Přehled ověřených výroků

Přitěžující okolnost definuje § 42 trestního zákoníku. Mezi ně nepatří požití omamných či návykových látek. Škromach měl zřejmě na mysli běžněji zavedený obrat, že na cyklistu pod vlivem alkoholu při případné nehodě bude zákon pohlížet „kritičtěji“, než pokud by pod vlivem alkoholu nebyl.

Tento stav reálně existuje. V přestupkovém zákoně upravuje tento postup § 12 odst. 1, jenž při vyměřování výše trestu odkazuje na nutnost přihlédnout ke všem okolnostem, za kterých byl tento čin spáchán. K okolnostem spáchání přihlíží rovněž trestní zákoník při stanovení výměry a druhu trestu, a to konkrétně v § 39 odst. 1, 2.

V debatě se diskutovalo o možnosti, že by cyklista pod vlivem alkoholu (řešil se Škromachův návrh na toleranci 0,8 promile alkoholu) mohl být účastníkem nehody. Reálně si tak lze představit právě skutky na úrovni přestupků, § 30 přestupkového zákona s tímto počítá v písmenech g až i. Zde se hovoří obecně o požití alkoholického nápoje, bez ohledu na zákonem povolenou hranici. Tento zákon by tedy Škromachovým návrhem dotčen nebyl. Ve vztahu k pozemním komunikacím je však klíčovým spíše zvláštní zákon o pozemních komunikacích a § 125c odst. 1 písm. b, který je rovněž předmětem zmíněného návrhu.

V trestním právu, při modelové situaci, kdy opilý cyklista zaviní vážnější nehodu, by pak připadaly v úvahu kvalifikované skutkové podstaty ublížení na zdraví (§ 148 odst. 1 TZ), resp. těžkého ublížení na zdraví (§ 147 odst. 1 TZ). Zde je opravdu užita vyšší trestní sazba odůvodněná porušením zákazu požívání alkoholu obsaženého v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Pokud by zde byla zavedena tolerance, vyšší sazba u těchto trestných činů by se až do výše tolerance rovněž nepoužila.

Hodnocení „zavádějící“ jsme Škromachovu výroku udělili, neboť konzumace alkoholu není přitěžující okolností tak, jak tento termín právo uznává. Zároveň je však pravdou, že k této skutečnosti se může přihlédnout v rámci zhodnocení celkové situace kolem spáchaného přestupku či trestného činu.

Zavádějící je rovněž dojem, že navrhovaná tolerance neovlivní právní kvalifikaci skutku - u trestných činů je použití vyšší trestní sazby vázáno nikoli na samotnou konzumaci alkoholu, ale na porušení zákonné povinnosti. Tedy té, kterou chce Škromachův návrh „rozvolnit“. Vyšší sazby by tak bylo možno užít až nad limit upravené tolerance.

Podle nejnovější zprávy Ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu za leden až květen 2016 dosáhl státní rozpočet za prvních 5 měsíců tohoto roku skutečně rekordního přebytku v porovnání k prvním pěti měsícům v předchozích letech.

Přebytek hospodaření činil k 31. květnu 2016 22,39 miliard korun. Jedná se o největší přebytek v historii (.xlsx) samostatné České republiky - je to také poprvé od roku 1995, kdy stát dokázal hospodařit s přebytkem.

Počet migrantů stoupal již od roku 2011 a před novoročním projevem v prosinci 2014, ve kterém Merkelová oznámila vůli pomoci příchozím. Na počty migrantů má vliv mnoho faktorů, proto začátek v „pozvání Německem“ hodnotíme jako nepravdivý.

Otevřenost vůči uprchlíkům projevila Merkelová již ve své novoroční řeči 31. prosince 2014, kdy prohlásila, že Německo pomůže uprchlíkům a přijme je. V následujícím roce pak Evropa čelila doposud nejvyššímu počtu migrantů od druhé světové války.

