Přehled ověřených výroků

Evropská unie a Turecko uzavřeli 18.3.2016 dohodu týkající se zejména spolupráce při řešení migrační krize.

Součástí dohody je, že "Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka." (bod 1) "Za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN." (bod 2) Dále se ve smlouvě mluví i o financování projektů zaměřených na uprchlíky.

Ve smlouvě je také deklarace prohlubování spolupráce v rámci celní unie a také zájem o oživení přístupových jednání do Unie.

Pokud jde o zrušení víz pro Turky, pak o něm hovoří bod 5: "Bude urychleno plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, a to za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Turecko za tímto účelem přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, aby Komise v návaznosti na požadované posouzení splnění příslušných kritérií mohla do konce dubna předložit příslušný návrh, na jehož základě pak Evropský parlament a Rada mohou přijmout konečné rozhodnutí."

V květnu se Evropská komise vyjádřila, že by zrušila vízovou povinnost tureckých občanů pro krátkodobé pobyty (tj. 90 dní), když Turecko splní do konce června letošního roku zbývajících 5 ze 72 podmínek. Konečné slovo při zrušení víz však mají vlády členských zemí a Evropský parlament. Tyto podmínky jsou:

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Antiteroristické zákony, o nichž Zeman hovoří, jsou přitom používány proti odpůrcům režimu a novinářům

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože rozpočtový výhled (.doc, str. 27) Jihomoravského kraje taková čísla nedokládá. Najdeme zde pouze vývoj tzv. dluhové služby, tedy finančních prostředků nutných k obsluze dluhu.

Jak uvádí tabulková část (.xlsx, tab. č. 9), na kterou rozpočtový výhled odkazuje, tato dluhová služba zahrnuje splátky jistin úvěrů a jejich úroků, které Jihomoravský kraj má. I když byl ukazatel dluhové služby zřízený pro kraje s cílem regulovat jejich dluhy, neříká nám nic o tom, zda celkový dluh kraje bude růst tempem, jaké Maleček uvádí.

Nejedná se tedy o růst zadlužení o 300 milionů ročně (dodejme, že samotná kvantifikace také není přesná), dokument takové číslo neuvádí. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok, ač faktický, je bohužel z principu neověřitelný. Nedovedeme podložit údaje o tom, nakolik se veřejnost se svými záležitostmi obrací na obecní úřad a nakolik se obrací na úřad krajský. Lze však předložit údaje o tom, jaké záležitosti se vyřizují na kterém úřadě.

Z hlediska kontaktu s občany vykonávají kraje i obce úkoly povětšinou v přenesené působnosti. Vykonávají tedy ve svém obvodu státní správu, ne jako v obvyklých případech samosprávu. Úkoly v přenesené působnosti přenáší na kraje a obce obvykle zákon (případně další právní předpisy vydávané vládou či ústředními správními orgány). Hlavním územním orgánem, který se agendou zabývá, je krajský či obecní úřad.

Obecní úřady jsou matričními úřady, které vedou matriční knihy a zároveň vedou i řízení o místních poplatcích. Na obecní úřad s rozšířenou působností (OÚ vyššího řádu, u malých měst a vesnic tedy OÚ v jiném městě) se občané obrátí, pokud chtějí vydat občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz.

Krajské úřady v těchto případech slouží jako odvolací a kontrolní úřady - typicky se tak děje například u odvolání proti rozhodnutí o přestupku. Podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán, nestanoví-li zákon jinak. Krajský úřad je nadřízeným orgánem stavebních úřadů obcí a měst. Ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) pak svěřuje krajským úřadům i přezkum, když stanoví, že krajský úřad přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obcí na svém území ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak.

Krajské úřady vedle toho například vykonávají některou činnost týkající se pěstounské péče. Mají i jisté kompetence při krajských volbách, těmi však disponují i pověřené obce. Některé další kompetence krajských úřadů přehledně shromáždil (.pdf) Karlovarský kraj, neboť jsou vždy stanoveny zákony upravující danou problematiku, těch je pak velké množství.

V záležitostech veřejné správy se mohou občané navíc obrátit libovolně na krajský či obecní úřad. Přes tento výčet však neumíme stanovit ani přibližná čísla záležitostí, se kterými se lidé obrací na obecní a krajský úřad. Z tohoto důvodu zůstává výrok neověřitelný.

Výrok byl na základě nových informací doplněn a hodnocení změněno na pravdivé.

Prostřednictvím Oddělení tiskového a vnějších vztahů jsme získali informaci od Krajského ředitelství policie Libereckého kraje k poklesu počtu policistů za posledních 5 let v tomto kraji. Striktně viděno má Půta pravdu, že v porovnání s obdobím 5 a více let, je v kraji policistů méně, byť aktuální trend ukazuje jejich pozvolný nárůst.

