Přehled ověřených výroků

Informaci o soukromém letu radních Libereckého kraje do Amsterdamu na fotbalový zápas AFC Ajax - FK Jablonec přinesl jako první server Centrum nezávislé investigace (CNI).

Podle zjištění CNI pozval Miroslav Pelta (ODS) na utkání do hlavního města Nizozemska náměstka libereckého hejtmana Marka Pietera (SLK), náměstkyni Lenku Kadlecovou (ČSSD), krajského radního Vladimíra Mastníka (SLK). Kromě třech radních cestoval na zápas předseda místní organizace TOP 09 v Jablonci nad Nisou Petr Roubíček, zastupitel kraje Vladimír Richter (ODS) nebo náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS).

Miroslav Pelta je kromě zastupitele Jablonce nad Nisou, také předsedou Fotbalové asociace České republiky (dříve Českomoravský fotbalový svaz), většinovým vlastníkem FK Jablonec a dlouhodobým předsedou představenstva, i když dnes zastává post místopředsedy. Kromě toho je Pelta zainteresován v mnoha společnostech, bud jako člen dozorčích rad nebo jako společník.

Problém cesty tkví v tom, že celou cestu včetně ubytování a letenek hradil jablonecký klub Miroslava Pelty, tuto informaci sdělili po příletu redakci CNI Petr Roubíček a Marek Pieter. Cesta měla ovšem druhý rozměr, utkání se odehrálo ve čtvrtek 20. srpna, následně v úterý radní kraje schválili zvýšení dotace na sport o 20 milionů, za jehož návrhem stáli dle médií tři vlivní vlastníci sportovních klubů z regionu, kromě Pelty ještě majitel fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl a majitel hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petr Syrovátka.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf, str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Co se týká dalších míst, která jsou na OKD navázána, nepodařilo se nám dohledat data, která by konkrétní počet takových míst kvantifikovala.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nepodařilo se nám dohledat příklady obcí ze senátního obvodu Jana Veleby, kde by obce budovaly malometrážní byty pro seniory.

Podle článku chrudimského deníku z 22. dubna 2016 se v obci Hroubovice rekonstruuje zakoupený vybydlený dům, ze kterého chce obec vytvořit dvě bezbariérové garsonky a jeden byt o velikosti 1+1 pro držitele průkazů ZTP. O nové bezbariérové bydlení již projevily zájem tři postižené osoby. Nutno dodat, že tato obec (byť jen těsně) nespadá do senátního obvodu Jana Veleby.

Dalším případem o kterém informuje článek z 30. září 2014 je výstavba nové Senior Rezidence v Chrudimi. Tato Rezidence má sloužit jako domov pro seniory, poskytující sociální a zdravotní služby. Nejde tedy přímo o stavbu malometrážních bytů. Podobný případ byl řešen v Chotěboři.

Z důvodu malého množství informací o výstavbě malometrážních bytů v senátním obvodu 44 je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Poslanec Soukup má pravdu, že o tomto fenoménu se informace skutečně šíří. Za všechny můžeme jmenovat blog Jakuba Zbořila týkající se zmíněných zón v Paříži a v Londýně nebo článek neziskové organizace Gatestone Institute.

Tento článek čerpá především z ostatních mediálních zdrojů informujících o tzv. no-go zónách. Důvodem je, že primární zdroje o tomto faktu nepojednávají, případně tuto skutečnost nepotrvzují, a to ani v případě Londýna či Paříže.

Nicméně tento problém je reálně diskutován, což potvrzují právě četné zprávy. Např. ČT24 a pořad Horizont ČT24 ve své reportáži popsaly problém v německém Duisburgu či francouzském Marseille. Popisují dále, že americký kanál Fox News, respektive jeden z jeho redaktorů, se musel omluvit za své výroky týkající se no-go zón ve městech v Evropě, například v Paříži či anglickém Birminghamu.