Za „pozvání“ uprchlíků do Německa je však považováno zejména pozastavení tzv. Dublinského protokolu v srpnu 2015, který upravuje způsob přijímání uprchlíků v EU. Merkelová tak nabídla azyl všem syrským uprchlíkům, nehledě na to, zda již uprchli do Turecka či jiné transitní země.

Angela Merkelová byla za svůj otevřený přístup kritizována. Maďarský miliardář George Soros dokonce veřejně obvinil Merkelovou z toho, že způsobila migrační krizi.

Výrok Pavla Blažka však hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet migrantů stoupá již od roku 2011 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Eurostat

Tvrzení, že Merkelová způsobila migrační krizi vyvrací také analýza vydaná Člověkem v tísni. Analýza upozorňuje, že výše zmíněné „pozvání“ nemělo na migrační proudy výrazný vliv. Dokazují to statistiky z druhé poloviny roku 2015, tedy po pozastavení Dublinského protokolu.

Zdroj: Eurostat

Na základě výše uvedených informací nelze tvrdit, že migrační krizi způsobilo Německo. Za počátkem krize stojí řada faktorů, zejména krizová situace na Blízkém východě, konflikty v Sýrii a vzestup Islámského státu a s ním spjatá válka.

Doplnění

Na základě podnětů čtenářů doplňujeme, že kromě výše zmíněných faktorů mají důležitou roli i tzv. pull faktory, které migranty přitahují do nové země. Mezi ně patří bezpečnost, dostupnost služeb, přítomnost příbuzných a přátel v cílové zemi, pracovní příležitosti a právě také pocit uprchlíků, že jsou v zemi vítáni. Tento faktor posilují právě veřejná prohlášení politiků o tom, že se uprchlíkům dostane v nové zemi pomoci.

Motivaci uprchlíků se věnuje průzkum iniciativy REACH (.pdf, str. 8), ve kterém většina dotázaných uprchlíků odpověděla, že Německo si za svou cílovou zemi vybrala právě kvůli pocitu, že jsou v zemi vítáni.

Podotýkáme, že motivaci uprchlíků nelze přesně vymezit či kvantifikovat. Veřejná prohlášení německé kancléřky Merkelové tak měla na rozhodování uprchlíků jistý vliv, rozhodně však nelze tvrdit, že migrační krize začala německým pozváním imigrantů do Evropy.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Valenta sice popisuje správně, že Zlínský kraj přichází o obyvatele, uvádí ovšem nesprávný absolutní počet lidí, kteří kraj opouštějí. Nekorektně popisuje také tento vývoj v čase a pomíjí, že do kraje se vrací mezi mladými skupinami také řada lidí. Mladých lidí do věku 30 let opouští kraj nanejvýš 300 ročně.

Podle dlouhodobého trendu se Zlínský kraj vylidňuje a opouštějí ho převážně mladí lidé. V tomto má Valenta pravdu. Nesouhlasí však počet lidí, kteří opustí kraj. Jenom „v roce 2015 se z kraje vystěhovalo (.pdf, str. 10) 3 725 lidí. Migrační saldo kraje v roce 2015 dosáhlo záporné hodnoty v počtu 142 osob“. Je tedy zjevné, že kromě odchodů lidí z kraje do něj obyvatelstvo také míří, byť v nižší míře.

Data ČSÚ od roku 2006 dokládají, že s výjimkou let 2007, 2008 a 2010 ze Zlínského kraje lidé odcházejí (v těchto 3 letech se více lidí do regionu přistěhovalo, než z něj odešlo). Největší rozdíl byl v roce 2012, kdy kraj přišel o 737 obyvatel. V žádném ze sledovaných let rozdíl mezi přistěhovanými a vystěhovanými nedosáhl na Valentou uvedených 900 lidí.

Na přiloženém grafu lze vidět, že nejvíc opouštějí kraj věkové skupiny 15–29 let a 30–49 let.

Stejně tak je ovšem v těchto skupinách nejvíce lidí, kteří do kraje míří.

