Přehled ověřených výroků

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat zmíněnou 20 let starou mediální vlnu, která by popisovala jako problém zdravotnictví přebytek lékařů. Že se tyto případné obavy ukázaly jako liché, dokládá i samotná diskuze ministra zdravotnictví a jeho předchůdce o tom, že České republice lékaři ve skutečnosti chybí.

Před zhruba 20 lety, v červnu 1995, se v České televizi střetli tehdejší předseda vlády Václav Klaus a zástupce Lékařského odborového klubu David Rath. Jako problém ve zdravotnictví (stejně tak v rámci pořadu padla slova Bohuslava Svobody - tehdejšího prezidenta ČLK a současného poslance ODS) byla diskutována zejména otázka výše platů lékařů.

Pokud se podíváme na vývoj počtu lékařů od roku 1993, tak zjistíme, že tento se průběžně snižuje. Data Českého statistického úřadu (resp. ÚZIS) ukazují pro rok 1993 údaj 333 obyvatel na 1 lékaře, před 20 lety (tj. v roce 1996) to bylo 322 a nejnovější data pro rok 2013 ukazují údaj 259. Toto samo o sobě nedokládá, zda lékařů bylo dostatek či dokonce přebytek.

Zda v daném období skutečně proběhla mediální vlna, která by popisovala obrovský nadbytek lékařů, se nám nepodařilo dohledat. Tuto skutečnost nereflektují ani programy 2 nejsilnějších stran z voleb 1996.

Je pravdou, že v posledních letech se média často při informování o situaci ve zdravotnictví zaměřují na možné předražení přístrojů, které jednotlivé nemocnice nakupují. Uvádíme pouze několik příkladů, kompletní výčet by přesáhl možnosti tohoto odůvodnění.

Jeden z nejznámějších případů se týká nákupu přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici v Ostravě. Značnou pozornost této kauze dává rozměr, že v době, kdy byla tato akvizice pořízena, stál v čele nemocnice současný ministr zdravotnictví.

V roce 2014 informoval server Aktuálně.cz o tom, že Česká republika kvůli předraženým přístrojům má vracet do Bruselu 163,4 milionu korun. Problémy byly zjištěny v celkem 10 nemocnicích, z toho šlo např. o Fakultní nemocnice Hradec Králové (v minulosti ji řídil Leoš Heger), již výše zmíněná FN Ostrava, dále např. Motol a Nemocnice u sv. Anny v Brně.

Velkou pozornost přitáhla také kauza Krajské zdravotní, což je zdravotnický holding Ústeckého kraje a spadá pod něj 5 krajských nemocnic. Tento případ, kdy je několik osob obviněno mimo jiné z nákupu předražených přístrojů, je od září 2015 projednáván před soudem v Ústí nad Labem. Údajná škoda na tomto předražení dosáhla 82 milionů korun.

Zda skutečně došlo k předražení přístrojů, nehodnotíme. Bylo by třeba sledovat tržní cenu daných špičkových zdravotnických přístrojů v konkrétním čase pořízení. Pro doplnění uveďme, že cena přístrojů je téma také v okolních zemích, např. na Slovensku, kde v loňském roce proběhla tzv. kauza CT, kdy nemocnice v Piešťanech měla nakoupit předražený přístroj, což vedlo, v kombinaci s dalšími problémy ve slovenském zdravotnictví a diskutovanými vazbami, k pádu odpovědné ministryně.

Na výrok se dá nahlížet z dvou rovin. První rovinou je počet osob žádajících o mezinárodní ochranu, tedy osob, které chtějí na území České republiky pobývat a snaží se projít formální procedurou, která by jim to umožnila. Počet žádostí o azyl (.pdf) od roku 2013 pravidelně stoupá, ne však příliš závratným tempem. Do června letošního roku jich bylo 765, z toho 246 z Ukrajiny, 131 z Iráku, 64 z Číny a například ze Sýrie 33.

V této souvislosti je nutno podotknout, že až do zmíněného roku 2013 počet žádostí klesal, a to z maxima v roce 2001, kdy těchto žádostí bylo 18 094.

Druhou rovinou je počet nelegálních migrantů, tedy osob, které Českou republiku využívají převážně k tranzitu do jiných zemí. Ze statistik Ministerstva vnitra (.ppsx) je možno zjistit, že zatím největší příliv migrantů proběhl mezi 17. 6. 2015 a začátkem září stejného roku, kdy takových osob bylo zajištěno téměř 1000 měsíčně. Nejvíce zajištěných (55 %) bylo ze Sýrie, 17 % z Afghánistánu a 9 % z Pákistánu.

