technické infrastruktury.

V rámci procesu přípravy zásad územního rozvoje má každý občan právo uplatnit námitku a to do 7 dní od představení návrhu projektantem ve stanovených městech (v Jihomoravském kraji to bylo Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), kterou pak kraj musí vyhodnotit.

Podle zprávy Jihomoravského kraje, je dokument připraven na vydání a to formou opatření obecné povahy, kterou doporučila krajskému zastupitelstvu krajská rada. O konečném schválení se bude hlasovat na jednání zastupitelstva kraje 5. října 2016.

Stejně tak je v této zprávě zmíněn proces vypořádávání námitek, kdy z celkového počtu 1253 bylo vyhodnoceno pouze 131 z nich, a to kvůli obsahové shodnosti zbytku.

Ze stejného dokumentu se můžeme dozvědět, že kraj skutečně obdržel vyjádření jak Ministerstva životního prostředí (.pdf), tak Ministerstva pro místní rozvoj. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj není k dispozici, podle časové osy (listopad 2015) na webu informujícím o vývoji Zásad územního rozvoje je ale možné zjistit, že "MMR konstatovalo, že po odstranění nesouladů vzniklých souběžným pořizováním ZÚR JMK a Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR je možné pokračovat v pořizování ZÚR JMK."

Co se týče souladu s politikou územního rozvoje, zpráva obsahuje větu: "Nové ZÚR JMK je pořízen a zpracován zejména v souladu s platnou Politikou územního rozvoje ČR....". Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Podle informací Policie v Libereckém kraji musela dne 20. srpna 2016 policie řešit případ 25letého mladíka, který v kempu Bílý kámen v Doksech obtěžoval ostatní hosty.

Mladík alžírského původu s českým občanstvím po vyvedení z diskotéky kolem sebe šermoval nožem a vykřikoval Allahu Akbar. Spolu s ním byl na místě také jeho mladší známý, který také vykřikoval stejné heslo, což vyvolalo ještě více negativních emocí. Oba účastníci byli pod vlivem návykových látek. Test na drogy prokázal přítomnost amfetaminu a dalších opiátů.

Podle výroční zprávy BIS za rok 2014 (nejnovější dostupná) (pdf str. 15 - 16) Bezpečnostní informační služba vyhodnocovala možné dopady významných událostí z hlediska procesu radikalizace, která by mohla působit na domácí muslimskou komunitu. V ČR působí jedinci, kteří s různou intenzitou proklamují podporu různým teroristickým uskupením, doposud však z jejich strany nevzešla žádná bezprostřední hrozba teroristického útoku. V české muslimské komunitě naopak v roce 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.

Podobně tomu bylo v roce 2015. Jak vyplývá ze zprávy o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR (pdf str. 46) zaznamenala BIS několik případů sympatizantů s radikálními islamisty a příslušníky Islámského státu. Jednalo se o muslimy mladší generace žijící v ČR. Své sympatie často zveřejňovali na sociálních sítích, nevedly však k faktickým činům nebo odchodu k IS.

Na stránkách Ústředí muslimských obcí je prohlášení, které ostře odsuzuje teroristický útoky ve Francii, ke kterým došlo v listopadu loňského roku. Žádné případy násilí spojeného s muslimskou komunitou u nás zatím nebyly evidovány. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve schváleném závěrečném účtu Jihomoravského kraje za rok 2015 skutečně můžeme najít v Odboru kanceláře hejtmana vyčerpaných 206 milionů v položce Individuální dary a dotace (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314).

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 je zatím v této kapitole nula, ale ta byla i v původním rozpočtu pro rok 2015. Prostředky v této kapitole se během roku navyšovaly.

U dalších krajů se nám tuto položku nepodařilo v jednotlivých závěrečných účtech najít jako samostatně sledovanou.

Např. ve Středočeském kraji funguje Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof (v letech 2015 a 2016 ve výši 15, resp. 20 milionů). V Libereckém kraji lze najít dotace z kapitoly kanceláře hejtmana na řadu drobných výdajů včetně investic (celkově jde o částku v řádech milionů, resp. nízkých desítek milionů korun). V Olomouckém kraji mají rozpočtováno přibližně 18 milionů (v různých kapitolách).

V řadě krajů pak nelze toto vůbec dohledat. Nicméně platí, že v jiných krajích se dají nalézt případy, kdy hejtman má pro individuální žádost výrazně nižší rozpočet, a to i ve výši cca 15 milionů.

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok je označen jako zavádějící, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční ”. Dále se Andrej Babiš také nechal slyšet, že pokud k reorganizaci dojde, bude podepsána, tak vypoví koaliční smlouvu. K tomu pak však dodal, že vypovězení koaliční smlouvy neznamená pád vlády, naopak, že by ANO ve vládě dále zůstalo a že si ani pád vlády nepřeje.

Ministr spravedlnost Robert Pelikán z hnutí ANO se vyjádřil, že by v případě podpisu reorganizace Policie ČR zvažoval odchod z vlády. " Je to pro mě vážný problém. Vycházím z dopisu nejvyššího státního zástupce, podle kterého by to mohlo ohrozit vyšetřování nejzávažnějších korupčních kauz. " řekl Pelikán serveru idnes.cz.

Je však pravda, že reorganizace Policie ČR byla ministrem Chovancem podepsána a ministr Pelikán ve vládě stále je, stejně jako ministr Babiš a celé hnutí ANO. K vypovězení koaliční smlouvy či ke změně této smlouvy také doposud nedošlo. Nicméně ministr Babiš vždy hovořil pouze o vypovězení koaliční smlouvy a jedním dechem dodával, že by to neznamenalo pád vlády a že on i hnutí ANO by ve vládě zůstali, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože i navzdory tomu, že Evropská komise skutečně projednává vzpomínané tři kroky, Čína nejdřív musí splnit konkrétní kritéria k získaní statutu tržní ekonomiky.

Obdobný výrok jsme hodnotili v minulé diskuzi, konkrétně u ministra Mládka, kde jsme informovali o třech možnostech, které Komise analyzuje (.pdf, str. 3):

1) neprovádět žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok tedy opět hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nicnedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).