Náš návrh o širokém obecném referendu už před dvěma lety tato vláda zamítla. A tam hlasovat (o vystoupení z EU - pozn. Demagog.cz) o tom šlo.
Návrh ústavního zákona o celostátním referendu předložilo hnutí Úsvit (ještě před svým rozštěpením) do Poslanecké sněmovny již v lednu 2014.
Tento návrh (.pdf) obsahoval následující vymezení možných otázek:
Čl. 1(1) V celostátním referendu lid České republiky rozhodujea) o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu, b) o návrhu zákona, včetně ústavního, nebo c) o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy (dále jen „referendum“).(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu, jakož ania) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod, b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, nebo c) k zásahu do výkonu moci soudní.
Je tedy zjevné, že podle návrhu by šlo hlasovat o setrvání v Evropské unii. Tuto otázku by posuzoval podle článku 5 návrhu Ústavní soud (je-li v souladu se článkem 1 tohoto návrhu zákona.)
Návrh byl v hlasování zamítnut již v 1. čtení. Proti návrhu hlasovaly strany vládní koalice, opoziční TOP 09, ODS a část klubu KSČM se při hlasování zdržela. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, všechna fakta vykládá Tomio Okamura korektně.
Dokonce i Eurostat řekl, že v té migrační vlně je víc než 5 000 bojovníků Islámského státu, což je, ne Eurostat, Europol, omlouvám se.
Šéf Europolu Rob Wainwright (Reuters) již v lednu 2015 prohlásil, že tři až pět tisíc občanů evropských zemí odjelo bojovat do Sýrie a Iráku po bok bojovníků tzv. Islámského státu. Nejedná se tedy o součást uprchlické vlny, která mířila/míří do Evropy, ale o občany členských států Evropské unie, kteří naopak do konfliktních oblastí dobrovolně vycestovali. Wainwright tyto lidi označil za velkou potenciální hrozbu, která by mohla skončit po vzoru pařížských útoků. Europol/jeho šéf ovšem neřekl, že v rámci uprchlické vlny přichází do Evropy 5 tisíc bojovníků tzv. Islámského státu.
Europol poskytl v polovině října 2015 vyjádření pro web Hatefree, který se právě na obsah výroku Tomia Okamury dotazoval.
" With regard to your question if terrorist groups are trying to take advantage of the migrant crisis to smuggle fighters into Europe, our experts inform that there is no evidence of any systematic exploitation of the situation by terrorists. Europol is constantly monitoring the situation and so far no strong links between organised crime groups involved in smuggling and possible terrorist activities have been identified. Agnieszka Biegaj Cabinet of the Director Corporate Communications Europol (Ohledně vaší otázky, zda se teroristické skupiny snaží využít migrantské krize k propašování svých bojovníků do Evropy, není podle našich odborníků žádný důkaz, že by teroristé systematicky této situace využívali. Europol neustále situaci monitoruje a zatím nebyly nalezeny žádné širší spojitosti mezi zločineckými organizacemi a pašováním a možnou teroristickou činností.) "
Když vystoupíme z Evropský unie, ušetříme 45 miliard korun ročně, každej rok. To jsou peníze, který musíme posílat do Bruselu každej rok.
Na základě údajů ministerstva financí o čisté pozici ČR vůči rozpočtu EU hodnotíme výrok jako zavádějící.
V roce 2014, ze kterého jsou poslední dostupné údaje, skutečně odvedla ČR do evropského rozpočtu téměř 45 miliard korun (1,6 miliardy eur). Tato částka je nejvyšší od roku 2004. Částky postupně rostou, je tedy pravděpodobné, že v dalších letech tato částka bude podobná. Zároveň však je nutné dodat, že z rozpočtu EU na základě různých dotačních politik přišlo do ČR v tom stejném roce 120 miliard korun (4,4 miliardy eur). Vystoupením z EU by Česká republika patrně přišla i o velkou část těchto peněz.
Od začátku (myšlen vstup do EU - pozn. Demagog.cz) Česká republika dostala 3 biliony korun, 3 státní rozpočty.
