Přehled ověřených výroků

Aktuálně věk odchodu do důchodu zastropovaný není. Současný automatický mechanismus prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez ukončení.

Vláda se na konci srpna dohodla na zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let, i když kvůli tomu proběhly v koalici roztržky. Tuto informaci jsme ověřovali 4. září. O den později vláda tuto změnu schválila na svém jednání a poslala návrh zákona k projednání do Poslanecké sněmovny. Pokud zákon projde ve stávající podobě, změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965, resp. 1971. Totiž, muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem dosáhnou hranice v roce 2030, ženy s více dětmi pak později a nakonec ženy s 5 a více dětmi až v roce 2037, proto tedy ten dodatek roku 2036, kterým odpočítávání skončí.

Proti zastropování se ve sněmovně postavily opoziční strany TOP 09 a ODS, takže na něm není zcela shoda.

Zdeněk Kopecký se tedy vyjádřil nepravdivě, když tvrdí, že současný systém narůstá na 65 let, kdy jdete do důchodu, jde v současné době o legislativní návrh, který nedávno dorazil do PSP. Vedle toho není taky pravda, že by nad návrhem zavládla úplná shoda.

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, a to s ohledem na hlasování, které proběhlo v obou komorách Parlamentu a týkalo se novely ústavy, jež tuto změnu zavedla. Pro přímou volbu totiž v Poslanecké sněmovně nehlasovali komunisté a v Senátu KDU-ČSL.

Miloš Zeman, jak je obecně známo, byl zvolen do své funkce v první přímé volbě prezidenta v lednu 2013. Změny, které toto umožnily, byly přijaty novelou ústavy v roce 2011–2012.

V Poslanecké sněmovně pro zákon hlasovalo 160 poslanců, proti byli jen 2 poslanci ODS, Aleš Rádl a Jaroslav Plachý. Poslanec Bauer své původní hlasování proti opravil na pro. Podstatnější je ovšem to, že pro zákon nezvedli en bloc ruku poslanci za KSČM. Zdržel se kompletní klub čítající v té době 26 poslanců a poslankyň.

Tento postoj také na půdě Sněmovny popsal předseda strany Vojtěch Filip, když ve své řeči uvedl, že KSČM dlouhodobě nemá problém s přímou volbou. Protože však straně neprošly pozměňovací návrhy (ty obsahovaly změnu pravomocí hlavy státu), pro přímou volbu nehlasovali. Dodal pak:

„My jsme jasně řekli, že pro nás je podstatný charakter, parlamentní charakter české demokracie, že nestojíme o to, aby se český ústavní systém, byť drobnými krůčky, ubíral do prezidentského systému a do systému, kde rozhodují jednotlivci místo toho, aby ta odpovědnost ležela na nejvyšším zákonodárném orgánu, to je Parlamentu, potažmo Poslanecké sněmovně.“

Kromě poslanců klubu KSČM přímou volbu nepodpořili ani senátoři KDU-ČSL. Strana v tomto volebním období (2010–2013) nebyla zastoupena v Poslanecké sněmovně, v Senátu svůj klub ovšem měla. Tento klub lidovců hlasoval jednotně proti změně.

Někteří ze členů ovšem deklarovali (Čunek, Juránek - tisk 262), že obecně přímou volbu podporují. Podle jejich slov jim vadila verze, která k nim dorazila, a žádali změny v návrhu. Ty neproběhly, a proto hlasovali proti.

Z klubu KDU-ČSL se zcela proti postavil tehdejší senátor Petr Pithart. Ten uvedl:

„Mysleme spíše na to, že zákony dnes připravujeme spíše pro horší než lepší zítřky. Měli bychom být dnes co nejobezřetnější. Nevytvářet snadnou příležitost pro nějakého vůdce. Měli bychom zajistit nezpochybnitelnou, z logiky Ústavy vyplývající volbu hlavy státu, prezidenta. Nic méně, ale ani nic víc.Dohodněme se konečně na přesných pravidlech volby se sněmovnou tak, aby prezident mohl být zvolen nejpozději ve 3. kole první volby, a abychom ušetřili sebe i veřejnost trapných exhibicí adorátorů i nactiutrhačů. A přímou volbu ponechme národům, které zřejmě pořád ještě potřebují mít nad sebou pána, panovníka, být vedeny za ruku. Jedny takové volby budou hned na začátku příštího měsíce.“

Není tedy pravdou, že by změny ústavy zavádějící přímou volbu, ve které byl zvolen Miloš Zeman hlavou státu, přijaly všechny strany. Nehlasovali pro ni komunisté a lidovci.

