Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se uvedené hodnoty nacházejí v rozmezí dohledatelných statistik s ohledem na náklady a prodeje mléka a vepřového masa v ČR.

Ekonomické ukazatele výroby mléka konstatují náklady 72,7 tis. Kč na krávu a 9,02 Kč na litr mléka za rok 2015. Statistické informace hovoří o pokračujícím snižování nákupní ceny mléka, která byla v prvních čtyřech měsících roku 2016 v průměrné výši 6,93 Kč/l, teda o něco vyšší než jak udává Pavlík.

Zdeněk Houška, místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva JIH, které sdružuje zemědělce na jihu Čech, však pro Aktuálně.cz informoval, že výkupní ceny se začátkem roku 2016 pohybovaly okolo 7,55 koruny za litr.

Můžeme teda říci, že se nákladové ceny pohybují okolo 9 korun a výkupní ceny v rozmezí 6,90-7,50 korun.

V případě vepřového masa informovala o zlomové stavu na českém trhu i Agrární komora ČR , ta konstatuje, že prodej českého masa je stále lacinější než v Německu ale i než ve většině zemí východní Evropy s porovnatelnými náklady. Portál Aktuálně.cz informuje o tom, že se v současnosti prodává maso 6-7 korun pod jeho výrobní cenou, přičemž náklady vyčíslil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě na 35 korun za kilo. Český statistický úřad pak uvádí, že cena realizace vepřového je v současnosti 28,69 Kč/kg, teda taktéž v souladu s Pavlíkovou argumentací.

Energetiku lze v kraji opravdu studovat na Střední průmyslové škole v Třebíči, která také spolupracuje s elektrárnou Dukovany. Z této školy již však vyšly dvě třídy vystudovaných energetiků, nikoliv jedna. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Střední průmyslová škola Třebíč nabízí každoročně maturitní obor Elektrotechnika - energetika, jehož studenti mají možnost týdenní odborné praxe v jaderné elektrárně Dukovany. Děje se tak již šestým rokem (str. 65 výroční zprávy), první ročník odmaturoval ve školním roce 2012/2013. Ve šk. roce 2014/2015 hovoří výroční zpráva o 28 žácích, kteří pokračovali na vysokou školu nebo přímo na pracovní trh. To může svědčit o úspěšnosti studentů, ačkoli tato část Běhounkova vyjádření je spíše subjektivní hodnocení. O velmi dobrých studijních výsledcích však hovoří i ředitel školy.

Dá se rovněž odůvodněně očekávat, že pokud ve školním roce 2014/2015 opustil školu první ročník energetiků a obor nadále pokračuje, pravděpodobně školu opustil i druhý ročník absolventů v roce 2015/2016, ačkoli výroční zpráva ještě není k dispozici.

To znamená, že v tuto chvíli jsou již dvě třídy absolventů (přibližně 60 lidí) a letos bude maturovat třetí. V loňském školním roce se dle výroční zprávy školy (poslední z roku 2014/2015) hlásilo na tento obor 55 studentů, počet přijatých studentů se ale každoročně pohybuje kolem 30 (str. 12-17). Škola každý rok otevírá pouze jednu třídu, přičemž obor Energetika je čtyřletý. Takto vypočítáno interpretuje Běhounek data nesprávně, v současnosti jsou na škole 4 ročníky energetiků.

Jiří Běhounek má pravdu o úzké spolupráci jaderné elektrárny se školou. Vypovídá o tom i forma přijímacího řízení na zmíněný obor, kde jednu z částí připravil útvar psychologické diagnostiky JE Dukovany, do Dukovan také škola pořádá exkurze (.pdf, str. 56). Na škole jsou také pořádány semináře pro studenty středních škol, žáci si pochvalují stáže v Dukovanech.

Je pravdou, že Vysočina má navázány partnerské vztahy s Čínou - v roce 2014 byla podepsána smlouva s provincií Huibei (str. 32). Spolupráce se soustředí na oblast školství a zdravotnictví. Obchodní spolupráce rovněž probíhá s čínskou zemědělskou provincií Che-pej, která projevila zájem zejména o práškovací letadla.

