Přehled ověřených výroků

Pravda

Na základě aktuálního celního sazebníku Spojených států hodnotíme výrok jako pravdivý. Podle tohoto sazebníku můžou celní sazby na dovoz některých typů skleněných výrobků dosáhnout i více než 20 procent.

Sklo a skleněné výrobky najdeme v kapitole 70 sazebníku (.pdf). Na dovoz z České republiky se vztahují sazby ve sloupci 1 - General. Jak je ze sazebníku patrné, určité typy dovozu jsou od cla úplně osvobozeny, jiné se daní v jednotkách procent. Nejvyšší sazby (až 38 %) se vztahují na stolní skleněné výrobky s velmi nízkou jednotkovou cenou.

Neověřitelné

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

Pravda

Jak uvedl ministr vnitra Chovanec, skutečně se nejedná pouze o Danu Drábovou, ale i o řadu dalších státních úředníků, kteří byli zvoleni do krajských zastupitelstev. Václav Moravec je ve svém pořadu konkrétně jmenoval: „Jedná se konkrétně o náměstkyni pro řízení sekce regionálního rozvoje Kláry Dostálové (ANO), náměstkyně pro řízení sekce veřejné správy Jany Vildumetzové na Ministerstvu vnitra (ANO), náměstka pro řízení sekce vysokého školství pro vědu a výzkum Roberta Plagy na Ministerstvu školství (ANO) a náměstkyně pro mezinárodní vztahy Lenky Juroškové na Ministerstvu financí (ČSSD).“ (OVM, 41:38)

Na stránkách ministerstva vnitra v sekci „Stanoviska“ lze najítPodmínky kandidatury státních zaměstnanců ve volbách do krajských a obecních zastupitelstev“. Podle těchto podmínek může kdokoliv, kdo splňuje podmínky pasivního volebního práva (může být volen), kandidovat do voleb, a to i v případě, že je ve služebním poměru ke služebnímu úřadu.

V případě, že ve volbách zvítězí a získá mandát zastupitele, dojde k neslučitelnosti s výkonem státní služby. V takovém případě je zaměstnanec povinen přerušit výkon státní služby pozastavením funkce a zařazením zaměstnance mimo výkon státní služby. Po tuto dobu zaměstnanci nepřísluší plat.

Funkci neuvolněného člena zastupitelstva kraje tak může představený vykonávat pouze za podmínky, že nebude vykonávat státní službu.“ (.pdf, str. 2) Představený musí nejpozději do tří dnů od ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje učinit právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti.

Jedním z řešení je podání žádosti o povolení čerpání služebního volna po dobu výkonu mandátu krajského zastupitele. Pokud představený – člen zastupitelstva kraje nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému zastupitelstvu kraje doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul (za tento doklad lze považovat rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného či o povolení čerpání neplaceného služebního volna), mandát mu zaniká.(str. 2)

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle podmínek dostupných na stránkách ministerstva vnitra je funkce krajského zastupitele s působením ve státní službě neslučitelná.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zásadami územního rozvoje se zastupitelstvo zabývalo dvakrát, přičemž při druhém zasedání bylo zastupitelstvu distribuováno podání, které mělo název Problémy s pořizováním ZÚR. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje projednávalo zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dvakrát. Poprvé na svém třetím zasedání, kdy se zastupitelstvo usneslo (.doc, str. 5, bod č. 10) na zadání zásad, podruhé na svém 24. zasedání, kdy se řešil výběr (.doc, str. 3, bod č. 4) nejvhodnější varianty silnice R52 uvedené v zásadách. V rámci 24. zasedání byly také zastupitelům předloženy petice, vyjádření obcí a podání, mezi kterými bylo podání P.F. s názvem (.doc, str. 3, bod č. 4) Problémy s pořizováním ZÚR - přehled a podnět k hejtmanovi k prověření situace. Kritika se tedy na zasedání zastupitelstva objevila.

