Přehled ověřených výroků

Podle nejnovější zprávy Ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu za leden až květen 2016 dosáhl státní rozpočet za prvních 5 měsíců tohoto roku skutečně rekordního přebytku v porovnání k prvním pěti měsícům v předchozích letech.

Přebytek hospodaření činil k 31. květnu 2016 22,39 miliard korun. Jedná se o největší přebytek v historii (.xlsx) samostatné České republiky - je to také poprvé od roku 1995, kdy stát dokázal hospodařit s přebytkem.

Zákon, který je nazýván jako tzv. lex Babiš, je v současnosti pojem označující vládní návrh zákona o střetu zájmů.

Návrh zákona předložila vláda Bohuslava Sobotky. Ten původně primárně směřoval k tomu, aby politikové přiznávali své příjmy před vstupem do politiky a při odchodu z ní. V průběhu projednávání byl ovšem upraven pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky a Plíška, které přidaly právě diskutované paragrafy stran vlastnictví některých médií/pobírání dotací.

Hnutí ANO tomuto zákonu začalo přezdívat (stejně jako média) lex Babiš z toho důvodu, že zákon je údajné mířen přímo a pouze na Andreje Babiše, který právě média vlastní.

V Senátu byl zákon, po schválení v PSP ČR, projednávaný 19. října 2016. Pro vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny hlasovalo 61 senátorů, proti byli tři a pět se zdrželo hlasování. Návrh Senát vrátil s tím, že by se účinnost měla posunout z ledna 2017 na září stejného roku.

Návrh zpřísňující pravidla držení zbraní projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mezi jehož členy patří i Jiří Pospíšil. Na začátku května publikoval výbor tři dokumenty s pozměňovacími návrhy členů výboru. V těchto dokumentech se nám podařilo vyhledat celkem 15 pozměňovacích návrhů, pod kterými je Jiří Pospíšil podepsán. Jedná se o pozměňovací návrhy číslo 118, 125, 137, 196 a 206 (.pdf, str. 20, 24, 31, 62, 68), dále 389, 412, 427, 450, 541 (.pdf, str. 48, 61, 69, 83, 131) a 587, 605, 708, 719, 754 (.pdf, str. 8, 18, 82, 89, 108).

Vzhledem k tomu, že nebyl publikován dokument s pozměňovacími návrhy číslo 1 až 87 a Jiří Pospíšil hovořil o 16 pozměňovacích návrzích, je pravděpodobné, že zbývající je součástí právě této nepublikované skupiny návrhů. Jako šestnáctý pozměňovací návrh by se mohl považovat také výborem obecně přijatá připomínka (.pdf, str. 6) zavrhující návrh Evropské komise.

Podle informací Policie v Libereckém kraji musela dne 20. srpna 2016 policie řešit případ 25letého mladíka, který v kempu Bílý kámen v Doksech obtěžoval ostatní hosty.

Mladík alžírského původu s českým občanstvím po vyvedení z diskotéky kolem sebe šermoval nožem a vykřikoval Allahu Akbar. Spolu s ním byl na místě také jeho mladší známý, který také vykřikoval stejné heslo, což vyvolalo ještě více negativních emocí. Oba účastníci byli pod vlivem návykových látek. Test na drogy prokázal přítomnost amfetaminu a dalších opiátů.

Podle výroční zprávy BIS za rok 2014 (nejnovější dostupná) (pdf str. 15 - 16) Bezpečnostní informační služba vyhodnocovala možné dopady významných událostí z hlediska procesu radikalizace, která by mohla působit na domácí muslimskou komunitu. V ČR působí jedinci, kteří s různou intenzitou proklamují podporu různým teroristickým uskupením, doposud však z jejich strany nevzešla žádná bezprostřední hrozba teroristického útoku. V české muslimské komunitě naopak v roce 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.

Podobně tomu bylo v roce 2015. Jak vyplývá ze zprávy o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR (pdf str. 46) zaznamenala BIS několik případů sympatizantů s radikálními islamisty a příslušníky Islámského státu. Jednalo se o muslimy mladší generace žijící v ČR. Své sympatie často zveřejňovali na sociálních sítích, nevedly však k faktickým činům nebo odchodu k IS.

Na stránkách Ústředí muslimských obcí je prohlášení, které ostře odsuzuje teroristický útoky ve Francii, ke kterým došlo v listopadu loňského roku. Žádné případy násilí spojeného s muslimskou komunitou u nás zatím nebyly evidovány. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Klub TOP 09 a Starostové má v současné době 25 členů, ODS disponuje 16 poslaneckými mandáty. Dohromady tedy oba kluby mají 41 poslanců, což na vyvolání hlasování o nedůvěře nestačí.

Daňová Kobra je tým, který bojuje proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, jak uvádí v prezentaci své činnosti.

Kobra pravidelně umisťuje výsledky svého snažení na svých webových stránkách a zároveň zde Finanční správa předkládá tiskové zprávy průběžně hodnotící tuto činnost, respektive uvádí celkový počet finančních prostředků, které Daňová Kobra od svého vzniku v dubnu 2014 zachránila.

Z tabulky ve zprávě z 2. února 2016 je naznačeno, kolik z těchto zachráněných prostředků (v té době asi 4,1 miliardy) bylo zachráněno prevencí krácení daní a kolik náhradou vzniklé škody, což je pro Kobru typický druh činnosti, kterým dosahuje těchto výsledků.

Vyhodnocení projektu Daňová Kobra

Poslední taková tisková zpráva byla vydána 10. srpna 2016 a uvádí, že zachráněno bylo již téměř 6,2 miliardy korun. Do této částky není započítáno 166 milionů na krácení daní, o kterých vydala Policie ČR zprávu 23. srpna 2016.

Když tyto dvě částky sečteme, opravdu se dostaneme ke zmíněným zhruba 6,5 miliardám korun.

Jan Vitula poznámkou myslel fakt, že kromě koaliční smlouvy mezi ČSSD a KDU-ČSL existuje ještě další dohoda mezi sociální demokracií a KSČM, jejíž programová část je opravdu zcela totožná s koaliční smlouvou.

Smlouvu (.pdf) mezi koaličními stranami tvoří programová a technická část, která stanovuje například složení krajských výborů, dozorčích rad nebo úsekové členění krajského úřadu. Tato část ve smlouvě (.pdf) levicových stran pochopitelně chybí, programová část dokumentu se však nijak neliší od koaliční smlouvy.

Výrok kandidáta TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Informace ministra Chovance nejsou úplně přesné, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde konkrétně v otázce dodávek firmy Preol o rozdíl pouhých 2,04 %.

Na téma dodávek bionafty státnímu Čepru se zaměřilo poslední vydání týdeníku Dotyk (24/2016), kde se v článku Čepro bere už 87 % bionafty od Babiše píše následující: " Babišovy firmy Preol a Primagra dodávaly do státního podniku Čepro v období od ledna do května 2016 87 % bionafty, přičemž 77,96 % dodávala firma Preol a 9,49 firma Primagra. " Podrobněji viz níže uvedená infografika. (To, že data pocházejí od mluvčí společnosti Čepro p. Svobodové, nám potvrdila redaktorka Dotyku T. Králová.)

Společnost Čepro a.s. je opravdu v gesci ministerstva vedeného Babišem, když se v roce 2006 stalo Ministerstvo financí České republiky jejím jediným akcionářem.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace, pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video). O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Ověřovaný výrok se tak zakládá na pravdě.

K přirovnání k Sarajevu: premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta. Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách.

Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti premiéru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.