Přehled ověřených výroků

Pavel Růžička poukazuje na slova současné ministryně obrany za ODS Jany Černochové o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP).

Jedná se o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely některé problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Právě kvůli průběhu tendru Jana Černochová skutečně Lubomíra Metnara a Ministerstvo obrany kritizovala. Již v listopadu 2020 (kdy stála v čele sněmovního výboru pro obranu) například upozorňovala na odsouvání termínů podpisu smlouvy. V březnu 2021 pak Jana Černochová svou kritiku zopakovala v souvislosti s posunutím finálního podpisu na období voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021. K podpisu nakonec nedošlo a po zmíněných volbách se Lubomír Metnar rozhodl ponechat dokončení tendru své nástupkyni. Po nástupu Jany Černochové na ministerstvo pak došlo k úpravě podmínek a následnému zrušení tendru.

Ministryně obrany Jana Černochová tedy tendr a bývalého šéfa resortu Lubomíra Metnara skutečně kritizovala. Poukazovala zejména na odsouvání termínů podpisu smlouvy a podotýkala, že proces dokončení tendru trvá dlouho. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Historie a problémy tendru

Poslanec Pavel Růžička (ANO) zde mluví o zakázce na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Ta v té době schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2025 (.pdf, str. 19), která zmiňovala, že by do roku 2020 mělo začít nahrazování stávajících obrněných pásových vozidel BVP-2 modernější technikou.

Zakázku však provázely problémy, zásadní krok nastal v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) oznámil reálné zahájení celého výběrového řízení. Ministerstvo tehdy změnilo parametry, což z tendru de facto vyřadilo dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později, v říjnu 2019, z tendru odstoupil. V roce 2021 v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. Na začátku září 2021 pak úřad převzal nabídky od tří zmíněných potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. O definitivní ukončení tendru nicméně nešlo, a věc tak v prosinci 2021 po nástupu do funkce převzala nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Tendr v době vlády Petra Fialy

V únoru 2022 si Ministerstvo obrany nechalo vypracovat právní analýzu s odůvodněním, aby nedošlo k právním sporům a případným arbitrážím kvůli předchozímu průběhu tendru. Jana Černochová k tomu tehdy uvedla, že podle ní ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara výběrové řízení nepřipravilo dobře.

Po dokončení analýzy poslalo Ministerstvo obrany v červnu 2022 zbývajícím třem firmám novou sadu podmínek. Mezi nimi bylo například nepřekročení původně nastavené ceny, která činila zhruba 52 miliard Kč, nebo možnost ministerstva zrušit jednání s kterýmkoli z uchazečů bez udání důvodu a vyloučit jej z celého tendru. Firmy se také např. musely zavázat, že se vzdají nároku na náhradu újmy, která jim v souvislosti s průběhem tendru vznikla.

Na zmíněné podmínky nepřistoupila španělská společnost GDELS a německá společnost Rheinmetall. Poslední, švédská firma BAE Systems s podmínkami v červenci 2022 souhlasila. V tendru tak zůstal jen jediný uchazeč. 20. července 2022 proto vláda rozhodla o zrušení celého tendru a pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se zmíněnou švédskou firmu BAE Systems.

Začátkem září loňského roku začala jednání mezi českou a švédskou vládou. V prosinci 2022 obě strany uzavřely memorandum (.pdf, str. 3), kde se dohodly na parametrech nákupu. Zároveň z memoranda vyplývá, že k uzavření dohody o dodávce bojových vozidel pěchoty by mělo dojít do konce května letošního roku. Podle informací Ministerstva obrany z 16. března 2023 k uzavření smlouvy ještě nedošlo.

Závěr

Poslanec Růžička má skutečně pravdu, že uběhl již zhruba rok od doby, kdy Jana Černochová převzala vedení Ministerstva obrany a s ním i tendr na nákup BVP. V červenci 2022 byla veřejná zakázka z rozhodnutí vlády zrušena a Ministerstvo obrany následně oslovilo jednu firmu, švédskou BAE Systems. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Jan Bartošek (KDU-ČSL) v debatě mluví o tom, že je lepší, když se velké armádní zakázky řeší na mezivládní úrovni, tj. domlouvá je česká vláda. Moderátor poté namítá, že nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) nyní řeší právě vláda Petra Fialy. Jan Bartošek na to následně reaguje slovy, že je v tomto případě nutné podívat se na historický vývoj zakázky, a poukazuje na to, že ji provázely komplikace.