Pravda

Jihočeský kraj se opravdu podílel společně s městem České Budějovice a obcí Hůry na zlikvidování skládky. Zároveň také zažádal o dotaci od státu na odstranění skládky. Legální skládky v Jihočeském kraji však zmapovány jsou, za což udělujeme Pavlu Talířovi pravdu s výhradou.

Krajský úřad vytvořil jejich seznam a u většiny také zhodnotil rizikovost a doporučil další postup. Vzhledem k tomu, že nelze ověřit, kolik existuje nelegálních skládek, nelze ověřit ani celkový poměr zmapovaných a nezmapovaných skládek.

V obcí Hůry hořela skládka odpadu 11. srpna 2015. Na její likvidaci obdržel Jihočeský kraj dotaci (.pdf, položka č. 20 v tabulce) z Národního programu Životní prostředí ve výši 7 494 000 Kč. Zbývajících 20 % nákladů si poměrně rozdělil Jihočeský kraj, České Budějovice a obec Hůry. Dle smlouvy (.doc, čl. II odst. 3, 4) o spolupráci by měla obec Hůry uhradit 1 milion Kč a Jihočeský kraj s Českými Budějovicemi shodně 296 342 Kč.

Na území Jihočeského kraje existuje dle dokumentu (.pdf) krajského úřadu přes 200 legálních uzavřených skládek. Dokument obsahuje lokalitu, místní název, název provozovatele, rizikovost skládky a doporučení dalšího postupu. 34 skládek však nemá stanovenou rizikovost a u 49 skládek není doporučený další postup.

Některé skládky tedy zmapovány jsou, u jedné čtvrtiny z nich ale chybí určité prvky dokumentace. Kromě legálních skládek existují navíc i nelegální, tzv. černé skládky, jejichž počet nelze ověřit. Proto nemůžeme určit celkový počet skládek a procento jejich zmapování.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat zmíněnou 20 let starou mediální vlnu, která by popisovala jako problém zdravotnictví přebytek lékařů. Že se tyto případné obavy ukázaly jako liché, dokládá i samotná diskuze ministra zdravotnictví a jeho předchůdce o tom, že České republice lékaři ve skutečnosti chybí.

Před zhruba 20 lety, v červnu 1995, se v České televizi střetli tehdejší předseda vlády Václav Klaus a zástupce Lékařského odborového klubu David Rath. Jako problém ve zdravotnictví (stejně tak v rámci pořadu padla slova Bohuslava Svobody - tehdejšího prezidenta ČLK a současného poslance ODS) byla diskutována zejména otázka výše platů lékařů.

Pokud se podíváme na vývoj počtu lékařů od roku 1993, tak zjistíme, že tento se průběžně snižuje. Data Českého statistického úřadu (resp. ÚZIS) ukazují pro rok 1993 údaj 333 obyvatel na 1 lékaře, před 20 lety (tj. v roce 1996) to bylo 322 a nejnovější data pro rok 2013 ukazují údaj 259. Toto samo o sobě nedokládá, zda lékařů bylo dostatek či dokonce přebytek.

Zda v daném období skutečně proběhla mediální vlna, která by popisovala obrovský nadbytek lékařů, se nám nepodařilo dohledat. Tuto skutečnost nereflektují ani programy 2 nejsilnějších stran z voleb 1996.

Je pravdou, že v posledních letech se média často při informování o situaci ve zdravotnictví zaměřují na možné předražení přístrojů, které jednotlivé nemocnice nakupují. Uvádíme pouze několik příkladů, kompletní výčet by přesáhl možnosti tohoto odůvodnění.

Jeden z nejznámějších případů se týká nákupu přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici v Ostravě. Značnou pozornost této kauze dává rozměr, že v době, kdy byla tato akvizice pořízena, stál v čele nemocnice současný ministr zdravotnictví.

V roce 2014 informoval server Aktuálně.cz o tom, že Česká republika kvůli předraženým přístrojům má vracet do Bruselu 163,4 milionu korun. Problémy byly zjištěny v celkem 10 nemocnicích, z toho šlo např. o Fakultní nemocnice Hradec Králové (v minulosti ji řídil Leoš Heger), již výše zmíněná FN Ostrava, dále např. Motol a Nemocnice u sv. Anny v Brně.

