Přehled ověřených výroků

Zprávy o tom, že Rakousko se chystá postavit stokilometrový plot na hranicích s Maďarskem, vycházejí z článku na webu deníku Die Welt (a řady dalších), který se odvolává na německou tiskovou agenturu. Článek ale hovoří o 30kilometrovém plotu. Podle poznámky v zápatí článku se v první verzi skutečně psalo o 100 kilometrech, zpráva ale byla později korigována. Zprávu ale v původním znění převzala řada dalších médií a opravu předpokládané délky plotu už tato další média neprovedla.

Rakouská média (Der Standart, Die Presse s odkazem na agenturu APA a mluvčího policie spolkové země) popisují situaci ve spolkové zemi Burgenland, kde by plot mohl vyrůst tak, že došlo k výkupům pozemků (resp. o jednání s majiteli), aby případně mohl až 30km plot být postaven. Není tedy aktuálně budován, jde o vytvoření možnosti do budoucna.

S ohledem na situaci kolem vrbětického skladu munice bylo dle ČTK zasláno celkem 136 žádostí o náhradu škody, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra.

Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2) s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (§ 30), kdy nárok na náhradu škody vzniká jen v těch případech, kdy škoda byla zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádostí o náhradu škody Vláda ČR rozhodla v usnesení (.pdf, s. 1) z 21. prosince 2015 i o mimořádné dotaci 6 milionů korun, tedy cca 3000 korun na osobu, pro občany s trvalým bydlištěm v obcích z okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme i přes dílčí nepřesnosti v počtech jako pravdivý.

Kalouskova reakce na vyjádření pana prezidenta vychází z prezidentem vyjádřených obav o vytvoření monopolu, tedy excesu z hospodářské soutěže a pravidel konkurence. Dodáváme, že předmětem ověřování v tomto případě není otázka, zda by k vytvoření monopolu opravdu došlo. Je však pravdou, že prezident razí teorii konkurence represivních subjektů oproti Kalouskovu přesvědčení, že takového soutěže není třeba.

Současná vláda, o které Petr Fiala hovoří, skutečně zavedla třetí sazbu DPH a udělala i řadu dalších změn v daňových zákonech, které schvalovaly předchozí vlády vedené ODS. Daňový systém se sice dramaticky nezměnil, jednalo se spíše o drobnější úpravy, mnohé z nich ale skutečně mohly vést ke komplikacím pro daňové poplatníky. Jedná se zejména o poslední velké úpravy - kontrolní hlášení a EET.

Jak popisujeme podrobněji u výroku Vojtěcha Filipa výše, vlády vedené ODS zavedly do systému takové úpravy jako například tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (byť později dočasně navýšena o tzv. solidární přirážku pro vysokopříjmové poplatníky), institut nespolehlivého plátce a ručení za daň či nový daňový řád. Tyto zákony byly současnou vládou pouze novelizovány.

Druhá snížená sazba (tedy celkově třetí sazba v našem zákoně o dani z přidané hodnoty) byla zavedena novelou č. 262/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2015.

Výčet změn daňových zákonů od roku 2015 i od roku 2016 je sice poměrně obsáhlý, při pohledu na jednotlivé položky se však nedá souhlasit s tvrzením, že by tyto změny vedly k výrazné komplikaci daňového systému. Došlo ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového paušálu nebo daňového zvýhodnění pro životní pojištění, rozšířila se povinnost komunikovat s finanční správou elektronicky, byl rozšířen režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další položky a byl také zrušen tzv. II. pilíř důchodového pojištění. Došlo také ke zrušení již platné části zákona o dani z příjmů, který zaváděl tzv. Jednotné inkasní místo. Zřejmě největší změnou a zásahem do daňového systému je zavedení kontrolního hlášení DPH od 1. ledna 2016 a elektronická evidence tržeb, která bude postupně zaváděna od 1. prosince 2016.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť podle vyjádření zástupců ODS před volbami se tito lídři chovali a nadále i chovají konzistentně. Ke změně názorů při formování koalic u nich nedošlo.

Občanští demokraté slovy jednak předsedy strany Fialy, tak i volebního lídra ve Středočeském kraji, Martina Kupky, před volbami v zásadě vyloučili spolupráci pouze s jedním subjektem - KSČM.