Částka 3 biliony korun vychází z vládní analýzy k 10 letům členství ČR v EU. Tento ekonomický přínos vychází z odhadu vyššího růstu HDP, kdy podle analýzy členství v EU zvyšuje růst HDP ročně o 1,1 procentního bodu. Jak se však přiznává přímo ve studii, „i ty kvantifikovatelné aspekty členství se vzájemně překrývají či umocňují a v mnoha ohledech převládají tzv. „měkké“ a těžko vyčíslitelné dopady, např. na standardizaci státních a tržních institucí, zvýšení investičního i spotřebního potenciálu, zvýšení právní jistoty, transparentnosti a dalších špatně kvantifikovatelných parametrů.“ Jedná se tedy o čistě hypotetický model, jehož správnost nelze potvrdit či vyvrátit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Nikdo neříká, že se má čerpání evropských peněz realizovat, tak jak se realizuje. To nám Brusel opravdu nepředepisuje. Pane Jedličko, neříkejte, že to nevíte. A taky byste měl přiznat, že těch 45 miliard je újma způsobená českým rozhodnutím českého parlamentu, která nemá vůbec nic společnýho, jaký bude provedení závazků na podíl obnovitelných zdrojů, který jsme skutečně přijali. Evropská unie nám nijak nepředepisovala, jak toho máme dosáhnout.
Je pravdou, že Česká republika je v jistém smyslu svébytná v čerpání evropských peněz. Co se týče 45 miliard, je to opravdu újma přičitatelná českému parlamentu. Zavedení dotací na fotovoltaiku sice navazuje na evropský klimaticko-energetický balíček, podle kterého se má do roku 2020 snížit podíl skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) o 20 % (oproti stavu z roku 1990).
Nebylo jím však nijak konkrétně stanoveno, jak je třeba tohoto podílu dosáhnout a realizace tedy byla v režii České republiky. Výši dotací a jejich pravidla už si pak nastavovala Česká republika sama a právě chyby při tvorbě národní legislativy mají velký vliv na částku, která se ročně vyplácí jako podpora OZE.
Jestliže říkáte, vystupme z Evropské unie, je potřeba přidat B, aby lidé věděli, co se tím krokem stane. To, co jsem jasně řekl, značná část lidí přijde o práci. Druhá věc, klesne HDP zhruba o 4 % a další věc, zdraží se potraviny.
Předně uveďme, že se jedná o predikce budoucího možného stavu. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný, byť potenciální pokles by byl pravděpodobně výrazně nižší, než jak o něm místopředseda sněmovny mluví.
Části o zvýšení o nezaměstnanosti jsme se věnovali už výše. Co se týká poklesu růstu HDP o 4 %, studieEkonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech na straně 37 uvádí:
" Na základě nadprůměrného poměru zahraničního obchodu k HDP a vyššímu poměru exportů do zemí EU lze robustně extrapolovat výstupy výše zmíněných studií. Členství České republiky uvnitř jednotného trh EU by tak vedlo k nižšímu HDP v roce 2013 o 2,5 %. " Údaj o poklesu ve výši 4 % se nám nepodařilo dohledat, navíc Bartošek z této studie vycházel už v předchozím výroku o ztrátě pracovních míst.
Nakonec, co se zdražení potravin týká, případný odchod z EU a především z jednotného trhu by mohl mít za následek zavedení cel pro ČR, a tedy i následné zdražení zboží ze zahraničí.
Konkrétní příklad. Potraviny, který zdražily, byla rýže. Dovoz rýže z Číny. Ten sazebník Evropský unie na dovoz rýže nám zdražil, nevím, o kolik procent, asi o 30 % rýži, protože když jsme byli jako samostatnej stát, tak jsme si svoje cla určovali sami. A ty cla byly nižší před vstupem do Evropský unie než po jejím vstupu.
Česká republika se vstupem (1. 5. 2004) do EU formálně vzdala práva uskutečňovat samostatnou obchodní politiku a připojila se k celní unii, která na dovozy a vývozy z/a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. S tímto souvisí i účinnost jednotného celního sazebníku EU.
Již před samotným vstupem do EU se ve veřejném prostoru objevily obavy ze zdražení rýže (popř. též informace Asociace soukromého zemědělství ČR odkazující na Ministerstvo zemědělství ČR), neboť dovoz rýže do ČR nebyl zatížen celní sazbou, přičemž jednotný celní sazebník uplatňoval sazby 214 až 416 EUR za tunu. Jak je uvedeno v tehdejších predikcích, skutečně tedy (po přepočtu) mohlo dojít ke zdražení v řádech desítek procent.
Pokud však přihlédneme ke statistickým údajům ČSÚ zaměřující se vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zboží a služeb (viz tabulka níže), pak např. v letech 2003 (před vstupem do EU) a 2006 (dva roky členství v EU) vývoj ceny statisticky sledované loupané rýže během let navýšil maximálně o cca 20 %.
Rok2003200420052006rýže loupaná (I. jakost - cena za 1. kg)18,63 Kč20,18 Kč21,59 Kč23,01 KčZdroj: Statistická ročenka České republiky - 2007
Výrok označujeme jako zavádějící. Je sice pravdou, že před vstupem do EU nebyla rýže zatížena celní sazbou a jednotný celník sazebník EU clo na tento produkt do ČR implementoval. K reálnému zdražení rýže o 30 % však nedošlo. Cena jednoho kg rýže v letech následujících po vstupu ČR stoupala poměrně rovnoměrně v řádu jednotek procent. V tomto ohledu je nutné zohledňovat též vývoj inflace i cenu rýže na světových trzích.