Pokud budeme jako mladé lidi definovat skupinu do 30 let, saldo jejich odchodů z kraje od roku 2010 do roku 2015 dosahuje maximálně 300 lidí (viz grafy výše).

Politickou minulostí kandidátů hnutí ANO do krajského zastupitelstva do Libereckého kraje se zabýváme ve výroku Jitky Volfové. Mezi kandidáty ANO do kraje jsou skutečně lidé s žádnou nebo velmi krátkou politickou zkušeností a i to obvykle jen na komunální úrovni.

Co se celostátní úrovně týče, v poslaneckém klubu hnutí ANO najdeme řadu lidí, kteří již zkušenost s politikou mají. Sám předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek byl dlouholetým členem ČSSD, za tuto stranu byl zastupitelem na komunální a krajské úrovni. Členkou ODS pak byla místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová. Členkou ČSSD byla i Věra Jourová, současná eurokomisařka, která byla v roce 2013 zvolena poslankyní za hnutí ANO. Poslanec Matěj Fichtner byl členem TOP 09. Další poslanci za hnutí ANO pak v minulosti kandidovali za jiné strany jako nestraníci, např. Roman Procházka kandidoval v letech 2006 a 2010 za ODS, ministr Richard Brabec kandidoval v roce 2002 do Sněmovny na kandidátce US-DEU, poslankyně Martina Berdychová v roce 2006 za SNK-ED.

Rada Jihomoravského kraje schválila podporu formou stipendií již začátkem roku 2010. Podle dokumentu dostupného na stránkách Jihomoravského kraje se jedná o celkem 16 středních škol zřizovaných krajem a 13 učňovských oborů. Podle tohoto dokumentu se výše stipendia liší podle ročníku, který studenti navštěvují. V případě prvního ročníku se jedná o 1 500 Kč, ve druhém je to už 2 000 Kč a ve třetím 2 500 Kč. Podle Rady Jihomoravského kraje je finanční podpora jedním z důležitých faktorů při rozhodování studenta, na jaké střední škole bude ve svém studiu pokračovat.

Tabulka středních škol, které vyučují podporované obory je v dokumentu a pro přehlednost ji uvádíme i níže.

Název školy dle zřizovací listiny

1

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21

2

Integrovaná střední škola, Slavkov u Brna, Tyršova 479

3

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

4

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště stavební, Brno - Bosonohy, Pražská 38b

5

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a elektrotechnické, Brno, Trnkova 113

6

Střední odborná škola průmyslová Edvarda Beneše a Střední odborné učiliště, Břeclav, nábř. Komenského 1

7

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - MŠP, Letovice, Tyršova 500

8

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Blansko, Bezručova 33

9

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

10

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15

11

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Znojmo, Dvořákova 19

12

Střední odborná škola technická a Střední odborné učiliště, Znojmo, Uhelná 6

13

Střední odborné učiliště, Kyjov, Havlíčkova 1223/17

14

Střední škola polytechnická, Brno, Jílová 36g

15

Střední škola potravinářská a služeb, Brno, Charbulova 106

16

Střední škola uměleckoprůmyslová a technická, Velké Opatovice, Mládežnická 430

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle dostupných informací mezi podporované obory patří: nástrojář, klempíř - stavební výroba, elektrikář - silnoproud, pekař, řezník - uzenář, čalouník, mechanik plynových zařízení, kominík, malíř - lakýrník, podlahář, sklenář, tesař, zedník - obkladač a pokrývač.

O záměru přijmout 88 syrských běženců informovala veřejnoprávní média již 18. května 2016, což je více než měsíc před začátkem letních prázdnin a téměř dva měsíce od začátku poslaneckých prázdnin.

Vládu informovalo o záměru přijmout 88 syrských uprchlíků ministerstvo vnitra ve Zprávě o situaci v oblasti migrace k 30. dubnu 2016 (str. 4), kterou předložilo na jednání vlády 18. května 2016. Tuto informaci zveřejnil tentýž den i web ČT24. Ministerstvo ve zprávě k 15. červenci 2016 (str. 4) upřesňuje, že do té doby obdržela od UNHCR spisy k 81 osobám.

