Přehled ověřených výroků

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají.“ Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Němeček korektně popisuje záměry ČSSD i pravicových stran v oblasti financování zdravotnictví.

ČSSD ve svém dlouhodobém programu (.pdf, str. 54) uvádí:

"ČSSD se nebrání tomu, aby v řadě případů (investice do zdraví, do vzdělávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péče, přístup občanů k informacím apod.) byly využívány i soukromé zdroje. Nemůže však připustit, aby přístup k těmto sociálním službám či ke vzdělání a zdravotní péči byl vázán na povinnou spoluúčast jednotlivce." Ve volebním programu strany (str. 8) pro toto období pak ČSSD vyzdvihovala státní financování zdravotnické péče.

" Prosazujeme zdravotnictví jako veřejnou službu založenou na principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, na principu neziskovosti, rovnosti a dostupnosti péče.Základem financování systému je veřejné neziskové zdravotní pojištění. Nezastupitelnou roli v zajištění financování veřejného zdravotnictví musí hrát stát.

Zdravotní péče bude zajišťována především veřejnými neziskovými nemocnicemi státu i krajů a sítí
převážně privátních ambulantních zdravotnických zařízení."

Postoj strany také dokládá fakt, že vláda Bohuslava Sobotky 2. července 2014 schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poplatky ruší. Toto následně koalice prosadila i v Parlamentu ČR a poplatky (tj. část soukromých zdrojů do zdrav. systému) byly zrušeny.

TOP 09 ve svých programových cílech počítá se spoluúčastí pacientů. Doslova na svém webu uvádí:

"Pro lepší financování systému a využití zdrojů dopracování legislativy pro definování nároku včetně nadstandardu, což by mělo přinést další zdroje pro péči a umožnit dobrovolné připojištění.Sociálně citlivé zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách tak, aby bylo možno zachovat úroveň zdravotní péče bez zvyšování povinného zdravotního pojištění; zde je třeba připomenout, že Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí ze zemí OECD."Občanští demokraté jsou stranou, která zapojení soukromých zdrojů do zdravotnictví podporuje. Ve svém volebním programu pro toto období uvádějí:

"Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.Budeme nadále prosazovat, aby pacienti měli možnost reálně a zcela otevřeně připlatit si nadstandardy, případně se na ně připojistit."

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť ve skutečnosti vláda většinu dávek pro příští rok zmrazila a chystá změny pouze v zavádění otcovské, v opatrovném a sirotčích důchodech. Ministryně Marksová uvažuje o zvýšení přídavků na děti, nemá pro to však podporu v koalici.

Den před odvysíláním OVM odvysílala Česká televize v Událostech reportáž Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek. V ní kromě dalšího padlo, že vyjma přídavků na děti ministryně Marksová nenavrhne pro příští rok navýšení žádné ze sociálních dávek - konkrétně jde o existenční a životní minimum, dávky pro nemocné, rodičovský příspěvek, mateřská dovolená a porodné.

Vláda chce naopak zvyšovat minimální mzdu, ta však nepatří mezi sociální dávky. Co se týká zmíněných přídavků na děti, tento krok nemá podporu v koalici, jak z příspěvku vyplývá - Andrej Babiš je proti jakémukoli zvyšování a KDU-ČSL slovy Mariana Jurečky peníze rodinám s dětmi spíše nechávala formou daňových úlev.

Proti zvyšování dávek včetně přídavků na děti vystoupil v reportáži i Petr Fiala, který označil jako prioritu ODS snižování daní namísto možného zvyšování dávek.

Fiala říká, že se vláda chystá zvyšovat dávky, příslušná legislativa tedy není schválená. V Poslanecké sněmovně má ministerstvo práce předloženy dva návrhy zákonů - novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o nemocenském pojištění.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi řeší úpravu doplatku na bydlení, jde ovšem o návrh, který zpřesňuje podmínky nároku a nepočítá se tedy s žádnými novými výdaji (.pdf - str. 10), které by měly být vypláceny. Novela zákona o nemocenském pojištění pak zavádí tzv. otcovskou, dále upravuje ošetřovné a sirotčí důchody. Finanční náročnost odhaduje ministerstvo (.pdf - závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace - str. 1-2) celkově na zhruba 1,8 až 2 miliardy korun v prvním roce po zavedení této novely. Jde o náklady státního rozpočtu, výpadek na zdravotním pojištění, náklady na administrativu atp.

Toto je ovšem jediná dávka, kterou prozatím navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (potažmo vláda) zvýšit/zavádět. Ostatní dávky budou pro rok 2017 zmrazeny, na zvyšování přídavků na děti není v koalici shoda.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož Zeman popisuje korektně jen část pravdy a zaměňuje cestovní náklady a hrazení ubytování a stravy. Náklady na cestu a ochranku byly hrazeny státem, nikoliv organizátory akce, a cesta tudíž přišla stát na víc jak 300 tisíc Kč.