Vztahy s Čínou tedy Vysočina navazuje, realizován byl rovněž výměnný pobyt pro žáky osmých tříd základních škol, avšak o rozjednané smlouvě či o výměnných pobytech pro děvčata Vysočina na svých stránkách neinformuje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v minulosti se nepovedlo příslušné zákonné změny přijmout, které by vedly ke zřízení samostatného krajského soudu v Liberci a to za žádného ze jmenovaných ministrů. Rovněž je pravdou, že angažovat se v této věci slíbil i prezident Zeman, byť jeho kompetence jsou v tomto fakticky nulové.

Aktuálně sídlí v Liberci pobočka Krajského soudu Ústí nad Labem. Za ministra Pospíšila se jednalo o návrh zastupitelstva Libereckého kraje o zřízení Krajského soudu v Liberce, tento návrh poslaneckou sněmovnou neprošel. V tomto volebním období se návrh do Poslanecké sněmovny dostal prostřednictvím návrhu skupiny poslanců.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán 8. července 2015. Doposud nebyl návrh projednán na plénu sněmovny. Vláda k návrhu vyslovila nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Prezident jednal v minulosti jednal s ministryní Válkovou a ministrem Pelikánem ve věci Krajského soudu v Liberci a snažil se je přesvědčit. " Probíral jsem to s předchozí ministryní Válkovou a teď mi to znovu potvrdil nový pan ministr Pelikán, že během pár měsíců bude v Liberci krajský soud. Hovořil jsem o tom i s předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem, je jasné, že žádný předseda není rád, když se mu přesouvají kompetence jinam, ale přijal to. " Prezident může v této věci pouze diskutovat, nemá žádnou reálnou pravomoc ke zřízení Krajského soudu. Zeman sám řekl, že se pokusí něco v té věci udělat.

Ladislav Kos byl v letech 2014 - 2016 místostarostou městské části Praha 11. V rámci zveřejněných rozpočtů se nám nepodařilo identifikovat zmíněné chybějící disponibilní prostředky (je obvyklé, že nějaké "volné peníze" v rozpočtu nejsou), je možné, že Kos mluví o prostě špatném hospodaření MČ za jeho předchůdců, což je ovšem spíše hodnotící výrok.

Pokud se zaměříme na zmíněné akciové společnosti, tak v rámci informací na webu městské části se nám nepodařilo dohledat, zda a k jakému přesně omezení u konkrétních spolčností došlo. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Je pravdou, že Listy jižní Moravy obsahovaly relativně větší počet článků zaměřených na hejtmana Haška. Listy byly navíc pro kraj poměrně nákladnou záležitostí. Nepodařilo se nám však dohledat žádný důkaz toho, že KDU-ČSL po minulých krajských volbách prosazovala zrušení Listů jižní Moravy, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Po krajských volbách v roce 2012 utvořila vítězná ČSSD koalici s KDU-ČSL. V sjednané smlouvě (.pdf) těchto dvou stran však není žádná zmínka o postupech při propagaci kraje či konkrétně o krajském měsíčníku Listy jižní Moravy.

Smlouva byla podepsána 15. listopadu 2012. Od této doby nebyl na stránkách KDU-ČSL zveřejněn žádný článek odkazující k Listům jižní Moravy. Ani na třetím zasedání zastupitelstva se však zmíněné periodikum neprojednalo. KDU-ČSL na svém regionálním webu nemá vystaven volební program pro aktuálně končící období, proto ani na jeho základě nemůžeme Celého tvrzení ověřit.

Veřejně svůj postoj proklamovala pouze ODS vedená Crhou, a to již v dubnu roku 2012.

Spletitosti spojené se zakázkou na výrobu a distribuci Listů jižní Moravy nakonec přesáhly ročně částku 9 milionů korun (2008-2012).

Roman Celý má ovšem pravdu, že toto médium vydávalo a stále vydává znatelně více obsahu spojeného s Michalem Haškem než s jinými stranami či lídry. Při omezení se na časový úsek leden 2010-prosinec 2012 se výskyt vybraných klíčových slov na www.listyjm.cz pohyboval následovně:

• "Hašek" - 21×
• "ČSSD" - 16×
• "ODS" - 6×
• "KDU-ČSL" - 9×
• "Juránek" - 4×
• "TOP 09" - 4×

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo doložit z žádného otevřeného zdroje skutečnost, že dohoda existovala a že v ní bylo zmíněno to, co ministr Chovanec tvrdí.