Výrok je označen jako pravdivý, protože 1. června 2015 byl poslancům rozeslán senátní návrh zákona (jako sněmovní tisk 499/0 (.pdf)), kterým se mění předpis 120/2001 Sb. (Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů). Tento návrh mimo jiné říká:

" V odstavci 2 se po vzoru naprosté většiny států Evropské unie zakotvuje do našeho právního řádu princip místní příslušnosti soudních exekutorů, a to v obvodu jednotlivých soudních krajů. Zkušenost s krajskou působností, resp. s působností ve vyšší správní jednotce, se ukázala jako nejlepší také u zahraničních soudních exekutorů, kde již princip teritoriality funguje." (s. 9)

Projednávání tohoto návrhu bylo navrženo na pořad 47. schůze (od 24. května 2016).

Dojem, že média neinformují o zmíněných tématech, je obzvláště u některých z nich výrazně mylný. Stejně tak nelze korektně říci, že by se např. o otázce bezpečnosti či o konfliktech veřejně nemluvilo.

Předně, pokud Škromach mluví o absenci informovanosti/diskuze v oblasti bezpečnosti, tak tato témata plní média a veřejný prostor v podstatě denně. Média informují o různých aspektech migrační krize, o situaci v konfliktních regionech sousedících s Evropou, o jednáních evropských představitelů v oblasti migrace atp. Příkladů takových textů nalezneme nepřeberné množství. Také řada diskuzních pořadů se tomuto opakovaně věnovala.

Bylo by vyčerpávající uvádět všechny případy, kdy se média věnovala migraci či bezpečnostním opatřením České republiky proti možným útokům. Ostatně ministr vnitra Milan Chovanec na konci července veřejnost ubezpečil, že zemi nehrozí konkrétní nebezpečí a že „současná bezpečnostní opatření v ČR jsou proto dostačujíc í“. Koncem srpna i tak ministr Chovanec žádal ministra financí o tři miliardy pro zajištění bezpečnosti v souvislosti s migrací a hrozbou teroru (a této žádosti nakonec bylo vyhověno.) Současně vyzdvihl důležitost národní bezpečnosti i premiér Sobotka. Řeší se i preventivní posílení bezpečnosti na hranicích, ostraha bude zvýšena například na hranicích s Německem.

O migrační krizi také opakovaně jednala Poslanecká sněmovna, která rovněž měnila legislativu (např. zákon o azylu), přijímala usnesení (.pdf) směrem k vládě v otázce migračních kvót a dohody EU-Turecko, různé bezpečnostní aspekty jsou probírány na Bezpečnostní radě státu atp. Konečně vláda také navyšuje rozpočty resortů obrany i vnitra a posiluje stavy u Policie České republiky.

U důchodové reformy má Zdeněk Škromach pravdu, že se o ní tolik nemluví a neinformuje. To je ovšem logické z toho důvodu, že vláda na žádné takové reformě momentálně nepracuje. V tomto volebním období Sobotkův kabinet prosadil zrušení tzv. 2. důchodového pilíře a kromě toho se diskuze týkající se penzí točí zejména okolo jejich valorizací. Poměrně diskutovaná byla také snaha vlády (nakonec úspěšná) dát kabinetu pravomoc valorizovat důchody nad zákonný rámec.

Současně také kabinet zřídil tzv. Potůčkovu komisi, která má za úkol promýšlet možné varianty budoucí důchodové reformy. Reálně tedy problematiku důchodové reformy, resp. to, zda se o ní povede veřejná debata, má ve svých rukou vláda, kde má ČSSD, jak Škromach uvádí dále v pořadu, dominantní slovo.

Co se týče zaměstnanosti, v prvním čtvrtletí letošního roku v České republice došlo ze zemí Evropské unie k nejstrmějšímu vzrůstu podílu zaměstnaných v porovnání s předchozím čtvrtletím, o čemž referovala i česká média. Podle aktuálních dat Eurostatu je nezaměstnanost v České republice jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Podle dat ČSÚ nezaměstnanost klesá od roku 2013, v některých oblastech České republiky je však výrazně vyšší než celkový průměr (zejména na Ostravsku a Ústecku).

Problémy, které Škromach popisuje, se i ve veřejném prostoru reálně řeší a média o nich zhusta informují. Nejvýrazněji je to vidět v otázce bezpečnosti, která je v souvislosti s migrační krizí řešena prakticky neustále. Výrok Zdeňka Škromacha je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Hnutí ANO se opravdu dlouhodobě vymezuje proti kvótám na uprchlíky. Dokládá to oficiální tisková zpráva hnutí ANO z 14. září 2015. V poslední době jsme mohli zaznamenat i vyjádření vicepremiéra Babiše z 3. srpna 2016, který chce kvóty odmítnout i za cenu případných sankcí. " Musíme udělat všechno proto, abychom migranty odmítli. Včetně kvót, kde jsme byli přehlasováni. Chci kvóty odmítnout i za cenu sankcí." Kromě toho ANO společně s ODS již u prvního hlasování v EU zvedlo ruku proti kvótám.