Poslanci se tedy dozvěděli (mohli se dozvědět) o tomto tématu 18. května. Po tomto datu proběhly ještě 2 řádné schůze Poslanecké sněmovny (47. a 48.) - konkrétně v červnu a červenci.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni doložit charakter schůzek představitelů zmíněných 51 zemí s dalajlámou.

Při návštěvě Bratislavy v říjnu 2016 se tibetský duchovní vůdce dalajlama setkal se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Prezident Kiska několik dní před setkáním s dalajlámou měl čínského velvyslance v SR upozornit, že se bude jednat o soukromé setkání formou oběda. Prezidenta Kisku nicméně za toto setkání kritizoval slovenský předseda vlády Fico. Následovala kritika ze strany tiskového mluvčího čínského ministerstva zahraničí.

„Čína doufá, že příslušné země budou dodržovat politiku jedné Číny a opatrně zacházet s otázkami týkajícími se Tibetu, aby byl zajištěn zdravý vývoj bilaterálních vztahů. Čína se rozhodně staví proti jakýmkoli formám kontaktu mezi činiteli jakékoli země a 14. dalajlamou,“ uvedl čínský tiskový mluvčí.

Slovenský ministr zahraničí Lajčák ujistil jménem slovenské vlády, že slovenská vláda nikdy neměla a ani mít nebude oficiální kontakty s takzvanou tibetskou exilovou vládou či parlamentem.

Setkání prezidenta Kisky s dalajlamou není uvedeno v oficiálním programu na webu prezidenta Slovenské republiky. Andrej Kiska o tom setkání informoval na svém facebookovém profilu.

Na začátku roku 2016 se dalajlama sešel také s prezidentem USA Obamou. Obama dalajlamu uvítal v mapovém salonku Bílého domu, nikoli však v oválné pracovně, která slouží pro oficiální setkání. V mapovém salonku se Obama sešel s dalajlamou i v minulosti, například v roce 2014 a 2010. Tato setkání tedy byla neoficiální.

Ministr kultury české vlády Herman se s dalajlamou sešel oficiálně v sídle ministerstva kultury.

„Bylo to moje rozhodnutí, vláda o tom nejednala a nebyl jsem nikým pověřen. Takové setkání je plně v kompetenci ministra kultury, který má ve svém resortu také církve a náboženské společnosti,“ uvedl ministr Herman.

Nelze ovšem posoudit charakter všech schůzek, které se takto dějí. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.

Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.

Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.

Evropská unie a Turecko uzavřeli 18.3.2016 dohodu týkající se zejména spolupráce při řešení migrační krize.

Součástí dohody je, že "Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka." (bod 1) "Za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN." (bod 2) Dále se ve smlouvě mluví i o financování projektů zaměřených na uprchlíky.

Ve smlouvě je také deklarace prohlubování spolupráce v rámci celní unie a také zájem o oživení přístupových jednání do Unie.

Pokud jde o zrušení víz pro Turky, pak o něm hovoří bod 5: "Bude urychleno plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, a to za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Turecko za tímto účelem přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, aby Komise v návaznosti na požadované posouzení splnění příslušných kritérií mohla do konce dubna předložit příslušný návrh, na jehož základě pak Evropský parlament a Rada mohou přijmout konečné rozhodnutí."

V květnu se Evropská komise vyjádřila, že by zrušila vízovou povinnost tureckých občanů pro krátkodobé pobyty (tj. 90 dní), když Turecko splní do konce června letošního roku zbývajících 5 ze 72 podmínek. Konečné slovo při zrušení víz však mají vlády členských zemí a Evropský parlament. Tyto podmínky jsou:

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Antiteroristické zákony, o nichž Zeman hovoří, jsou přitom používány proti odpůrcům režimu a novinářům