Přehled ověřených výroků

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).

Předmětné "navýšení odpočtu z daní" je součástí novely zákona o daních z příjmů, která je v současné chvíli projednávána ve výborech PSP ČR jako Sněmovní tisk 612 /0, přičemž vláda materiál předložila sněmovně dne 23. 9. 2015.

Dle důvodové zprávy novela mimo jiné: "V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje v roce 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění, a to na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Pro rok 2016 se tedy navrhuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě ponechat beze změny u jednoho dítěte (aktuálně 13 404 Kč ročně) a zvýšit částku na druhé dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a zvýšit částku na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 Kč na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. "

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace pak v kontextu předkládaných důsledků implementace zákona předpokládá následující: "Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi)."

S ohledem na stav legislativního procesu a nastavení účinnosti k 1. 1. 2016, hrozí u sledované novely riziko nevčasného schválení popsané slevy na dani a tedy nemožnosti si ji nárokovat po celý rok. Podle vyjádření ministra financí Andreje Babiše však: " Součástí (novely pozn. aut.) bude přechodné ustanovení, které jasně určí, že zvýšenou slevu lze uplatnit za celý rok 2016. Poměrnou část za měsíce, které nastanou před přijetím zákona, dostane zaměstnanec při ročním zúčtování, takže nikdo o nic nepřijde."

Na základě výše uvedeného tedy můžeme výrok označit za pravdivý, neboť PSP ČR v současné chvíli projednává novelu zákona o daních z příjmů, který zavádí zvýšení daňového zvýhodnění pro druhé a třetí dítě, přičemž předpokládaným důsledkem legislativního návrhu má být "zvýšení" blaha příjemcům zvýhodnění (tedy rodin s dětmi).

Je pravdou, že v systému práva sociálního zabezpečení se vyvažují dva principy - princip sociální solidarity a princip zásluhovosti. To je mimo jiné zopakováno v nálezu Ústavního soudu (např. odst. 49), který nejspíš měla ministryně Marksová na mysli. Právě ten totiž zrušil § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Problematickou byla druhá část tohoto ustanovení:

" Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 9 100 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 9 100 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 9 100 Kč do 21 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %."

Stanoveny tak byly tři redukční hranice, které ve své podstatě oslabovaly princip zásluhovosti. Toto ustanovení tedy Ústavní soud zrušil, aby bylo nahrazeno ustanovením postupně snižujícím redukční procenta v období let 2011 až 2013. Od roku 2014 se výpočtový základ stanoví tak, že

" a) do částky první redukční hranice se počítá 100 % vyměřovacího základu,b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 % vyměřovacího základu,c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží."

Laicky řečeno, vyšší příjmy tedy nejsou tolik kráceny, jako byly dříve, čímž soud skutečně řekl, že by dosavadní systém měl být více zásluhový.

Výrok ministryně Marksové tedy hodnotíme jako pravdu s výhradou, když zaměnila Nejvyšší soud za soud Ústavní.

ODS skutečně navrhuje příspěvek důchodcům ve výši 2400 korun. Web ODS uvádí vyjádření předsedy Fialy: " Těm chce (vláda důchodcům - pozn. Demagog.cz) přispět pouze jednorázově tisíci korunami. Chceme, aby důchodci dostali průměrně 2 400 korun ročně, tedy 200 korun měsíčně navíc místo vládou navrhovaných 80 korun. Tato částka se navíc bude započítávat do valorizačního základu, takže senioři budou mít víc peněz i v dalších letech" Za vlád ODS (tedy Mirka Topolánka a Petra Nečase) jednorázové valorizace důchodcům prostřednictvím zákona skutečně neproběhly. Např. za vlády Mirka Topolának navrhovala opoziční ČSSD (v roce 2008), udělit jednorázový příspěvěk důchodcům ve výši 3 tisíce, tento návrh však sněmovní většina zamítla v 1. čtení.

Nicméně v roce 2008 bylo za Topolánkovy vlády přijato vládní nařízení, které důchodcům přidávalo v průměru 470 korun měsíčně. Nelze tedy tvrdit, že by vlády ODS nepřidávaly důchodcům vůbec žádné prostředky, byť jednorázový příspěvěk v takové formě, jak je zamýšlen současnou ODS, skutečně vyplácen a prosazován minulou vládní ODS nebyl.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.

Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ve vládním prohlášení se píše " Pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě, obnovíme výplatu nemocenské v prvních třech dnech nemoci. "

Situace je taková, že tripartita nenašla shodu na proplacení prvních tří dnů v nemoci a koalice tudíž nemůže tento návrh zavést, aniž by porušili vlastní programové prohlášení. Více o momentální situaci a návrhu opoziční KSČM si můžete píše server Idnes.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože organizace zastupující seniory požadovala změnou systému valorizace vyrovnat nerovnosti mezi důchody.

Rada seniorů ČR, o.s. na zasedání Kolegia rady seniorů ČR dne 25. června požadovala mimo jiné i "valorizací vykompenzovat diskriminace tzv. “starodůchodců” a středně příjmových tzv. “mladodůchodců”". Toho by se dalo dosáhnout navyšováním důchodů plošně, tedy o pevnou částku, jak také konstatoval předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Výhodu jednotné pevné částky popsal předseda důchodové komise Martin Potůček. "Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc korun valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více."

Vláda tyto požadavky zatím nevyslyšela, i pro rok 2015 valorizuje procentně, konkrétně o 1,8 % (.pdf) ze základu jejich důchodů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.

Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.