Ivan Mařák
K tomu Letu, (...) tam stávková pohotovost končila tím, že splnila vůči zaměstnancům své závazky.
Ivan Mařák správně informuje o konci stávkové pohotovosti v reakci na zaplacení všech firemních závazků vůči zaměstnancům.
Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, se s ekonomickými problémy spojenými s pádem rublu potýká už přes rok. Vývoj ve firmě sleduje mimo jiné Česká televize, která 14. září podala zprávu o vyhlášení stávkové pohotovosti. Představitelé odborů se obávali především zastavení výroby letadel a přesunu do Ruska. Zprávy o konci pohotovosti se objevily 23. září po pokrytí závazků v podobě firemních benefitů, které zaměstnancům firma dlužila.
Jiří Pospíšil
Tak nejprve řeknu, paní redaktorko, že jsem nikdy nepotvrdil, že budu kandidovat na prezidenta.
V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.
Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.
Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.
Andrej Babiš
Pan Bělobrádek mě ráno (v den reorganizace - pozn. Demagog.cz) podpořil a žádal také pana premiéra, aby oslovil pana Chovance, aby odložil to své rozhodnutí.
Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:
" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "
Jiří Švec
Zatímco vy tvrdíte, že teď máte ve hře čínského partnera pro letiště, který sem bude dovážet čínské zboží do e-shopů, v tu samou dobu říká pan ředitel Jihočeského letiště, že není ambice létat za oceán.
Slova obou zmíněných ve věci Jihočeského letiště potvrzuje jihočeský iDNES.cz z května a července tohoto roku.
Jiří Švec zjevně naráží na článek serveru iDNES.cz, resp. jeho jihočeské mutace. Ten v textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 uvádí:
„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“
Starosta Lišova dále informuje o tvrzení ředitele Jihočeského letiště Ladislava Ondřicha, jež se objevilo na serveru iDNES.cz v květnu letošního roku. Ředitel uvedl:
„Jediné, které by k nám nemohly standardně přistávat, jsou dálkové Airbusy 330, které mají malinko větší rozpětí (na letišti mohou přistávat pouze letadla s rozpětím křídel do 36 metrů - pozn. Demagog.cz) . Nicméně na výjimku se tu můžou objevit, ale naší ambicí není provozovat lety od nás do Koreji nebo za oceán. To není cílem regionálního letiště.“
Jan Bartošek
Hlasovali jsme pro něj (pro EET - pozn. Demagog.cz).
V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Miloš Zeman
...zhruba 3 miliony migrantů, kteří jsou v Turecku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem upozorňujeme, že Zeman zaměňuje migranty za uprchlíky. Jejich počty v Turecku však odpovídají jeho tvrzení.
UHNCR definuje rozdíl takto: "Migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu." Tyto dva pojmy jsou ale často vzájemně nahrazovány a Miloš Zeman v kontextu debaty mluvil o uprchlících, nikoli o migrantech.
Zpráva o provádění společného akčního plánu EU a Turecka uvádí, že Turecko k 10. 2. 2016 hostilo 2 582 600 syrských uprchlíků. Těmto uprchlíkům Turecko přiznává dočasné ochrany.
Výzkumná zpráva Amnesty International vydaná v červnu 2016 potvrzuje, že na území Turecka se pohybuje kolem 2,75 milionu syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemích (například Afghánistánu, Iráku a Íránu).
Jan Vitula
V těch zásadách územního rozvoje není Brno a celé okolí. D43, obchvat Brna atd.
V návrhu zásad územního rozvoje kraje sice opravdu není Brno ani jeho okolí, kraj však v tomto dokumentu řeší rozvoj kraje jako celku a nezaměřuje se na konkrétní města.
Speciální část o územním rozvoji v krajském městě nenalezneme například ani v územním rozvoji Olomouckého kraje či Kraje Vysočina. Návrh však obsahuje odstavec (str. 5) o dálnici D43.