Vztah k Číně je pro současnou vládu premiéra Sobotky jedním ze zásadních bodů zahraniční politiky i přes to, že tato nová čínská politika není zmíněna v programovém prohlášení vlády a v nové koncepci zahraniční politiky ČR z roku 2015 je jí věnován jen vágní odstavec.

Již krátce po zahájení fungování vlády ovšem dochází 23. dubna 2014 k schválení cesty ministra Zaorálka do Číny po 15 letech. Ta měla vzájemné vztahy mezi Čínou a ČR oživit. Při této příležitosti premiér na tiskové konferenci (.mp3, čas 1:16) tuto novou politiku odvozuje především ze společné zahraniční politiky EU vůči Číně - tedy politika jedné Číny a Charty OSN - princip nevměšování se do vnitřních záležitostí státu.

Pokud jde o postoj EU, na který se zde vrcholní představitelé odkazují, je situace ohledně Číny komplikovanější.

Co se týče existenci samotné dohody o kontaktech s dalajlámou na vládě, o které hovoří ministr Chovanec, tak zde lze z vycházet jen z vyjádření účastníků jednání vlády. Lubomír Zaorálek pro TV Prima (video, 14:15) popsal situaci tak, že se v roce 2014 na jednání vlády dohodli na určitých postupech chování se k Číně. Případné kontakty s dalajlámou měly být konzultovány s ministerstvem zahraničních věcí. Pokud by šlo o soukromou návštěvu, neměl by být podle ministra Zaorálka problém.

Jím spravované ministerstvo skutečně vydalo 17. října 2016 prohlášení, že dohodnuté věci v rámci Společného prohlášení o navázání strategického partnerství (pozn. princip jedné Číny) platí, ale že k soukromému programu (zde setkání s dalajlámou u ministra Hermana) členů vlády se nevyjadřuje.

Pokud jde o druhou stranu, ministr Herman se vyjádřil na svém Twitteru takto:

To potvrdila ČTK i bývalá ministryně pro místní rozvoj a současná česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta ČTK řekla, že Herman už před dvěma lety, kdy byla ještě ministryní pro místní rozvoj, na jednání vlády řekl, že mu nebude nikdo zakazovat, aby se sešel s dalajlámou.

V pondělí po odvysílání pořadu se k danému vyjádřila Jourová i pro Novinky.cz. Uvedla:

„Můžu dosvědčit, že poté, co jsme odsouhlasili tu smlouvu, tak pan ministr Herman řekl, že mu nikdo nemůže zakázat, aby se setkal s dalajlamou. Pamatuji si ten výrazný okamžik, kdy se proti tomu pan Herman ohradil, že je ministr vlády v demokratické zemi a že takovou podmínku nepřijímá. Pokud si dobře vzpomínám, tak tento požadavek zakotven ve smlouvě přímo není, že to bylo řečeno jenom jako důsledek smlouvy. A k tomu se právě pan Herman vyjádřil, že to je pro něj nepřijatelné.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný především proto, že daná dohoda byla formulována jen ústně a není možné ji tedy potvrdit. Interpretace jednotlivých aktérů se značně liší.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť podle vyjádření zástupců ODS před volbami se tito lídři chovali a nadále i chovají konzistentně. Ke změně názorů při formování koalic u nich nedošlo.

Občanští demokraté slovy jednak předsedy strany Fialy, tak i volebního lídra ve Středočeském kraji, Martina Kupky, před volbami v zásadě vyloučili spolupráci pouze s jedním subjektem - KSČM.

Martin Kupka uvedl 17. září pro deník Mladá Fronta DNES na otázku ským do koalice ano, s kým ne? následující:

" Dokoalice rozhodně nepůjdeme s KSČM. To ostatní ukážou voliči, na to je brzy cokoliv říkat. "

Předseda strany Fiala pak 6. října (den před volbami) pro Echo24 stran budoucího sestavování koalic uvedl:

