Přehled ověřených výroků

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.

Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:

• zpracovatelský průmysl
• technologická centra
• centra strategických služeb

Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.

Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.

Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.

Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni.“ (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, především z důvodu existence (nehodnotíme zdali jsou oprávněné či neoprávněné) "pochybností" v kontextu privatizace zbývajícího podílu státu ve společnosti OKD, a. s. vládou Stanislava Grosse v době výkonu funkce ministra financí právě Bohuslavem Sobotkou. Zmíněné pochybnosti a podezření jsou popsány v mnoha článcích a zdrojích (např. ČT, Deník Referendum, Neovlivní.cz atd.), přičemž je však zásadní zdůraznit, že k prokázání např. trestního činu či správního deliktu atd. v kontextu privatizace OKD v roce 2004 nedošlo (ba spíše naopak např. Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory při privatizaci společnosti OKD - .pdf). Tvrdit však to, že neexistuje "kauza OKD" spjatá s premiérem Sobotkou, by bylo závádějící podobně jako tvrdit skutečnost, že neexistuje "kauza Čapí hnízdo" spojená se současným vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, neboť i v případě majitele Agrofertu k prokázání správního deliktu či trestního činu v souvislosti s případem prozatím taktéž nedošlo. Zbývající fakta uvedená ve výroku pak označujeme jako pravdivá - viz dále.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne

11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč

o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Usnesením vlády ČR (premiér Stanislav Gross, ministr financí Bohuslav Sobotka) č. 904 o změně usnesení vlády ze dne 23. března 2004 č. 264, ke zprávě o výsledku exkluzivního jednání se společností KARBON INVEST, a.s. o přímém prodeji majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. vláda rozhodla o privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s. s tím, že kupní cena 45,88 % akcií OKD se zvyšuje na 4 miliardy 100 milionů Kč (367,2 Kč za jednu akcii).

Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Sociální demokraté a lidovci skutečně přehlasovali hnutí ANO v otázce navýšení rozpočtu na vědu a výzkum. Nicméně státní rozpočet sestavuje vláda jako celek na základě svých programových priorit a požadavků jednotlivých ministrů. Vláda se tedy pouze shodla na jiném rozdělení financí, než jaké Andrej Babiš původně zamýšlel. Jedná se o 3,7 miliardy, což je z pohledu celkových výdajů nízká částka (0,3 % výdajů rozpočtu). Zmíněné peníze tedy neměl Babiš odložené, výdaje rozpočtu jsou záležitostí celé vlády a jejích priorit, ne pouze představ ministra financí.

Vláda schválila 30. května 2016 navýšení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro rok 2017 o 3,7 miliardy oproti roku 2016 (z 29 na 32,7 miliardy, tj. o 12,7 %). Podle zápisu (.doc) pro návrh hlasovalo 11 ze 17 přítomných členů vlády, proti jich bylo 5. Ze záznamu bohužel není zřejmé, kdo byl pro a kdo proti.

Pokud by vláda měla všem starobním důchodcům, kterých je v ČR aktuálně 2 389 270, přidat 100 korun měsíčně, jednalo by se o částku 2,867 miliardy korun. Teoreticky je tedy možné říci, že kdyby vláda nepřidala 3,7 miliardy na vědu a výzkum, mohla by tyto peníze použít na navýšení důchodů dokonce o více než 100 korun měsíčně pro každého starobního důchodce.

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Miloš Zeman byl na zmíněnou společnost dotázán v souvislosti s přiklepnutím zakázky na dálnici D47 v roce 2002.

Firma Housing & Construction, známá spíše pod hebrejským názvem Shikun U'Binui, je skutečně přední izraelská developerská společnost, která se podle referencí na svém webu může chlubit řadou rezidenčních projektů, ale i stavbou trans-izraelské dálnice 6 (138 kilometrů) nebo soustavy Karmelských tunelů v okolí města Haifa (více než 6 kilometrů). Nejedná se však úplně o stovky kilometrů.

Navíc projdeme-li tyto reference (jak na území státu Izrael, tak i v globálním měřítku), tak zjistíme, že v roce 2002, kdy Zemanova vládazakázku z ruky zadala, neměla tato společnost reálně tyto zkušenosti. Právě proto je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť Zeman spojuje společnost a její renomé s vlastností, která v době zadání zakázky nebyla ještě známa.

Prezident Zeman se konference Dialog civilizací pořádané každoročně na řeckém ostrově Rhodos účastnil opakovaně. Web konference neposkytuje kompletní informace o jednotlivých ročnících, ze kterých by bylo zřejmé, jakých z nich se Miloš Zeman zúčastnil.

Ze zmíněného však webu vyplývá, že se zúčastnil této akce v roce2014 a 2016. V roce 2013 se události nezúčastnil. V rozhovoru pro organizaci Dialog civilizací, která stejnojmennou konferenci pořádá, nicméně řekl, že se jí v minulosti zúčastnil již sedmkrát a těší se na svoji účast v roce 2014.

Z dalších zdrojů lze zjistit, že se Zeman konference zúčastnil v letech 2008 a 2009. O pravidelné účasti Zemana na konferenci Dialog civilizací informovalo v minulosti již několik médií. Například novinář Jaroslav Spurný z Respektu hovoří o pravidelné Zemanově účasti od roku 2005 a tentýž magazín stejné tvrzení opakuje ve vydání (.pdf, str. 17) z roku 2010. Jiří Pšenička z magazínu Dotyk píše o osmi účastech Zemana na této konferenci do roku 2014.