Přehled ověřených výroků

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, politici jsou sice odpovědní za své jednání či hlasování, svým celým majetkem ale neručí.

František Gábor vyzdvihuje změnu režimu odpovědnosti před a po rekodifikaci občanského práva, v tomto případě však k výrazné změně nedošlo. I podle předchozího občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, do této situace spadala i odpovědnost zastupitele.

Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku má zastupitel zákonem danou povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, nebo-li s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti odpovídá zastupitel za škodu. Omezení není dáno zde a nebylo dáno ani ve "starém" občanském zákoníku, v obou případech tedy zastupitel mohl být "dlužen" až do výše svého majetku (jinak je tomu například u zaměstnanců.) Právem žalovat zastupitele ale disponuje obec či kraj, ve které zastupitel působí, v takové situaci pak zastupitelé žalují sami sebe, potažmo své předchůdce, za své jednání či hlasování. Nutno je také zmínit, že v případě hlasování v kolektivním orgánu je zpravidla důsledkem dělená odpovědnost a dělená finanční náhrada.

Při vzniku nového občanského zákoníku se opravdu šířily informace, že budou zastupitelé ručit celým svým majetkem. Šlo pouze o nedorozumění v terminologii. Od 1.1. 2014 se přijetím zákona o obchodních korporacích pouze zpřísnily podmínky ručení členů statutárních orgánů obchodních korporací, mezi které obec či kraj ale nepatří. Kromě toho ručení je institutem, kdy určitý subjekt se stává povinným plnit za jiný subjekt v případě, že by ten nemohl plnit svůj dluh sám. Odpovědnost za škodu způsobenou špatným zastupitelským rozhodnutím s tímto zdaleka nesouvisí, zastupitelé by neplnili dluhy obce, pouze by zaplatili škodu, která vznikla v důsledku jejich podílu na hlasování.

Druhá část výroku hovoří o odměně pro zastupitele. Pokud přistoupíme na nejméně ohodnocenou zastupitelskou pozici v krajském zastupitelstvu, dle nařízení vlády (příloha 2) zjistíme, že zastupitel v kraji do 600 000 obyvatel pobírá odměnu 3.859,- Kč měsíčně. Postupujeme-li stejně u obecního zastupitelstva (příloha 1), dojdeme k částce i menší než 299,- Kč měsíčně pro neuvolněné zastupitele obcí do 1000 obyvatel. František Gábor je však zastupitelem města Liberec, pohybuje se tedy přinejhorším v kategorii do 1.194,- Kč. Odměny zastupitelů se tedy mohou výrazně lišit. Výrok je však hodnocen jako nepravdivý především kvůli nekorektnímu vysvětlení zastupitelské odpovědnosti.

Pravda

Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.

První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.

Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

Pravda

Bezpečnostní rada státu je upravena v článku 9 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Konkrétně pak zástupce a náplň činnosti upravuje usnesení Vlády České republiky, které bylo naposledy aktualizováno 1. října 2014.

Statut BRS uvádí v článku 2:

"BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti České republiky a připravujevládě návrhy opatření k jejímu zajišťování."

Kalousek má pravdu, že BRS sama o sobě nerozhoduje o přijímání konkrétních kroků, jde o poradní skupinu s "doporučujícími výstupy" směrem k vládě jako celku.

Pravda

Nákupy (veřejné zakázky) u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru má podle nařízení ministerstva vnitra č. 44/2014, o zadávání veřejných zakázek (.pdf, str. 4) v kompetenci odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR pro centrální nákup jednotně pořizovaného majetku.

Výjimky tvoří komodity určené k centrálnímu nákupu dle nařízení ministerstva vnitra č. 40/2012, o resortních pravidlech centralizovaného nákupu.

U Hasičského záchranného sboru má tyto otázky v kompetenci oddělení veřejných zakázek generálního ředitelství.

Tato pracoviště veřejných zakázek připravují, organizují a administrují zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek a plní další úkoly stanovené v nařízení.

K této konkrétní zakázce se také vyjádřil resort vnitra v tiskové zprávě.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Škromach korektně popisuje změny, které poslanci provedli při projednávání novely příslušného zákona.

Senátor Škromach mluví o novele zákona o střelných zbraních a střelivu, která prošla Poslaneckou sněmovnou.

Zákon zavádí v § 56 možnost policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. " Tato situace reaguje právě na tragickou událost, která se odehrála v Uherském Brodu.

Platnost zbrojních průkazů upravuje § 16 zákona, stanovuje ji na 10 let. Výše uvedená novela tento stav nemění.

Zavádějící

V Libereckém kraji ubylo (.pdf, str. 21) za letošní rok 76 interních lůžek. K poklesu došlo kvůli zrušení interních oddělení v Nemocnici s poliklinikou v Semilech a v Nemocnici Frýdlant. V obou případech byla oddělení uzavřena z důvodu nedostatku personálu.

Pozorovatelné je také celkové snížení počtu lůžek akutní péče, a to již od roku 2008.

Zdroj: Liberecký kraj (.pdf, str. 15)

Rozpočet zdravotnických zařízení za poslední 4 roky kolísal, oproti loňskému roku však značně poklesl.

Zdroj dat: Rozpočet Libereckého kraje

Média v únoru informovala o tom, že se Liberecký kraj potýká s vážným nedostatkem zdravotnického personálu. V liberecké nemocnici se mělo jednat o více než třicet sester. Nepodařilo se nám dohledat žádnou informaci o tom, že by jich mělo scházet sedmdesát.