Od této kulminace do současnosti vzrostl počet zadržených nelegálních migrantů přibližně o 1000 osob (celkem 3664), tedy asi 100 měsíčně, což se dá srovnávat s obdobím v první polovině roku 2015.

Zároveň je nejednoznačné slovní spojení „velký příliv“. Zde se nabízí provést srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Podle měsíčních statistik Eurostatu, které jsou nyní k dispozici od března tohoto roku, je počet žadatelů o azyl v České republice jeden z nejnižších v Evropě (110 osob za březen). Naproti tomu Německo mělo 58 310 žadatelů a Rakousko 3185. Celkově za roky 2014 a 2015 je pak Česká republika znovu na zadních příčkách (viz obrázek).

Počet žadatelů o azyl za roky 2014 a 2015 (Eurostat)

Co se týče nelegální migrace, již bylo zmíněno, že od opatření ze 17. 6. 2015 zajistila policie 3664 osob za více než rok. Pro srovnání - za jediný rekordní den dorazilo do Mnichova přes 12 000 osob, což samozřejmě není běžné číslo ani v Německu. Ve světle těchto skutečností nemůžeme čísla z naší republiky považovat za „velký příliv“.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Tvrzení předsedy vlády se zakládá na fakticky správných informacích, a proto jej hodnotíme jako pravdivé.

Zmíněný tábor, který shromažďoval od roku 1942 převážně Romy, se podle projektu Holocaust.cz skutečně stal s nástupem Reinharda Heydricha přestupní stanicí do Osvětimí.

„Celkem prošlo internací v tomto táboře 1 309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.“ (Holocaust.cz)

V Letech bylo internováno 1309 Romů, z čehož přibližně jedna čtvrtina zemřela a druhá utekla či byla propuštěna. Zbylých asi 650 Romů mělo být deportováno do Osvětimi, a to ve dvou vlnách. První 3. prosince 1942 a druhá (vyhlazovací) 16. prosince téhož roku. V druhém hromadném transportu došlo k přesunu 417 Romů.

Celkový počet deportovaných Romů do zmíněného tábora byl kolem 23 tisíc.

Řešení „romské otázky“ bylo vedle té židovské rovněž jednou z částí vyhlazovacího procesu nacistického Německa.

Tuto skutečnost potvrzuje Norimberský proces, který plně odkryl hrůznosti, jež byly v táborech páchány. Jednou z nich byly i experimenty s infekčními či smrtelnými nemocemi, např. s tyfem.

„Experimenty se žloutenkou, neštovicemi, tyfem, paratyfem A a B, cholerou a záškrtem zde byly rovněž prováděny.“ (str. 8)

Projekt Holocaust, zaštítěný Institutem Terezínské iniciativy, rovněž dokládá, že v Letech panovala chronická nemocnost v důsledku fatálních hygienických podmínek. Špatná zdravotní situace byla vedením přehlížena do přelomu roku 1942–43, kdy zde vypukla tyfová epidemie, která zasáhla i některé dozorčí. (Andr´oda taboris: tragédie cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995. s. 44)

Výrok Bohuslava Sobotky proto hodnotíme jako pravdivý, přestože do roku 1942 byl tábor v Letech v Písku skutečně pouze pracovně-nápravným.

Výstavbu obchvatu Pacov–Lukavec blokoval výkup pozemků od soukromých vlastníků. První uzavřenou smlouvou týkající se obchvatu (.pdf, str. 1) byl prodej pozemků městyse Lukavec investorovi projektu, Kraji Vysočina. Zastupitelstvo schválilo (.pdf) prodej pozemků kraji v lednu 2015. Následovat mělo jednání se všemi vlastníky pozemků pod stavbou a uzavírání smluv o výkupu.

V září 2015 informovala média o tom, že plán výstavby obchvatu je stále ve fázi připrav. Kraj přitom potvrdil, že proces blokuje právě výkup pozemků. Starosta Lukavce odhadl, že s výstavbou se začne až v roce 2017.

Problému s výkupem pozemku čelí i výstavba obchvatu kolem Havlíčkova Brodu. Tam blokuje výstavbu jeden vlastník pozemku. Možnost vyvlastnění potvrdila Havlíčkobrodskému deníku ředitelka jihlavského Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařová. „Čekáme na stavební úřad, tedy na pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění,“ uvedla Tesařová.

Mluvčí Ovčáček nemluvil pravdu v případě pozdního příjezdu na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče. Dle slovenské kanceláře prezidenta republiky bylo české straně doporučeno (čas 9:25) dosednout na letiště nejpozději v 11:15 a nejpozději v 11:30 být na pohřbu. Ovčáček však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Tuto skutečnost jsme již ověřovali minulý týden.

