Přehled ověřených výroků

Luděk Niedermayer ve svém výroku komentuje proces přijetí směrnice Rady Evropským Parlamentem. Směrnice mění směrnici 2011/16/EU, která se týká povinné automatické výměny informací v oblasti daní. Schválen byl pozměněný návrh této směrnice, jeho původní i schválené znění můžete sami porovnat.

"Tabulkou" má europoslanec Niedermayer patrně na mysli pozměňovací návrhy č. 21 až 24. Ty nově staví najisto, že zpráva mezi zeměmi poskytovaná bude diferencovaná co do zemí a bude obsahovat podrobnější údaje. Dosavadní pojem "příjmy ze zaměstnání" nahradil obsáhlý výčet různorodých informací (mezi nimi i zaplacené a naběhlé daně z příjmu,) které by firmy, dle jeho slov, neměly zatěžovat, ale více vypoví o jejich interních finančních tocích.

To, zda takovéto poskytnuté informace budou způsobilé "nasměrovat" pozornost daňové správy, nemůžeme hodnotit. Je ovšem pravdou, že Evropským parlamentem byla schválena směrnice o výměně informací, která více strukturuje data státem poskytnutá a zároveň rozšiřuje jejich rozsah, ač ne příliš výrazně.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců a Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.

Vládní koalice má v současnosti v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, na tu ústavní ovšem nedosahuje. Klub ČSSD čítá 50 poslanců, hnutí ANO disponuje 48 mandáty a KDU-ČSL má 14 poslaneckých křesel. To je dohromady 112 křesel.

V Senátu pak disponují sociální demokraté 33 zástupci, lidovci mají ve svém klubu 11 členů (to ovšem neznamená, že automaticky podporují vládní návrhy, někteří zástupci jsou zvoleni jako nezávislí) a hnutí ANO disponuje 5 křesly (senátorka Dernerová ovšem byla zvolena za jiný subjekt, v klubu je z důvodu formálního - tedy aby mohl podle zákona vůbec vzniknout). To dohromady dává 49 mandátů. Budeme-li ovšem počítat pouze ty senátory, kteří jsou členy stran vládní koalice, bude to číslo nepochybně nižší.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, ani v jedné komoře nemá vládní koalice ústavní většinu a pro zákony, které mění ústavu, musí tak hledat podporu u dalších stran.

Jiří Běhounek skutečně není členem sociální demokracie, za kterou působí jako poslanec a hejtman. Dokládá to web Volby.cz, Běhounek je na kandidátce ČSSD zapsán jako bezpartijní.

Členství Běhounka v Komunistické straně Československa pak popisuje web Naši politici.cz, který popisuje, že hejtman byl v KSČ v letech 1985–1989.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož Zeman popisuje korektně jen část pravdy a zaměňuje cestovní náklady a hrazení ubytování a stravy. Náklady na cestu a ochranku byly hrazeny státem, nikoliv organizátory akce, a cesta tudíž přišla stát na víc jak 300 tisíc Kč.

Miloš Zeman si navíc ve svém výroku protiřečí. V první části věty uvádí, že pořadatelé proplácejí cestovní náklady, v druhé části však říká, že pořadatelé hradili ubytování a stravu.

Vláda na svém jednání 17. října schválila proplacení nákladů cesty, která Hradu přišla na 300 tis. Kč. Konkrétní obsah zprávy, kterou vláda schválila, zveřejněn nebyl. Deník Právo však přinesl informaci, že v částce vyčíslené prezidentskou kanceláří není zahrnuta doprava leteckým speciálem, palivo, ochranka a navigační a přistávací poplatky, kterou mohou a nemusí být v cílové destinaci účtovány. Tyto náklady dle zvyku hradí ministerstva vnitra a zahraničí.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007-2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf,str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla v tomto období ČR jedním z nejhůře čerpajících států ze zemí EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 - červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužilo dotací ve výši 11 mld. korun, za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

Vzhledem k tomu, že ČR čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12) a byla kritizována NKÚ, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld (.pdf, str. 3). Nakonec se však výše nedočerpání snížila na 10 mld. a podle poslední zprávy z ledna 2016 bylo vyčerpáno 94,2 % (.pdf, str. 14) z celkové částky programového období 2007-2013.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť ve skutečnosti vláda většinu dávek pro příští rok zmrazila a chystá změny pouze v zavádění otcovské, v opatrovném a sirotčích důchodech. Ministryně Marksová uvažuje o zvýšení přídavků na děti, nemá pro to však podporu v koalici.

Den před odvysíláním OVM odvysílala Česká televize v Událostech reportáž Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek. V ní kromě dalšího padlo, že vyjma přídavků na děti ministryně Marksová nenavrhne pro příští rok navýšení žádné ze sociálních dávek - konkrétně jde o existenční a životní minimum, dávky pro nemocné, rodičovský příspěvek, mateřská dovolená a porodné.

Vláda chce naopak zvyšovat minimální mzdu, ta však nepatří mezi sociální dávky. Co se týká zmíněných přídavků na děti, tento krok nemá podporu v koalici, jak z příspěvku vyplývá - Andrej Babiš je proti jakémukoli zvyšování a KDU-ČSL slovy Mariana Jurečky peníze rodinám s dětmi spíše nechávala formou daňových úlev.

Proti zvyšování dávek včetně přídavků na děti vystoupil v reportáži i Petr Fiala, který označil jako prioritu ODS snižování daní namísto možného zvyšování dávek.

Fiala říká, že se vláda chystá zvyšovat dávky, příslušná legislativa tedy není schválená. V Poslanecké sněmovně má ministerstvo práce předloženy dva návrhy zákonů - novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o nemocenském pojištění.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi řeší úpravu doplatku na bydlení, jde ovšem o návrh, který zpřesňuje podmínky nároku a nepočítá se tedy s žádnými novými výdaji (.pdf - str. 10), které by měly být vypláceny. Novela zákona o nemocenském pojištění pak zavádí tzv. otcovskou, dále upravuje ošetřovné a sirotčí důchody. Finanční náročnost odhaduje ministerstvo (.pdf - závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace - str. 1-2) celkově na zhruba 1,8 až 2 miliardy korun v prvním roce po zavedení této novely. Jde o náklady státního rozpočtu, výpadek na zdravotním pojištění, náklady na administrativu atp.

Toto je ovšem jediná dávka, kterou prozatím navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (potažmo vláda) zvýšit/zavádět. Ostatní dávky budou pro rok 2017 zmrazeny, na zvyšování přídavků na děti není v koalici shoda.

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.

7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují."
Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit."
Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.