Počátky tendru

Zmínky o nutnosti modernizovat BVP se začaly objevovat již na konci 90. let (.pdf, str. 6). Ministerstvo obrany (MO) později v roce 2011 v tzv. Bílé knize (.pdf, str. 16) mluvilo o plánu provozovat vozidla typu BVP-2 do konce jejich životnosti, tedy do let 2018–2020, a následně je „nahradit buď modernizovanými BVP-1, nebo jinou technikou“. O případné modernizaci vozidel BVP-1 se přitom podle Bílé knihy mělo rozhodnout nejpozději do konce roku 2013.

O řešení náhrady obojživelných obrněných pásových vozidel BVP-2, která se vyráběla v Československu na základě licence podle sovětského transportéru BMP-2, se poté v roce 2013 vedly odborné diskuse. Rozhodnutí, zda dojde k modernizaci stávajících vozidel BVP-1, nebo k nákupu nových transportérů, mělo být učiněno na podzim 2013. K tomu nicméně nedošlo a o obou možnostech se mluvilo ještě v květnu 2015.

Druhá varianta nakonec zvítězila v prosinci 2015, kdy vláda Bohuslava Sobotky schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2025 (.pdf, str. 19). Ta zmiňovala, že by nahrazování starých BVP-2 nově pořízenými vozy mělo začít do roku 2020.

První informace o ceně veřejné zakázky na nákup nových pásových BVP se v médiích začaly objevovat až v roce 2016. Ministerstvo obrany tehdy uvádělo, že plánuje koupit 210 obrněných pásových vozidel „za více než 50 miliard korun“. Později bylo upřesněno, že se bude jednat o 52 miliard Kč, což ze zakázky činí největší nákup v historii Armády ČR.

Oslovení firem a náhlé změny

Ministerstvo obrany ještě v roce 2016 oslovilo výrobce devíti zavedených typů BVP, z nichž odpovědělo celkem sedm uchazečů. Vhodné je zde upřesnit, že část vozidel byla vyráběna výhradně s bezosádkovou věží. V dokumentech, které specifikovaly požadavky na nová BVP, následně Armáda uváděla, že preferuje transportéry právě ve verzi s věží bez osádky. Zkoušek na testovacím polygonu v ČR, na které v roce 2017 Ministerstvo obrany výrobce pozvalo, se nakonec zúčastnila jen vozidla čtyř výrobců.

Zásadní zlom pak nastal v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) oznámil reálné zahájení celého výběrového řízení. Ministerstvo tehdy změnilo parametry a začalo naopak vyžadovat BVP s osádkovou věží, což z tendru de facto vyřadilo dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později, v říjnu 2019, z tendru odstoupil.

Zbývající tři výrobci

V červnu 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Ministerstvo obrany několikrát změnilo původní termín ukončení výběrového řízení a odložilo jej na později. Na začátku září 2021 pak úřad převzal nabídky od tří zmíněných potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, na začátku listopadu 2021 konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Současně tehdy na konci října 2021 (po volbách do Poslanecké sněmovny) tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar oznámil, že rozhodnutí o dalším postupu nechá na svém nástupci. Věc tak v prosinci 2021 po nástupu do funkce převzala nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Tendr v době vlády Petra Fialy

V červnu 2022 Ministerstvo obrany poslalo zbývajícím třem firmám novou sadu podmínek. Mezi nimi bylo například nepřekročení původně nastavené ceny nebo možnost ministerstva zrušit jednání s kterýmkoli z uchazečů bez udání důvodu a vyloučit jej z celého tendru. Na tyto podmínky nepřistoupila společnost GDELS a Rheinmetall, ale jen BAE Systems, a v tendru tak zůstal jen jediný uchazeč. 20. července 2022 proto vláda rozhodla o zrušení celého tendru a pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se švédskou vládou a švédskou firmou BAE Systems.

Doplňme, že v prosinci 2022 současná vláda podepsala memorandum o podmínkách nákupu s BAE Systems a švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV. V lednu roku 2023 pak Ministerstvo obrany zmínilo, že chce mít se Švédy podepsanou smlouvu do konce května letošního roku, což uvádí i samotné memorandum (.pdf, str. 3).

