Přehled ověřených výroků

Takzvaná “transparentnostní” novela zákona o veřejném zdravotním pojištění byla vyhlášena jakozákon č. 200/2015 Sb. a její účinnost byla rozfázována k datům 1. 7. 2015 a 1. 1. 2016. Mezi její cíle patří mimo jiné i: “zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami” a také “zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob”.

K nastavení Sobotkou uvedených “pravidel pro schvalování drahých přístrojů” slouží ustavení tzv. Přístrojové komise, která byla zřízena 10. dubna 2014. Úkolem komise je projednat “...návrhy na umístění a provoz přístrojových zdravotnických prostředků, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím výkonů na nich poskytovaných, nebo jde-li o nákup přístrojů s poskytnutím dotace ze státního rozpočtu.” Více o hodnocení práce komise samotným Ministerstvem zdravotnictví lze najít v článku serveru zdravotnickydenik.cz.

Novela zákona o DPH, vyhlášená ve Sbírce zákonů jako zákon č. 262/2014 Sb., zavedla druhou sníženou sazbu DPH na vybrané zboží, mezi něž patří i léky.

Jakým způsobem probíhá regulace cen léků popisuje (.doc) Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nepodařilo se nám však ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, jaké konkrétní kroky k lepší regulaci cen léků vláda podnikla. S dotazem jsme se obrátili na příslušné úřady, do té doby však výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Během prezidentské kampaně 2012–2013 se Miloš Zeman k roli prezidenta a změně zahraniční politiky moc nevyjadřoval. V debatě prezidentských kandidátů z 6. listopadu 2012 se vyjádřil ke své roli takto:

"Prezident by neměl provádět zahraniční politiku prezidenta, ale ČR. Co by ještě prezident neměl dělat: Poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do konfliktu s vládou či parlamentem. Své odlišné názory by měl tlumočit, a díky svým argumentům by měl umět přesvědčit partnery, že ON má pravdu. Další tři body:
1. Národním zájmem je nejen být v tvrdém jádru EU, ale podílet se i na konkrétních evropských projektech typu transevropské energetické sítě.
2. Má-li ČR hájit své národní zájmy, musí se spojit se zeměmi v podobných pozicích. Nejen v rámci Visegrádské čtyřky, ale i s Beneluxem.
3. Reálná ekonomická diplomacie je nedílnou součástí práce prezidenta, a to jak v EU, tak i mimo Evropu."

Pokud jde o vztah k EU, Miloš Zeman se v době své kandidatury na prezidenta prohlašoval za eurofederalistu a byl zastáncem další integrace, například v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, jak dokázal již Demagog.cz.

Podobně kladně se Miloš Zeman stavěl k členství a roli ČR v NATO. Na prezidentské debatě 22. ledna 2013 se vyjádřil k zachování našeho postavení v rámci spojenectví s NATO:

"Nejsme jen členové, ale měli bychom být aktivní členové a to se nám dosud docela dařilo, ať už při nasazeních na Balkáně nebo v Afghánistánu."

Jediným bodem, který by naznačoval určitou změnu zahraniční politiky ze strany Miloše Zemana jako prezidenta, je jeho akcentace ekonomické diplomacie a snížení role lidskoprávní problematiky ve vztahu ke třetím státům:

"Česká ekonomika by se zbytečně připravovala o exportní příležitosti, kdyby vydávala silácká prohlášení. Paradoxně by takovými prohlášeními myšlence lidských práv spíše uškodila. Pokud jednám například s čínskými představiteli interně, jsou vstřícní a snaží se o lidských právech diskutovat."

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Součástí dohody mezi Pražským hradem a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze a Náboženskou maticí a Římskokatolickou farností u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany a Kolegiátní kapitulou Všech svatých na Hradě pražském je vzdání se restitučních nároků na několik parcel a budov.

Dohoda (.pdf) o vypořádání restitučních nároků obsahuje Článek IV. - Vzdání se části restitučních nároků, kde se vyjmenovávají jednotlivé budovy, na které církev dříve vznesla nárok a nyní se tohoto nároku vzdává.

O které budovy se jedná zobrazuje přehledně mapa ČTK.

Výrok Víta Jedličky hodnotíme samostatně. Pravdou je replika Michaely Jílkové o tom, že Velká Británie ještě není v procesu vystoupení z EU, pouze prozatím chystá referendum.

Vystoupení z EU explicitně povoluje článek 50 Smlouvy o Evropské unii (.pdf). Členský stát musí oznámit svůj záměr Evropské radě. Následují dvě alternativy. Buďto Unie sjedná s tímto státem dohodu upravující vystoupení a budoucí vztahy, následně kvalifikovanou většinou rozhodne Rada se souhlasem Evropského parlamentu. Smlouvy zavazující EU pak pro tento stát přestávají být použitelnými dnem platnosti dohody. Pokud je Rada nečinná a dohoda sjednána není, což je druhá varianta, smlouvy zavazující EU přestávají být pro stát použitelné uplynutím dvou let od oznámení úmyslu vystoupit.

Doposud žádný stát této možnosti nevyužil. Jak ale správně uvádí moderátorka Michaela Jílková, Velká Británie rozhodla o vyhlášení referenda, jehož výsledek bude směrodatný pro vystoupení či setrvání v EU. Datum doposud nebylo určeno, je však stanoveno, že k referendu dojde nejpozději 31. prosince 2017.