Pane Jedličko, vy byste měl vědět takovou drobnou věc, že když jsme vstupovali do Evropský unie, tak celní zátěž průměrná se snížila oproti stavu, kdy jsme byli země, která prostě měla samostatný celní sazebník.
V období před vstupem České republiky do EU panovala obava se zvýšení cen zboží právě v souvislosti se změnou cel. Jak však ujišťovalo ministerstvo zemědělství i ČNB, tyto obavy nebyly zcela na místě. Výrok potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen.
Před vstupem do EU zveřejnilo Ministerstvo zemědělství materiál nazvaný Příklady konkrétních změn celních sazeb a celních preferencí po vstupu do EU (dostupný na webu Asociace soukromého zemědělství ČR). Ten na konkrétních příkladech ilustruje vliv převzetí společného celního sazebníku EU na ceny zboží. Především se pak podle něj "většina zahraničního obchodu ČR (cca 80 až 90 %) změní na obchod v rámci jednotného trhu EU, tedy na obchod bez jakýchkoliv cel a podobných poplatků s výrazně jednodušší administrativou".
"Většina dovozu do EU se nerealizuje za smluvní celní sazby, ale v rámci kvót WTO se sníženou smluvní sazbou a v rámci dovozních preferencí s jednotlivými třetími zeměmi a jejich uskupeními. EU má preferenční dohody téměř se všemi státy světa, především u produktů, které ČR neprodukuje a u kterých má ČR většinou nižší celní sazby oproti EU," upozorňuje dále ministerstvo. Na řadu zboží se pak vztahují celní kvóty WTO, které umožňují dovézt určitý objem zboží se sníženou či dokonce nulovou celní sazbou.
Reálně se snížil také celkový výběr cla. Zatímco ještě v roce 2003 byl příjem ze cla pro státní pokladnu 10,23 miliardy, od vstupu do EU, kdy se clo stalo příjmem eurounijního rozpočtu, se výběr pohybuje okolo 4-5 miliard korun, tedy o polovinu méně.
Že převzetí společného celního sazebníku nemělo výrazný dopad na ceny zboží potvrzuje i pohled na index spotřebitelských cen podle ČSÚ. Při porovnání jednotlivých skupin zboží před vstupem do EU (1. května 2004) a po vstupu je patrné, že k žádným dramatickým výkyvům nedošlo.
První co, okamžitě by klesl kurz koruny vůči euru, ale okamžitě. Okamžitě by klesl rating Český republiky, to znamená, že bychom měli dražší úvěry.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se jedná o domněnku, která nemůže být založena na reálných zkušenostech. Neexistuje precedentní situace, kdy by země vystoupila z Evropské unie a je tedy těžké odhadovat následky takového vystoupení.
Na vývoji kursu koruny vůči euru je patrné, že vstup ČR do EU (1. května 2004) neměl na kurs žádný výrazný vliv, naopak vidíme výrazný skok v listopadu 2013, kdy ČNB zahájila devizové intervence, což potvrzuje, že výrazný vliv národní banky na měnovou politiku.
U ratingu ČR můžeme pozorovat zlepšování hodnocení v období před vstupem do EU, což patrně souvisí s implementací evropské legislativy a zlepšujícím se právním prostředím v zemi. Není však důvod domnívat se, že toto dosažené právní prostředí by se s výstupem České republiky z EU okamžitě změnilo natolik, že by to vedlo ke zhoršení ratingu. V současné době jsou české dluhopisy investory hodnoceny velmi vysoko, dokonce natolik, že si ČR půjčuje se záporným úrokem.
U nás zemědělci třeba v rámci výroby mléka jsou v rámci členství v Evropský unii docela slušně biti.
Pravděpodobně má Brichta na mysli situaci, která nastala po 1. dubnu 2015, kdy došlo ke zrušení povinných kvót na mléko v EU.
" Sektor mléka v posledních měsících sužují nízké výkupní ceny i přebytek mléka. Tyto problémy částečně způsobilo nedávné ukončení režimu mléčných kvót v celé Evropské unii, přebytek této suroviny na trhu a komplikace, které přinesly ruské sankce vůči EU dopadající velice negativně především na sektor výroby a zpracování mléka. Situace je vážná hlavně v zemích bývalého východního bloku."
Jedná se tedy o navrácení k původnímu volnému trhu před vstupem do EU. Hodnotíme tedy tento výrok jako zavádějící, protože bez členství v EU by tato situace byla obdobná.
