Přehled ověřených výroků

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.“

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.

Ve finálním hlasování o zákonu jako celku podpořili předlohu o ochraně zdraví před návykovými látkami všichni přítomní poslanci ČSSD i KDU-ČSL. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl prvním předsedou EK, který byl Evropským parlamentem nejen schvalován, ale i volen a to 15. července 2014. Avšak tato volba byla tajná, což znamená, že známe pouze výsledky, avšak nelze zjistit jak hlasovali jednotliví poslanci dílčích frakcí Evropského parlamentu. Juncker získal 422 hlasů, proti němu hlasovalo 250 poslanců a 47 se zdrželo.

Nicméně je pravdou, že Junckerovi předem deklarovaly podporu dvě největší frakce Evropského parlamentu, tedy jeho vlastní lidovci (EPP - za ČR je zde KDU-ČSL a TOP 09) a socialisté (S&D - za ČR je zde ČSSD) a dále našel podporu i mezi liberály (ALDE - za ČR jsou zde poslanci ANO 2011).

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle § 5 zákona o Policii České republiky policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi (vnitra).

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Celkový počet uprchlíků tedy Chovanec popisuje korektně, nepřesně se ovšem vyjadřuje stran doby, ve které tento počet má Česká republika přijmout. Ministr vnitra tuto dobu prodlužuje o jeden rok. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění za leden až říjen tohoto roku skutečně narostl o 7,06 miliardy oproti stejnému období loňského roku.

Při pohledu na vývoj za posledních 5 let je patrné, že se nejedná o zcela neobvyklý nárůst, ale naopak o standardní růst výběru.

RokVýběr pojistnéhoMeziroční nárůst2016162,24+ 7,062015155,18+ 7,342014147,84+ 5,152013142,69+ 3,952012138,74

Zdroj: MFČR 2014 – 2016, 2012 – 2014

Andrej Babiš v roce 2015 kritizoval hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka v souvislosti s přípravou průmyslové zóny v Karviné. Babišovi se nelíbilo, jakým způsobem kraj vybral pozemky pro tuto zónu. Babiš označil hejtmana Nováka za nedůvěryhodnou osobu. Za tyto výroky se dokonce měl omluvit.

Zkorumpovaný je podle vicepremiéra i Jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten by podle Babiše neměl dávat miliony neexistující mluvčí Mrencové.

Ke stavu nemocnic se Babiš v srpnu vyjádřil na svém blogu. Tam jako dobrý příklad fungování uvádí holding jihočeských nemocnic, naopak kritiku věnuje Zlínskému kraji. Vedení kraje podle něj mělo vyměnit management zlínské nemocnice, neboť ta je ve ztrátě. Poslední zmíněnou nemocnici v Uherském Hradišti navštívil ministr Babiš v květnu 2016 a pochválil zde dlouhodobě dobré výsledky hospodaření a kvalitní péči o pacienty.

O hejtmanu Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi po volbách při vyjednávání krajské koalice prohlásil, že neví, že by měl Bubeníček nějaký skandál, že by něco ukradl. Podpořil Bubeníčka s tím, že za sebou nemá skandály a kraj dobře řídil.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslední zákon týkající se této věci neobsahuje úpravy, které by znamenaly konec ochutnávek vín či slivovice. Naopak explicitně povoluje prodej vína a lihovin v rámci těchto akcí.

Senátor Škromach hovoří o vládním návrhu zákona (.pdf) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který byl předložen 3. června 2015. Zákon ve svém textu pojednával o omezení jejich konzumace pouze v souvislosti s možností obce vydat obecně závaznou vyhlášku pro vybranou akci přístupnou veřejnosti (§ 17).

