Milan Plodík
Já bych chtěl opravit pana Honzárka v těch plochách, protože já jsem měl možnost navštívit, je to asi 3 měsíce, Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě s jednou zahraniční delegací, a tam teda ředitel řekl taková čísla, že já kterej teda mám zemědělskou školu a 15 let jsem dělal v zemědělství, jsem se zhrozil. Dneska z těch ploch v 60. letech je to 15 %.
V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27-28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 se plocha, na které se pěstovaly brambory, pohybovala přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů. S mírou pěstování brambor ale souvisí také míra spotřeby.
Podle článku vydaného Českým statistickým úřadem se v 50. letech na území dnešní ČR pohybovala průměrná roční spotřeba kolem 130 kg na osobu. V 60. letech to už bylo 114 kg a 90. letech spotřeba brambor klesla na 79 kg na osobu. V současné době (2014) pohybuje průměrná roční spotřeba kolem 70 kg brambor na osobu.
Pokud koncem 60. let se na území ČR osadilo celkem 200 000 ha brambor, tak v současné době se podle dostupných informací osadí ještě méně než zmiňovaných 15 % původní plochy. Podle ministerstva zemědělství za rok 2015 se jednalo o 18 911 hektarů produkční plochy, to je asi 9 % produkčních ploch, které byly osázeny v 60. letech (pdf, str. 1). Pokud bychom brali všechny druhy brambor pěstované zemědělci, plocha by dosáhla asi 11 %.
Andrej Babiš
Norská vláda dala Nobelovu cenu míru dalajlámovi a potom se odmítla s ním potkat, když tam byl.
Dalajláma získal Nobelovu cenu míru 10. prosince 1989 v Oslu. Cenu mu však předala Nobelova komise, nikoli norská vláda, jak tvrdí ministr Babiš. Při návštěvě 14. dalajlámy v Norsku v roce 2014 pak místní vláda oficiální setkání skutečně odmítla. Důvodem byla snaha nezhoršit vztahy mezi Norskem a Čínou, které byly v té době napjaté.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Nobelovu cenu míru dalajlámovi nepředala norská vláda, ale Nobelova komise. Ta se skládá z pěti členů, které volí norský parlament. Dříve se Nobelova komise skládala zejména ze členů parlamentu a vlády. Norský parlament ale v roce 1937 rozhodl, že členové vlády nesmí být do komise zvoleni. Od roku 1977 nesmí v komisi zasednout ani poslanci ve funkčním období. Tvoří ji zejména bývalí poslanci a lidé s politickými zkušenostmi.
Petr Fiala
Já jsem v dobách, o kterých mluvíte (reakce na Babiše - pozn. Demagog.cz), působil na univerzitě.
Andrej Babiš v pořadu mluvil o období pravicových vlád, konkrétně pak uvedl:
"Jim to vyhovuje, protože zasahoval (Šlachta - pozn. Demagog.cz) proti Nečasově vládě zkorumpované. Však to vidíme, co tam jsou v těch odposleších, paní Nagyová. Tuto zemi řídili kmotři." Předně je třeba podotknout, že nehodnotíme, zda zemi ovládali kmotři, jak Babiš uvádí. V každém případě tak časově vymezuje toto své tvrzení do doby před zásahem na Úřadu vlády a zásahem samotným, který se uskutečnil v červnu 2013. Fiala na to reaguje tak, že v této době působil na univerzitě a nemá s tímto nic společného.
To není ovšem pravda, Fiala v době zásahu na Úřadu vlády zastával zhruba rok funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase.
Jiří Pospíšil
Třeba takové Spojené státy americké, ty vůbec neřeší to, jaké jsou závazky Světové obchodní organizace. Amerika před 5 dny uvalila na čínskou ocel clo větší než 500 procent.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.
Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.
Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.
Michal Hašek
... Brno nebylo schopno se dohodnout s krajem, resp. pracovní skupina se dobrala nějakých konců a pak to náměstek Ander popřel, když předložil radě města k hlasování negativní stanovisko. Brno mohlo už 2 roky pracovat na novém územním plánu, to potvrdila i ministryně Šlechtová při návštěvě Brna.