Závěr

V tendru na nákup nových BVP skutečně od roku 2019 zbyli jen tři uchazeči. Ministerstvo termín ukončení tendru několikrát zrušilo a přesunulo na pozdější datum. Expertní komise Ministerstva obrany a Armády ČR v listopadu 2021 také zamítla nabídky všech tří výrobců. Došlo tak k několikátému zdržení v procesu nákupu BVP, na což poukazuje Jan Bartošek. Jeho výrok z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Jan Bartošek odpovídá na dotaz moderátora Martina Řezníčka, který se ptal (video, čas 21:50) na to, zda by se v kontextu války na Ukrajině neměla rozvolnit pravidla pro poskytování úvěrů zbrojním firmám, kterým banky kvůli podstatě jejich podnikání nechtějí půjčovat peníze. Poslanec Bartošek pak zmiňuje, že tato pravidla nejsou otázkou pouze Česka, ale jsou dle něj přijatá v rámci „unie“ – zjevně tedy hovoří o Evropské unii.

Úvěry v ČR

Česká televize se poskytování úvěrů zbrojařským firmám věnovala ve své reportáži (video, čas 11:45) v pořadu Události z 25. března 2023 a také ve webovém článku, který ze zmíněné reportáže vychází. ČT zmiňuje, že zbrojařské společnosti čelí problémům, jelikož jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat peníze na výrobu dalších zbraní a munice. Kvůli válce na Ukrajině se přitom po těchto produktech zvedá poptávka. Dodejme, že např. ČSOB od financování výroby zbraní upustila už v roce 2005.

Týdeník Ekonom již v březnu loňského roku psal o tom, že banky k neposkytování úvěrů zbrojařským firmám žádná legislativa nenutí, a to ani žádné evropské nařízení. Server Seznam Zprávy pak v prosinci 2022 informoval, že některé banky úvěry těmto společnostem poskytují. Např. etický kodex České spořitelny dle jejího mluvčího limituje financování zbrojního průmyslu, nicméně umožňuje financování ve specifických případech.

Úvěry v EU

EU ve skutečnosti nepřijala žádná pravidla, která by zamezovala poskytování úvěrů zbrojním společnostem. Platforma pro udržitelné financování, která je poradním orgánem Evropské komise, v létě 2021 pouze navrhla zařadit zbrojní průmysl na stejnou úroveň jako hazard nebo tabákový průmysl (.pdf, str. 32–33, 52). Pokud by došlo ke schválení této navrhované sociální taxonomie (tj. klasifikačního systému ekonomických aktivit), investice do zbrojařských firem by se označily jako „společensky neudržitelné“.

Pro úplnost doplňme, že stejně jako není závazná (.pdf, str. 86) již existující taxonomie EU, která se týká environmentální udržitelnosti, nebyla by závazná ani navrhovaná taxonomie sociální. Nejednalo by se tak o pravidla, která by bankám zakazovala poskytovat úvěry určitým odvětvím.

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka nicméně návrh na zařazení zbrojařských firem do kategorie společensky neudržitelného průmyslu nahrává přístupu českých bank.

Co se týče přístupu bank v rámci Evropské unie, Evropská investiční banka (EIB) v roce 2022 vydala seznam odvětví, kterým odmítla poskytnout svou finanční podporu (.pdf). Mezi nimi se nachází také odvětví vyrábějící munici a zbraně, včetně výbušnin, sportovních zbraní a vybavení a infrastruktury pro vojenské a policejní účely (.pdf, str. 2). Tento dokument však pro banky ve členských státech EU není právně závazný, společnosti fungující v těchto odvětvích pouze nemohou získávat finance přímo od EIB (.pdf, str. 1).

Zmiňme, že např. dánská nadnárodní banka Danske Bank ve svém postoji (.pdf, str. 4) z roku 2019 uvádí, že se společnost obecně zdržuje investic do společností působících ve zbrojním a obranném průmyslu. Výslovně také zmiňuje, že neposkytuje úvěry společnostem, které vyrábějí nebo mají cokoliv společného s nelegálními zbraněmi, jako jsou biologické či chemické zbraně (str. 4).