Miloš Zeman si navíc ve svém výroku protiřečí. V první části věty uvádí, že pořadatelé proplácejí cestovní náklady, v druhé části však říká, že pořadatelé hradili ubytování a stravu.

Vláda na svém jednání 17. října schválila proplacení nákladů cesty, která Hradu přišla na 300 tis. Kč. Konkrétní obsah zprávy, kterou vláda schválila, zveřejněn nebyl. Deník Právo však přinesl informaci, že v částce vyčíslené prezidentskou kanceláří není zahrnuta doprava leteckým speciálem, palivo, ochranka a navigační a přistávací poplatky, kterou mohou a nemusí být v cílové destinaci účtovány. Tyto náklady dle zvyku hradí ministerstva vnitra a zahraničí.

Jiří Běhounek mluvil o školství v kontextu demografických změn a úbytku obyvatel v kraji, který je poměrně významný. V kontextu výrok spíše ukazuje na rekonstrukci škol fyzickou přestavbou, zatímco koncepce změn projednávaná v roce 2010 se týká optimalizace ve smyslu slučování budov. Kvůli tomuto významovému rozporu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Kraj Vysočina představil v roce 2011 koncepci (.pdf) rekonstrukce škol, v níž se zaměřuje na slučování, optimalizaci využívání budov, zvýšení efektivity využívání zdrojů a snížení provozních nákladů. Studie, z níž koncepce vychází, byla projednána na podzim 2010. S tímto postupem nebyli spokojeni zástupci měst ani ředitelé škol. „Z veřejné diskuse vyplynulo, že vedení škol, učitelé i zástupci měst mají ze slučování obavy. Ze 47 ředitelů pětina ve svém vyjádření navrhuje nebo připouští sloučení, zbývající trvají na zachování stávajícího stavu či jej obhajují jako nejlepší možný. I většina z oslovených měst, s výjimkou dvou, která zaujala neutrální postoj, požaduje zachování stávající strukturyškolských právních subjektů ve městě.“ (.pdf, str. 6). V roce 2013 došlo k potvrzení plánované změny.

Ředitelé a zástupci měst se obávali např. velkého počtu žáků na jednu třídu po sloučení škol nebo změny kvality výuky či problémů s dopravní obslužností.

Na základě analýzy Evropské komise, která mapovala regulaci kouření v jednotlivých zemích EU, hodnotíme výrok jako zavádějící. Přestože všechny ostatní evropské země kouření skutečně regulují nějakým zákonem, tyto zákony obsahují řadu výjimek, jejichž prostřednictvím je možné dále najít kuřácké restaurace a bary i jinde v Evropě.

To, že Česká republika je poslední zemí EU, která nereguluje kouření, vyplývá z analýzy Evropské komise z roku 2011. Tam je jako "hříšník" spolu s Českou republikou uvedeno ještě Maďarsko, tam však byla regulace zavedena od 1.1.2012.

Jak se ale dočteme v analýze - a zaznělo to i od moderátora během diskuse - protikuřácké zákony obsahují řadu výjimek. Například

• v Belgii je kouření povoleno v restauracích v oddělených místnostech, kde je zakázaná konzumace jídla, podobně je to ve Slovinsku,
• v Dánsku smí povolit kouření v barech s rozlohou pod 40 m²,
• v Polsku může existovat kuřácká a nekuřácká oddělená místnost.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože i navzdory tomu, že Evropská komise skutečně projednává vzpomínané tři kroky, Čína nejdřív musí splnit konkrétní kritéria k získaní statutu tržní ekonomiky.

Obdobný výrok jsme hodnotili v minulé diskuzi, konkrétně u ministra Mládka, kde jsme informovali o třech možnostech, které Komise analyzuje (.pdf, str. 3):

1) neprovádět žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok tedy opět hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nicnedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Výrok je označen jako zavádějící, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční ”. Dále se Andrej Babiš také nechal slyšet, že pokud k reorganizaci dojde, bude podepsána, tak vypoví koaliční smlouvu. K tomu pak však dodal, že vypovězení koaliční smlouvy neznamená pád vlády, naopak, že by ANO ve vládě dále zůstalo a že si ani pád vlády nepřeje.

Ministr spravedlnost Robert Pelikán z hnutí ANO se vyjádřil, že by v případě podpisu reorganizace Policie ČR zvažoval odchod z vlády. " Je to pro mě vážný problém. Vycházím z dopisu nejvyššího státního zástupce, podle kterého by to mohlo ohrozit vyšetřování nejzávažnějších korupčních kauz. " řekl Pelikán serveru idnes.cz.

Je však pravda, že reorganizace Policie ČR byla ministrem Chovancem podepsána a ministr Pelikán ve vládě stále je, stejně jako ministr Babiš a celé hnutí ANO. K vypovězení koaliční smlouvy či ke změně této smlouvy také doposud nedošlo. Nicméně ministr Babiš vždy hovořil pouze o vypovězení koaliční smlouvy a jedním dechem dodával, že by to neznamenalo pád vlády a že on i hnutí ANO by ve vládě zůstali, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.