Přehled ověřených výroků

Na webových stránkách Zlínského kraje není přímý přenos z jednání zastupitelstva (videozáznam) a ve výpisech z usnesení zastupitelstva (.pdf) (jednání zastupitelstva z 29. 6. 2016) není uvedeno kdo a jak hlasoval v dané věci.

Lze si podat žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1996 Sb. V archivu žádostí o poskytnutí informací v období 2008–2016 se taková žádost objevila v roce 2013 (.doc) a bylo jí vyhověno.

Dodejme, že v jiných krajích jsou záznamy hlasování po jménech dostupné. Z námi ověřovaných 2 krajů (Liberecký a Kraj Vysočina) jsou takto dohledatelné záznamy v obou.

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Na základě materiálů ze senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. Výroku Zdeňka Škromacha odpovídá jak snížený sazby pojistného, tak přibližně i vyčíslená úspora.

Senátem prošel návrh několika senátorů v čele právě se Zdeňkem Škromachem. Návrh mj. upravuje Zákoník práce (strana 3), kde vrací do hry proplácení prvních tří dnů nemocenské. Zároveň novelizuje Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde snižuje celkovou výši sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem z 25 na 24,9 %, z toho příspěvek na nemocenské pojištění se sníží ze stávajících 2,3 na 2,2 procenta. Stejně se pak snižuje i pojistné na nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku toto snížení ještě navýšil, nově by pojistné na nemocenské pojištění mělo dělat 2,1 %. Návrh byl schválen ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.

Vyčíslení dopadů návrhu v důvodové zprávě návrhu ale neodpovídá vyčíslení, jak ho uvádí Zdeněk Škromach. "Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč" dočteme se v důvodové zprávě. Protože bylo snížení sazby navýšeno, a místo o 0,1 se snižuje o 0,2 procentní body, bude úspora ekvivalentně vyšší.

Návrh byl do Senátu předložen 17. prosince 2015 a schválen 16. března 2016, Senát se jím tedy zabýval jen poměrně krátce. Již v prosinci 2014 se ale Senát zabýval podobným návrhem. Tehdy byla skupina navrhujících menší a návrh nezískal dostatečnou podporu Senátu.

Aktuální návrh při hlasování podpořil aspoň jeden senátor z každého senátorského klubu kromě ODS. Pro návrh hlasovalo 38 z 56 přítomných.

Aktuálně je návrh v Poslanecké sněmovně a čeká na 1. čtení. Vláda k němu nezaujala stanovisko.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Němeček korektně popisuje záměry ČSSD i pravicových stran v oblasti financování zdravotnictví.

ČSSD ve svém dlouhodobém programu (.pdf, str. 54) uvádí:

"ČSSD se nebrání tomu, aby v řadě případů (investice do zdraví, do vzdělávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péče, přístup občanů k informacím apod.) byly využívány i soukromé zdroje. Nemůže však připustit, aby přístup k těmto sociálním službám či ke vzdělání a zdravotní péči byl vázán na povinnou spoluúčast jednotlivce." Ve volebním programu strany (str. 8) pro toto období pak ČSSD vyzdvihovala státní financování zdravotnické péče.

" Prosazujeme zdravotnictví jako veřejnou službu založenou na principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, na principu neziskovosti, rovnosti a dostupnosti péče.Základem financování systému je veřejné neziskové zdravotní pojištění. Nezastupitelnou roli v zajištění financování veřejného zdravotnictví musí hrát stát.

Zdravotní péče bude zajišťována především veřejnými neziskovými nemocnicemi státu i krajů a sítí
převážně privátních ambulantních zdravotnických zařízení."

Postoj strany také dokládá fakt, že vláda Bohuslava Sobotky 2. července 2014 schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poplatky ruší. Toto následně koalice prosadila i v Parlamentu ČR a poplatky (tj. část soukromých zdrojů do zdrav. systému) byly zrušeny.