Martin Kupka uvedl 17. září pro deník Mladá Fronta DNES na otázku ským do koalice ano, s kým ne? následující:

" Dokoalice rozhodně nepůjdeme s KSČM. To ostatní ukážou voliči, na to je brzy cokoliv říkat. "

Předseda strany Fiala pak 6. října (den před volbami) pro Echo24 stran budoucího sestavování koalic uvedl:

" Určitě nepůjdeme s komunisty. To je jasné, má to řadu důvodů, hodnotových, ideových, ale my k tomu máme i usnesení kongresu, že pro nás koalice s komunisty nepřipadají v úvahu. Pokud jde o ostatní, nejraději bychom spolupracovali se středopravými subjekty. Jsem ale realista a vím, že voliči hodně rozptylují svoji podporu, když se podíváme například na výsledky ve velkým městech. Často se pravděpodobně budou vytvářet vícepočetné koalice, aby se vůbec dalo vládnout. Nevítám to, ale musím s tím počítat. Takže si říct, s kým nepůjdeme, by ve finále mohlo snížit šance na sestavení jakékoliv koalice. Jsme otevřeni jednání, ale chci zdůraznit, že jsme dostatečně poučení a zkušení na to, abychom nešli do nějaké koalice, jenom abychom tam byli jako kosmetický doplněk. Koalici uděláme jenom tehdy, pokud budeme moci realizovat náš program. "

Jak předseda strany, tak i volební lídr ve Středočeském kraji vyloučili spolupráci s KSČM, dále však oba uvedli, že u případných koalicích záleží na volebním výsledku. Není tedy pravdou, že v tomto by ODS změnila svůj názor.

Hnutí ANO bylo však pro ODS jeden z hlavních konkurentů (vyjádření Fialy pro TV NOVA) a prioritní variantou pro ODS po volbách byla koalice STAN, ČSSD, ODS a TOP 09. Strana TOP 09 se však po volbách nevyjadřovala jasně ve věci koaličního jednání. Zatímco lídr strany Petr Tiso byl proti koalici s ANO, místopředseda Daniel Marek koalici s hnutím ANO podporoval. Ačkoli TOP 09 se nakonec shodla na tom, že stojí za svým lídrem, ODS kritizovala TOP 09 za porušení slova a příklonu ke koalici s ANO.

Po volbách Martin Kupka, lídr ODS ve Středočeském kraji uvedl: " Hnutí ANO nás v pondělí večer oslovilo s nabídkou spolupráce ve čtyřkoalici ANO–STAN–ODS–TOP 09 s rozložením hlasů 4–4-2–1.Přijali jsme tuto nabídku, protože po porušení slova ze strany TOP 09 bychom jen pasivně přihlíželi vzniku koalice s jasnou většinou ANO v krajské radě. Nové nabídnuté uspořádání by navíc přesně respektovalo poměr hlasů ve volbách, nejsilnější subjekt by měl hejtmana. Pozice koaličních partnerů by ovšem umožňovala mnohem lepší kontrolu vůči nejsilnějšímu subjektu v koalici – hnutí ANO. Bylo to řešení, které se po krachu první varianty jevilo jako lepší ze všech dalších možných variant vývoje." Výrok Jaroslavy Pokorné Jermanové tak hodnotíme jako nepravdivý. ODS již před volbami avizovala, že vyjma KSČM bude jednat se všemi a to s ohledy na volební výsledky. Není pravdou, že by ODS v tomto nějak otočila své postoje z předvolebního období.

Ústava ČR ve svém čl. 49 písm. d) svěřuje pravomoc ratifikace mezinárodních smluv hospodářských, jež jsou všeobecné povahy (kam lze zařadit právě Transatlantickou dohodu o obchodu a investicích mezi EU a USA), oběma komorám Parlamentu. Informace o způsobu schvalování různých tipů mez. smluv jsou k dispozici na webových stránkách PSP ČR.

Naše ústava pak ve svém článku 2 odst. 2 stanovuje, že Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Ten však prozatím nebyl přijal, přičemž jeho schválení je jedním ze závazků současné vlády.

