Přehled ověřených výroků

Policie České republiky (i Evropský úřad proti podvodům a auditní orgány) skutečně šetří kauzu tzv. Čapího hnízda, což je projekt ministra financí Babiše, u nějž existuje podezření na dotační podvod směrem k evropským penězům. Konkrétně jde o podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Tuto informaci přinesly jako první v lednu 2016 Novinky.cz. Je třeba dodat, že samotné šetření neznamená, že by se jakýkoli trestný čin stal. Dodejme rovněž, že Babiš spáchání takového skutku dlouhodobě odmítá.

Pokud jde o další trestní oznámení směřující na ministra Babiše, lze poukázat například na možné " zneužívání bank pro Agrofert " či ohledně " plateb za přípravu Babišovy EET ". Zároveň je však nutné dodat, že trestní oznámení může podat kdokoli.

Pravdivá je i informace o auditu ministerstva financi. Dle portálu neovlivni.cz (v článku z října 2015) " už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. (...) Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert. " Trestní oznámení byla poslána až v květnu 2016.

V březnu 2016 bylo dosaženo dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Podle ní by měla Unie na turecké území vracet každého přistěhovalce, který odsud nelegálně připluje do Řecka. Pak by měly členské země na oplátku přijmout jednoho Syřana přímo z Tureckého území. Jak píše Tomáš Prouza pro server Euroskop.cz, uzavření dohody okamžitě snížilo příliv migrantů z Turecka. I když teda vyjednávání trvalo dlouho, nyní dohoda funguje, což Kateřina Konečná úplně pomíjí. Počty příchozích se snížily až o 90 %.

Již v říjnu 2014 uzavřela EU s Tureckem tzv. readmisní dohodu, tedy dohodu o zpětném přebírání osob, tyto dohody ale nebyly dodržovány a jejich důsledné plnění ze strany Turecka bylo právě jednou z podmínek ve výše zmíněné dohodě, která na oplátku mimo jiné Turkům přinesla příslib uvolňování vízového režimu.

Rada EU a Evropská rada se tématem migrace obecně zabývá a podniká kroky reagující na migrační toky do Evropy minimálně od května 2015, kdy přijala Evropský program pro migraci. Další kroky přehledně shrnuje časová osa. Tento přehled ale zdaleka není vyčerpávající.

Zvyšující se proudy migrantů ale bylo možné zaznamenat již několik let předtím, zejména po tzv. Arabském jaru v roce 2011. Už tehdy spustila Evropská komise iniciativy pro ucelenou evropskou migrační politiku - hovořila zejména o posílení ochrany vnějších hranic a systému Frontex, vytvoření evropské návratové politiky, integraci migrantů v Evropě.

Dalším dokumentem je například sdělení Komise "Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci" z března 2014, který vymezuje politické priority: účinná politika v oblasti migrace a mobility, Schengen, víza a vnější hranice, společný evropský azylový systém v praxi, další posílení globálního přístupu k migraci a mobilitě, "Evropa jako ochránce".

Klíčové kroky a pravomoce evropských orgánů v přistěhovalecké politice shrnuje dokument Evropského parlamentu Fakta a čísla o Evropské unii.

I z tohoto stručného přehledu nicméně vyplývá, že orgány EU se migrační krizí zabývaly průběžně a v průběhu let byla přijímána různá opatření.

Miloš Zeman byl na zmíněnou společnost dotázán v souvislosti s přiklepnutím zakázky na dálnici D47 v roce 2002.

Firma Housing & Construction, známá spíše pod hebrejským názvem Shikun U'Binui, je skutečně přední izraelská developerská společnost, která se podle referencí na svém webu může chlubit řadou rezidenčních projektů, ale i stavbou trans-izraelské dálnice 6 (138 kilometrů) nebo soustavy Karmelských tunelů v okolí města Haifa (více než 6 kilometrů). Nejedná se však úplně o stovky kilometrů.

Navíc projdeme-li tyto reference (jak na území státu Izrael, tak i v globálním měřítku), tak zjistíme, že v roce 2002, kdy Zemanova vládazakázku z ruky zadala, neměla tato společnost reálně tyto zkušenosti. Právě proto je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť Zeman spojuje společnost a její renomé s vlastností, která v době zadání zakázky nebyla ještě známa.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože vláda má skutečně některé pravomoci, kterými může činnost prezidenta a jeho kanceláře ovlivnit. Reálná míra tohoto vlivu je však diskutabilní. Zároveň je třeba zmínit, že se jedná o teoretické možnosti, nikoliv o reálnou činnost, kterou vláda v současnosti provádí.

