Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v minulosti se nepovedlo příslušné zákonné změny přijmout, které by vedly ke zřízení samostatného krajského soudu v Liberci a to za žádného ze jmenovaných ministrů. Rovněž je pravdou, že angažovat se v této věci slíbil i prezident Zeman, byť jeho kompetence jsou v tomto fakticky nulové.

Aktuálně sídlí v Liberci pobočka Krajského soudu Ústí nad Labem. Za ministra Pospíšila se jednalo o návrh zastupitelstva Libereckého kraje o zřízení Krajského soudu v Liberce, tento návrh poslaneckou sněmovnou neprošel. V tomto volebním období se návrh do Poslanecké sněmovny dostal prostřednictvím návrhu skupiny poslanců.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán 8. července 2015. Doposud nebyl návrh projednán na plénu sněmovny. Vláda k návrhu vyslovila nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Prezident jednal v minulosti jednal s ministryní Válkovou a ministrem Pelikánem ve věci Krajského soudu v Liberci a snažil se je přesvědčit. " Probíral jsem to s předchozí ministryní Válkovou a teď mi to znovu potvrdil nový pan ministr Pelikán, že během pár měsíců bude v Liberci krajský soud. Hovořil jsem o tom i s předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem, je jasné, že žádný předseda není rád, když se mu přesouvají kompetence jinam, ale přijal to. " Prezident může v této věci pouze diskutovat, nemá žádnou reálnou pravomoc ke zřízení Krajského soudu. Zeman sám řekl, že se pokusí něco v té věci udělat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se uvedené hodnoty nacházejí v rozmezí dohledatelných statistik s ohledem na náklady a prodeje mléka a vepřového masa v ČR.

Ekonomické ukazatele výroby mléka konstatují náklady 72,7 tis. Kč na krávu a 9,02 Kč na litr mléka za rok 2015. Statistické informace hovoří o pokračujícím snižování nákupní ceny mléka, která byla v prvních čtyřech měsících roku 2016 v průměrné výši 6,93 Kč/l, teda o něco vyšší než jak udává Pavlík.

Zdeněk Houška, místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva JIH, které sdružuje zemědělce na jihu Čech, však pro Aktuálně.cz informoval, že výkupní ceny se začátkem roku 2016 pohybovaly okolo 7,55 koruny za litr.

Můžeme teda říci, že se nákladové ceny pohybují okolo 9 korun a výkupní ceny v rozmezí 6,90-7,50 korun.

V případě vepřového masa informovala o zlomové stavu na českém trhu i Agrární komora ČR , ta konstatuje, že prodej českého masa je stále lacinější než v Německu ale i než ve většině zemí východní Evropy s porovnatelnými náklady. Portál Aktuálně.cz informuje o tom, že se v současnosti prodává maso 6-7 korun pod jeho výrobní cenou, přičemž náklady vyčíslil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě na 35 korun za kilo. Český statistický úřad pak uvádí, že cena realizace vepřového je v současnosti 28,69 Kč/kg, teda taktéž v souladu s Pavlíkovou argumentací.

TTIP, neboli Transatlantická dohoda o obchodu a investicích, má být smlouvou, jejímž cílem je liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA. Jde tedy opravdu o jednání zahrnující i otázku celních tarifů či regulací. Stejně tak je cílem jednání o TTIP i zjednodušení přístupu na národní trh USA státům Evropské unie a naopak.

Pokud jde o otázku pravidel a standardů, je uváděno, že " společná obchodní zóna EU a USA (pozn. založená právě na TTIP) s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla." Proto jsou otázky regulací intenzivně řešeny (např. otázka bezpečnosti potravin či hygienických předpisů) a rozdíly mezi EU a USA jsou hlídány a odlišné americké standardy odmítány.