Na čtvrté straně je zase zmíněno: „Nezbytnou součástí kompletního systému dálniční a silniční sítě Jihomoravského kraje a OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno je Velký městský okruh (silnice I/42) a Bratislavská radiála (I/41).“
Řekl jsem, že pokud si to budou lidé přát, tak za jistých okolností jsem ochoten tu funkci (premiéra - pozn. Demagog.cz) převzít.
Babiš se k tomuto tématu vyjádřilv sobotním Právu. Podle deníku prohlásil: „... za určitých podmínek mohu být premiérem, pokud si to lidé budou přát“. Dle Babiše chybí v Česku většinový systém, který by mohl vypadat podobně jako ve Velké Británii, kde vítěz bere vše. Podle něj už teď lidé po většinovém systému touží a odvolává se přitom na vítězství hnutí ANO v 9 krajích v letošních krajských volbách.
Ministr se taktéž nedávno vyjadřovalv Hospodářských novinách, že pokud by získal post premiéra, mezi jeho první činy by patřilo postupné zrušení ministerstva pro lidská práva vedené Jiřím Dientsbierem. Proměnou by prošla i Legislativní rada. „Dienstbierův ministerský post je určitě zbytečný a jeho agendu může dělat ministerstvo spravedlnosti.“
Andrej Babiš rovněž tvrdí, že pokud by se stalpremiérem, „tak příští rok je vyrovnaný rozpočet a snižuje se dluh, na čemž ČSSD ani lidovci nemají zájem.“
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Oldřich Bubeníček
Kolegové z ANO při vyjednávání se netajili tím, že když budou mít většinu, že samozřejmě v té radě budou mít jejich názor, si samozřejmě kdykoli můžou prohlasovat.
Ve volbách 2016 do 55 členného zastupitelstva Ústeckého kraje získalo ANO 20 mandátů, KSČM 13, ČSSD 10, ODS 7 a koalice SPD-SPO 5 mandátů.
Po oznámení výsledků začala koaliční jednání. Vítězné hnutí ANO hned 9. října 2016 předběžně oznámilo svoje preference povolební spolupráce. Zde mimo jiné zaznělo, že je pro ně podstatná většina v 11členné krajské radě, a tedy hlavní slovo v radě kraje i za cenu toho, že by se hejtmanem stal někdo mimo ANO.
Význam dominantní pozice v radě potvrdil 12. října i předseda ANO 2011 Babiš.
„To je nabídka, která je spojena s poměrem míst v radě, a tam máme mít dominantní pozici. Hejtman bez našich lidí nebude moci rozhodovat. Křesla v radě jsou důležitější než hejtman a pan Bubeníček, nevím, že by měl nějaký skandál, že by něco ukradl,“
Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupci ANO se v povolebním období netajili tím, že na základě výsledků krajských voleb je jejich cílem získat většinu v krajské radě. Toto veřejně prezentovali jak místopředseda hnutí a poslanec za Ústecký kraj Richard Brabec (min. živ. prostředí), tak i předseda hnutí Andrej Babiš.
Roman Celý
Roste počet lidí, kteří se do kraje přistěhovali. Za posledních 6 let je to 18 tisíc.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože číslo uváděné Romanem Celým neodpovídá údajům ČSÚ. Je však pravdou, že počet přistěhovaných (minimálně v posledních třech letech) stoupá.
Pokud bychom spočítali „čistý“ počet přistěhovaných obyvatel za posledních 6 let, dostali bychom číslo 57 528, což není totožné s výrokem.
Celý taktéž mohl mít na mysli tzv. migrační saldo, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel. To však rovněž neodpovídá (i když je za uváděné období kladné, tedy je zde větší počet přistěhovaných než vystěhovaných).
20102011201220132014
2015
Celkem
Počet přistěhovalých obyvatel
9 503
8 658
9 472
9 308
10 050
10 537
57 528
Počet vystěhovalých obyvatel
8 031
6 910
7 765
8 654
8 678
9 030
49 059
Migrační saldo
1 472
1 748
1 707
654
1 372
1 507
8 469