TOP 09 ve svých programových cílech počítá se spoluúčastí pacientů. Doslova na svém webu uvádí:

"Pro lepší financování systému a využití zdrojů dopracování legislativy pro definování nároku včetně nadstandardu, což by mělo přinést další zdroje pro péči a umožnit dobrovolné připojištění.Sociálně citlivé zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách tak, aby bylo možno zachovat úroveň zdravotní péče bez zvyšování povinného zdravotního pojištění; zde je třeba připomenout, že Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí ze zemí OECD."Občanští demokraté jsou stranou, která zapojení soukromých zdrojů do zdravotnictví podporuje. Ve svém volebním programu pro toto období uvádějí:

"Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.Budeme nadále prosazovat, aby pacienti měli možnost reálně a zcela otevřeně připlatit si nadstandardy, případně se na ně připojistit."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají.“ Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).

Výrok je hodnocený jako zavádějící, kasační stížnost kromě fyzických osob podalo i 13 zasažených obcí, tudíž o zrušení zásad územního rozvoje neusilovali jen aktivisté.

Nejvyšší správní soud pak ve svém rozsudku oproti předchozí judikatuře poprvé rozhodl o zrušení celého dokumentu namísto zrušení vadných částí, čímž mohl účastníky řízení překvapit. Nicméně předchozí judikatura vychází z poměrně odlišných případů, kdy nedostatky byly dílčí a nikoli systematické, jak je tomu zde. Nejde tedy o nějaký exces z rozhodovací praxe.

Zásady územního rozvoje (dále ZÚR) Jihomoravského kraje zrušil na základě kasační stížnosti 13 obcí a 14 fyzických osob Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím (.pdf, str. 1, výrok II.) z 21. června 2012. Hlavní vadu shledal NSS ve faktu, že Jihomoravský kraj sice vyhodnotil vlivy na životní prostředí u jednotlivých staveb, vyhodnocení jejich společného a hromadného vlivu na něj už ale neprovedl (.pdf, čl. 80, 90). Jihomoravský kraj tak dostatečně nezjistil (.pdf, čl. 707) skutkový stav a porušil bod č. 6 (tehdy bod č. 5) přílohy stavebního zákona.

Kromě toho shledal NSS nezákonným i výběr varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřím–Černá Hora. Krajský úřad totiž vybral méně výhodnou variantu, a to na základě doporučení zastupitelstva kraje.

Podle NSS (.pdf, čl. 658) nemůže zastupitelstvo svými doporučeními ovlivnit tvorbu ZÚR. Zároveň krajský úřad výběr méně vhodné varianty dostatečně neodůvodnil (.pdf, čl. 691). Takovým vymezením bylo neoprávněně zasaženo do práv navrhovatelů, a proto NSS rozhodl o zrušení ZÚR i v této části (.pdf, čl. 709).

Dle předchozí judikatury NSS byly při nedostatcích ZÚR rušeny pouze jejich vadné části. Konkrétně se jedná o rozhodnutí ohledně zásad územního rozvoje hl. m. Prahy, které tvoří dva judikáty týkající se Pražského okruhu (první (.pdf, str. 1, I. výrok) zrušil úsek Ruzyně–Březiněves, druhý (.pdf, str. 1, II. výrok) úseky Běchovice–D1 a Březiněves–Horní Počernice).

Další rozhodnutí (.pdf, str. 1, výrok I.A) se týkalo letiště Praha–Ruzyně. Kromě toho se NSS zabýval i ZÚR celkem 4 krajů, které nepřiměřeně regulovaly výstavbu větrných elektráren. Ve všech případech, tj. Plzeňského (.pdf, str. 1, výrok I.) , Karlovarského (.pdf, str. 1–2, výrok I.), Moravskoslezského (.pdf, str. 1–2, výrok I.) kraje i Kraje Vysočiny (.pdf, str. 1, výrok I.) rozhodl o zrušení částí ZÚR o větrných elektrárnách.

Jihomoravský kraj tak mohl předpokládat zrušení pouze některých částí ZÚR. Nicméně jak NSS sám vysvětlil, šlo o systematické pochybení, které ovlivnilo celé zásady územního rozvoje, pročež není možné zrušit jen část stiženou chybou.

Důvodem je dle rozsudku (.pdf, čl. 708) nemožnost oddělit vadné části od zásad územního rozvoje jako celku.

Výrok je proto hodnocen jako zavádějící, Jihomoravský kraj se do této situace nedostal vinou ekologických aktivistů, ale svou. Není proto legitimní, aby byl příliš překvapen, když se judikatura s podobným pochybením v ZÚR do té doby nesetkala.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože poznatek, o kterém Chovanec hovořil, se týká pouze jedné malé části činnosti Daňové Kobry. Kobra funguje na základě spolupráce policie, celní správy a finanční správy a podíl jednotlivých složek na řešení kauz není měřen.