Situace ve Frýdlantu se však podle posledních zpráv mírně zlepšila. Nedostatek lékařů a sester úspěšně řeší i nemocnice v Liberci. O omezování péče v Libereckém kraji informovala MF DNES, zpráva se však týká spíše uzavření oddělení ve Frýdlantu a nutnosti pacientů dojíždět do Liberce.

Výrok se zakládá na pravdě, situace v liberecké nemocnici však podle dostupných informací není tak kritická, jak tvrdí Mackovík. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Margita Balaštíková

Nepravda

Většina středních škol ve Zlínském kraji má větší počet zájemců o strojírenské obory, než kolik studentů nakonec přijme. Margita Balaštíková (ANO) nemá tedy v tomto ohledu pravdu. Školy si z množství uchazečů mohou vybírat v souladu s postupy uvedenými ve školském zákoně.

Zlínský kraj zřizuje celkem 18 středních škol, které nabízejí některý ze strojírenských oborů.

Stejně jako u předchozího výroku Petra Navrátila, i zde odkážeme na statistiku z loňského roku (vypočítáno podle prvního odkazu), kde je patrný převis podaných přihlášek vůči kapacitě některých oborů.

U těch stěžejních, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je patrný velký zájem ze strany žáků. Svůj podíl na tom může mít finanční podpora ze strany kraje pro ty, kteří se rozhodnou vyučit se, případně maturovat z oboru v oblasti strojírenství.

V čtyřletém srovnání se počet žáků vzdělávajících se ve strojírenských oborech značně proměnil. V roce 2007/2008 se jednalo o 3502 (.pdf, tab. č. 15) žáků, rok 2011/2012 zaznamenal snížení počtu zájemců o více než 1000, a to na 2381 (.pdf, str.78). Loňský školní rok se počty žáků opět navýšily na 3060 (.pdf, str. 101).

Nepravda

Výrok jako celek hodnotíme jako nepravdivý, ačkoli tvrzení o právním zakotvení je spíše pravdivý. Auditorská společnost, která forenzní audit prováděla, totiž oprávnění měla a byla i členem Komory auditorů. Naopak z veřejně dostupných zdrojů nelze doložit, že by stejné charakteristiky nesla zmíněná oponentní zpráva, kterou předložil Mackovík.

Co se týče právního zakotvení forenzního auditu, je situace poněkud komplikovaná. Audit byl zadán výzvou (.pdf) z 9. července 2013 a vypracován (.pdf) 5. listopadu 2013. V této době byly audity stále tzv. inominátní smlouvou, tedy relativně volným smluvním vztahem mimo literu zákona, kde se strany řídí primárně pravidly ve smlouvě. Nicméně často se odkazovaly skrze § 262 na obchodní zákoník, čímž přebraly některé jeho hlavní zásady (např. takto).

V téže době už však byl napsán, schválen a v platnosti nový občanský zákoník, který čekal na účinnost do 1. ledna 2014. Ten vymezuje právní rámec auditu v rámci smluv o kontrolní činnosti § 2652, přičemž takový vztah již nemá obchodněprávní rozměr. Forenzní audit je pak jeho zvláštní typ využívaný při podezření z protiprávní činnosti. Zadaný audit můžeme podřadit i pod "ověřování jiných ekonomických informací" podle zákona o auditorech (§2, písm. c), ten však nevymezuje vztah jako takový.

Ve skutečnosti tedy v tuto chvíli audit právně zakotven je a jde o standardní závazkový vztah, v době zadání a vypracování auditu se však opravdu řídil primárně smluvními ustanoveními. Přesné znění smlouvy o provedení auditu bohužel nemáme k dispozici, nelze tedy říci, nakolik byla smlouva vypracována z obchodněprávního charakteru.

Nepravdivé je stěžejní tvrzení výroku, a to stran nekompetentních osob, tedy že auditoři provádějící audit neměli auditorské zkoušky a nebyli tedy zapsáni v Komoře auditorů. Audit však neprováděly auditoři-fyzické osoby resp. OSVČ, ale auditor-společnost k tomu oprávněná podle zákona o auditorech (§3, odst. 2), a ta zapsaná v Komoře auditorů je a byla i v době vypracování auditu. Byla tedy plně oprávněná k vypracování takového auditu.

Pravdivým je tvrzení o počítání pneumatik, manažerské shrnutí auditu (.pdf, str. 66) skutečně obsahuje formulaci o "prostém odhadu", a to konkrétně: " Chybějící pneumatiky na skladě v porovnání s výpisem skladu: na skladě mělo být 226 ks pneumatik, prostým odhadem byl jejich počet jen cca 50 %."

Jako zmiňovaný protiaudit má Stanislav Mackovík patrně na mysli svoji Oponentní zprávu (.pdf), ze které však nejde zjistit, zda se jedná o skutečný audit, neboť neobsahuje žádnou informaci o společnosti, která audit měla vykonat či nějakou jinou informaci. V něm jsou vyvraceny některé ze závěrů z forenzního auditu původního a skutečně obsahuje informaci (.pdf, str. 29), že forenzní audit měl proběhnout za nestandardně krátký časový interval.

Firma NEXIA AP, a.s., která původní audit prováděla, se k této oponentuře vyjádřila, k dispozici je však pouze jeho shrnutí. V něm firma jednoznačně vyvrací námitky Stanislava Mackovíka. Zároveň je v dokumentu jeho oponentura označována pouze jako "jeho oponentní zpráva," a ne jako audit či protiaudit.

Stanislav Mackovík ve svém výroku zpochybňuje kvalitu a kompetenci auditorů zdravotní záchranné služby, přičemž ale nemá pravdu, když tvrdí, že ověřoval nekvalifikovaný auditor nezapsaný v Komoře. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nepravda

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.