Některé další banky v EU však úvěry zbrojařským firmám poskytují. V červenci 2022 např. nizozemská společnost PAX for Peace zveřejnila analýzu (.pdf), podle níž všechny z patnácti největších evropských bank poskytují půjčky zbrojním společnostem (str. 76–77). Ve výčtu těchto bank se nachází mj. i německá Deutsche Bank (str. 58–59) nebo francouzská Société Générale (str. 70–71).

Závěr

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravidla pro neposkytování úvěrů zbrojařským firmám nejsou přijatá v rámci Evropské unie. Některé banky navíc těmto společnostem peníze poskytují. Ty banky, které úvěry neposkytují, tak činí na základě interních pravidel, např. svých vlastních etických kodexů. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Bartošek má zjevně na mysli nitrocelulózu, tedy nitrát celulózy. Ten slouží k produkci bezdýmných střelných prachů a jiných tzv. propelentů (střelivin; .pdf, str. 26), které munici uvádějí do pohybu. Nitrocelulóza se tak používá k výrobě celé škály zbrojní munice (.pdf str. 1).

Jak podotýká šéf české chemičky Synthesia Josef Liška: „Potřebujete ji (nitrocelulózu, pozn. Demagog.cz) pro výrobu takřka veškeré munice – od té pro pěchotní zbraně až k velkorážové munici pro tankové kanony, dělostřelectvo a raketomety.“ Právě pardubická Synthesia je jednou ze společností, která se výrobě nitrocelulózy pro zbrojní účely věnuje.

Pro upřesnění je vhodné podotknout, že pro zbrojní účely se používá tzv. energetická nitrocelulóza (.pdf, str. 2–4). Ta má odlišné složení než průmyslová nitrocelulóza (.pdf, str. 536), která slouží k výrobě nátěrových hmot apod. 

O počtu výrobců nitrocelulózy, která má využití ve zbrojním průmyslu, mluvil v únoru 2023 v rozhovoru pro server Newstream.cz šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR Jiří Hynek. Hynek tehdy řekl, že „v Evropě jsou jenom tři výrobci nitrocelulózy”. První z nich je podle něj ve Francii, ale momentálně je mimo provoz kvůli havárii. Mluvil tedy o společnosti MANUCO z koncernu EURENCO (.pdf, str. 5), u níž bylo obnovení výroby po nehodě ze srpna 2022 postupně odkládáno až na polovinu března. Dosud se však neobjevily informace, že by k obnovení výroby již došlo.

Dále Hynek zmiňoval českou Synthesii a výrobce v Srbsku, tj. společnost Milan Blagojevic – Namenska. Z Hynkova vyjádření tak vyplývá, že má Evropa v aktivním provozu dvě společnosti na výrobu nitrocelulózy ke zbrojním účelům.

Z veřejně dostupných informací však vyplývá, že v Evropě je nejméně ještě jeden výrobce nitrocelulózy pro zbrojní účely, a to švýcarská Nitrochemie Wimmis, spadající pod německý strojírenský koncern Rheinmetall. Ročně vyrábí přibližně 2 tisíce tun nitrocelulózy (.pdf, str. 85), část z toho přitom putuje do německého závodu Nitrochemie Aschau, který vyrábí střeliviny pro tankovou nebo dělostřeleckou munici. 

Ucelený přehled výrobců nitrocelulózy v Evropě se nám nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili například na Světovou asociaci výrobců nitrocelulózy WONIPA (která ale sdružuje jen výrobce průmyslové nitrocelulózy) či Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), která nás odkázala na Evropskou radu chemického průmyslu (CEFIC). Dle odpovědí, které Demagog.cz získal, nicméně ani jedna z těchto institucí nemá dané informace k dispozici.

Na závěr je dobré shrnout, že podle vyjádření Jiřího Hynka, ale například i podle slov ředitele španělské zbrojovky FMG Antonia Cara pro deník Financial Times je v Evropě výrobců nitrocelulózy malý počet, na což ve výroku poukazuje i Jan Bartošek. Určení přesného počtu evropských výrobců nitrocelulózy je však složitější.