" Určitě nepůjdeme s komunisty. To je jasné, má to řadu důvodů, hodnotových, ideových, ale my k tomu máme i usnesení kongresu, že pro nás koalice s komunisty nepřipadají v úvahu. Pokud jde o ostatní, nejraději bychom spolupracovali se středopravými subjekty. Jsem ale realista a vím, že voliči hodně rozptylují svoji podporu, když se podíváme například na výsledky ve velkým městech. Často se pravděpodobně budou vytvářet vícepočetné koalice, aby se vůbec dalo vládnout. Nevítám to, ale musím s tím počítat. Takže si říct, s kým nepůjdeme, by ve finále mohlo snížit šance na sestavení jakékoliv koalice. Jsme otevřeni jednání, ale chci zdůraznit, že jsme dostatečně poučení a zkušení na to, abychom nešli do nějaké koalice, jenom abychom tam byli jako kosmetický doplněk. Koalici uděláme jenom tehdy, pokud budeme moci realizovat náš program. "

Jak předseda strany, tak i volební lídr ve Středočeském kraji vyloučili spolupráci s KSČM, dále však oba uvedli, že u případných koalicích záleží na volebním výsledku. Není tedy pravdou, že v tomto by ODS změnila svůj názor.

Hnutí ANO bylo však pro ODS jeden z hlavních konkurentů (vyjádření Fialy pro TV NOVA) a prioritní variantou pro ODS po volbách byla koalice STAN, ČSSD, ODS a TOP 09. Strana TOP 09 se však po volbách nevyjadřovala jasně ve věci koaličního jednání. Zatímco lídr strany Petr Tiso byl proti koalici s ANO, místopředseda Daniel Marek koalici s hnutím ANO podporoval. Ačkoli TOP 09 se nakonec shodla na tom, že stojí za svým lídrem, ODS kritizovala TOP 09 za porušení slova a příklonu ke koalici s ANO.

Po volbách Martin Kupka, lídr ODS ve Středočeském kraji uvedl: " Hnutí ANO nás v pondělí večer oslovilo s nabídkou spolupráce ve čtyřkoalici ANO–STAN–ODS–TOP 09 s rozložením hlasů 4–4-2–1.Přijali jsme tuto nabídku, protože po porušení slova ze strany TOP 09 bychom jen pasivně přihlíželi vzniku koalice s jasnou většinou ANO v krajské radě. Nové nabídnuté uspořádání by navíc přesně respektovalo poměr hlasů ve volbách, nejsilnější subjekt by měl hejtmana. Pozice koaličních partnerů by ovšem umožňovala mnohem lepší kontrolu vůči nejsilnějšímu subjektu v koalici – hnutí ANO. Bylo to řešení, které se po krachu první varianty jevilo jako lepší ze všech dalších možných variant vývoje." Výrok Jaroslavy Pokorné Jermanové tak hodnotíme jako nepravdivý. ODS již před volbami avizovala, že vyjma KSČM bude jednat se všemi a to s ohledy na volební výsledky. Není pravdou, že by ODS v tomto nějak otočila své postoje z předvolebního období.

Součástí koaliční dohody (.pdf) žádná dohoda o církevních restitucích není a není ani explicitně uvedena.

Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky existuje jakási gentlemanská dohoda, mezi předsedy všech tří koaličních dohod o tom, že se církevní restituce budou probírat a měnit pouze v dohodě s církvemi.

"Na začátku této koalice jsme se s ČSSD a hnutím ANO gentlemansky dohodli, že tato koalice nebude vstupovat do problematiky církevních restitucí, pokud nebude dobrovolná dohoda, se kterou budou souhlasit zástupci církví a náboženských společností. O takovou dohodu se pokoušeli sociální demokraté, ale nepodařilo se jim ji dojednat," řekl v květnu serveru aktualne.cz.

"Byla to gentlemanská dohoda, na kterou si podaly ruku tři strany. Takže buďto jsou chlapi, jejichž slovo platí, nebo jsou to hochštapleři," připomíná Pavel Bělobrádek pro ihned.cz

"Jenže v politice se gentlemanské podání ruky moc nedodržuje, já to zažívám na vlastní kůži často. KDU-ČSL by se k tomu měla postavit korektně a uznat, že toto předražení skutečně nastalo," reagoval Babiš.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. A dle tiskové zprávy předsedy vlády Bohuslava Sobotky z února 2016 se od jara 2014 díky práci Daňové Kobry podařilo zachránit rozpočtu České republiky částku 4,1 miliardy korun.