Primátor Zlína Adámek hovořil o tom, že by rád zavedl v kraji tzv. otevřenou radnici, přičemž rozklikávací rozpočet je samozřejmostí. „Otevřená radnice“ je jednou ze záložek webových stránek města Zlín a. Zde se nachází odkaz na rozklikávací rozpočet města, odkazy na seznam veřejných zakázek, registr uzavřených smluv, zprávy o projektech podporovaných EU a také videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Co se týče Zlínského kraje, na konci května 2016 byly spuštěny nové webové stránky. Nalezneme na nich i tzv. rozklikávací rozpočet. Jedná se přitom o internetovou aplikaci ministerstva financí s přehledem hospodaření všech krajů v ČR. Ve srovnání s rozklikávacím rozpočtem Zlína však uvádí pouze základní informace, a navíc je veden státem, nikoli krajem. Rozdílnost rozpočtů jsme ověřili ve výroku Miroslava Adámka.

Na krajských stránkách se nachází také databáze veřejných zakázek. Záznamy z jednání zastupitelstva, uzavřené smlouvy a zprávy o evropských projektech však chybí. Při posuzování otevřenosti kraje také upozorňujeme, že kromě záznamů z jednání kraj nepublikuje ani zápisy a jmenná hlasování, čemuž se věnujeme v dalších výrocích.

Dalším Adámkovým parametrem je příjemnost stránek, kterou nelze fakticky hodnotit. Jediným ověřitelným faktem je tak rozklikávací rozpočet, který sice kraj má, nicméně se jedná pouze o portál ministerstva financí bez podrobných informací.

Výrok hodnotíme jako zavádějící i kvůli chybějícím záznamům z jednání zastupitelstva.

Kraje opravdu nerozhodují o výstavbě dálnic. Krajské úřady povolují mj. i výstavbu dálnic, tudíž mohou výstavbu kompetenčně ovlivnit, reálně však stavba záleží na státu.

Vzhledem k tomu, že dálnice a silnice I. třídy vlastní stát, rozhoduje o výstavbě silnic a dálnic m inisterstvo dopravy, které prostřednictvím jím ovládaného Státního fondu dopravní infrastruktury (v jehož čele stojí ministr dopravy) rozděluje finanční prostředky státním organizacím. Hlavní státní příspěvkovou organizací v oblasti dopravní infrastruktury je Ředitelství silnic a dálnic, které funguje jako investor a zabezpečuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy. Kraje v oblasti pozemních komunikací disponují pravomocemi pouze u silnic II. a III. třídy, neboť jsou dle zákona jejich vlastníkem.

Krajské úřady ale patří mezi stavební úřady, které vydávají povolení k výstavbě objektů, tudíž i dálnic. Kromě nich jsou stavebními úřady i ministerstvo pro místní rozvoj a obecní úřady.

Obecní úřady fungují jako základní článek úřední soustavy a rozhodují o stavbách ve svém správním obvodu. O stavbách, které přesahují hranice jednoho správního obvodu, rozhoduje krajský úřad. Ten může takové rozhodnutí o stavbě rovněž ponechat na jednom z obecních úřadů, v jehož správním obvodu se stavba nachází.

Krajské úřady kromě rozhodování ohledně staveb ve více správních obvodech fungují jako obecná odvolací instance pro všechny obecní úřady na území kraje. Zároveň si mohou vyhradit pravomoc rozhodovat o technicky zvlášť obtížných stavbách nebo o stavbách s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí už v první instanci.

V oblasti dálnic tedy krajský úřad jako stavební úřad disponuje kompetencemi. Dálnicí D3 se už také zabýval, konkrétně ve věci odvolání proti rozhodnutí (.pdf, str. 1) Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, kterým byla umístěna stavba dálnice D3 0309/I Bošilec–Ševětín. Pokud ovšem ŘSD/stát nevydá rozhodnutí o budování dálnice, kraj nemůže nic dělat, v tom je Zimolovo vyjádření korektní.

Senát ČR na své24. schůzi dne 26.05.2016 k návrhu změny Ústavy ČR, která nutně předcházela přijetí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (rozšíření pravomocí na kontrolu státních podniků, krajů, obcí atd.) přijal následující usnesení: " Senát doporučuje vládě ČR předložit návrh změny Ústavy České republiky týkající se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a návrh změny zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, až současně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů."

Právě otázka eliminace nadměrného množství kontrol vůči územně samosprávným celkům (obcím, krajům) byla pro nepřijetí samotného zákona rozšiřujícího kontrolní pravomoci NKÚ ze strany senátorů klíčová.

Miloš Zeman mluví o dávkách ve spojitosti s příchodem migrantů a tom, že právě toto může výt významný motivační faktor pro jejich příchod. Agentura Reuters v této souvislosti v září 2015 zpracovala přehled benefitů, které uprchlíci v jednotlivých evropských zemích získávají. V tomto přehledu vychází Německo skutečně jako nejštědřejší země.