Jiří Hynek v únoru uváděl, že jsou nyní v Evropě jen dvě firmy, které v současnosti nitrocelulózu pro zbrojní účely vyrábějí a jejich závody jsou v provozu. Dle dostupných informací se v Evropě nachází nejméně ještě jeden výrobce, a to švýcarská Nitrochemie Wimmis. Pokud by dohromady byli v Evropě tři výrobci nitrocelulózy, hodnotili bychom výrok jako pravdivý s výhradou, jelikož Jan Bartošek poukazuje na jejich nízký počet. S ohledem na to, že ve veřejně dostupných zdrojích není k dispozici ucelený přehled producentů nitrocelulózy, a dané informace se nám nepodařilo získat ani od organizací jako ECHA a CEFIC, nicméně nemůžeme potvrdit ani vyloučit, že neexistují další výrobci. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička mluví o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP). V kontextu výroku tvrdí, že kvůli zdlouhavému procesu tendr kritizovala ministryně obrany Jana Černochová. Podotýká, že on sám tento tendr ve zmíněném výboru taktéž kritizoval.

Předně uveďme, že se jedná o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Pavel Růžička tendr veřejně kritizoval již za vlády Andreje Babiše. Kromě kritiky změny požadovaných parametrů BVP, které vedly k vyřazení dvou vozů z tendru, byl terčem kritiky Pavla Růžičky i pomalý postup tehdejšího kabinetu. Doporučil také počkat s dokončením tendru na novou vládu a uvedl, že by mělo dojít k celkovému přehodnocení zakázky.

Výbor pro obranu v dubnu 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo obrany, aby byl dodržen harmonogram dodávek BVP. Pro toto usnesení hlasoval (.pdf, str.  9–10) i Pavel Růžička. Zda tuto kritiku poslanec Růžička zmiňoval také při samotných zasedáních výboru nicméně nelze dohledat, jelikož tento výbor nezveřejňuje doslovné přepisy ze zasedání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle zákona o důchodovém pojištění se k mimořádnému zvyšování důchodů přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Tuto hranici inflace přesáhla v lednu 2023. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 tak mělo původně dojít k nárůstu průměrného důchodu o 1 770 Kč.

Vláda ovšem parametry červnové valorizace upravila (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (str. 4–⁠5). Podle vládního plánu tak má průměrný měsíční důchod vzrůst skutečně jen o 760 Kč (.pdf, str. 7).

Dodejme, že navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Uveďme také, že opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Kontext 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o možném rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci nově přijatého snížení valorizace důchodů v červnu 2023. V současnosti hnutí ANO pracuje (video) na stížnosti (resp. návrhu na zrušení zákona), kterou chce napadnout novelu zákona o valorizaci důchodů. K podání se chce přidat i hnutí SPD. 

Uveďme, že kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo nárůstu k „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. 

Opoziční strany mohou návrh podat od 20. března, kdy novela vyšla ve Sbírce zákonů. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové by se návrh k ÚS mohl dostat začátkem května. Místopředseda hnutí Radek Vondráček 19. března uvedl, že by se tak mohlo stát už do měsíce.

Ústavní soud pak po projednání návrhu rozhodne, zda zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavou. V případě, že byl porušen ústavní pořádek, může soud zrušit daný zákon (v tomto případě novelu zákona o nižší valorizaci důchodů) a přikázat příslušnému státnímu orgánu, aby obnovil stav před porušením Ústavy. V minulosti se však stalo, že ačkoliv ÚS rozhodnutí za protiústavní nepovažoval, zveřejnil tzv. obiter dictum, což je neautoritativní vyjádření nad rámec základního odůvodnění (.pdf, str. 11). 

Nález k vyhlášení nouzového stavu

Marian Jurečka zmiňuje judikát, kdy ÚS shledal pochybnosti ve způsobu prodloužení nouzového stavu. Tak se například stalo v březnu 2021. ÚS se tehdy zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení usnesení vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, k němuž došlo bezprostředně poté, co Sněmovnou neprošel návrh na prodloužení předešlého nouzového stavu.

Ústavní soud návrh odmítl (.pdf, str. 1) s tím, že není v jeho kompetenci o takovém návrhu rozhodnout (.pdf, str. 7. 12). Ovšem jako obiter dictum uvedl (.pdf, str. 7), že „nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila“. V rámci obiter dictum tedy Ústavní soud může podat nezávazné vyjádření (.pdf, str. 11) či doporučení k legislativnímu procesu. 

