Dneska už jednáme o záložním řešení, které by mohlo spočívat v tom, že masivně pomůžeme Makedonii a Bulharsku, posílíme ostrahu hranice mezi Bulharskem, Řeckem a Tureckem, mezi Makedonií a Řeckem eventuélně Albánií a Řeckem.
Na jednání Evropské komise v říjnu 2015 se představitelé EU shodli na akčním plánu, ve kterém je zahrnuta i správa hranic. Konkrétně se jedná o podporu hranic mezi Bulharskem a Tureckem a dále také Řeckem, Makedonií a Albánií.
Sobotkou zmiňované záložní řešení bude hlavním tématem mimořádného summitu zemí Visegrádské skupiny dne 15. února. Cílem jednání je přitom dosáhnout společné pozice, kterou o tři dny později budou země V4 zastávat na schůzi Evropské rady v Bruselu.
I ve vašem rozpočtu není pravdou, že jste přenastavili priority s ohledem na bezpečnost. I ve vašem rozpočtu... verbálně ano, verbálně o tom mluvíte často... ale ty čísla říkají něco jiného.
"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.
Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.
Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.
Zdroj: Česká televize
My jsme udělali v roce 2014 několik podstatných změn. To byla velká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zpřísnila sankce, rozšířila kompetence dozorových orgánů a nicméně tyto všechny věci se mohou začít projevovat někdy od roku 2015 dále.
Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.
Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.
Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.
Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.
Podívejte se, pane redaktore, ta smlouva je profylaktická, to znamená, že je určena nejenom pro případy, které již nastaly, jako jsou děti Michalákových, ale pro jakýkoliv obdobný případ, ať se vyskytne za pět let, za deset let, za patnáct let. Takže to je hlavní účel této smlouvy.
Prezident Zeman hovoří o dohodě mezi Českem a Norskem, jejíž návrh předložil Ministerstvu zahraničních věcí k posouzení. Dle ČTK jde v pořadí o druhý návrh této dohody a momentálně je analyzován pracovníky Ministerstva. Dle slov ministra Zaorálka ale „tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu." K této věci jsme kontaktovali Ministerstvo zahraničních věcí, které se k tomu vyjádřilo následovně: " Návrh smlouvy prezidenta Zemana neřeší vydávání dětí, ale spolupráci ve věcech řízení na ochranu dětí (tj. zejména způsoby vzájemného informování orgánů sociálně právní ochrany dětí o zahájených řízeních, vstup orgánů jednoho státu do řízení druhé smluvní strany, některá pravidla pro umisťování dětí do náhradní péče apod.). K dotazu, zda je prezidentem navrhovaná verze podobná s návrhem (.pdf) Petra Macha, nám bylo odpovězeno, že nikoli.
Sami zároveň nemají v úmyslu podávat vlastní návrh, neboť: "MZV koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, není však gestorem uvedené problematiky ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání mezinárodních smluv. Předmětný návrh smlouvy tedy MZV s ohledem na kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., v platném znění) nepřipravuje, přípravou by se mělo zabývat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. "
Nejúspěšnější sankce, teď jsme viděli výsledek, byly zavedeny proti Íránu. A tam to trvalo dlouhá léta, než konečně Írán se vzdal a přistoupil na dohodu s ostatními mocnostmi.
Íránská islámská republika již desítky let čelí rozsáhlému mezinárodnímu sankčnímu režimu. První ze sankcí nastaly již v roce islámské revoluce ájjatoláha Chomejního, v roce 1979, kdy americký prezident Jimmy Carter v reakci na zajateckou krizi na americké ambasádě v Teheránu vydal příkaz k zmrazení všech íránských prostředků v USA. USA postupně rozšířily sankce proti Íránu i do oblasti mezinárodního obchodu, zásadního omezení vývozu ropy.
Když Mezinárodní komise pro atomovou energie v roce 2005 shledala Írán vinným z závažného porušování závazků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, přidala se k sankčnímu režimu také OSN, která komisi zřizuje. Od roku 2005 tak Rada bezpečnosti OSN schválila čtyři rezoluce (číslo 1737, 1747, 1803 a 1835), které zavádějí sankce proti Íránu. Omezení se týkají především mezinárodního obchodu s materiály, které by mohly být využity ke konstrukci jaderných zbraní v Íránu. Rezoluce 1835 nadto po americkém vzoru zásadně omezila přístup íránských finančních institucí na mezinárodní finanční trhy.
V roce 2007 se k sankčnímu režimu připojila i EU, která implementovala omezení vycházející z již existujících amerických sankcí.
Agregovaný dopad všech těchto sankcí na íránskou ekonomiku byl a je dosti masivní - americký ministr financí Jacob Lew odhadl, že jen mezi lety 2012-2015 bylo íránské HDP díky mezinárodním sankcím o 15-20 % nižší. Nadto se uvádí, že kolem 100 milard amerických dolarů íránských finančních prostředků je zmražených a nedostupných v zemích, které se účastní sankcí.
Tato drastická omezení íránské ekonomiky, spolu s celosvětovým poklesem cen ropy, hrála velkou roli v rozhodnutí íránského prezidenta Hassana Rouháního uzavřít s západními státy průlomovou dohodu o omezení íránského jaderného programu výměnou za částečné uvolnění těchto sankcí. Tato dohoda byla po dlouhých a komplikovaných jednáních podepsána ve Vídni 14. července 2015.
Protože významné sankce byly na Írán uvaleny nepřetržitě od roku 1979 a protože jejich důsledky na íránskou ekonomiku hrály zásadní roli v uzavření oné "dohody s ostatními mocnostmi," hodnotíme výrok poslance Schwarzenberga jako pravdivý.
