Přehled ověřených výroků

Jaroslava Jermanová zasedala jako členka ODS v letech 2004 až 2008 v Zastupitelstvu Středočeského kraje společně s jejím tehdejším stranickým kolegou Petrem Bendlem a Helenou Langšádlovou, která byla zvolena za KDU-ČSL. Radu kraje ve zmíněném období tvořili zástupci ODS, KDU-ČSL, SNK a US-DEU s Petrem Bendlem jako hejtmanem. Ani Jermanová, ani Langšádlová členkami rady nebyly.

Během vyjednávání o sestavení koalice ve Středočeském kraji použil Petr Tiso (TOP 09) argument, že ANO v čele s Jermanovou nemůže jako partnera přijmout, protože dříve společně s Bendlem zastupovala ODS v zastupitelstvu. „Paní Jermanová byla za ODS v zastupitelstvu kraje v době pana hejtmana Bendla, takže jako hejtmanka nepředstavuje v našich očích ten kýžený symbol změny v kraji.“

Dle materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020 (.pdf, s. 52) by mělo podle ministerstva vnitra dojít k navýšení počtu policistů opravdu o 4000 během období 2016 až 2020.

Přímo pro Krajské ředitelství Libereckého kraje by to mělo být podle dokumentu 153 policistů (tabulka č. 41, s. 51).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, především vzhledem k tomu, že má být přijato víc jak 40 policistů. Zároveň je otázkou i aktuálnost samotného dokumentu rozvoje policie, ze kterého ono přijmutí 4000 policistů vyplývá. Tento dokument byl sice schválen Bezpečnostní radou státu 6. října 2015, ale doposud nebyl přijat Vládou.

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť služební zákon sice skutečně potvrzuje Gazdíkovu pozici, nicméně problémem je střet se zákonem o krajích. Zda Drábová bude moci zastávat nadále post zastupitelky (neuvolněné - tedy řadové zastupitelky) a současně držet pozici ve Státním ústavu pro jadernou bezpečnost, je věcí sporu s ministerstvem vnitra, který aktuálně probíhá. Tento spor možná skončí u správních soudů a z našeho pohledu nelze v tuto chvíli jasně rozhodnout, který právní výklad v dané věci je korektní.

Služební zákon Daně Drábové skutečně umožňuje vykonávat funkci neuvolněné krajské zastupitelky. Podle § 33 zákona o státní službě nelze do služebního poměru přijmout pouze uvolněného člena zastupitelstva. Jak ovšem uvádíme v následujících výrocích, dochází ke sporu s ministerstvem vnitra, které v dané věci zveřejnilo své stanovisko (.pdf). Podle něj je souběh zmíněných funkcí problematický.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.

Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.

Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.

Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.