Přehled ověřených výroků

Zmíněná citace Roberta Šlachty pochází ze článku Jaroslava Kmenty " Policejní kontakty inženýra Babiše ", který vyšel v časopise Reportér v srpnu 2015. Autor textu popisuje kontakty Babiše s některými policisty, píše také o schůzkách s Robertem Šlachtou.

Jaroslav Kmenta v textu píše:

" Přiznává ale (Babiš - pozn. Demagog.cz) , že se několikrát setkal s jeho nadřízeným Robertem Šlachtou. „Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie.“Podle ministra financí se z těchto důvodů setkali naposledy letos na jaře. „Viděli jsme se začátkem května, kdy se řešilo vážné riziko přepadení mého rodinného domu. V předcházejících dvou případech vydírání a vyhrožování mé osobě jsem se na ÚOOZ obrátil prostřednictvím náměstka policejního prezidenta Laubeho. Jistě víte, že ÚOOZ řeší jakékoli násilí vůči ústavním činitelům, proto jsem se na něj prostřednictvím náměstka policejního prezidenta obrátil. Pan ministr vnitra byl o všech případech vždy informován, v jednom případě mne sám informoval o nebezpečí a pana Laubeho a Šlachtu za mnou sám vyslal,“ uvádí v detailnější odpovědi Andrej Babiš.

Robert Šlachta odmítá o svých kontaktech s ministrem financí a předsedou ANO konkrétně hovořit. „Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval,“napsal Šlachta v SMS zprávě."

Šlachta tedy obecně sice popisuje, že se z titulu své funkce schází v nutných případech s různými osobami a popisuje tuto aktivitu jako "schůzkovou činnost", Kalousek ovšem toto tvrzení posouvá, neboť Šlachta jednak explicitně nemluvil o schůzkách s Babišem a navíc Kalousek tato potencionální setkání představuje jako obvyklou činnost, kdy se lidé mezi sebou scházejí. To ze Šlachtova vyjádření nevyplývá.

Obžaloba souvisela s vyplácením odměn za členství v dozorčích radách krajských společností pro uvolněné členy krajského zastupitelstva, ti totiž nemají dle § 5 hlavy III aktuálního zákona o střetu zájmů na odměny nárok. Někteří z obžalovaných uvolněných radních pobírali mezi lety 2010 a 2011 odměny za členství v dozorčí radě krajských společností, čímž tedy porušovali zákon o střetu zájmů, další část radních jim k tomu dopomohla, když odsouhlasila pravidla odměňování členů dozorčí rady Silnicích LK.

Podstata jejich konání tedy byla rozdílná, rozdílné tedy byly i skutky a právní kvalifikace. Zatímco část radních pobírající odměny byli obžalováni z podvodu, část radních, která skrze vzorovou smlouvu takový postup posvětila, byla obžalována z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zatímco druhé části (kde byla i Lidie Vajnerová) nebyla prokázána vina a byla zproštěna rozsudkem soudu prvního stupně, dva radní pobírající odměnu byli okresním soudem nepravomocně potrestáni.

Někdejší radní Zdeněk Bursa se hájil tím, že o novém znění zákona nevěděli, což následně při zprošťujícím rozsudku potvrdil předseda trestního senátu František Boštík:

„Nebylo prokázáno, že by obžalování věděli o změně zákona o střetu zájmů. Navíc výklad tohoto zákona není jednoznačný a existují dva výklady. Mohlo by jít o nedbalost, ale rozhodně ne o zločin.“

Ve skutečnosti tedy byla obžalována celá rada, přičemž šlo o dva rozdílné skutky - porušování zákona o střetu zájmů pobíráním odměn a umožnění tohoto nezákonného postupu. V obou případech však byli bývalí radní zproštěni - někteří již v prvním stupni, jiní až rozsudkem krajského soudu. Je tedy zavádějící tvrdit, že Vajnerová se ocitla v jisté množině obžalovaných "nedopatřením," byla prověřována i zproštěna stejně jako jiní účastníci řízení. U všech bývalých radních byla shledána nevina, skutku se všichni shodně dopustili, leč dle soudu nenesl znaky trestného činu.

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.

Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.

Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.

Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.

O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.

Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.

Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Nedostatek míst se dotýká např. města Brna. Ministryně školství Kateřina Valachová přiznává, že nedostatek míst ve školkách je v Jihomoravském kraji a několika dalších lokalitách.

Jihomoravský kraj ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání 2016–2020 upozorňuje na to, že se nedostatek (.pdf, bod A.4.1, str. 15) míst v MŠ projevuje nerovnoměrně v závislosti na lokalitách s velkým výskytem domů, v místech s dobrou dopravní obslužností a pracovní příležitostí. Podle této analýzy se počet dětí předškolního věku zvýšil o 11 200 od roku 2005. Zároveň však došlo k navýšení kapacit o 7000 míst.

V současné době je v JMK 657 předškolních zařízení a 41 519 dětí. Ve školním roce 2015/2016 nebylo vyhověno 9007 žádostem o přijetí (tab. x B1.14.1) a tento stav je dlouhodobý. V některých oblastech kraje byla v roce 2015 kapacita překročena.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády." Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany."

Projednávaný zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami vláda schválila na svém zasedání 3. června 2015. Jak uvádí záznam z tohoto jednání (.doc - bod 6), ruku pro něj zvedlo všech 14 přítomných ministrů. Návrh tedy byl koaličně dohodnut, to dokládá i tisková zpráva vlády/min. zdravotnictví reagující na toto jednání.

Takto koaličně dohodnutý návrh by měly koaliční strany podporovat, dále jim koaliční smlouva nabízí možnost případné další návrhy konzultovat.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007-2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf,str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla v tomto období ČR jedním z nejhůře čerpajících států ze zemí EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 - červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužilo dotací ve výši 11 mld. korun, za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

Vzhledem k tomu, že ČR čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12) a byla kritizována NKÚ, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld (.pdf, str. 3). Nakonec se však výše nedočerpání snížila na 10 mld. a podle poslední zprávy z ledna 2016 bylo vyčerpáno 94,2 % (.pdf, str. 14) z celkové částky programového období 2007-2013.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož propojení motivace k prosazení návrhu zákona se snahou o úspěch v senátních volbách se nedá prokázat.

Návrh byl v Senátu projednáván dvakrát. Poprvé v prosinci 2014 byl předložen skupinou senátorů (jmenovitě Škromach, Maštalíř, Sekaninová, Látka, Kratochvíle, Berka, Jermář, Syková, Štohl, Třísková, Nenutil, Emmerová) a po několika projednáváních nebylo k tomuto návrhu přijato usnesení.

Podruhé byl návrh předložen početnější skupinou senátorů a to v prosinci 2015. V tomto případě byl tisk projednán v březnu 2016 a usnesením č. 370 schválen jako senátní návrh zákona.

Nedá se říci, že by návrh byl "vystřelen" před senátními volbami, jelikož návrh existoval již dříve, avšak se slabší podporou jednotlivých senátorů.