Michaela Jílková tedy říká pravdu, když tvrdí, že Velká Británie zatím není v procesu vystoupení z EU a teprve plánuje referendum. Oproti tomu Vít Jedlička se plete, když tvrdí, že vystoupení z EU může trvat 3 nebo 4 roky.

V tomto případě popisuje narozdíl od svého předchozího prohlášení kroky své a svého kolegy Radima Fialy korektně. Byť opomíná, že vyjma vlády pro jejich návrhy nehlasovala ani pravicová opozice, část klubu KSČM a v jednom případě ani současný člen předsednictva SPD Jaroslav Holík. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by se sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii."

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o 2 poslance Úsvitu a také 7 členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu sněmovna přijmout následující usnesení: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.
Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto 2 (viz Sklenák) poslaneckých klubů na zařazení daného bodu na jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. V hlasování pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě 3 nezařazení poslanci.

Šikanózní insolvenční návrh je návrh, kterého podstatou není řešení úpadku (nebo hrozícího úpadku), ale způsobení škody dlužníkovi. Nejvyšší soud ve svém judikátu konstatoval, že dochází k šikanóznímu výkonu práva, jestliže zákonem založené právo je uplatňováno z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, a hlavní nebo alespoň převažující motivací tohoto návrhu je poškodit či znevýhodnit povinnou osobu.

Podle § 53 odst. 1 písm. d) zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, dodavatel, který se uchází o veřejnou zakázku musí splnit podmínku, že vůči jeho majetku neprobíhá nebo neproběhlo v posledních 3 letech insolvenční řízení,v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. To by však nemělo dopadat na šikanózní insolvenční návrhy. Insolvenční návrhy totiž může podat libovolná osoba a teprve následně se zkoumá, nakolik je její nárok oprávněný. Zákon neříká a nebylo by ani rozumné, aby již v tuto chvíli byla tomu, kdo je v návrhu označen, upřena možnost účastnit se veřejných výběrových řízení. Tento následek nastává až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Pokud se tak ale stalo, nešlo již o šikanózní, ale oprávněný návrh.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť popsaná situace neodpovídá zákonné úpravě.

Podle zprávy Policie ČR z 19. ledna 2016 bylo za rok 2015 oznámeno celkem 247 628 trestných činů, což je meziročně pokles o 14,2 %.

Ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Michal Mazánek v rozhovoru pro Český rozhlas jako příčinu poklesu identifikoval ekonomický růst, klesající nezaměstnanost a zlepšující se životní úroveň. Upozornil také na novou generaci pachatelů v kyberprostoru, ke klasickým krádežím tedy nedochází v takové míře.

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Česká republika byla vnímána jako země zdrženlivá při řešení migrační krize zejména v souvislosti s přijímáním uprchlických kvót a uprchlíků. O tomto informovala řada médií, za všechny New York Times nebo Prague Post.

Iniciativu pak Česká republika projevila svoláním mimořádného summitu V4 do Prahy, kde měla vystoupit s alternativním plánem pro řešení migrační krize. Na tomto summitu přijaly země V4 společné prohlášení k migrac i (.pdf).

V tomto prohlášení jsou obsaženy např. tyto body:

• "Předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny vyzývají k dosažení pokroku zejména ve dvou oblastech: zaprvé k urychlenému přijetí pozice Rady k “Evropské pohraniční a pobřežní stráži” za nizozemského předsednictví zachovávající patřičnou rovnováhu mezi pravomocemi EU a suverénními kompetencemi členských států; zadruhé k dosažení rychlých a přesvědčivých výsledků při provádění Společného akčního plánu Evropská unie - Turecko. V tomto ohledu je úloha Turecka, pokud jde o zastavení migračních toků a boj proti obchodování s lidmi, klíčová."

• "Myšlenka vytvoření alternativního podpůrného plánu pro západobalkánskou migrační trasu vzešla z lednové výměny dopisů mezi předsedou vlády Slovinské republiky a předsedou Evropské komise. V reakci na tuto korespondenci předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny plně sdílejí názor, že by alternativní podpůrný plán měl vycházet z existujících rámců unijní a bilaterální spolupráce a měl by využívat nástroje a agentury Evropské unie, včetně FRONTEXu. Součástí tohoto plánu by mělo být, v případech, kdy je to nezbytné, také efektivnější sdílení relevantních informací, jakými jsou data obdržená z databáze EURODAC, se třetími zeměmi. Provedení takového plánu bude vyžadovat aktivní zapojení všech dotčených zemí a institucí a předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny potvrzují svou připravenost aktivně se na tomto úsilí podílet. Ve snaze usnadnit implementaci příslušných opatření předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny deklarují svou ochotu poskytnout obecně těm zemím západního Balkánu, které jsou nejvíce vystaveny masivnímu přílivu migrantů, náležité prostředky praktické podpory, a to na základě jejich skutečných potřeb."

O výstupu z tohoto setkání, tedy snahu o prosazení záložního plánu k migrační krizi, informovala také zahraniční média, za všechny uveďme Politico.

Na summitu v Bruselu se 17. února probírala 2 velká témata. Jednak migrační krize a pak také tzv. Brexit. Země V4 (zejména Maďarsko) se dostalo do konfliktu s italským premiérem Renzim, který zopakoval spojení čerpání fondů s EU s přijímáním uprchlíků (upozorňujeme, že toto není podle evropských pravidel možné). O tomto informoval ve své online reportáži server Aktuálně.cz.

Na adresu záložního plánu zemí V4, pak prohlásil Donald Tusk, ženení čas na plány A, B nebo C.