Původní hodnocení:

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, dle dostupných zdrojů nelze zjistit počet policistů v Libereckém kraji. Informace se snažíme zjistit, napsali jsme žádost Krajskému ředitelství policie Libereckého kraje, údaje o počtu policistů potom doplníme.

Podle dokumentu (.pdf, str. 51-53) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 by se měl počet policistů navýšit do roku 2020 o 4000 policistů, v Libereckém kraji konkrétně o 153 policistů. Schválení vládou ale dle dostupných informací nelze potvrdit.

Přitěžující okolnost definuje § 42 trestního zákoníku. Mezi ně nepatří požití omamných či návykových látek. Škromach měl zřejmě na mysli běžněji zavedený obrat, že na cyklistu pod vlivem alkoholu při případné nehodě bude zákon pohlížet „kritičtěji“, než pokud by pod vlivem alkoholu nebyl.

Tento stav reálně existuje. V přestupkovém zákoně upravuje tento postup § 12 odst. 1, jenž při vyměřování výše trestu odkazuje na nutnost přihlédnout ke všem okolnostem, za kterých byl tento čin spáchán. K okolnostem spáchání přihlíží rovněž trestní zákoník při stanovení výměry a druhu trestu, a to konkrétně v § 39 odst. 1, 2.

V debatě se diskutovalo o možnosti, že by cyklista pod vlivem alkoholu (řešil se Škromachův návrh na toleranci 0,8 promile alkoholu) mohl být účastníkem nehody. Reálně si tak lze představit právě skutky na úrovni přestupků, § 30 přestupkového zákona s tímto počítá v písmenech g až i. Zde se hovoří obecně o požití alkoholického nápoje, bez ohledu na zákonem povolenou hranici. Tento zákon by tedy Škromachovým návrhem dotčen nebyl. Ve vztahu k pozemním komunikacím je však klíčovým spíše zvláštní zákon o pozemních komunikacích a § 125c odst. 1 písm. b, který je rovněž předmětem zmíněného návrhu.

V trestním právu, při modelové situaci, kdy opilý cyklista zaviní vážnější nehodu, by pak připadaly v úvahu kvalifikované skutkové podstaty ublížení na zdraví (§ 148 odst. 1 TZ), resp. těžkého ublížení na zdraví (§ 147 odst. 1 TZ). Zde je opravdu užita vyšší trestní sazba odůvodněná porušením zákazu požívání alkoholu obsaženého v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Pokud by zde byla zavedena tolerance, vyšší sazba u těchto trestných činů by se až do výše tolerance rovněž nepoužila.

Hodnocení „zavádějící“ jsme Škromachovu výroku udělili, neboť konzumace alkoholu není přitěžující okolností tak, jak tento termín právo uznává. Zároveň je však pravdou, že k této skutečnosti se může přihlédnout v rámci zhodnocení celkové situace kolem spáchaného přestupku či trestného činu.

Zavádějící je rovněž dojem, že navrhovaná tolerance neovlivní právní kvalifikaci skutku - u trestných činů je použití vyšší trestní sazby vázáno nikoli na samotnou konzumaci alkoholu, ale na porušení zákonné povinnosti. Tedy té, kterou chce Škromachův návrh „rozvolnit“. Vyšší sazby by tak bylo možno užít až nad limit upravené tolerance.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože při vytváření průmyslové zóny skutečně vyslovil ministr Jurečka své odmítavé stanovisko, jeho argumenty jsou ovšem širší než zachování možnosti "pěstování zelí".

Existuje záměr Ministerstva průmyslu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí, s nímž Ministerstvo zemědělství nesouhlasí. Ministr Jurečka pro server iHned uvedl konkrétní argumenty, proč se staví proti záměru MPO:

Dalo by se tak podle něj předejít například navrhované výstavbě průmyslové zóny ve Veselé nad Lužnicí - podle nové aplikace porušuje hned několik kritérií. Například leží na chráněné půdě, nachází se přímo v chráněné oblasti přirozené akumulace vod a hraničí s CHKO Třeboňsko. Tato oblast je pro vznik průmyslové zóny podle Jurečky naprosto nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy.

Návrh ministra Mládka na vybudování čtyř nových, státem podpořených průmyslových zón vláda projednávala na svém zasedání (bod 10) 12. 9. 2016. Vznik čtyř zón – u Chebu, ve Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí a v Moravských Budějovicích – je plánován na léta 2017-2022. Projednávání tohoto bodu bylo o měsíc přerušeno. Jurečka při své kritice vychází z informací webové aplikace vytvořené Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), která mapuje kvalitu půdy v ČR. Jurečka vyslovil přání, aby Ministerstvo průmyslu zvolilo pro vybudování průmyslové zóny jinou lokalitu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Válkové tvrzení o "několika tisících cizinců" neodpovídá ani statistikám, ani nekoresponduje s jejím vlastním vyjádřením z doby po návštěvě zařízení v Bělé.