Samotný proces vyšetřování tzv. Daňové Kobry vychází z prováděcího protokolu ke koordinační dohodě podepsané 11. dubna 2014 o spolupráci, výměně informací a koordinaci podepsané ministrem financí a ministrem vnitra. Tato dohoda stanovuje pravidla pro výměnu informací a pravidla společného postupu Policie ČR, Finanční správy a Celní správy při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Dohoda určuje také hlavní účastníky a jejich přínos do projektu tímto způsobem:

V rámci Policie ČR je do činnosti„Kobry“ zapojen Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Jde o vyčleněný okruh kriminalistů útvaru, kteří mají dostatečné zkušenosti s daňovou trestnou činností. Tým, ve kterém působí rovněž analytici, metodik v oboru daňové problematiky a specialista na zajišťování výnosů z trestné činnosti, bude v budoucnu ještě posílen.Celní správa do společného týmu dodá specialisty z Útvaru pátrání a analýzy a v neposlední řadě i správce daně a jednotky mobilního dohledu. Jejich nasazení bude maximálně flexibilní podle povahy realizované kauzy a potřeby vzájemného sdílení informací u potenciálních daňových úniků s cílem zabránit jim již v zárodku.Finanční správa jako nezbytný článek„Kobry“ zapojí do její činnosti předně pracovníky zabývající se řízením rizik při správě daní. Tito specialisté se budou ve spolupráci s ostatními členy týmu operativně podílet na potlačování úniků na daních. Využijí při tom dřívějších zkušeností z mnoha kontrolně-exekučních akcí zaměřených na odhalování daňových podvodů na dani z přidané hodnoty.

Činnost „Kobry“ je prezentována jako společný projekt s tím, že za výsledky zodpovídají všichni aktéři rovnoměrně. Samotný projekt „Kobra“ je popisován jako metoda spolupráce, pokud jsou do něj významně zapojeni alespoň dva ze tří partnerů.

Pokud jde o údaje o vstupech uvedené ministrem Chovancem, tak by se mělo jednat dle vyjádření tiskového oddělení Generálního ředitelství cel o údaje, u kterých bylo zahájeno trestní řízení pod metodou práce „Kobra“ z titulu vyhledávací činnosti a z operativně pátrací činnosti celní správy v r. 2015.

Informace ministra tedy nejsou uvedené zcela kompletně, protože dle již zmíněného vyjádření je potřeba do celkové množiny případů, kterými se týmy „Daňová Kobra“ zabývají, také nutno zahrnout i trestní oznámení poskytnutá správci daně, použití mimotrestních prostředků správci daně (tzn. případy, kdy vůbec úkony tr. řízení nebyly zahájeny) příp. i trestní věci, které byly rozpracovány následně jako sekundární výstup z již uzavřeného trestního případu, atd.

Dle vyjádření Celní správy je též nutné uvést, že výkaznictví spolupráce „Daňová Kobra“ je nastaveno na řadu parametrů, ale ani jeden z nich neměří, jestli měl výraznější podíl útvar policie nebo celní správy nebo finanční správy. Toto měření by přímo popíralo filozofii spolupráce a bylo by tendenčním a zavádějícím.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.

Zákon, který je nazýván jako tzv. lex Babiš, je v současnosti pojem označující vládní návrh zákona o střetu zájmů.

Návrh zákona předložila vláda Bohuslava Sobotky. Ten původně primárně směřoval k tomu, aby politikové přiznávali své příjmy před vstupem do politiky a při odchodu z ní. V průběhu projednávání byl ovšem upraven pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky a Plíška, které přidaly právě diskutované paragrafy stran vlastnictví některých médií/pobírání dotací.

Hnutí ANO tomuto zákonu začalo přezdívat (stejně jako média) lex Babiš z toho důvodu, že zákon je údajné mířen přímo a pouze na Andreje Babiše, který právě média vlastní.

V Senátu byl zákon, po schválení v PSP ČR, projednávaný 19. října 2016. Pro vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny hlasovalo 61 senátorů, proti byli tři a pět se zdrželo hlasování. Návrh Senát vrátil s tím, že by se účinnost měla posunout z ledna 2017 na září stejného roku.