Samotná problematika no-go zón je také poměrně novým jevem z pohledu akademického, tento fenomén prozkoumávala bakalářská práce (.pdf - str. 36) Šimona Levíčka, studenta Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kdy tato nepřinesla jednoznačné potvrzení existence no-go zón. Když se podíváme do zdrojů této práce, najdeme tam znovu především zdroje z médií či již zmiňovaný Gatestone Institute. Teoretický základ pak vychází z práce religionistů Pipese a Kerna, kteří se tímto, jak autor uvádí, jako jedni z mála profesionálně zabývají.

Autor v závěru uvádí, že: „Na základě výzkumu pak dospěla k závěru, že muslimské no-go zóny na území Velké Británie prakticky neexistují, a to ani podle jedné z obou koncepcí, avšak u některých oblastí v Anglii je tento závěr sporný, neboť je zapotřebí provést další studie, které by poskytly potřebná data. Tento výsledek je zapříčiněnomezeným výběrem zdrojů, které jsou k dispozici.“

Z důvodu nedostatku relevantních primárních dat je výrok hodnocen jako neověřitelný.

První výbuch v muničním skladu ve Vrběticích byl ohlášen 16. října 2014 před 10. hodinou ranní. Druhý den ráno zasedal policejní krizový štáb. Podle policejní zprávy na něm byl přítomen i hasičský sbor, není však jasné, zda byla přítomna i bezpečnostní rada kraje. Kraj informoval o zasedání bezpečnostní rady až 27. října.

Podle nařízení vlády 462/2000 Sb. (§ 13) tvoří krizový štáb členové bezpečnostní rady a stálá pracovní skupina se zástupci složek integrovaného záchranného systému. Nemůžeme však doložit, že 17. října rada zasedla s policejním krizovým štábem. Tisková zpráva kraje přitom uvádí, že kraj celou věc monitoroval již od prvotního výbuchu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není zcela jasné, zda 17. října zasedla v krizovém štábu i bezpečnostní rada kraje. Nepodařilo se dohledat žádný relevantní zdroj, který by potvrdil svolání bezpečnostní rady kraje do 48 hodin.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám podařilo najít pouze 1 člověka, který by odpovídal vymezení Pavla Teličky, nicméně europoslanec mluví o obecnějším fenoménu. Nejsme schopni také u každého jednoho člověka v rámci státních firem určit, s kterou politickou stranou je spjat a jaká je jeho mzda.

V předchozím výroku jsme definovaly ony stejné peníze. Šlo o 11,5 milionu korun v letech 2010 - 2014, tedy 2,3 milionu korun ročně. Není zcela jasné, jak Telička definuje spjatost s politickou stranou.

V každém případě v médiích lze dohledat příklad Ludvíka Urbana, krajského zastupitele ČSSD ve Zlínském kraji, který se v listopadu 2014 stal místopředsedou představenstva Českých drah. Tato státní firma v roce 2015 skutečně dosáhla ztráty, jak dokládají výsledky hospodaření (str. 2) podniku.

Zmíněný Ludvík Urban podle mediálních informací má v této pozici vydělávat zhruba 3 miliony korun ročně. Je třeba dodat, že sám Urban se popisuje jako experta na železniční dopravu a nepřipouští, že by rozhodnutí jej jmenovat do této funkce bylo protekční z titulu jeho stranické příslušnosti.

Ve výroční zprávě (str. 14) ČD Cargo za rok 2015, státního podniku, kde Urban sedí v dozorčí radě (tento podnik není ve ztrátě, tedy zde není Teličkova výtka validní) se k němu uvádí:

" Ludvík Urban vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Celý svůj profesní život zasvětil železnici a působil v mnoha provozních a následně řídících funkcích. Od května roku 2014 byl jmenován náměstkemGŘ ČD, a.s., pro regionální integraci. Od listopadu 2014 je místopředsedou představenstva ČD, a.s. "

Dokumenty, které zveřejnila pobočka Greenpeace Netherlands, obsahují navrhy textu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) ve stavu před 13. kolem jednání (25.-29. dubna 2016).