Doplňme, že moderátorka se v debatě ministra Jurečky ptala na variantu B v případě, že by Ústavní soud novelu „smetl“, tedy kdyby ji uznal za protiústavní, a tím pádem přikázal vládě, aby obnovil stav před porušením ústavní soustavy. V takovém případě by se nestala situace, kterou popisuje Marian Jurečka, že by ÚS „neměnil tu podstatu" novely. Jelikož jsou rozhodnutí Ústavního soudu závazná, novelizovaný zákon by se musel vrátit do původní podoby.

Nález k novele pandemického zákona

V roce 2022 Ústavní soud rozhodl (.pdf) v obdobném případu, kdy skupina poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) napadla použití stavu legislativní nouze k projednání novely pandemického zákona (zákon č. 39/2022 Sb.) na začátku roku 2022. Ústavní soud v září 2022 návrh opozičních poslanců zamítl (.pdf, str. 1), ve svém nálezu nicméně uvedl (str. 24), že „proces vedoucí k přijetí zákona č. 39/2022 Sb. nelze považovat – v podústavní rovině – za bezvadný“ a na okraj poznamenal, že „přezkoumávaný legislativní proces a jeho průběh lze považovat za odraz současné politické kultury, jejíž stav je vyznačován mimo jiné četnými obstrukčními jednáními, chaotickým pořadem a průběhem schůzí, jakož i nepružností zákonodárného procesu".

Závěrečné hodnocení  

Marian Jurečka pravdivě uvádí, že v minulosti při zamítnutí návrhů na zrušení zákona Ústavní soud uváděl nezávazná vyjádření, tzv. obiter dictum, ve kterých například shledal pochybnosti v legislativním procesu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Zákon mluví jak o pravidelné valorizaci, ke které dochází každý rok, tak o mimořádné valorizaci, ke které dochází při nárůstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Vzhledem k tomu, že v lednu 2023 míra inflace tuto hranici přesáhla, má v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci. Dle dřívějších pravidel by měl přitom průměrný důchod narůst o 1 770 Kč.

Vláda ovšem navrhla parametry červnové valorizace upravit (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.pdf, str. 4–5). V rámci novely tak navrhla zvýšit průměrný důchod pouze o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1010 Kč méně, než zákon původně ukládal. Poslanecká sněmovna novelu schválila 4. března, a to navzdory obstrukcím opozičních stran. Následně návrh schválil Senát a nakonec podepsal i prezident.

Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí překročí průměrný důchod v červnu 2023 i přes sníženou valorizaci 20 tisíc korun (.pdf, str. 1). Konkrétně se má jednat o 20 188 Kč (.pdf, str. 2), průměrný důchod na konci roku 2021 (tedy před Marianem Jurečkou zmiňovaným rokem a půl) přitom činil 15 425 Kč. Průměrná penze se tedy za toto období zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu, a to kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Závěrem shrňme, že i přes vládou schválené snížení zákonné valorizace důchodů přesáhne průměrný důchod ve druhé polovině roku 2023 hranici 20 tisíc Kč. V porovnání s koncem roku 2021 tak průměrná penze vzroste přibližně o 31 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, k němž dojde v červnu letošního roku. Parametry této valorizace vláda upravila, což Jurečka považuje (.pdf) za mezigenerační solidaritu a předcházení hospodářským škodám, jelikož i bez červnové valorizace dle něj důchody rostou rychlým tempem. Z kontextu dále vyplývá, že ministr mluví o nárůstů penzí za poslední rok a půl.

Na této úpravě (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle původního znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik procentuálně vzrostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda navrhla způsob výměry důchodů změnit tak, aby se navýšení skládalo jednak ze zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci, jednak z procentního zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Toto rozhodnutí je namířeno směrem k nejohroženější skupině důchodců s nízkými důchody (.doc, str. 3).

Výše průměrného důchodu za předchozí roky je dostupná z dat (.pdf, str. 1) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), za tento rok z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání debaty pochází ze začátku roku 2023. Vzhledem k Jurečkou zmiňovaným rokem a půl je proto porovnáváme s údaji z června 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1)

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl vzrostly, a to skutečně o 26,3 %, jak uvádí Marian Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.