Velkou pozornost přitáhla také kauza Krajské zdravotní, což je zdravotnický holding Ústeckého kraje a spadá pod něj 5 krajských nemocnic. Tento případ, kdy je několik osob obviněno mimo jiné z nákupu předražených přístrojů, je od září 2015 projednáván před soudem v Ústí nad Labem. Údajná škoda na tomto předražení dosáhla 82 milionů korun.

Zda skutečně došlo k předražení přístrojů, nehodnotíme. Bylo by třeba sledovat tržní cenu daných špičkových zdravotnických přístrojů v konkrétním čase pořízení. Pro doplnění uveďme, že cena přístrojů je téma také v okolních zemích, např. na Slovensku, kde v loňském roce proběhla tzv. kauza CT, kdy nemocnice v Piešťanech měla nakoupit předražený přístroj, což vedlo, v kombinaci s dalšími problémy ve slovenském zdravotnictví a diskutovanými vazbami, k pádu odpovědné ministryně.

Pravda

Prezident se s paní Sadílkovou setkal 12. srpna, jak informují stránky Pražského hradu. Na stránkách Úřadu práce jsou veřejně dostupné analýzy, které detailně mapují statistiky nezaměstnanosti v České republice, stejně jako i uchazečů vyřazených z evidence. Jedním z důvodů tohoto vyřazení může být právě odmítnutí vhodné pracovní pozice. Analýza informuje o “uchazečích vyřazených pro nespolupráci”, kterých bylo v roce 2015 84,6 tisíc (.pdf, str. 33). Mezi těmito vyřazenými uchazeči se nacházejí dále i ti, kteří se odmítli podrobit vyšetření zdravotního stavu či mařili součinnost s krajskou pobočkou.

Pravda

Hnutí ANO ve svém programu z voleb 2013 (část Penzijní systém) uvádí:

Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití, a to s přihlédnutím k délce školní docházky, v současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk odchodu do důchodu nemá.

Ivo Valenta

Pravda

Senátor a kandidát Soukromníků Valenta správně uvádí počet zaměstnanců firmy i informaci o hrozbě jejich propouštění.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, podle svých webových stránek zaměstnává okolo tisíce zaměstnanců.

O ekonomických problémech firmy informovala mimo jiné Česká televize. Přestože 23. září odvolali zaměstnanci společnosti stávkovou pohotovost, budoucnost podniku je stále nejasná. Problémy způsobil loňský propad rublu vůči dolaru. Pro převážně ruské zákazníky společnosti se tím stala kunovská letadla příliš drahá.

O personální situaci ve firmě píše web ČT24 takto: „Jejich počet (zaměstnanců, pozn. Demagog.cz) kvůli špatné ekonomické situaci klesl oproti konci minulého roku z 1021 na 918. Asi 80 jich je navíc zapůjčeno do jiných firem, kolem 200 lidí je doma se sníženou mzdou.

Pravda

Problematikou vytvoření jednotné evropské armády se zabývali předsedové vlád V4 na společném setkání, které se konalo 26. srpna 2016 ve Varšavě. Téma během jednání přednesl premiér Sobotka i maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán během tiskové konference před jednáním nadnesl několik témat, mezi nimiž bylo i to o společné evropské armádě: „Musíme dávat prioritu bezpečnosti, a to vytvářením společné evropské armády.“ (Studio ČT24, 9:49) Zásadně proti znovuotevření otázky společné evropské armády nebyli ani ostatní účastníci schůzky, včetně hosta jednání, německé kancléřky Merkelové.

Setkání ve Varšavě mělo mimo jiné za cíl otevřít možná témata a pozice pro budoucí jednání o směřování evropského bloku, proto by otázka bezpečnosti a možnosti společné obrany mohla zaznít také na neformální schůzce hlav států EU konané 16. září 2016 v Bratislavě.