Konečná smlouva by měla obsahovat přibližně 25 až 30 kapitol, zvěřejněné dokumenty se týkají 13 těchto kapitol. Jednotlivé texty obsahují pozice USA a EU k dané problematice. V uniklých textech je vůbec poprvé naznačena pozice USA při jednáních o TTIP.

Otázkou zůstává i dodržování linie vyjednávání ze strany Komise určené společně dohodnutým mandátem, který byl zveřejněný 9. řijna 2014. Vzhledem k probíhajícímu jednání a změnám, spolu s tím, že americká pozice zůstává nadále neveřejná, neumožňuje v tuto chvíli potvrdit do jaké míry Komise brání pozici danou mandátem k jednání.

Z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat informaci o tom, kolik Jihočeský kraj v budoucnosti přerozdělí, výrok tedy zůstává neověřitelným.

Hroch neudává ani přesné číslo akčních skupin Jihočeského kraje, kterých je podle těchto stránek 18. Svoji činnost popisují následovně:

„Podstatou činnosti těchto organizací (kterých je v jihočeském kraji celkem 18) jsou programy Evropské unie, z jejíchž fondů lze čerpat řadu zajímavých dotací a realizovat tak projekty, které zatím zůstávaly takříkajíc u ledu. Hlavně však mohou probudit novou iniciativu. Někdy schází inspirace, většinou však k proměně idejí ve skutečnost chybí peníze, které jinde zrovna poletují vzduchem. „MASka“ se je snaží zachytit, usnadňuje formulace žádostí o dotace tak, aby měly větší šanci na úspěch, a sbližuje tak s evropskými financemi obyvatele i těch nejmenších obcí.“

Co se týče dotací pro Jihočeský kraj, novinkou v novém programovém období je jednotný centrální operační program (IROP), který nahradil regionální operační programy (ROP-y) z minulého období.

Navzdory tomu, že stránky Jihočeského kraje zveřejňují aktuální výzvy a schválené dotace a granty, jediná čísla, ke kterým se nám podařilo dostat, jsou už schválené dotace na stránkách DotaceEU.cz, jež informují o seznamu příjemců. Mezi nimi figuruje i Jihočeský kraj. Po vyselektování tohoto kraje a sčítaní jeho dotací nám vyšla schválená částka o něco vyšší než 600 milionů korun.

Není proto jasné, jak se Hroch dostal k číslu 1,5 miliardy korun, které v budoucnosti mají akční skupiny přerozdělit. S žádostí o více informací jsme se obrátili na několik osob z Jihočeského kraje zodpovědných za evropské dotace. Po jejich odpovědi tento výrok doplníme.

Podobnou studii jako Jiří Pospíšil zmiňuje i jeho stranická kolegyně Markéta Adamová. "Takže to, do jaké míry lidé skutečně přecházejí nemoci nebo jako nemocní stále chodí do zaměstnání, není nikde změřeno, není k tomu žádný relevantní výzkum. Naopak jsou velmi relevantní výzkumy z jedné mnichovské univerzity, které srovnávají země OECD. Zaměřují se na to, že je dost zvláštní, že v některých zemích, ještě před zavedením karenční doby, docházelo k takové výrazné nemocnosti oproti porovnatelným zemím se zhruba stejnou zdravotní péčí, stejnou úrovní zdravotnictví,"řekla Adamová v Událostech, komentářích. Zmíněnou studii, ani žádnou podobnou studii zabývající se touto problematikou se však nepodařilo dohledat a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat vyjádření velitele zásahu k této akci.

Jediný, kdo se od policie veřejně vyjádřilk oslavám 28. října na Staroměstském náměstí, byl pražský policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ten situaci komentoval takto: „Velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je z naší strany čtyři až pět tisíc osob.“

O počtu lidí na akci se vyrojila řada odhadů. Informace o tom, jak se podobné odhady reálně činí, přináší ve svém článku server Technet.cz.

Foto: Janek Rubeš