Jak však pravdivě zmiňuje ministr Mládek, existuje zároveň i jednání o dohodě tzv. Transpacifického partnerství (TPP), které bylo vyjednáváno mezi USA a jedenácti státy Asie a Ameriky (Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru). Tato smlouva byla podepsána již v únoru 2016 a nyní ji čeká dvouleté ratifikační období. Je tedy možné, že seskupení 12 států (40 % světové ekonomiky) bude mít oproti TTIP (a tedy i možnému vlivu EU na standardy světového obchodu) mnohem dřívější a silnější vliv.

Tento výrok můžeme označit jako pravdivý.

Na začátku roku žilo (.xls) v Kraji Vysočina 509 475 obyvatel. Po prvním pololetí, tedy k 30. červnu, jich zde žilo 509 155. Rozdíl tedy činí 320 obyvatel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, šlo o článek velkého německého deníku Die Welt. Článek byl však ostře kritizovaný internetovým plátkem Thelocal.de, který mimo jiné upozorňuje, že Die Welt neuvádí počet údajných migrantů, kteří jezdí na dovolenou domů; vytýkají mu i velmi nízkou úroveň rešerší relevantních informací. The Local dále vyvrací, že by šlo o „národní fenomén,“ jak uvádí Die Welt. Opírá se přitom o mluvčí federální pracovní agentury, největšího poskytovatele služeb na pracovním trhu v Německu. Ta potvrzuje, že „nějaké případy se vyskytly, ale nejsou dostupné žádné oficiální statistiky či analýzy.

Tak či onak, podle Ženevské úmluvy (.pdf, čl. 1 písm. C) o právním postavení uprchlíků se tato na ně již nebude vztahovat, pokud znova vyhledají ochranu svého domovského státu. Těžko tedy lze hovořit o "dovolené."

Meritem Zemanova výroku je však skutečnost, že taková informace německými médii proběhla, což je pravda.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

Náměstek hejtmana správně uvádí, že se podle životní úrovně řadí Zlínský kraj v ČR na deváté místo.

Kandidát KSČM patrně čerpá informace ze studie serveru Aktuálně.cz. Ten letos sestavil žebříček krajů podle indexu kvality života, kde porovnává všechny kraje i hlavní město například podle střední délky života, HDP na obyvatele nebo počtu osobních automobilů na tisíc obyvatel - celkově podle zmiňovaných 24 ukazatelů. V konečném pořadí se Zlínský kraj skutečně umístil na devátém místě.

Protože žádná jiná studie porovnávající životní úroveň napříč kraji neexistuje, výrok Ivana Mařáka hodnotíme jako pravdivý.

Podle několika zdrojů doporučuje Světová zdravotnická organizace 5 hospicových lůžek na 100 tisíc obyvatel. Informuje o tom web Hospice.cz, kniha o Paliativní medicína od J. Vorlíčka a kol. (str. 518) a také britská studie (.pdf, str. 14) z počátku 90. let. Primární zdroj se však nepodařilo dohledat.

Jihočeský kraj se zhruba 638 tisíci obyvateli by měl podle tohoto doporučení disponovat přesně 31,9 lůžky (v kraji je 6 x 100 000 obyvatel, tedy 6 x 5 lůžek 1,9 lůžka na zbylých 38 tisíc obyvatel).

Podle ředitele Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Roberta Hanuše, tuto kapacitu v kraji plně saturuje prachatických hospic. Hanuš je přitom nejen ředitelem asociace, ale také hospicu v Prachaticích, jehož kapacita je 30 lůžek. V kraji tak podle statistik chybí pouze necelá 1,9 lůžka.

Vzhledem k tomu, že podle ředitele hospice je tento počet dostatečný, výrok Jiřího Zimoly hodnotíme jako pravdivý. Řeč je ovšem primárně o kapacitě, hejtman Zimola dále v pořadu mluvil také o tom, že problém může být lokalita tohoto hospice a kraj v budoucnu se pod jeho dalším případným vedením nebrání vytvoření nového podobného zařízení v Českých Budějovicích.

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.