Předně uveďme, že nehodnotíme, zda by měl kabinet s prezidentem bojovat, resp. na něj vyvíjet tlak prostřednictvím nástrojů, které k tomu může využít. Uvádíme pouze výčet těchto možností, jež vyplývají z legislativního vymezení kompetencí mezi jednotlivé ústavní aktéry. Těchto možností v současné době vláda příliš nemá.

Petr Gazdík hovoří konkrétně o rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, který vláda držící ve Sněmovně většinu má skutečně možnost omezit. Položka „Kancelář prezidenta republiky“ se nachází mezi kapitolami státního rozpočtu pod číslem 301 a v tomto roce měla dostat téměř 460 milionů korun.

Schvalování státního rozpočtu pak podle článku 42 Ústavy ČR patří do pravomocí Poslanecké sněmovny.

Dále pak platí, že prezident informuje vládu o svých zahraničních cestách. Z usnesení vlády (.pdf) k prezidentově zahraniční cestě do Moskvy, kterou můžeme vzít jako příklad, vyplývá, že vláda bere tuto cestu na vědomí a dává souhlas k úhradě jejích nákladů. Zčásti se však jedná právě o prostředky z kapitoly „Kancelář prezidenta republiky“. Vláda by ovšem mohla na prezidenta tlačit i tímto - neschvalováním zahraničních cest.

Co se týká dalších možností vlády a Poslanecké sněmovny, některé pravomoci prezidenta potřebují podle článku 63 k platnosti spolupodpis premiéra či pověřeného člena vlády. Mezi ně patří například jmenování soudců, udělování amnestie či v současné době často skloňované udělování státních vyznamenání. Jen uveďme, že z těchto pravomocí se sám Zeman vzdal udělování milostí (činí tak v minimální míře) a také udělení amnestie. Vláda (předseda vlády) by tak na prezidenta mohla tlačit především blokováním např. státních vyznamenání.

Z uvedeného vyplývá, že vláda má skutečně nástroje, kterými může v určité míře korigovat prezidentovo jednání. Tato míra je však spekulativní a reálná možnost vlády ovlivnit jednání prezidenta svými kroky není příliš velká. Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

O záměru přijmout 88 syrských běženců informovala veřejnoprávní média již 18. května 2016, což je více než měsíc před začátkem letních prázdnin a téměř dva měsíce od začátku poslaneckých prázdnin.

Vládu informovalo o záměru přijmout 88 syrských uprchlíků ministerstvo vnitra ve Zprávě o situaci v oblasti migrace k 30. dubnu 2016 (str. 4), kterou předložilo na jednání vlády 18. května 2016. Tuto informaci zveřejnil tentýž den i web ČT24. Ministerstvo ve zprávě k 15. červenci 2016 (str. 4) upřesňuje, že do té doby obdržela od UNHCR spisy k 81 osobám.

Poslanci se tedy dozvěděli (mohli se dozvědět) o tomto tématu 18. května. Po tomto datu proběhly ještě 2 řádné schůze Poslanecké sněmovny (47. a 48.) - konkrétně v červnu a červenci.

Rada ve Zlínském kraji realizuje výjezdy do některých měst v kraji. V roce 2015 rada zasedala celkem 8x spolu s radou města. Nejednalo se tedy o každý měsíc, nezasedala s radami měst v lednu, červenci, srpnu a prosinci. V Uherském Brodě zasedala v listopadu 2015 a ve Vsetíně v květnu 2016.

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Zdroj: Krajský úřad Zlínského kraje (.pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v minulosti se nepovedlo příslušné zákonné změny přijmout, které by vedly ke zřízení samostatného krajského soudu v Liberci a to za žádného ze jmenovaných ministrů. Rovněž je pravdou, že angažovat se v této věci slíbil i prezident Zeman, byť jeho kompetence jsou v tomto fakticky nulové.

Aktuálně sídlí v Liberci pobočka Krajského soudu Ústí nad Labem. Za ministra Pospíšila se jednalo o návrh zastupitelstva Libereckého kraje o zřízení Krajského soudu v Liberce, tento návrh poslaneckou sněmovnou neprošel. V tomto volebním období se návrh do Poslanecké sněmovny dostal prostřednictvím návrhu skupiny poslanců.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán 8. července 2015. Doposud nebyl návrh projednán na plénu sněmovny. Vláda k návrhu vyslovila nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Prezident jednal v minulosti jednal s ministryní Válkovou a ministrem Pelikánem ve věci Krajského soudu v Liberci a snažil se je přesvědčit. " Probíral jsem to s předchozí ministryní Válkovou a teď mi to znovu potvrdil nový pan ministr Pelikán, že během pár měsíců bude v Liberci krajský soud. Hovořil jsem o tom i s předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem, je jasné, že žádný předseda není rád, když se mu přesouvají kompetence jinam, ale přijal to. " Prezident může v této věci pouze diskutovat, nemá žádnou reálnou pravomoc ke zřízení Krajského soudu. Zeman sám řekl, že se pokusí něco v té věci udělat.