Jednání o územním plánu nezkrachovala na stanovisku brněnského náměstka pro oblast rozvoje města Brna, nýbrž na rozhodnutí krajského soudu.
Rada města na svém zasedání 11. června 2014 doporučila jednomyslně zastupitelstvu:
„1) souhlasit
2) schválit návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB", 3) souhlasit s návrhem na vydání změny Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" opatřením obecné povahy, 4) vydat změnu Územního plánu města Brna "Aktualizace ÚPmB" formou opatření obecné povahy.“ Přestože náměstek Ander na stránkách brněnských zelených vyjádřil svůj nesouhlas s navrženými změnami, není pravda, že se jednání o územním plánu zastavila jeho vinou. Plán (.pdf) byl nakonec zastupitelstvem schválen (odstavec 130) 17. června 2014, aktualizace však posléze zrušil svým rozhodnutím 21. ledna 2015 krajský soud.
Ministryně Šlechtová při návštěvě Brna v půli minulého roku jen uvedla, že je možné pracovat na územním plánu, i když ještě nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Umožňuje to prý od 1. ledna 2013 novela stavebního zákona.
Tvrzení Michala Haška o územním plánu i o výroku Karly Šlechtové hodnotíme jako nepravdivá.
Bohuslav Sobotka
To, co jsme do zákona o střetu zájmu předložili jako vláda, to znamená, že politici na začátku volebního období, když vstupují do politiky, budou předkládat majetkové přiznání nebo prohlášení o majetku, tak aby bylo zřejmé, s jakým majetkem do veřejné funkce přišli a s jakým majetkem následně z veřejné funkce odchází.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, podle vládního návrhu zákona by politici měli nově předkládat oznámení o majetku i na začátku volebního období. Zároveň by také měli přiznávat i majetek, se kterým do funkce přišli.
Současné znění zákona o střetu zájmů obsahuje povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení o majetku, který nabyli během výkonu funkce. Takové oznámení musí učinit do 30. června následujícího kalendářního roku.
Vládní návrh zákona (.pdf, str. 5) k tomu přidává povinnost oznámit majetek, který veřejný funkcionář vlastní, ke dni před zahájením výkonu funkce. Takové oznámení by mělo být podáno nejpozději do 30 dnů od zapsání funkce do registru oznámení, který by nově mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Pokud by tak nebylo učiněno ve stanovené lhůtě nebo by byly uvedeny nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopustili by se veřejní funkcionáři přestupku.
Kromě toho by také měli podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) nově povinnost uvést i způsob nabytí a cenu majetku, který získali jak před nástupem do funkce, tak v průběhu jejího výkonu. Jedinou výjimkou je cena u nemovitostí, které už před vstupem do funkce tento funkcionář vlastní.
Ladislav Kos
Dnes jsou příjmy 550 tisíc korun (na transparentním účtu - pozn. Demagog.cz), protože do 2. kola kampaně mi přispěla Strana zelených 100 tisíc a 50 tisíc Piráti. Zelení jsou největším jednotlivým dárcem.
Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.
První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.
Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.
Tehdy tu koaliční smlouvu nekritizovali ani hejtmani, souhlasili s ní a koneckonců tahle vláda se vůči krajům chová úplně nejlépe.
Koaliční smlouvu podepsanou ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL podepsali i všichni poslanci poslaneckých klubů (.pdf - příloha 2 koal. smlouvy) jednotlivých stran. Mezi nimi byli i 4 hejtmani za ČSSD (vzdali se mandátu až na jaře 2014). Šlo o Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Ti všichni také vládu podpořili během hlasování o důvěře 18. února 2014. Lze tedy říct, že hejtmani skutečně souhlasili s koaliční smlouvou.
Lze ovšem najít i některé veřejné výtky např. hejtmana Zimoly právě ke koaliční smlouvě. Ty směřovaly k rozdělení křesel ve vládě a také k faktu, že všichni poslanci poslaneckých klubů stran vznikající koalice mají svým podpisem koaliční smlouvu podpořit. Ovšem jak jsme uvedli výše, ve finále i Zimola smlouvu osobně podepsal a také pro vládu hlasoval v Poslanecké sněmovně.
