Přehled ověřených výroků

Nepravda

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Jan Bartošek

Zavádění EET do života je ve 4 etapách.

Interview ČT24, 16. srpna 2016
Pravda

Podle serveru etrzby.cz, který spravuje finanční správa se skutečně bude EET zavádět postupně ve čtyřech fázích.

V 1. fázi, která bude zahájena od 1. prosince 2016 se do evidence připojí ubytovací a stravovací služby.

2. fáze bude následovat 1. března 2017 a bude se týkat maloobchodu a velkoobchodu.

3. fáze bude od 1. března 2018 evidovat svobodná povolání, dopravu a zemědělství

4. fáze se bude týkat vybraných řemesel a výrobních činností od 1. června 2018.

Pravda

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Nepravda

Od prvního volebního období, na které Petr Braný odkazuje, se sice výdaje na komunikace zvýšily takřka dvakrát, zároveň se však výrazně zvýšil i rozpočet kraje. Podíl vydávaný na silnice II. a III. třídy je tak v celkovém objemu peněz výrazně nižší. Navíc Braný nekorektně popisuje výchozí stav, kterým byly výdaje na dopravu v roce 2002. Ty totiž přesáhly výši 1,3 miliardy.

První rada kraje vzešla po krajských volbách na podzim 2000 a hejtmanem se stal Jan Zahradník. Krajům přešly komunikace do vlastnictví na základě zákona 132/2000 Sb. (k 1. 10. 2001), který upravoval kromě dalšího také zákon o pozemních komunikacích. Konkrétně vymezil vlastnictví v § 9 zákona.

„(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.“

Srovnáváme tedy rok 2002, kdy silnice byly poprvé celý rok ve vlastnictví krajů, s loňským rokem. V roce 2002 vydal kraj na položku silnic ze svého rozpočtu 1,336 mld. Kč (.pdf, str. 6), což však byla podstatná část, protože kraj hospodařil s částkou 3,165 mld. Kč. (.pdf, str. 4).

Závěrečný účet o plnění a čerpání kraje za rok 2015 říká, že na rozpočtovou položku „silnice“ bylo vyčleněno 2,511 mld. Kč (.pdf, str. 4). Během roku 2015 došlo k výraznému navýšení investic do pozemních komunikací, protože původně schválený rozpočet počítal s částkou 1,837 mld. Kč.

Konečný rozpočet kraje dosáhl na částku 20,426 mld. Kč (.pdf, str. 16), i když se původně počítalo s částkou skoro o 6 mld. Kč nižší.

RokRozpočet (v mld. Kč)Výdaje na silnice II. a III. tříd (v mld. Kč)Podíl na rozpočtu (v %) 20023,1651,33642,211201520,4262,51112,290

Pravda

Podle Závěrečné zprávy RIA k návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (.pdf, strana 45) zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, konkrétně článek 18 této směrnice, týkající se přeshraničního prodeje tabákových výrobků na dálku.

Směrnice EU musí jednotlivé členské státy implementovat do svého národního práva. Je jen na nich, jakým způsobem to udělají. Pokud tedy "padl pod stůl" tento návrh, vláda bude muset připravit jiný, kterým zajistí, aby česká legislativa byla v souladu s touto směrnicí.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť se opírá o body článku 50 Lisabonské smlouvy, který vystoupení členského státu z EU upravuje.

Podle tohoto článku (.pdf, str. 2) může kterýkoli členský stát Evropskou unii opustit. Poté, kdy o této skutečnosti informuje Radu EU (tzv. notifikace), začne se odpočítávat dvouletá lhůta, během níž se jednak rozvazují smlouvy mezi vystupujícím státem a EU a také se domlouvá budoucí vztah té dané země vůči Evropské unii. Během této lhůty je možné pro danou zemi vyjednat i prodloužení lhůty, toto dvouleté období tedy není striktně vymezeno jako jediné možné.

Tím, že článek 50 nebyl ještě doposud aktivován (.pfd - str. 9) a není tedy otestován, o finální podobě tohoto vztahu se vedou spekulace. Jako příklady budoucí cesty vztahů mezi Velkou Británií a Unií slouží tzv. norská a švýcarská cesta - tedy pokud by představitelé Británie vyjednali s EU podobné nastavení, jaké mají nasmlouvány tyto země.

Britská vláda zveřejnila v březnu tohoto roku dokument (.pdf - str. 13-35), v kterém informuje také o alternativních možnostech budoucího společného fungování. Pokud v době běhu lhůty k žádné dohodě nedojde, země musí EU jednoduše opustit, jak upravuje i článek 50.

Nepravda

Dojem, že média neinformují o zmíněných tématech, je obzvláště u některých z nich výrazně mylný. Stejně tak nelze korektně říci, že by se např. o otázce bezpečnosti či o konfliktech veřejně nemluvilo.

Předně, pokud Škromach mluví o absenci informovanosti/diskuze v oblasti bezpečnosti, tak tato témata plní média a veřejný prostor v podstatě denně. Média informují o různých aspektech migrační krize, o situaci v konfliktních regionech sousedících s Evropou, o jednáních evropských představitelů v oblasti migrace atp. Příkladů takových textů nalezneme nepřeberné množství. Také řada diskuzních pořadů se tomuto opakovaně věnovala.

