Přehled ověřených výroků

Jiří Crha

Integrovaný dopravní systém se začal budovat v 1. volebním období.

Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Základy integrovanému dopravnímu systému položili radní kraje v dubnu 2002. Rada tehdy schválila (bod 12) návrh o založení koordinátora integrovaného systému - KORDIS JMK, spol. s.r.o.

První etapa Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zahájila provoz 1. ledna 2004.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

Pravda

Senát ČR na své24. schůzi dne 26.05.2016 k návrhu změny Ústavy ČR, která nutně předcházela přijetí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (rozšíření pravomocí na kontrolu státních podniků, krajů, obcí atd.) přijal následující usnesení: " Senát doporučuje vládě ČR předložit návrh změny Ústavy České republiky týkající se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a návrh změny zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, až současně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů."

Právě otázka eliminace nadměrného množství kontrol vůči územně samosprávným celkům (obcím, krajům) byla pro nepřijetí samotného zákona rozšiřujícího kontrolní pravomoci NKÚ ze strany senátorů klíčová.

Pravda

Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.

Pravda

Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.

Pravda

Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.

Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.

Pravda

Uprchlíci opravdu často nemají doklady, kterými by prokázali svoji totožnost. Někteří (například Afghánci) se bez dokladů vydávají za Syřany, aby dostali v Evropě azyl. V některých případech byly dokumenty po cestě zničeny či ztraceny, případně od doby útěku ze země vypršela jejich platnost.

S neprokazatelností identity uprchlíků se potýkají i české úřady. Minulý rok na břeclavském nádraží ve vlacích z Rakouska a Maďarska policisté zadrželi celkem 214 nelegálních migrantů. Většina z nich u sebe neměla osobní doklady, na základě kterých by se dali identifikovat. V podobných případech se zjišťuje totožnost migrantů pomocí otisků prstů, které se následně porovnají s dalšími otisky z databáze dalších členských států EU.

ČR má dále přijímat uprchlíky na základě přerozdělovacích kvót. Podle informací České tiskové kanceláře přijelo v srpnu 2016 do České republiky 8 uprchlíků z Řecka, ovšem již v únoru tohoto roku nabídlo Česko přesídlení celkem dvaceti migrantů z Řecka a deseti z Itálie. Po bezpečnostních prověrkách nakonec dorazili pouze čtyři syrští uprchlíci z Řecka, protože 13 uprchlíků nemělo dostatek dokladů, které by potvrdily jejich totožnost.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože přímé zahraniční investice z Číny do České republiky nejsou doposud příliš vysoké, od září 2015 začala ovšem skupina CEFC skupovat podíly v různých společnostech. Při návštěvě čínského prezidenta v Praze byl avizován významný balík investic, nicméně zda k nim dojde a v jaké výši, je otázkou do budoucna. Je tedy pravdou, že čínské investice jsou spojovány (přinejmenším mediálně) především s aktivitou společnosti CEFC, o jejímž pozadí existují jisté pochybnosti.

Pokud vyjdeme z nákupů společnosti CEFC v České republice, jde spíše o nákupy podílů v různých společnostech či nákupy realit, což samo o sobě není investicí ve smyslu vytvoření nového podniku, který vytvoří pracovní místa a odvádí příjmy do ekonomiky.

Přímé zahraniční investice Číny v České republice byly doposud poměrně malé - alespoň z pohledu procentního podílu na celkových zahraničních investic u nás. Data České národní banky pro rok 2014 uvádějí (poslední dostupná), že výše čínských investic dosáhla 947 milionů korun, což je srovnatelná výše např. s Ukrajinou a Portugalskem. Celkový objem investic pak dosáhl 1,3 bilionu korun (jde o tabulku 3.1. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle zemí za rok 2014).

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowitz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny. Další ohlášenou akvizicí je strojírenská společnost Žďas.

Co se týká nejasného finančního pozadí skupiny CEFC, tak tuto otázku popsal server Hlídacípes.org, který zejména poukazuje na problematické dohledávání informací o této skupině z veřejných zdrojů. Uvádí:

" Majetková struktura společnosti CEFC China Energy Company Limited, jež nyní aktivně působí a investuje i v České republice, vede až ke dvojici společností s ručením omezeným, jejichž většinový vlastník či vlastníci nejsou známi a z dostupných zdrojů nejdou dohledat. Odpověď nepřináší ani pátrání přímo v Číně, konkrétně v údajích z portálu kreditních informací o zahraničních firmách SkyMinder.I to je důvod, proč se ve vztahu k CEFC spekuluje o tom, že firma má úzké vazby na čínské zpravodajské služby a Ústřední vojenskou komisi (tedy nejvyšší vojenský orgán pod vedením Komunistické strany Číny).

K dispozici je alespoň jedno jméno z konečných majitelů či podílníků: dohledat lze to, že po pěti procentech v obou společnostech s ručením omezeným, jež se jeví jako koneční vlastníci firmy, drží předseda CEFC China Energy Company Limited Jie Ťien-ming.
"

Během návštěvy čínského prezidenta v Praze byly avizovány masivní investice v objemu 232 miliard korun během 4 let. Zda a v jaké výši k nim nakonec dojde, není možné v tuto chvíli odhadovat. Kromě této aktivity probíhají také další jednání, např. 13. května se setkali zástupci Czechinvestu v Číně s místními podnikateli ve snaze představit ČR jako ideální místo pro investování.

Czechinvest také zveřejnil data za rok 2015, kolik investic se podařilo jeho prostřednictvím do České republiky z Číny přitáhnout. Šlo o částku 1,1 mld. korun, což odpovídalo 3 % ze všech investic, které se podařily této instituci získat. Dodejme, že tato částka není definitivně jistá, jde o oznámené investiční záměry.

Pravda

Ministryně pro místní rozvoj Karolína Šlechtová roku 2015 varovala před možným scénářem, při němž by v krajním případě mohla Česká republika nedočerpat až 85 miliard na evropských dotacích. Šlo jen o krajní možnost, která by nastala, pokud by například nebyla vyřešena problematika stran procesu EIA nebo by nedošlo k realizaci velkých dopravních staveb.

S tímto odhadem však ministerstvo pracovalo i ve své analýze (.pdf, str.9), kde se uvádí poměrně pesimistický odhad ve výšce 41,4-85,1 miliard. Šlo však o málo pravděpodobnou variantu, jak také Šlachtová celou dobu uváděla, přičemž už v lednu tohoto roku odhadovala nedočerpání na 8 miliard. Nejnovější údaje z července informují o konečné částce 6,8 miliard. Ministryně tedy ne doslova „strašila,” ale je pravdou, že tuto variantu opakovaně vyzdvihovala. Prezidentův výrok je tedy pravdivý.

Pravda

Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.

Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.