Zpráva mapující lidská práva pro rok 2015 na straně 71 uvádí počty zachycených osob následovně i další infomace následovně:

"V červnu bylo zajištěno 224 osob, v červenci 454 osob, v srpnu dokonce 1 121 osob a v září dalších 551 osob, přičemž zajištěné osoby byly nejčastěji státními příslušníky Sýrie (41%), Afghánistánu (15%) a Iráku (11%)". Tato čísla však neznamenají, že by všichni tito lidé byli v zařízení Bělá umístěni najednou. V srpnu a říjnu byly ve skutečnosti otevřena další 2 zařízení - ve Vyšních Lhotách a Drahoňovicích. Např. k 30. 9. 2016 jich zde bylo umístěno 64 celkem.

Zařízení Bělá má původní kapacitu 250 lůžek, přičemž v srpnu se zde nacházelo 659 lidí. Při kontrolní návštěvě (.pdf, str.5) ombudsmanky v říjnu 2015 (tedy zhruba o týden dříve, než zde byla Válková) se počet zajištěných osob dokonce snížil na necelých 397 lidí. Toto číslo se zásadně neshoduje s "několika tisíci", které zmiňuje Válková. Dodejme, že z tohoto počtu bylo 100 dětí.

12. října 2015 navštívila kandidátka ANO podle vlastní slov detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem. Ke své návštěvě se vyjádřila v Událostech, komentářích (čas 9:30) 3. listopadu 2015 následovně: "To, co jsem tam viděla, tak rozhodně nebylo úplně všechno v pořádku, na druhé straně semůžu podělit s vámi o ty dobré dojmy, které jsem tam také zaregistrovala, tak já jsem tam přijížděla s tím, že tam uvidím většinou mladé agresivní muže, kteří samozřejmě logicky na prostoru, který je omezený a ještě navíc když byli někde odchyceni před tím vytouženým cílem v České republice, dejme tomu 50 kilometrů nebo 200 kilometrů před hranicemi, tak budou nabití takovou tou nedůvěrou a agresí, jak jsem říkala, tak to, co jsem tam viděla, tak zhruba polovina odhadem byly rodiny s dětmi a i ti takzvaně mladí agresivní muži vůbec nebyli agresivní za těmi teda dráty.(...)V těch zařízeních se samozřejmě mění co týden situace podle počtu uprchlíků a já už jsem tam byla v době, kdy se stabilizovala, kdy těch uprchlíků nebylo tolik jako v létě, když tam byla paní Šabatová. Já jsem tam byla 12. října, možná že je to teď ještě lepší, že klesl ten počet, a myslím si, že už si s tím docela dobře věděli rady příslušní pracovníci, takže já jsem neviděla nějaké hrozné nesnesitelné podmínky..."

Výrok bývalé ministryně spravedlnosti hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v při říjnové návštěvě poslankyně nebylo v detenčním zařízení Bělá zajištěno "několik tisíc cizinců", reálně jich byly necelé 4 stovky.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být při splnění zákonných podmínek a přijetí daným orgánem vyřízena nejpozději do 15 dnů. V případě komplikací se může doba prodloužit až na 70 dní. Interpelace krajského zastupitele musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů, zároveň se ale také může prodloužit až o 55 dní, tedy na 85 dní. Žádosti zastupitele tak nemusí být odpovězeno v kratší lhůtě než žádosti dle zákona č 106/1999 Sb.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím může podat každá fyzická či právnická osoba, tedy i zastupitel. Lze ji podat ústně i písemně. Den podání písemné žádosti je dnem obdržení žádosti povinným subjektem. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, a že se žadatel domáhá informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Povinný subjekt žádost posoudí a:

• žádost odmítne; v takovém případě musí do 15 dnů vydat rozhodnutí, proti kterému se může žadatel do 15 dnů od přijetí žádosti odvolat k nadřízenému orgánu, který má 15 pracovních dnů na vydání rozhodnutí; v případě odmítnutí, zrušení rozhodnutí nadřízeným orgánem a přijetí žádosti se může lhůta vyšplhat k 70 dnům
• z důvodu nedostatku údajů o žadateli či nesrozumitelnosti žádosti vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost doplnil nebo opravil, žadatel má na doplnění nebo opravení 30 dní; v takovém případě může žadatel obdržet informaci nejpozději do 62 dnů od podání žádosti
• žádost odloží
• žádost přijme; musí pak poskytnout informace do 15 dnů nebo lhůtu ze závažných důvodů prodloužit, nejvíce na25 dnů

Vedle toho zastupitel kraje má dle zákona o krajích při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu kraje a její členy, předsedy výborů, vedoucí krajských příspěvkových organizací a organizačních složek a také na statutární orgány krajských právnických osob. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Dále má právo od zaměstnanců krajského úřadu a právnických osob zřízených krajem požadovat informace v souvislosti s výkonem jejich funkce. Tyto informace musí obdržet také do 30 dnů. V obou případech se zastupitel může dožadovat pouze informací souvisejících s výkonem funkce zastupitele.