Na závěr je nutné uvést, že celostátního referenda bylo v historii ČR využito p ouze jednou v červnu 2003 k vyjádření souhlasu o přistoupení České republiky k Evropské unii, přičemž bylo nutné přijetí samostatného ústavního zákona. Zásadní je také dodat, že se v tomto případě jednalo o souhlas se schválením specifického typu mezinárodní smlouvy (Smlouva o přistoupení ČR k EU), která přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a Ústavy ČR). Právě tento typ smlouvy je pak obecně, na rozdíl od běžné mezinárodní smlouvy, kterou je právě Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA, nutné schválit třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože čísla uváděná poslancem Soukupem jsou značně nadsazená. Poslanec uvádí týdenní příchody ve výši 21-28 tisíc lidí, reálně přichází v posledních dvou týdnech zhruba 6 tisíc lidí.

Smlouva (.pdf) mezi Evropskou unií a Tureckem byla podepsaná 18. března 2016. Od 20. března 2016 byl rapidně snížen (.xls) příliv migrantů tzv. balkánskou cestou na minimum.

Co se týče přílivu migrantů do Itálie, minulý týden (31.7. - 7.8.) přišlo na základě dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Itálie 5 795 osob a týden před tím 6 098 osob. To jsou čísla výrazně nižší, než která poslanec Soukup uvádí.

Zdroj: IOM

Konkrétně na Sicílii imigrovalo podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) za tento rok 68 323 osob. V červenci přišlo celkem 16 661 migrantů, což je také údaj výrazně nižší, než 3-4 tisíce denně.

Data jsou aktuální k 7. srpnu 2016. V době zpracování výroku (9. srpna) šlo o nejčerstvější statistiky.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.

Mluvčí Ovčáček nemluvil pravdu v případě pozdního příjezdu na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče. Dle slovenské kanceláře prezidenta republiky bylo české straně doporučeno (čas 9:25) dosednout na letiště nejpozději v 11:15 a nejpozději v 11:30 být na pohřbu. Ovčáček však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Tuto skutečnost jsme již ověřovali minulý týden.

Zpoždění letu přičítal také silnému protivětru a chybě pracovníků Řízení letového provozu (ŘLP). Vítr však dle dat nebyl extrémně silný a mohl letadlo dle analýzy Lidovky.cz zdržet jen o tři minuty. Vinu odmítá i ŘLP, kterému se nakonec mluvčí Ovčáček za své předchozí výroky „omluvil“.

Konkrétně uvedl: „V každém případě platí, že pokud se řidiči letového provozu nějak cítili dotčeni prohlášeními, která jsem v uplynulých dnech uváděl, tak se jim hluboce omlouvám“.

Na svém Twitteru mluvčí Ovčáček napsal: „Ve státní svátek 28.10. bude v 18:30 na‚Staromáku'oficiálně odstartována prezidentská kampaň 3H – Halík, Horáček, Herman.“

Horáček v reakci na slova Jiřího Ovčáčka pro Blesk.cz 24. října řekl:„Pan Halík tam nebude a nikdy se s jeho účastí nepočítalo“. Reálně se Halík této neúčastnil, resp. nebyl mezi řečníky na pódiu.

Tomáš Halík na Staroměstském náměstí v rámci akce nebyl, vyzval však hosty předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, aby se tohoto slavnostního večera neúčastnili.

Řada plánovaných dopravních staveb v České republice získala stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) na základě směrnice 244/1992 Sb. Evropská komise však obvinila ČR, že tato je v nesouladu se směrnicí EU, což může vést až k pozastavení evropských dotací na stavbu těchto projektů.

Vláda s Evropskou komisí posléze vyjednala podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby. Mezi tyto prioritní stavby se skutečně zařadil i obchvat Českých Budějovic, tedy úsek D3 0310/1 Úsilné –Hodějovice a D3 0310/11 Hodějovice – Třebonín.

Na jiné části D3 se tato výjimka nevztahuje a musí znovu projít procesem EIA. Jak správně uvedl Jan Zahradník, jedná se o část mezi Třebonínem, kde končí obchvat Českých Budějovic, a hranicemi s Rakouskem.