Přehled ověřených výroků

V první části odůvodnění se zaměříme na zdravotní sestry. V současné době se jejich vzdělávání řídízákonem o nelékařských zdravotnických pracovnících. V§ 5 jsou stanoveny podmínky pro výkon povolání všeobecné zdravotní sestry. Dleodstavce 1 je vždy podmínkou vyšší nebo vysoká škola, s výjimkou studií zahájených nejpozději ve školním roce 2003/2004. V současné chvíli jsou v projednávání dvě novely, žádná z nich se však nedotýká vzdělávání zdravotních sester. O jeho reformě se sice již dlouhou dobu mluví (viz napříkladčlánek České televize z října 2015,) přesto však v současné době není takový návrh ani předložen. Předložení vládě ke schválení bylo bylo ministrem Němečkem anoncováno na březen 2016. Poslední novela proběhla v roce2011.

Co se lékařůtýče, podmínky jejich vzdělání jsou stanoveny zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Změny jsou obsaženy ve vládním návrhu, který byl 8. února 2016 schválen vládou. Nyní je předložen v Poslanecké sněmovně.

Oba zákony jsou tedy v procesu novelizace, a to právě v těch aspektech, ve kterých Sobotka naznačuje. Tak bylo ostatně stanoveno i v dlouhodobém plánu (.pdf, s. 27) vlády.

Výrok Leoše Hegera potvrzují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), podle kterého jen mezi lety 2010-2014 poklesly výdaje na zdravotnictví ze 7,3 na 7,0 % HDP. Tato čísla by potvrzovala Hegerem uváděný trend. Půl procenta HDP by podle hodnot roku 2014 dělalo přibližně 21 miliard korun.

Jiná data však uvádí statistika Světové banky. Ukazatel Výdaje na zdravotnictví jako procento HDP, který zahrnuje jak veřejné, tak soukromé výdaje, je v České republice od roku 2010 přibližně na zmíněné hodnotě 7,5 % HDP (poslední údaj je z roku 2014). Tento rozpor ukazuje, že se nejedná o tak "tvrdý" ukazatel, jak říká Heger. Výsledek záleží na konkrétní metodice, co je do výpočtu zahrnuto.

V roce 2009 výdaje dosáhly až 7,8 % HDP, předtím to bylo méně než 7 %. Oproti tomu v Německu se tento podíl pohybuje okolo 11 procent.

Pro další srovnání, na Slovensku jde do zdravotnictví 8 % HDP a v Polsku přibližně 6,5 procenta.

Vztah Evropské unie a Švýcarska v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) je skutečně ojedinělý. EHP tvoří země EU a Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko), nicméně Švýcarsko se do struktur EHP na základě výsledku referenda nezapojilo.

Miroslav Zámečník však uvádí chybný počet uzavřených smluv mezi EU a Švýcarskem. Celkem je jich uzavřeno 197. Jsou mezi nimi jistě i smlouvy týkající se volného pohybu. Jde například o dohodu o volném pohybu osob, související protokol či například dohodu o podmínkách účasti na programu Mládež v akci nebo dohodu o obchodování se zemědělskými produkty.

Z důvodu zásadní nepřesnosti v uvedeném čísle uzavřených smluv je výrok vyhodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon byl ve třetím čtení a následně po vrácení Senátem projednáván 8 dní a včetně prvního a druhého čtení se jednalo o 11 dní. Jednalo se tedy o lhůtu „týdne, 14 dní“, jak uvádí poslankyně Vostrá. Některá jednání probíhala také do nočních hodin.

Předpokládáme, že „církevním zákonem“ je myšlen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Třetí čtení tohoto zákona probíhalo 6 dní. V pátek 13. června 2012 bylo jednání sněmovny ukončeno ve 13 hodin 55 minut. Ve středu 20. června 2012 skončilo projednávání církevních restitucí v 13:21 hod. V pátek 22. června 2012 byla schůze a tím i projednávání tohoto zákona ukončeno v 13:58 hod. Ve středu 11. července 2012 bylo projednávání tohoto bodu ukončeno v 13:02 hod. V pátek 13. července 2012 jednali poslanci o tomto bodu poprvé do noci a jednání bylo ukončeno až v 00:04 hod. následujícího dne (14. července 2012).