Vzhledem k vágnosti obecního i krajského zákona, které neupravují náležitosti žádosti a jejího vyřízení, by se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (.pdf, čl. 18) mělo řízení o žádosti zastupitele procesně řídit zákonem č. 106/1999 Sb. Žádost zastupitele tedy musí splňovat podmínky dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lhůta začíná běžet až od ode dne obdržení žádosti povinným subjektem. Povinný subjekt může žádost odmítnout, vrátit k doplnění, odložit či přijmout. V takovém případě poběží lhůty stejně jako u žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. a mohou se tedy v krajním případě prodloužit až na limitních 85 dnů.

Základní lhůta u žádostí dle z. č. 106/1999 Sb. (15 dní) je tedy oproti základní lhůtě k vyřízení interpelace (30 dní) výrazně kratší. Pravidla pro výjimky a případná prodloužení lhůt jsou analogická. Proto není pravdivý Haškův výrok, že interpelace musí být vyřízena v kratší lhůtě. Obecně lze za kratší lhůtu označit tu dle zákona o poskytování informací.

V Jihomoravském kraji rostou mzdy, ale tento kraj nemá nejvyšší nárůst podnikatelů v zemi v posledním měřeném období 2014–2015.

Za poslední 4 roky průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji vzrostla z 23 953 Kč (rok 2012) na 25 718 (rok 2015).

Zdroj: ČSÚ

Podle přehledové statistiky ČSÚ všech krajů (.pdf, str. 2) bylo v roce 2015 v Jihomoravském kraji 87,5 tisíc podnikatelů. V roce 2014 (.pdf, str. 2) to bylo 85,9 tisíc podnikatelů. Jedná se tedy o nárůst podnikatelů o 1600.

KRAJROK 2014ROK 2015Středočeský kraj 137,9 tis.146,1 tis.Jihočeský kraj48,1 tis.51,7 tis. Plzeňský kraj43,2 tis.38,5 tis.Karlovarský kraj20,3 tis.20,4 tis.Ústecký kraj72,4 tis.64,0 tis.Liberecký kraj34,2 tis.33,9 tis.Královéhradecký kraj43,3 tis.40,7 tis.Pardubický kraj36,9 tis.38,2 tis.Vysočina 38,4 tis.32,7 tis. Jihomoravský kraj85,9 tis.87,5 tis. Olomoucký kraj 37,2 tis.37,9 tis.Zlínský kraj 47,0 tis.38,2 tis.Moravskoslezský kraj 79,0 tis.75,7 tis.Celkem ČR865,5 tis.843,5 tis. Zdroj: ČSÚ 2014, 2015 (.pdf)

Nejedná se však o nejvyšší růst v České republice. Podle výše uvedeného přehledu byl ve Středočeském kraji ve stejném období zaznamenán růst o 8200 podnikatelů. V Jihočeském kraji byl rovněž větší růst než v Jihomoravském. Konkrétně o 3600 podnikatelů. V Ústeckém, Plzeňském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji byl růst podnikatelů menší nebo se jejich počet snížil.

DOPLNĚNÍ

Díky nejnovějším datům ČSÚ z konce 2. čtvrtletí roku 2016 je možno také meziročně (Q2 2015 a Q2 2016) srovnat nárůsty podnikajících osob v tomto období. V tabulce popisujeme nárůst počtu podnikatelů v jednotlivých krajích a to absolutně i v poměru k počtu obyvatel. V tomto je Jihomoravský kraj na 2. místě za Olomouckým krajem.

POKRAČUJE PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Pokud bychom se podívali na rychlost růstu průměrné mzdy, dojdeme ke stejnému závěru. Totiž že v Jihomoravském kraji není tento růst nejvyšší.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů (aktuální data ČSÚ) jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o dohledatelné údaje a statistiky z Jihomoravského kraje.

Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP.

„O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji.

ČSÚ dále informuje, že se tyto výdaje v Jihomoravském kraji od roku 2009 zdvojnásobily.

Hašek správně zmiňuje i zdroje financování, které jsou kombinací soukromého i veřejného sektoru, jak ukazuje obrázek z dílny Českého statistického úřadu.

Co se týče vývoje, který Hašek zmiňuje, výdaje z roku 2006 se nám podařilo dohledat jen v absolutních číslech. Tvořily 5057 mil. Kč pro Jihomoravský kraj, což při HDP kraje v daném roce ve výši 346 438 mil. Kč (.xlsx) činí přibližně 1,46 %. To odpovídá Haškové argumentaci.