Jan Zahradník
Poptávka po vlastněných bytech převyšuje nabídku.
Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.
O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.
Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.
V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).
Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.
Stanislav Mackovík
Před 4 lety se říkalo, že lékaři na záchrance jsou přepláceni. Ve Frýdlantském výběžku, kde už dneska není interní péče, tak vlastně ti lékaři, kteří tam vydrželi pracovat více jak deset let, tak dneska v podstatě už nejezdí. Zajišťuje se to lékaři z ostatních destinací.
Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.
O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.
Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.
Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.
Jan Mládek
My máme, ano, zpracované nějaké odhady (...) Řádově je to o tom, že pokud by bez čehokoliv dalšího byl Číně přiznán statut tržní ekonomiky na konci roku, tak by bylo ohroženo, řekněme 4, 5 tisíc pracovních míst v ocelářském průmyslu a v keramice.
Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.
Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.
Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.
Martin Půta
V Libereckém kraji pracuje 4 tisíce lidí v sociální sféře. Když každému přidáte tisícikorunu měsíčně, je to 50 milionů za rok. My dáváme jako příspěvek do celé sociální oblasti 100 milionů korun.
Dle údajů ze schváleného rozpočtu Libereckého kraje na rok 2016 jde na oblast sociálních věcí a politiku zaměstnanosti částka přes 126 milionů korun, což přesahuje o 26 milionů sumu uvedenou Půtou. Žádné bližší údaje se dohledat nepodařilo.
Pokud jde o počet pracovníků v sociální sféře, nepodařilo se nám opět dohledat žádný relevantní doklad. ČSÚ na svých stránkách zmiňuje pro Liberecký kraj na rok 2014 jen souhrnný počet osob ve zdravotnictví a sociální oblasti a to ve výši 14,2 tisíce zaměstnaných.
Michal Hašek
Ty Listy jižní Moravy byly podepsány nebo vznikly smluvně ještě za předchůdce mého pana Juránka za KDU-ČSL a ta smlouva byla koncipovaná tak, že v roce 2012 skončila a my jsme neobnovili tu smlouvu, takže přestaly ty Listy vycházet.
Smlouva o provedení díla a distribuci „Noviny Jihomoravského kraje“ měla byla podepsána 29. srpna 2008, tedy za působení Stanislava Juránka (tehdy KDU-ČSL) jakožto hejtmana kraje (bod č. 21). V databází ministerstva kultury je však toto periodikum evidováno již od 20. srpna.
Mluvčí JMK Eliška Windová uvedla pro Echo24, že tato smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 48 měsíců, a po jejím uplynutí nebyla obnovena.
Listy jižní Moravy v současnosti fungují jako online médium, a to od srpna 2010. Nevychází pouze tištěně, jinak se nic nezměnilo.
Vzhledem k nedostupnosti proklamované smlouvy veřejnosti nejsme schopni s jistotou tvrdit, že výše zmíněné informace získané z veřejných zdrojů jsou zcela pravdivé. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Martin Maleček
Jihomoravský kraj je hodně zadlužen. Ta zadluženost se blíží 4 miliardám.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.
České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.
Andrej Babiš
Jako já pana Šlachtu jsem potkal z titulu, že třikrát mě chtěli otrávit, zavraždit a vždycky tam byl pan náměstek Laube, který ho de facto popravil.
K tématu se pan ministr Babiš vyjádřil v reportáži časopisu Reportér Magazín. V tomto článku tvrdí, že se panem Šlachtou seznámil, až v době kdy se stal ministrem financí.
"Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie."
Ve stejné reportáži pan Šlachta schůzky s Babišem přímo nekomentoval. Potvrdil ale, že ze své funkce v nutných případech může provádět tzv "schůzkovou činnost", o které ale informuje své nadřízené.
"Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval."
Reporter článku Janek Kroupa ještě zmiňuje policejní zdroj, který mu naznačil, že oba zmínění se měli setkat již dříve. a to na přelomu let 2012-2013. Tuto informaci ale ministr Babiš odmítl. Sám reportér dochází k tomuto závěru: "O stycích mezi Andrejem Babišem a Robertem Šlachtou – kromě již zmíněného policejního zdroje – žádné další informace k dispozici nejsou." Vzhledem na nedostatek dalších důkazů musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Jan Bartošek
Když jsem byl místostarosta v Dačicích, tak jsem byl za město ve svazku obcí, které provozovaly vodovod, a tam se jednoznačně ukazovalo, že v roce, v průměru zhruba v roce 2000... nebo 1990 byla zhruba spotřeba nějakých 230 litrů a v současné době je to nějakých 80 litrů.
Podle webu Jihočeského kraje je město Dačice členem dvou dobrovolných svazků obcí, které provozují vodovod. Konkrétně jde o vodovod Landštejn a vodovod Řečice. Jan Bartošek byl místopředsedou města v letech 2010-2014, jak popisuje web Naši politici.
Nepodařilo se nám dohledat konkrétní data spotřeby vody právě v Dačicích v daném období. Jsou dostupná ovšem data za celou Českou republiku od roku 1967 a také data za Jihočeský kraj pro rok 2015 (v obou případech pocházejí z ČSÚ).
Z těchto dat zjistíme, že v roce 1990 byla spotřeba domácností 173,5 (litrů na osobu za den), v roce 2000 to bylo 107,4. V minulém roce to pak bylo 85,4.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná konkrétní data spotřeby vody za Dačice. Dodejme však, že trend snižování spotřeby popisuje Bartošek korektně.
Jaromír Kalina
Zhruba o tři tisíce korun navyšovali plat pracovníkům jednorázově (pracovníkům ve sklářství, pozn. Demagog.cz), aby je udrželi, v některých oborech, kde chybějí pracovníci.
Přesnou částku, o kterou byl plat sklářům navyšován, se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
V srpnu 2016 však opravdu probíhal nábor do sklárny Crystalite Bohemia a podle manažera sklárny došlo k nárůstu platu o 24 %. Kromě sklářů přijímal podnik taky skladníky, manipulační techniky nebo strojníky, přičemž po zapracování má být jejich hrubá mzda 18-25 tisíc korun. I dnes sklárna stále nabírá nové zaměstnance.
Tady se bavíme o trati Praha–Brno, kde jezdí 18 vlaků Českých drah, a teď budou jezdit dva vlaky pana Jančury.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.
Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.
Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.
Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.
Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.
Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.