Poté, co byl zákon vrácen Senátem, byl v Poslanecké sněmovně projednáván ve středu 7. listopadu 2012. Projednávání se protáhlo až přes půlnoc, zhruba půl hodiny po půlnoci byl pak zákon schválen.

Jednotliví členové i vrcholné orgány ODS se v souvislosti s kauzou úkolování Vojenského zpravodajství ze strany Jany Nečasové (dříve Nagyové) vyjadřují poměrně opatrně, ač spíše negativně.

Sám Petr Nečas po skandálu regiznoval na funkci premiéra a skončil i jako předseda ODS. Příslušné místní sdružení pak také vyloučilo Janu Nečasovou, ačkoliv oficiálním zdůvodněním bylo "neplnění povinností člena".

"Dnešní rozhodnutí soudu o zproštění obžaloby ve věci stíhání Jany Nečasové a dalších osob ukazuje, že morální selhání není a nemůže být trestným činem,"uvedl předseda ODS Petr Fiala v tiskovém prohlášení poté, co prvoinstanční soud rozhodl v případě Nečasové o zproštění viny.

Martin Kuba, v době vypuknutí aféry 1. místopředseda strany, na Kongresu uznal, že "případné zneužití vojenské rozvědky je důvod pro pád vlády", i on ale situaci trochu relativizuje tím, že "policie by měla po mnoha měsících stíhání vykázat hmatatelnější výsledky".

"My sice protestujeme proti únikům a zveřejňování odposlechů a jejich zneužívání, na tom musíme trvat, že je to nepřijatelné. Ale zároveň je třeba uznat, že to, co lidi v těch odposleších slyší, se nedá hájit. To je prostě neobhajitelné," komentoval Jan Zahradil kauzu v rozhovoru pro Lidové noviny (dostupný na webu ODS).

Andrej Babiš se už během schvalování třetí sazby DPH nechal slyšet, že její zavedení bude komplikace (iDNES, iDNES)

Současná vládní koalice zrušila 30 korunový poplatek za návštěvu praktického lékaře a poplatek za recept k lékárně a také poplatek za pobyt v nemocnici, první dva poplatky prosadil v roce 2008 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Andrej Babiš později společně se svými kolegy několikrát uznal, že rušení poplatků bylo chybou (ČT, iDNES, iDNES).

I v dalších bodech změnil nedávno předseda hnutí ANO svoje postoje. Ať už šlo o dostavbu jaderných bloků v temelínské elektrárně, vyčlenění finančních prostředků na likvidaci následků škod ve Vrběticích, o připojení se k žalobě proti kvótám na přerozdělování uprchlíků (Týden, ČTK) či o zrušení druhého důchodového pilíře.

Příslib ČSSD, potažmo tedy i premiéra Sobotky, byl vydán ve formě prvomájového manifestu strany. Text jako prioritu označuje udržení kvalitních pracovníků ve zdravotnictví a školství. Navrhuje tedy navýšit tarifní platy zdravotních sester, lékařů a zaměstnanců ve školství o 10 %. Manifest zahrnuje také další pracovníky veřejného sektoru, například hasiče, policisty a lidi pracující ve sociálních službách, těm strana navrhuje navýšit tarifní platy 5 %.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR bylo schváleno navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna 2016. Dle webu Vlády ČR je to možné díky zvýšení plateb za státní pojištěnce o 1,8 miliardy korun. Zmiňované navýšení od ledna 2016 odrážejí platové tabulky, které tvoří přílohu nařízení č. 278/2015 Sb, které novelizuje nařízení vlády, respektive nahrazuje jeho dřívější novelizace.

Závěrem je třeba dodat, že daný slib nelze považovat za nic víc než předběžné plány, premiéra ani vládu nijak formálně nezavazují. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní statistiky o počtu pracovníků v českém zdravotnictví ani o platech jim vyplacených, není možné přesně říci, kolik peněz přineslo zdravotníkům letošní pětiprocentní navýšení a zda příští rok stejným navýšením přibude na platech 3,5 miliardy korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Při hodnocení v úvahu bereme zatím posledních 7 písemných interpelací, tedy od 21. ledna 2016. Z těchto sedmi v pěti případech bylo nutné aspoň jednu z interpelací odložit kvůli nepřítomnosti ministra, Pro úplnost je ale nutné dodat, že interpelace se odkládaly i kvůli nepřítomnosti interpelujícího poslance. Ve zbylých dvou případech se písemné interpelace vůbec nekonaly.