Dle informací ministerstva zemědělství předpokládaná celková sklizeň obilovin v roce 2015 činila 7 904,2 tis. tun. Pro letošní rok se očekává sklizeň základních obilovin (k 29.8. 2016 - 98.7 % sklizených ploch) více jak 7 951,5 tis. tun.

Pokud jde o hodnotu vývozu, tak dle výhledové zprávy (pdf, str.5) Ministerstva zemědělství z prosince 2015 se očekávala hodnota celkového vývozu 3 180 tis. tun v marketingovém roce 2015/2016. Dle informací Státního zemědělského intervenčního fondu bylo k 30. červnu 2016 vyvezeno 1 392 tisíc tun obilovin (pdf., str. 5)

Pokud jde o možnosti domácího trhu tak dle výhledové zprávy se v roce 2015/2016 čeká spotřeba 5 407 tis. tun. Z toho například mlynárenský průmysl odhaduje, že zpracuje asi 1 340 tisíc tun obilovin bez kukuřice. Další využití obilovin je jako krmiva, zásob či technického zpracování jako je výroba ethanolu či biomasy (pdf., str.49).

Dle dostupných údajů je tedy pravda, že minimálně v období 2015/2016 ČR má přebytky z pěstování obiloviny mezi 2-4 miliony tun jak tvrdí i Veleba. Jedním z důvodů, je i skutečnost, že současná domácí spotřeba obilovin nedosahuje úrovně výroby. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

To, že informace o vyšetřování Škodu Transportation ze strany ÚOOZ je veřejně dostupná, se nám nepodařilo dohledat. Média, která popisovala to, že Babišovo prohlášení v tomto smyslu má vyšetřovat GIBS, také nedohledala veřejný zdroj, na základě něhož toto Babiš tvrdí.

Babiš se ve svém výroku odvolává na 2 texty. Na článek " Nejvyšší státní zástupce se zastal podřízených v kauze úniků z policejních spisů ", který publikoval Český rozhlas. V tomto textu není o Škodě Transportation ani slovo.

Další text, který Babiš popisu, je dostupný na webu Českých drah. Na něj také Babiš odkazuje na svém facebookovém účtu. Uvádí: " Tady koukněte na web Českých drah. Je to veřejná informace, že České dráhy podaly trestní oznámení. Mají totiž zaplatit 1,233 miliardy. Kč Škodě Transportation za to, že dodala pozdě vlaky. Ano, správně: za to, že DODALA POZDĚ VLAKY, chce 1,233 miliardy. "

Tento status je sám o sobě zavádějící, protože otázky vyvolává především to, že ministr Babiš ví, která policejní složka má tuto kauzu šetřit. To však není součástí hodnocení tohoto výroku. Faktem je, že v textu na webu Českých drah není o ÚOOZ či Policii České republiky ani slovo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve veřejně dostupných zdrojích informace dostupná není a to ani ve zdrojích, o kterých mluví ministr Babiš. V těchto textech není o šetření Škody Transportation ze strany ÚOOZ ani slovo.

Česká vláda dlouhodobě akcentuje nutnost posílení ostrahy schengenské hranice. V prosinci 2015 premiér Sobotka vyzval evropské partnery k posílení spolupráce při ochraně vnějších hranic a zachování Schengenu. O měsíc později vláda schválila návrhy Evropské komise na přísnější ochranu hranic EU. Balíček návrhů obsahoval např. posílení ostrahy hranic 1500 členy nové pohraniční stráže. V březnu odjel ministr vnitra na jednání Rady ministrů s mandátem k prosazení většího důrazu na ochraně hranic EU. Česká pomoc Maďarsku přišla ve třech vlnách. Nejprve v říjnu loňského roku vláda schválila vyslání 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc při hlídání schengenské hranice. V prosinci vláda vyslala do Maďarska 50 policistů a v červenci letošního roku schválila vyslání dalších 90 policistů do Maďarska a Makedonie na pomoci při ochraně hranic.