Co se týká vztahů mezi vládou a kraji, Sobotka především naráží na to, že koalice prosadila navýšení části vybraných daní pro kraje. To prosadila vláda v Poslanecké sněmovně v říjnu 2015 v rámci zákona o rozpočtovém určení daní a kraje by měly získat zhruba 3 a půl miliardy navíc do svých rozpočtů.
Dobré vztahy mezi kraji a vládou mohou také vycházet z toho, že jak většina krajů tak i vláda je složena mimo jiné z ČSSD, což je nyní zejména v regionech dominantní síla. To dříve nebylo zvykem, strany vládní koalice v krajských volbách drtivě prohrávaly, to se nyní na podzim nečeká a vztahy by tak mohly zůstat na slušné úrovni.
Zdeněk Škromach
Ta situace je taková, že je v této době návrh, který třeba určitě budete ještě v Evropském parlamentu projednávat, nebo o kterém se zabýváte, otázka odzbrojit občany v situaci, kdy tady je určité, řekněme, i nebezpečí a kdy lidé, vlastně poctiví lidé, kteří mají zbrojní průkazy, tak by měli přijít, přijít o zbraně, (...) myslivci třeba.
Po listopadových teroristických útocích v Paříži se Evropská komise rozhodla zpřísnit směrnice týkající se držení zbraní. Návrh (.pdf) je v současné době projednáván Evropským parlamentem.
Součástí nové směrnice je zákaz poloautomatických zbraní, které mohou být přeměněny na zbraně automatické. Jiné typy poloautomatických zbraní tak mohou být po patřičné autorizaci drženy legálně (.pdf, str. 1) stejně jako tomu bylo doposud. Návrh se podle zprávy EU netýká ani zbraní mysliveckých či sportovních.
Jak ale upozorňuje Vicky Ford, předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, návrh obsahuje řadu nejasností. Od myslivců tak zaznívají obavy, že zákaz by se mohl týkat části loveckých zbraní. Proti návrhu se postavila i evropská federace myslivců FACE, kterou v dubnové parlamentní debatě podpořila (.pdf) více něž stovka europoslanců.
Navrhovaná směrnice se dotýká jen části zbraní (a to i pro myslivce), nikoli všech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící. Upozorňujeme však, že podle analýzy (.pdf, str. 4) Ministerstva vnitra postihne zákaz až 400 tisíc zbraní, tedy polovinu zbraní v ČR.
Zuzana Kocumová
Ten prodej (jde o kauzu prodeje pozemků, v níž je Kocumová obviněna - pozn. Demagog.cz) se uskutečnil za podmínek, kdy v materiálu bylo jasně napsané, že cena je standardní. Bavili jsme se o tom na zastupitelstvu, tehdy jsme byli ubezpečeni tím, kdo tento materiál předkládal, že cena skutečně odpovídá klasickým tabulkám, za které se pozemky prodávají (...) My v současné době máme 4 posudky, které mají rozdíl v řádu 2 milionů korun.
Jedná se o kauzu prodeje pozemků, v níž je spolu s dalšími zastupiteli statutárního města Liberec Zuzana Kocumová obviněna. Předmětem je spor o cenu pozemků, které město prodalo v obci Doubí manželům Volavkovým v roce 2007.
Ze zápisu z jednání zastupitelstva lze vyčíst, že se diskutovalo právě o ceně zmíněných pozemků. Jednalo se o dva pozemky, přičemž první pozemek stál 875 Kč za metr čtvereční a druhý pozemek 350 Kč za metr čtvereční. V zápisu (pdf.,str 18-22) se tato cena zdůvodňuje tím, že prodej těchto pozemků spadá pod Odbor rozvojových projektů a cena je tedy stanovena dle interních předpisů. Odbor rozvojových projektů doporučil (pdf., str.14) tento prodej.
Co se týče zmíněných posudků, podle Denik.cz odvolávací soud, který kauzu znovu projednává, odkazuje právě na několik posudků v rozdílné výši. Výrok Zuzany Kocumové je tedy pravdivý.