21. ledna 2016 bylo na pořadu schůze 11 písemných interpelací. Projednáno bylo 6 interpelací, jedna byla odložena kvůli nepřítomnosti ministra. Ministr Babiš odpovídal poslanci Vojtěchu Filipovi, předseda vlády Sobotka odpovídal poslanci Fiedlerovi, a to hned na dvě interpelace, ministr Jurečka odpovídal poslanci Stanjurovi, ministr Babiš také odpovídal poslanci Stanjurovi, ministr Pelikán odpovídal poslankyni Fischerové. Poslankyně Fischerová podala také interpelaci na ministra Brabce, ten však nebyl jednání přítomen a interpelace byla přerušena. Na závěr interpelací začal ještě premiér Sobotka odpovídat na interpelaci poslance Kučery.

28. ledna 2016 se písemné interpelaci nekonaly (dopoledne probíhala mimořádná schůze).

11. února 2016 bylo na pořadu schůze 5 písemných interplelací. Projednány byly dvě, další dvě byly odloženy pro nepřítomnost ministra a jedna ukončena pro nepřítomnost poslance. Ministr Brabec odpovídal poslankyni Fischerové, premiér Sobotka odpovídal poslanci Kučerovi. Poslanec Vácha měl připravenou interpelaci na napřítomného ministra Chovance, poslankyně Chalánková na rovněž nepřítomnou ministryni Marksovou. Poslední zařazená interpelace měla být od poslance Adamce na ministra Ťoka, v tomto případě však chyběl interpelující poslanec.

3. března 2016 byly na pořadu schůze 3 písemné interpelace. Projednány byly dvě, jedna byla ukončena pro nepřítomnost poslance. Ministr Chovanec odpovídal poslanci Váchovi. Poslankyně Chalánková měla připravenou interpelaci na ministryni Marksovou, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Ministr Ťok odpovídal na interpelaci poslance Adamce.

10. března 2016 se písemné interpelaci nekonaly (nebyly zařazeny na pořad, protože nebyly podány žádné písemné interpelace).

14. dubna 2016 bylo na pořadu schůze 9 písemných interpelací. Projednána byla jedna, šest jich bylo odloženo pro nepřítomnost ministra a dvě ukončeny pro nepřítomnost poslance. Poslankyně Chalánková měla připravenou interpelaci na ministryni Marksovou, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Poslanec Ondráček požádal o odložení svojí interpelace na nepřítomného ministra Chovance. Poslankyně Černochová měla připravenou interpelaci na ministra Babiše, pro nepřítomnost poslankyně byla interpelace ukončena. Ministr Herman odpovídal poslanci Grebeníčkovi. Odložena byla i druhá interpelace poslance Ondráčka na nepřítomného ministra Chovance. Poslanec Stanjura požádal o odložení svých interpelací na ministra Jurečku i Babiše kvůli nepřítomnosti obou pánů. Poslanec Korte požádal o odložení svojí interpelace na předsedu vlády Sobotku, stejně jako poslanec Ženíšek, který chtěl rovněž interpelovat premiéra.

21. dubna 2016 bylo na pořadu schůze 6 písemných interpelací. Projednána byla jedna, tři byly odloženy, na zbylé dvě se nedostalo. Poslanec Ondráček požádal o odložení obou svých interpelací na nepřítomného ministra Chovance. Odložena byla také interpelace poslance Stanjury na nepřítomného ministra Babiše. Předseda vlády Sobotka odpovídal na interpelaci poslance Korteho, rozprava se táhla až téměř do 11. hodiny, kdy byl bod ukončen.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravdou, že by poslanec Okamura neměl v posledním roce přístup do médií. A to ať už jde o veřejnoprávní či soukromá média. Okamura není v médiích tak často, jako tomu bylo před více než rokem. To ovšem souvisí s tím, že se rozpadlo jeho devítičlenné hnutí Úsvit a jeho nová strana je v Poslanecké sněmovně zastoupena pouze třemi poslanci, a nemá tedy ani svůj klub.