Ten zákon (zpřísňující střet zájmů - pozn. Demagog.cz) bude platný ještě v tomto volebním období. Ale ty dopady na členy vlády budou dopadat pouze na nové členy vlády. Pokud někdo vstupoval do současné vlády, tak do ní vstupoval za podmínek, které v té době platily. Tzn. ten náš návrh (pozměňovací návrh Chvojky - pozn. Demagog.cz) se bude týkat každého nového člena vlády, který bude jmenován po účinnosti zákona.
V současné chvíli je vysoce pravděpodobné, že zákon dozná podstatných změn v důsledku pozměňovacích návrhů a je tedy přinejmenším předčasné předpovídat platnost či obsah finálního návrhu.
Vládní návrh zákona, který upravuje původní zákon z roku 2006 o střetu zájmů, byl schválen (pdf, str. 81) v červenci 2015 s navrhovanou účinností od začátku roku 2017.
Výše zmíněný pozměňovací návrh podle stránek Poslanecké sněmovny poslanec Chvojka písemně zatím nepředložil, přesto však dle mediálních zpráv půjde o významné zostření doposud navrhovaných podmínek. ČSSD již vyjádřila tomuto návrhu podporu. Záměr platnosti tohoto zákona až na nově jmenované členy vlády avizoval poslanec i v rozhovoru pro iDNES.cz. Obecně by šlo o výjimečný případ, pokud by takový zákon nesl retroaktivní účinky.
Z principu tak musíme výrok Bohuslava Sobotky jako neověřitelný. Dodáváme, že druhé čtení vládního návrhu je na programu42.schůze vlády, a to na 22.března.
...existuje naprosto nesmyslný předpis, podle něhož dotace školám se vyplácejí podle počtu žáků, takže žádný ředitel si nedovolí vyhodit i naprosto debilního žáka, protože by ztratil část dotací.
Školský zákon v § 161, odstavci 2 explicitně zmiňuje normativy připadající na jednoho žáka nebo studenta škol zřizovaných kraji. Normativem se rozumí výše státního příspěvku. Je tedy pravdou, že rozpočet škol souvisí s tím, kolik žáků nebo studentů danou školu navštěvuje. Vzhledem k tomu, že tyto normativy jsou stanovovány každoročně, případná vyloučení budou mít na nadcházející verzi rozpočtu opravdu negativní vliv.
Podle deníku Právo, jehož informaci převzaly Novinky.cz, mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová uvedla, že ministerstvo už delší dobu připravuje nový systém financování. Ten nebude založen na financování dle počtu žáků, ale na stanoveném maximálním rozsahu vzdělávání – větší důraz tak bude kladen na počet pedagogů. Tato změna by měla zamezit případům, kdy se vedení školy zdráhá vyloučit problémového žáka z obavy nad ztrátou finančních prostředků.
Peníze ze státního rozpočtu se tedy školám skutečně vyplácejí na základě počtu žáků. To může mít za následek setrvání i ne zcela bystrých či bezproblémových žáků. Nový systém financování se v dlouhodobém měřítku připravuje, v tuto chvíli má však prezident Zeman pravdu.
Takže v případě, že ve Velké Británii vždycky se jedná o vystoupení o Evropské unii, politici vedou závažná jednání, tak burzovní trhy nikdy nezačly panikařit, libra neoslabuje, britské akcie se nepropadají, ale přesně naopak. Vystoupení Británie z EU je finančními trhy chápáno jako snížení ekonomické zátěže.
Nedá se říci, že by každé jednání o vystoupení Velké Británie z EU (Evropské Unie) vedlo k posílení libry, ani k růstu cen akcií britských firem, ani snížení výnosů britských dluhopisů.
Kupříkladu dne 18.12.2015 premiér Velké Británie David Cameron naznačil (Euractiv), že příští rok se bude konat referendum o setrvání/vystoupení v Evropské Unii. Ten den skončil Index Londýnské burzy FTSE100 se ztrátou. Na průběh obchodování Indexu FTSE100 se můžete podívat na stránkách londýnské burzy.
(zdroj: interaktivní grafy The Financial Times)
Dalším příkladem je třeba posílení libry vůči americkému dolaru ze dne 3.2.2015, kdy premiér Velké Británie David Cameron v dolní sněmovně parlamentu obhajoval (The Guardian) svůj plán na změnu postavení VB v EU a zastával se udržení Británie v unijním svazku.
Tyto příklady ukazují, že možnost vystoupení Velké Británie z EU není vždy spojena se snížením ekonomické zátěže.
Obamova administrativa odpískala tu součást té protiraketové obrany, ten radar.
Česká republika v v letech 2007-2009 jednala se Spojenými státy o možnosti zřídit v Brdech radar, který by byl součástí protiraketové architektury USA v Evropě. V sousedním Polsku pak měla být vybudována raketová základna sloužící jako obrana proti raketám dlouhého doletu z Íránu. Tento projekt byl dojednáván během administrativy G.W.Bushe, po nástupu Baracka Obamy skutečně došlo k jeho odvolání.
Obama v září roku 2009 kontaktoval tehdejšího premiéra České republiky Jana Fischera se zprávou, že od projektu radarového systému v České republice USA odstupují. Informovala o tom jak česká, tak zahraniční média.
Doplňme, že vláda Mirka Topolánka smlouvu mezi ČR a USA v květnu 2008 schválila (.pdf), projekt podpořila také horní komora Parlamentu, v Poslanecké sněmovně radar podporu většiny před jeho odvoláním nezískal.
My se docela stabilně držíme blízko těm 30 % (myšleno hnutí ANO ve výzkumech veř. mínění - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.
TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.
Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.
CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.
