Přehled ověřených výroků

Dle historie transakcí transparentního účtu Ladislava Kose můžeme výrok označit jako pravdivý, všechny zmíněné částky odpovídají pohybům na účtu.

Strana zelených kandidáta podpořila kampaň částkou 100 100 Kč.

Česká pirátská strana podpořila Kose částkou přesahující 135 tis. Kč (100 tis. Kč vložila strana v červenci a 35 200 Kč. v září.)

KDU-ČSL přispěla na kampaň částku necelých 100 tis. Kč. (1. září přišlo na účet 84 106 Kč. a o 14 dní později 15 273 Kč.)

Hnutí pro Prahu 11 podpořilo kandidaturu Kose částkou 50 tis. Kč.

Ladislav Kos vložil do kampaně 50 tis. Kč. (10 tis. Kč vložil v květnu a 40 tis. Kč v červnu).

K 7. říjnu, tedy dne voleb byla suma příjmů na účtu ve výši 450 tis. Kč. Kromě zmíněných čtyř subjektů a peněz ze strany Ladislava Kose přišly na účet ještě menší částky od podporovatelů.

Zuzana Kocumová byla roku 2012 zvolena do krajské rady Libereckého kraje. O dva roky později však byla ze své funkce radní resortu zdravotnictví odvolána. Poté dočasně převzal řízení resortu náměstek hejtmana Marek Pieter, nicméně již při jeho dosazení bylo jasné, že funkci přebírá jen na dobu dočasnou. Hned v únoru 2015 se pak novým radním stal Petr Tulpa.

V čele resortu zdravotnictví se tak od voleb v roce 2012 skutečně vystřídali tři radní, nejde ovšem o tak dramatickou fluktuaci, jak Mackovík předkládá - ve skutečnosti bylo odvolání dočasně vyřešeno dosazením náhradníka, který byl krátce nato řádně nahrazen jiným, dlouhodobě vhodným kandidátem. Mackovík tedy v tomto svém tvrzení zavádí.

Žďárskou firmu Žďas v tomto roce koupila čínská skupina CEFC. Ta již některé akvizice v České republice prováděla.

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowicz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny.

S majiteli J&T Finance Group zakládá CEFC novou energetickou společnost CEFC Energy. Obecně lze konstatovat, že skupina má v globálním měřítku zájem právě o sektory finančnictví a energetiky.

Česká republika, má ve srovnání s dalšími zeměmi EU jednu z těch nižších spoluúčastí zaměstnavatelů na nemocenském. Pro ilustraci je popsána situace několika Evropských zemí.

Česko

Pracovník má nárok na nemocenskou při dočasné pracovní neschopnosti “od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), a vyplácí jí zaměstnavatel, resp. u státních zaměstnanců náleží plat ve snížené výši (60 % platu),” (Portál veřejné správy)

Chorvatsko

V Chorvatsku platí zaměstnavatel nemocenskou při dočasné pracovní neschopnosti prvních 42 dnů a ne méně než 70% platu. Tedy výrazně vice než v ČR (server europa.eu).

Bulharsko

Pouhé první 3 dny jsou hrazeny zaměstnavatelem a to až do výše 70 % denní mzdy. Tedy méně než v ČR (server europa.eu).

Dánsko

Prvních 30 dnů platí nemocenské zaměstnavatel a to v odpovídající hodinové mzdě, kterou by zaměstnanec dostával při práci, ale se stanoveným maximálním limitem (server europa.eu).

To je více, než v ČR.

Lotyšsko

V Lotyšsku platí zaměstnanec nemocenskou od 2. do 11. dne. Druhý a třetí den, částka vyplacená nesmí být menší než 75 % průměrného platu zamýšleného zaměstnance. Čtvrtý až desátý den jde o 80 % (server europa.eu).

Litva

Nemocenskou platí zaměstnavatel jenom první 2 dny a to od 80 % do 100 % průměrného denního výdělku zaměstnance (server europa.eu).

Velká Británie

Ve Velké Británii platí zaměstnavatel nemocenskou za zaměstnance až 28 týdnů, ale jenom 87,55 liber týdně (server europa.eu).

Švédsko

Nemocenské poskytované zaměstnavatelem je alespoň 80 % průměrné mzdy zaměstnance a to od 2. do 14. dne (server europa.eu).

Jedná o částku vyšší než v ČR.

Příkladem země, ve které nemá zaměstnavatel povinnost poskytovat zaměstnancům nemocenskou dávku, jsou například Spojené státy (United States Department of Labor).

Je pravdou, že po odchodu Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a vůbec od policie v roce 2007 jej následovala i řada policistů. Média hovoří o řádu stovek, přestože ÚOOZ na svých stránkách příslušné konkrétní počty neuvádí. Do funkce ředitele ÚOOZ následně nastoupil Robert Šlachta.

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť kraj v minulých letech skutečně podporoval obory, o které nebyl zájem (např. obuvnický, dřevařský). Letos se po roce otevírá alespoň jedna třída pro několik studentů obuvnictví. Navrátil tak fakta popisuje korektně, byť nelze do budoucna predikovat, jak se obor bude plnit dále.

Zájem o kožedělnou a obuvnickou výrobu prošel v posledních 10 letech zásadní změnou. V roce 2005 studovalo obor Zpracování usní, plastů a pryže (32-41-M/002, případně M/01) 116 žáků, o 10 let později hovoříme o 48 žácích.