Zpoždění letu přičítal také silnému protivětru a chybě pracovníků Řízení letového provozu (ŘLP). Vítr však dle dat nebyl extrémně silný a mohl letadlo dle analýzy Lidovky.cz zdržet jen o tři minuty. Vinu odmítá i ŘLP, kterému se nakonec mluvčí Ovčáček za své předchozí výroky „omluvil“.

Konkrétně uvedl: „V každém případě platí, že pokud se řidiči letového provozu nějak cítili dotčeni prohlášeními, která jsem v uplynulých dnech uváděl, tak se jim hluboce omlouvám“.

Na svém Twitteru mluvčí Ovčáček napsal: „Ve státní svátek 28.10. bude v 18:30 na‚Staromáku'oficiálně odstartována prezidentská kampaň 3H – Halík, Horáček, Herman.“

Horáček v reakci na slova Jiřího Ovčáčka pro Blesk.cz 24. října řekl:„Pan Halík tam nebude a nikdy se s jeho účastí nepočítalo“. Reálně se Halík této neúčastnil, resp. nebyl mezi řečníky na pódiu.

Tomáš Halík na Staroměstském náměstí v rámci akce nebyl, vyzval však hosty předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, aby se tohoto slavnostního večera neúčastnili.

Předně je třeba říci, že nehodnotíme (ne)důvodnost stanovení výše vyměřovacího základů, nýbrž pouze to, zda výše odpovídá a dále také míru čerpání.

Od roku 2006 je pro osoby samostatně výdělečné činné vyměřovacím základem opravdu 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Co se týče čerpání zdravotní péče, kompletní data nejsou bohužel k dispozici, mimo jiné i z důvodu, že některé pojišťovny své pojištěnce ve statistikách takto neodlišují. Nicméně v únoru loňského roku otevřel tuto diskuzi předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula, když nařkl živnostníky z přečerpávání zdravotnického systému ve vztahu k tomu, kolik sami odvádějí. Tuto informaci však vzápětí vyvrátil server Podnikatel.cz na základě údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami. Jak jsme naznačili výše, ne všechny z nich jsou schopné (a ochotné) podobné informace vydat. Nicméně zdroje poskytla jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna - se 6 miliony klientů největší tuzemská pojišťovna - a dále také Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). Obě se přitom shodují na tom, že živnostníci více do systému odvádějí než z něj čerpají.

Z vyjádření tiskového mluvčího VZP, která v r. 2013 evidovala přibližně 300 tisíc pojištěnců - osob výlučně samostatně výdělečně činných (bez pracovního poměru): „Tito pojištěnci zaplatili na pojistném 6,5 miliardy koruna za péči o ně VZP uhradila 3 miliardy korun. Tedy spotřebovali polovinu zaplaceného pojistného. Průměrná platba pojistného byla přes 22 tisíc Kč a průměrné náklady přes 10 tisíc Kč.“

Vedle toho OZP poskytla data z r. 2014, kdy evidovala 41 902 takových pojištěnců, kteří dohromady zaplatili na pojistném 666 033 449 Kč, přičemž uhrazeno za ně bylo jen 462 199 489 Kč.

Svatopluk Němeček tedy nemluví pravdu, když říká, že OSVČ jsou "černými pasažéry" podobně jako pojištěnci, za které platí pojištění stát, a že OSVČ čerpají doplna, zatímco odvádějí jen polovinu. Odvod osob samostatně výdělečně činných je dle zdravotních pojišťoven vyšší než jejich čerpání, nelze tedy hovořit o tom, že by se OSVČ "vezly na systému".

V pátek 10. června Janek Kroupa prohlásil ve vysílání ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu; přepis rozhovoru zde), že " Andrej Babiš má dlouhou, dlouhou zkušenost se spoluprací s ÚOOZ. On, on původně byl jedním z jejích informátorů v tom, že jim dodával, dodával různé tipy. To bylo někdy v roce 2006 to začalo. Mimochodem spolupracoval s těmi detektivy, kteří, které dnes vlastně brání, čili on je, on je jaksi dlouhodobě zná z druhé strany. "

Pokud jde o texty Jaroslava Kmenty, lze poukázat např. na text Šlachta neukočíroval vztah k Babišovi. V něm je psáno, že si pan Kmenta umí " představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ (pozn. pana Babiše) o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo „dělá“ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil „kšefty Na Homolce“. " Podobně mluvil i v pořadu ČT Interview ČT24.