Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni.“ (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, především z důvodu existence (nehodnotíme zdali jsou oprávněné či neoprávněné) "pochybností" v kontextu privatizace zbývajícího podílu státu ve společnosti OKD, a. s. vládou Stanislava Grosse v době výkonu funkce ministra financí právě Bohuslavem Sobotkou. Zmíněné pochybnosti a podezření jsou popsány v mnoha článcích a zdrojích (např. ČT, Deník Referendum, Neovlivní.cz atd.), přičemž je však zásadní zdůraznit, že k prokázání např. trestního činu či správního deliktu atd. v kontextu privatizace OKD v roce 2004 nedošlo (ba spíše naopak např. Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory při privatizaci společnosti OKD - .pdf). Tvrdit však to, že neexistuje "kauza OKD" spjatá s premiérem Sobotkou, by bylo závádějící podobně jako tvrdit skutečnost, že neexistuje "kauza Čapí hnízdo" spojená se současným vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, neboť i v případě majitele Agrofertu k prokázání správního deliktu či trestního činu v souvislosti s případem prozatím taktéž nedošlo. Zbývající fakta uvedená ve výroku pak označujeme jako pravdivá - viz dále.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne

11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč

o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Usnesením vlády ČR (premiér Stanislav Gross, ministr financí Bohuslav Sobotka) č. 904 o změně usnesení vlády ze dne 23. března 2004 č. 264, ke zprávě o výsledku exkluzivního jednání se společností KARBON INVEST, a.s. o přímém prodeji majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. vláda rozhodla o privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti OKD, a.s. s tím, že kupní cena 45,88 % akcií OKD se zvyšuje na 4 miliardy 100 milionů Kč (367,2 Kč za jednu akcii).

Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Sociální demokraté a lidovci skutečně přehlasovali hnutí ANO v otázce navýšení rozpočtu na vědu a výzkum. Nicméně státní rozpočet sestavuje vláda jako celek na základě svých programových priorit a požadavků jednotlivých ministrů. Vláda se tedy pouze shodla na jiném rozdělení financí, než jaké Andrej Babiš původně zamýšlel. Jedná se o 3,7 miliardy, což je z pohledu celkových výdajů nízká částka (0,3 % výdajů rozpočtu). Zmíněné peníze tedy neměl Babiš odložené, výdaje rozpočtu jsou záležitostí celé vlády a jejích priorit, ne pouze představ ministra financí.

Vláda schválila 30. května 2016 navýšení výdajů na vědu a výzkum ve státním rozpočtu pro rok 2017 o 3,7 miliardy oproti roku 2016 (z 29 na 32,7 miliardy, tj. o 12,7 %). Podle zápisu (.doc) pro návrh hlasovalo 11 ze 17 přítomných členů vlády, proti jich bylo 5. Ze záznamu bohužel není zřejmé, kdo byl pro a kdo proti.

Pokud by vláda měla všem starobním důchodcům, kterých je v ČR aktuálně 2 389 270, přidat 100 korun měsíčně, jednalo by se o částku 2,867 miliardy korun. Teoreticky je tedy možné říci, že kdyby vláda nepřidala 3,7 miliardy na vědu a výzkum, mohla by tyto peníze použít na navýšení důchodů dokonce o více než 100 korun měsíčně pro každého starobního důchodce.

Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.

V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).

Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).

Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Miloš Zeman byl na zmíněnou společnost dotázán v souvislosti s přiklepnutím zakázky na dálnici D47 v roce 2002.

Firma Housing & Construction, známá spíše pod hebrejským názvem Shikun U'Binui, je skutečně přední izraelská developerská společnost, která se podle referencí na svém webu může chlubit řadou rezidenčních projektů, ale i stavbou trans-izraelské dálnice 6 (138 kilometrů) nebo soustavy Karmelských tunelů v okolí města Haifa (více než 6 kilometrů). Nejedná se však úplně o stovky kilometrů.

Navíc projdeme-li tyto reference (jak na území státu Izrael, tak i v globálním měřítku), tak zjistíme, že v roce 2002, kdy Zemanova vládazakázku z ruky zadala, neměla tato společnost reálně tyto zkušenosti. Právě proto je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť Zeman spojuje společnost a její renomé s vlastností, která v době zadání zakázky nebyla ještě známa.

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.