Z následujícího grafu je patrný vývoj preferencí tohoto řemeslného oboru. Lze tedy tvrdit, že zájem o obuvnictví se postupně snižoval a některé nástavbové obory dokonce zanikly. Konkrétně v roce 2006/2007 došlo k přeměně u Výroby obuvi na dálkové studium, následující rok tento obor zanikl. K drobnému sloučení došlo u druhého zmíněného oboru, a to v roce 2011.

V roce 2007 schválilo zastupitelstvo kraje projekt „Podpora řemesel v odborném školství“, který finančně podporuje studenty vybraných oborů. Z oblasti obuvnictví sem patří i obor Výrobce obuvi (32-54-H/01; .doc). Od roku 2011 přibyl i Obuvník (32-54-H/006).

Přestože o Výrobce obuvi nebyl zájem, od roku 2011 jej opět nabízí soukromá Střední škola obchodně technická, s.r.o., která pro loňský školní rok nabízela místo pro 8 učňů. V roce 2009 byl tento obor MŠMT pro nezájem zrušen. Škola však zažádala o opětovnou akreditaci, nicméně z dostupných výročních zpráv školy plyne, že ani v letech 2011–2013 se postoj učňů nijak nezměnil a obor se neotevřel.

Škola příští rok přijme 6 žáků. Ve srovnání s minulými roky tedy skutečně lze tvrdit, že se obor jistým způsobem naplňuje.

Výše finanční podpory žákům vybraných oborů vzdělání: 1. ročník: 300,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 1 500,- Kč (na konci školního roku)2. ročník: 400,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 2 500,- Kč (na konci školního roku)3. ročník: 500,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 5 000,- Kč (na konci školního roku)

Žáci, kteří však chtějí tento příspěvek (.doc) získat, musí splnit i řadu podmínek.

Uplatnitelnost na trhu práce skutečně nedosahuje tak zanedbatelné míry. K dnešnímu dni (tj. 25. září 2016) nabízí úřad práce 10 pracovních nabídek z oblasti obuvnictví.

Petr Navrátil ve svém výroku zmiňuje i podporu dřevařských oborů. Z výše zmíněného programu se může jednat pouze o Tesaře (36-64-H/01; .doc).

Vedle toho kraj usiluje o zvýšení působnosti dřevařských oborů, zejména v řadě projektů. V roce 2006 šlo o přípravu dřevařského klastru, rok 2008 se nesl ve znamení čínské spolupráce a např. letos v lednu se studenti realizovali při přípravě oděvů na přehlídku.

Navrátil má pravdu v tom, že nebyl o obor Obuvnictví téměř žádný zájem. Minimálně se od roku 2005 razantně snížil. Nově však začali žáci jevit o obor Výrobce obuvi zájem. Stejně tak se nemýlí ohledně podpory dřevařských oborů, přestože se nejedná o nic abnormálního.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) má mít 24 kapitol rozdělených do tří tematických částí:

1. Snadnější přístup (Better access) - smlouva má usnadnit například investování nebo přístup k vládním zakázkám protější smluvní strany (evropských firem v USA a naopak)

2. Odbourání byrokratických bariér (Less red tape) - sbližování regulací v EU a USA, sjednocování bezpečnostních a kvalitativních standardů i metod jejich ověřování

3. Nová pravidla (New rules) - zajištění rovného přístupu firem k energetickým zdrojům, surovinám či lidskému kapitálu, zrychlení a zjednodušení celního procesu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že spíše než o snižování či odbourávání cel ve smlouvě jde především o harmonizaci pravidel a standardů EU a USA, která by měla vést k usnadnění obchodování a otevření trhů mezi smluvními partnery.

Jan Veleba uvádí správný počet pracovníků v zemědělství za kraj Vysočinu. Podíl zaměstnanosti za tento sektor v ostatních krajích však neuvádí zcela přesně, proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Za rok 2015 bylo na Vysočině 18 200 lidí pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví z celkového počtu 236 800 zaměstnaných obyvatel, což tvoří opravdu 7,7% z celku.

V následující tabulce můžeme vidět počet zaměstnanců v daném kraji, celkový počet zaměstnanců v kraji a podíl těchto proměnných. Veleba má pravdu, že v kraji Vysočina je skutečně 7,7% pracujících osob zaměstnaných v zemědělství a má pravdu i v tom, že je to největší podíl ze všech krajů.

KrajPočet zaměstnanců v zemědělství

Celkový počet zaměstnanců

Podíl

Vysočina18 200

236 800

7,7% Středočeský 17 600

649 200

2,7%

Jihočeský17 600303 4005,8%Plzeňský12 300287 5004,3%Karlovarský 3 000

144 300

2,1%

Ústecký 6 800

366 000

1,9% Liberecký 3 200

205 000

1,6%

Královéhradecký9 400259 1003,7%Pardubický11 000250 7004,4%Jihomoravský

14 600

569 100

2,6%

Olomoucký12 500289 6004,3%Zlínský 7 600

280 600

2,8% Moravskoslezský

12 200

550 900

2,2%

Zdroj: Český statistický úřad

Nemůžeme však souhlasit s tím, že obvyklý podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství se pohybuje ve všech ostatních krajích mezi 2-3% - v Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji je vyšší. Průměrná zaměstnanost za všechny kraje činí 3,55 %.