Bylo by vyčerpávající uvádět všechny případy, kdy se média věnovala migraci či bezpečnostním opatřením České republiky proti možným útokům. Ostatně ministr vnitra Milan Chovanec na konci července veřejnost ubezpečil, že zemi nehrozí konkrétní nebezpečí a že „současná bezpečnostní opatření v ČR jsou proto dostačujíc í“. Koncem srpna i tak ministr Chovanec žádal ministra financí o tři miliardy pro zajištění bezpečnosti v souvislosti s migrací a hrozbou teroru (a této žádosti nakonec bylo vyhověno.) Současně vyzdvihl důležitost národní bezpečnosti i premiér Sobotka. Řeší se i preventivní posílení bezpečnosti na hranicích, ostraha bude zvýšena například na hranicích s Německem.

O migrační krizi také opakovaně jednala Poslanecká sněmovna, která rovněž měnila legislativu (např. zákon o azylu), přijímala usnesení (.pdf) směrem k vládě v otázce migračních kvót a dohody EU-Turecko, různé bezpečnostní aspekty jsou probírány na Bezpečnostní radě státu atp. Konečně vláda také navyšuje rozpočty resortů obrany i vnitra a posiluje stavy u Policie České republiky.

U důchodové reformy má Zdeněk Škromach pravdu, že se o ní tolik nemluví a neinformuje. To je ovšem logické z toho důvodu, že vláda na žádné takové reformě momentálně nepracuje. V tomto volebním období Sobotkův kabinet prosadil zrušení tzv. 2. důchodového pilíře a kromě toho se diskuze týkající se penzí točí zejména okolo jejich valorizací. Poměrně diskutovaná byla také snaha vlády (nakonec úspěšná) dát kabinetu pravomoc valorizovat důchody nad zákonný rámec.

Současně také kabinet zřídil tzv. Potůčkovu komisi, která má za úkol promýšlet možné varianty budoucí důchodové reformy. Reálně tedy problematiku důchodové reformy, resp. to, zda se o ní povede veřejná debata, má ve svých rukou vláda, kde má ČSSD, jak Škromach uvádí dále v pořadu, dominantní slovo.

Co se týče zaměstnanosti, v prvním čtvrtletí letošního roku v České republice došlo ze zemí Evropské unie k nejstrmějšímu vzrůstu podílu zaměstnaných v porovnání s předchozím čtvrtletím, o čemž referovala i česká média. Podle aktuálních dat Eurostatu je nezaměstnanost v České republice jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Podle dat ČSÚ nezaměstnanost klesá od roku 2013, v některých oblastech České republiky je však výrazně vyšší než celkový průměr (zejména na Ostravsku a Ústecku).

Problémy, které Škromach popisuje, se i ve veřejném prostoru reálně řeší a média o nich zhusta informují. Nejvýrazněji je to vidět v otázce bezpečnosti, která je v souvislosti s migrační krizí řešena prakticky neustále. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Petr Braný

Ročně je úbytek 30 tisíc bytů.

Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Petr Braný hovořil o bytové situaci na území celé České republiky. Žádné z dostupných statistik však nedokládají, že by v současnosti docházelo k tak radikálnímu poklesu počtu bytů, o jakém Braný hovoří.

Souhrnné informace o bytovém fondu a počtu domů přináší ČSÚ v pravidelném desetiletém intervalu Sčítání lidu, domů a bytů. Naposledy proběhlo v roce 2011. Podle jejich dat počet obydlených bytů a domů roste (.pdf, bod 2.1, tab. 1). Poslední SLDB (.pdf, bod 2.3., str. 7) z roku 2011 uvádí pokles bytů o 14 tisíc oproti roku 2001, a to ve prospěch nárůstu počtu rodinných domů.

Za celá devadesátá léta činil odhadem odpad bytového fondu (.pdf, bod 2.2) 100 000 bytů, koncem devadesátých let se mohlo jednat o 3–4 tisíce bytů ročně.

Jediným zdrojem, který zmiňuje úbytek 30 000 bytů, je doktorská práceSociální bydlení - první bydlení pro mladé, která cituje dokument Koncepční rozvoj bytové politiky (1996) ministerstva pro místní rozvoj (.pdf, str. 5). Tento dokument má informovat, že odhadem ročně ubylo 30 000 bytů.

Novější data nejsou k dispozici, proto musíme pracovat s posledním odhadem, kterým je pokles o 14 tisíc za období 2001–2011. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pravda

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, není možné doložit, že by Běhounek v Poslanecké sněmovně toto téma opakovaně otvíral. Na plénu sněmovny toto neřešil prozatím vůbec, jak dokládá přehled jeho vystoupení.

Běhounek také není členem žádného z výborů, který by toto přímo řešil, sedí ve zdravotnickém výboru a také v podvýborech pro ICT průmysl a E-government a pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci.

Je možné, že poslanec toto téma řeší v rámci poslaneckého klubu nebo se svými kolegy přímo mimo zasedání, není ale možné tento fakt potvrdit.