Tento zákon kromě dalšího upravoval příležitostný prodej alkoholických nápojů a lihovin. V případě alkoholických nápojů jej povoluje pouze na výročním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti nebo kulturní a taneční akci. U lihovin je pak prodej omezen pouze na kulturní a taneční akce. Je tedy nejednoznačné, zda mezi výčet patří zmíněné ochutnávky vína a slivovice (§ 14 návrhu). Mluvčí ministerstva zdravotnictví se v tomto směru vyjádřila, že na těchto by byl prodej alkoholu povolen.

Poslanci však košty do zákona prosadili prostřednictvím pozměňovacích návrhů explicitně. Jeden z bodů pozměňovacího návrhu Antonína Sedi (.pdf) přidal mezi povolený příležitostný prodej ochutnávku lihovin a pozměňovací návrh Jiřího Petrů (.pdf) pak také ochutnávku vína. Povoleny by tedy měly být košty vína i slivovice.

Návrh zákona nakonec nebyl přijat, a to především kvůli jedné z jeho částí, která obsahovala zákaz kouření v restauracích. Nejvíce kontroverzním se ve finále stal návrh poslance Bendy zavádějící kuřárny. Neschválení návrhu provázely poměrně silné mediální přestřelky (ČTK) v rámci koalice.

Vláda počátkem června 2016 předložila do Poslanecké sněmovny znovu podobný návrh zákona. V něm již byly zapracovány pozměňovací návrhy, které poslanci přijali u starší, neschválené předlohy (všechny kromě Bendova návrhu). Tento nový návrh (.pdf) obsahuje následující ustanovení (§ 14 návrhu):

„(1) Alkoholické nápoje, s výjimkou lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin (dále jen „lihovina“), lze v rámcipříležitostného prodeje prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašenýchhroznových moštů, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci; na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 % objemová ethanolu a víno.“

„(2) Lihoviny lze v rámci příležitostného prodeje prodávat pouze na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci.“

Není tedy pravda, že by poslední verze předmětného zákona, která vyšla z vlády, rozbourala ochutnávky vín nebo ochutnávky slivovic - takový návrh vzešel z vlády již před více než rokem. Nicméně i u něj byl tento „nedostatek“ v průběhu legislativního procesu odstraněn.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože podle veřejných záznamů z jednání vlády se česko-čínské vztahy na jednáních vlády neřešily, schůze vlády jsou ale neveřejné a není tedy možné zjistit, zda mezi členy vlády vznikly neoficiální dohody. Podle veřejných záznamů z jednání vlády se řešily pouze návštěvy českých představitelů v Čínské lidové republice nebo naopak.

Taková návštěva proběhla na jaře 2014, vláda o tomto jednala v dubnu. Ministr zahraničí navštívil Čínu ve snaze rozvíjet politické a ekonomické kontakty.

Spor o vzájemných vztazích mezi Čínou a Českou republikou vyvolalo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou, který v říjnu 2016 navštívil Česko. Po tomto setkání vydali premiér, prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu prohlášení, ve kterém se distancovali právě od setkání ministra kultury s dalajlámou. Toto prohlášení mělo avizovat, že se nijak vztahy mezi ČR a Čínou nemění a že Česko nadále uznává jednotnost Číny. Ministr financí Babiš však uvedl, že co se týká ekonomických vztahů, setkání s dalajlámou na ně nebude mít žádný dopad.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ale kritizoval ministra Hermana zejména za to, že porušil strategii o partnerství s Čínou, která byla dohodnuta na jednání vlády v dubnu 2014. Ministr zahraničí proto požádal premiéra Sobotku o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém byly právě vztahy s Čínou definovány.

Na této schůzce mělo být dle vyjádření Lubomíra Zaorálka dohodnuto, že se členové vlády nebudou oficiálně setkávat s dalajlámou. To ale ministr kultury Herman odmítá. Většina ministrů uvedla, že by se zveřejněním záznamu schůzky neměla problém. Premiér Sobotka prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že zveřejňovat tento záznam nebude. Podle jednacího řádu vlády (.pdf - příloha 3, posl. bod) je ovšem Sobotka jediným člověkem, kdo může toto zveřejnění učinit.