Bohuslav Sobotka
Pokud jde o tu jeho roli, naše ústava dlouhodobě předpokládá, že budeme mít zákon o referendu.
Samotná Ústava ČR sice upřednostňuje realizaci státní moci nepřímo v rámci systému reprezentativní demokracie, zároveň připouští výkon přímé demokracie. Podmiňuje jej však vydáním ústavního zákona, s tím, že tento zákon zmocní lid k výkonu státní moci. Dosud jediným příkladem uzákonění celostátního referenda je vyhlášení ústavního zákona o referendu o přistoupení ČR k EU. Zákon o referendu je tedy ústavou předpokládán.
Petr Fiala
Byl to Miloš Zeman, který vykládal, že máme mít společného evropského ministra obrany, máme mít společného ministra zahraničí, že musíme mít do roku 2017 euro, vyvěšoval vlajku EU na Hradě a ještě kritizoval minulé vlády za to, že byly málo proevropské.
Je pravdou, že v červenci roku 2014 prezident Miloš Zeman vyjádřil svou podporu zavedení eura, kterým by se podle něj mohlo platit už v roce 2017. O zprávě informovala i zahraniční média. Nemluvil však o tom, že by Česká republika musela do roku 2017 euro mít, vyjádřil pouze domněnku o možnosti v takovém časovém horizontu realizovat záměr.
Taktéž evropská vlajka zavlála vedle české na nádvoří Pražského hradu v dubnu 2013, tedy téměř devět let po vstupu České republiky do EU při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise. Prezident Zeman tehdy vyjádřil i svůj kladný postoj ke společné zahraniční a obranné politice, ovšem neuvedl, kdo by měl stát v čele její správy: "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy [...]"
Na to navázal v rozhovoru pro Think-tank Evropské hodnoty v březnu 2014, kdy prezident Zeman vznesl otázku:
"Zatím je tady evropská ministryně zahraničí, ale proč tady není evropský ministr obrany? Proč tady není evropský ministr financí?" Z uvedeného rozhovoru lze tedy přinejmenším usuzovat vstřícný postoj prezidenta ke zřízení zmíněných funkcí.
Dalším a podstatně nejvíce problematickým bodem je kritika předchozích vlád pro jejich nedostatečnou proevropskost. Miloš Zeman sice v minulosti uváděl, že má jiný názor na Evropskou unii než kupříkladu jeho předchůdce Václav Klaus, který je známý svým rezervovaným postojem. V rozhovoru pro Euractiv z roku 2012 dokonce Zeman vidí řešení demokratického deficitu v rozšířením pravomocí Evropského parlamentu a rád by viděl Českou republiku v rychlejším proudu tzv. dvourychlostní Evropy. Nejednalo se tedy o přímou kritiku minulých vlád, ač šlo o výrazně odlišný postoj, než prezident Zeman předkládá veřejnosti nyní, když hovoří o podléhání Evropské unii.
Výrok jako celek nutně vytváří dojem, že Miloš Zeman výrazně verbálně i faktickými kroky prosazoval proevropský postoj. Nicméně přinejmenším ve dvou z uvedených případů je Fialovo tvrzení výrazně nepřesné a v závěrečné části výroku pak zcela nekorektní. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
Milan Štěch
Ta objasněnost jde nahoru. Za poslední rok jde nahoru.
Za rok 2015 bylo objasněno 50,9 % trestných případů. Jedná se o téměř 2% nárůst oproti roku 2014. Zřetelnější vzestup je pozorovatelný v porovnání s rokem 2013, kdy stoupla objasněnost o necelých 7 %.
201320142015Objasněnost případů v % 43,74950,9Zdroj: Policie ČR
V dlouhodobém horizontu se objasněnost pohybovala nad 40 %.
Pozitivní jsou i statistiky týkající se celkového počtu trestných činů, kde policie zaznamenala meziroční pokles o 14, 2 %. Trend za poslední 3 roky je tedy charakteristický tím, že ubylo trestných činů a stoupla jejich objasněnost.
Zdroj: Policie ČR
Milan Chovanec
(pokračování předchozího výroku) První týden v lednu ji měli, abychom se dozvěděli, že státy V4 pouze kritizují a remcají takzvaně a neposlali ani pětku?
Česká republika výzvu přijala a 5. ledna vyslala do Řecka humanitární pomoc. České velvyslanectví v Aténách uvádí, že šlo o deky, spací pytle, lehátka, pláštěnky a kamna v hodnotě cca 4 a půl milionu korun.
Řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas pak skutečně přístup V4 kritizoval. Informovala o tom například agentura Reuters. V rozhovoru pro řeckou televizní stanici prohlásil: "Země Visegradu nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale dokonce neposlaly ani deku či stan."
Jan Zahradil
Tam se na tom podílí nějaký bývalý příslušník Vojenské policie, tedy bývalé, bývalý příslušník Armády České republiky jako nějaká spojka mezi Kurdy a tou jejich českou kanceláří.
Dle informací České televize se na otevření neoficiálního zastoupení pro kurdské milice YPG v Praze podílí bývalý příslušník skupiny speciálních operací Vojenské policie Lumír Němec. Ten se snaží navázat kontakty s politickými stranami a "vlivnými lidmi, kteří by mohli kurdskému lidu jakýmkoli způsobem pomoci." Na podzim 2015 prý dokonce trénoval bojovníky přímo v syrském Kurdistánu.
Dle České televize byl Lumír Němec členem Útvaru speciálních operací Vojenské policie (SOG), která byla zrušena v roce 2009.
Ale já jsem to načerpal z otevřených zdrojů. Já nemám žádné speciální informace. To, co jsem tady řekl, to vyšlo na severech, na iDnesu, nebo na Novinkách, nebo něco podobného.
Informace o otevření neoficiálního zastoupení pro kurdské milice YPG se objevila v otevřených zdrojích, konkrétně na stránkách České televize dne 14. 2. 2016.
Informace o otevření kanceláře syrských Kurdů v Moskvě se objevila např. na serveru iDNES.cz dne 10. 2. 2016.
Mezi těmi, kdo přichází do Evropy, jsou i občané dalších států, kde žádná válka není.
Podle dostupných dat Eurostatu za rok 2015 přichází do Evropy, potažmo Evropské unie, i občané ze států, kde neprobíhá válečný konflikt jako jsou např. Kosovo, Srbsko, Albánie.
Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)
Z dat lze vyčíst, že převážná část imigrantů přichází ze zemí, kde jsou válečné konflikty. I tak se ale dá říci, že do EU přichází nemalé množství lidí (v absolutních číslech) ze zemí bez válečného konfliktu.
Jaroslav Faltýnek
...zákon o financování politických stran, jednak tedy stanovuje limity na kampaně, krajské, senátní, prezidentské a tak dále, ale také tam stanovuje limity na dary, což samozřejmě je věc, která se nám nelíbila principiálně, protože proč by někdo, kdo vydělá peníze, zdaní je, nemohl darovat, kolik chce. Ale dobře, respektovali jsme to v rámci koalice.
Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:
(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.
Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.
Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).
Miloš Zeman
Ve třicátých letech napsal velký český novinář Ferdinand Peroutka článek je Hitler je gentleman. A z toho článku vyplývalo, že se s Hitlerem je možné dohodnout. Víte, pane redaktore, kdo je autorem tohoto výroku? Bývalý ministr kultury Pavel Dostál, rok 2002 odvysíláno pořadem ČT 1 v pořadu Naostro. Od té doby uplynulo čtrnáct let. Je zajímavé, že paní Kaslová tehdy Pavla Dostála nežalovala.
Pavel Dostál se v této souvislosti vyjádřil (video pořadu Newsroom ČT24) pro pořad Naostro na ČT v roce 2002. Jeho výrok však zněl takto:
„Dokonce jsem se dozvěděl nebo dočetl jsem se, že veliký český novinář Peroutka o Hitlerovi v třicátých letech řekl: "Vždyť je to gentleman, určitě se domluvíme.“
Přestože uplynulo 14 let, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Zatímco totiž Pavel Dostál tvrdí, že se dozvěděl nebo dočetl, že Peroutka určitý výrok pronesl, Zeman Peroutkovi přisoudil článek s konkrétním titulkem. Zeman tak vkládá do úst bývalému ministru kultury výrok, který nepronesl.
Robert Pelikán
Já se samozřejmě bránit budu, protože já si myslím, že se nám povedly docela radikální změny. (...) Razantně jsme snížili advokátní tarif – to, co si věřitel přirazí k tomu dluhu, je řádově jinde, než to bylo dříve za pravicových vlád.
1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.
Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných "na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech" (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno (ve výši 1.500 Kč) se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.