V posledním roce byl Okamura hostem řady různých pořadů, uvádíme jen některé z nich.

Česká televize

Pořad Události, komentáře

• 11. února 2015 - „Krize v Úsvitu“
• 24. března 2015 - „Bitva v Úsvitu“
• 5. května 2015 - „Okamurova nová strana“
• 5. srpna 2015 - „Imigranti v Česku“. Tuto diskuzi Tomia Okamury se senátorem Bublanem Demagog.cz také ověřoval.

Studio ČT24

• 24. března 2015 - „Financování hnutí Úsvit“
• 2. července 2015 - „Včerejší demonstrace proti Islámu“

Česká televize do svého vysílání zařadila i některé tiskové konference Tomia Okamury (10. února 2015) nebo jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny („Okamura: Vláda by neměla připustit přijímání muslimů“).

Český rozhlas

Interview Plus

• 20. listopadu 2015 - „Tomio Okamura: Plivali na mě, ale ukázalo se, že jsem měl pravdu.“

20 minut Radiožurnálu

• 10. února 2015 - „Tomio Okamura o situaci v hnutí Úsvit: Byl to puč. Poslanci se vyšplhali po mých zádech a teď zradili.“

Radio Impuls

Kauza dne

• 11. května 2015 - „Poslanec Tomio Okamura: Česko bych šel bránit se zbraní v ruce!“

IDNES

On-line chat

• 16. února 2015 - „Poslanci byli zmanipulovaní, říká Okamura k rozkolu v Úsvitu.“

DVTV

• 10. února 2015 - „Okamura: Pučisti se mi už omlouvají, může to být hra ANO.“

Týden.cz

• 29. března 2015 - „Oškubaný Okamura: Nechtějte po mně démonizovat Víta Bártu.“

EuroZpravy.cz

• 21. prosince 2015 - „Novinářské lži, zrada USA i důchody: Rok 2015 očima Okamury.“

Můžeme také sledovat zpravodajství médií o Okamurových krocích a aktivitách. Dohledatelná je celá řada zpráv, které popisují jeho aktivity a to v nejčtenějších zpravodajských serverech. Např. v září referovaly Novinky.cz (nejčtenější server) o záměru Okamury navrhnout referendum o vystoupení z EU. Dále uveďme Idnes.cz, který také přinesl záznam řeči Okamury a Brichty z jednání výboru Poslanecké sněmovny. Často je také poslanec činný na serveru Parlamentní listy.

V neposlední řadě můžeme odkázat také na zmínky o činnosti Okamury na serveru veřejnoprávní České tiskové kanceláře.

V tomto přehledu jsme nabídli pouze příklady mediálních zmínek a vystoupení Tomia Okamury v českých médiích. Na základě tohoto přehledu je zjevné, že Okamura není médii cenzurován a o jeho krocích je informováno, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Obecně platí, že během zahraničních návštěv je přistoupeno k využití adekvátních bezpečnostních opatření v závislosti na program. V obou zmiňovaných případech však na Hradčanské náměstí měli lidé přístup, jak dokládáme na fotkách. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

U návštěvy amerického prezidenta v Praze v dubnu 2009 bylo Hradčanské náměstí zvoleno jako místo pro hlavní bod návštěvy, tj. projev Obamy (celý projev v archivu České televize) o jaderném odzbrojení.

V tomto smyslu je logické, že náměstí nebylo zahrazené, byly na něm ve skutečnosti tisíce lidí.

Co se týká návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice (kromě Prahy navštívil také Brno a Starou Boleslav) v září 2009, tak z důvodů návštěvy Svatého otce na Hradě u prezidenta Klause bylo v daný den (26. září 2009) na 5 hodin na Hradčanské náměstí přistoupeno k dopravním omezením, papeže ovšem vítaly stovky lidí přímo na místě. To dokládá reportáž České televize z Událostí (čas 6:50) z tohoto dne.

Foto: Česká televize (Události. 26. září 2009).