Přehled ověřených výroků

Počet poslanců, kteří se k platformě hlásí, není konkrétně znám. Média počet přebrala od poslance Soukupa a není možné jej korektně potvrdit či vyvrátit z dostupných zdrojů. O platformě jako první informoval deník Právo.

Zdeněk Soukup pro server Echo24 uvádí, že se k platformě přihlásilo asi 40 poslanců, např. poslanci ANO Jana Lorencová, Bohuslav Chalupa nebo Ladislav Okleštěk, dále z ČSSD Stanislav Huml, Ladislav Velebný, Jaroslav Foldyna nebo Pavlína Nytrová. K těmto poslancům se podle článku přidali i členové KSČM a hnutí Úsvit, z opoziční ODS se prý přihlásil jediný poslanec Radim Holeček.

Podle informací o návštěvě Angely Merkelové na webových strákáchÚřadu vlády přivítal kancléřku premiér Sobotka sám a několik minut spolu hovořili, až do společného jednání delegací. Stránky Úřadu vlády všakinformují jen o jednaní v delegaci, kterého se zúčastnili i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr dopravy Dan Ťok a ministr kultury Daniel Herman.

O programu návštěvy informuje velmi stručně, proto jsme se s dotazem o bližší informace týkající se jednaní mezi premiérem a kancléřkou obrátili přímo na Úřad vlády. Po získaní dalších informácí ověření tohto výroku doplníme.

O minulých setkáních premiéra s předsedy vlád jiných zemí vždy informoval Úřad vlády (například se slovenským premiérem Robertem Ficem, litevským premiéremButkevičiusem nebo bývalým britským premiérem Davidem Cameronem). Avšak z těchto veřejných informací se nelze dozvědět, zda jednání probíhala mezi čtyřma očima a zda je to tedy bežná součást každé návštěvy předsedů vlád.

V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).

Výrok byl na základě nových informací doplněn a hodnocení změněno na pravdivé.

Prostřednictvím Oddělení tiskového a vnějších vztahů jsme získali informaci od Krajského ředitelství policie Libereckého kraje k poklesu počtu policistů za posledních 5 let v tomto kraji. Striktně viděno má Půta pravdu, že v porovnání s obdobím 5 a více let, je v kraji policistů méně, byť aktuální trend ukazuje jejich pozvolný nárůst.

Původní hodnocení:

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, dle dostupných zdrojů nelze zjistit počet policistů v Libereckém kraji. Informace se snažíme zjistit, napsali jsme žádost Krajskému ředitelství policie Libereckého kraje, údaje o počtu policistů potom doplníme.

Podle dokumentu (.pdf, str. 51-53) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 by se měl počet policistů navýšit do roku 2020 o 4000 policistů, v Libereckém kraji konkrétně o 153 policistů. Schválení vládou ale dle dostupných informací nelze potvrdit.

Prezident Zeman byl skutečně tím, kdo urovnával spory mezi ministry Babišem a Chovancem, když se přeli o reorganizaci policie. Zeman chtěl, aby ANO neodcházelo z vlády a aby nedošlo k jeho rozpadu. O urovnání tohoto sporu mluvil Miloš Zeman již v předvolební debatě v České televizi, Demagog.cz tak již tento fakt dříve ověřil.

Dle vyjádření ministra Chovance byl Miloš Zeman tím, kdo rovnal spor mezi oběma ministry. Prezident jim při jejich setkání na Hradě věnoval šachové hodiny, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Ministři Chovanec a Babiš se s prezidentem setkali 22. června 2016. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace.

Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.

EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.

Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.

Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.

I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.

Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, protože konkrétní dobu trvání u jednotlivých případů nelze zjistit a to ať už z dřívější doby či z doby nynější, oslovili jsme však Ministerstvo vnitra a čekáme na jejich reakci.

Helena Válková svoje tvrzení uvádí v souvislosti s procesem vyhošťovacího řízení, které mělo být pomalé, když Českou republikou procházeli nelegální migranti, kteří se chtěli přesunout do jiných zemí.

V tomto případě je proces vyhošťování započat samotným zajištěním takové osoby, které musí podle zákona o policii trvat nejdéle 48 hodin a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců, jinak je cizinec propuštěn.

Helena Válková pak má nejspíše na mysli právě institut správního vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců, kde doba zajištění musí trvat maximálně 180 dní, tedy 6 měsíců, u rodin s dětmi či nezletilých je to však 90 dní. Tato doba pak může být kvůli uvádění nepravdivých údajů či maření výkonu prodloužena až na 545 dní.

Aby však mohl být cizinec takto zajištěn, musí být splněna některá z podmínek, kterou tento zákon stanovuje. Tou nejběžnější je nebezpečí ohrožení veřejného pořádku závažným způsobem.

Stejná lhůta pak platí u institutu zajíštění za účelem vycestování, který se uplatňuje například po nevycestování po pravomocném rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.

Pokud se během zajištění rozhodne o vyhoštění cizince, je mu udělena lhůta 7 - 60 dnů, kdy musí zemi opustit. Ta však může být prodlužována a to až na 180 dní.

Že by se však tato lhůta v souvislosti se současným děním nějak měnila není možno zjistit. Ministerstvo vnitra tyto lhůty potvrzuje v sekci "často kladené dotazy" ohledně migrace, stejně jako ve zprávě (.ppt) ze září 2015 k situaci v oblasti nelegální migrace.

Konkrétní příklady o době trvání zajištění a o celkové době trvání vyhoštění však není možné dohledat a to ani z dřívější doby ani za aktuální situace.

Výrok je proto prozatím hodnocen jako neověřitelný. V souvislosti se změnou praxe a případným zrychlením procesu správního vyhošťování po zajištění cizinců jsme zaslali dotaz na Ministerstvo vnitra, které by nám mohlo tvrzení Heleny Válkové pomoci ověřit.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože místopředseda Škromach v něm míchá několik tvrzení týkajících se jak Společné zemědělské politiky EU, tak samostatných národních dotací či ruského embarga a nám se nepodařilo tyto propojení a dopady na český trh prokázat.

Jako ukazujetabulkaV. pro rozpočtový rok 2014, v absolutních hodnotách čerpá nejvíce Francie (18,9 %), následovaná Španělskem (12,6 %), Německem (11,7 %) a Itálií (10,2 %). Pokud však jde o EZFRV (Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova), nejvíce prostředků čerpá Polsko (14 %), po němž následuje Itálie (9,8 %), Německo (9,8 %), a Rumunsko (9,2 %).

I portál Evropského parlamentu polemizuje o spravedlnosti přímého financování a upozorňuje, že lze pozorovat nerovné rozdělení přímých dotací na úrovni zemědělských podniků, které se přímo dotýká i České republiky. Otázky a snahy o reformu SZP jsou tedy na místě.

Rozličné polemiky o spravedlivosti a udržitelnosti SZP už vedly i k tomu, že byly uskutečněny jisté reformy pro větší spravedlnost. Tato nová SZP má například zajistit, aby dotace dostali jen aktivní zemědělci, nebo předejít dvojitému financování za splnění stejného přínosu pro ochranu životního prostředí.

Co se nám ale nepodařilo dokázat, je přímé propojení těchto nerovností na úrovni ZSP s národními dotacemi jihoevropských zemí do komodit dotčených ruským embargem, které by tyto zemědělce zvýhodňovalo v porovnání s těmi českými.