Přehled ověřených výroků

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože čísla uváděná Stanjurou v zásadě odpovídají reálnému stavu schválené legislativy v Poslanecké sněmovně a námi zpracované statistice k této věci.

Čísla podpory pro jednotlivé návrhy uváděné Stanjurou jsou o něco vyšší, než v námi zpracované statistice. Je možné, že je to zapříčiněno naší metodologií v dané věci, kdy jako podporu bereme hlasy alespoň poloviny klubu. Odchylka mezi daty uváděnými předsedou poslaneckého klubu ODS a našími čísly není ovšem nikterak zásadní a platí Stanjurovo vyjádření, že ODS v tomto volebním období podpořila většinu zákonů, které Sněmovnou procházely. U poslaneckých návrhů jde pak o číslo přesahující 60 %. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Stejně jako Zbyněk Stanjura, i Demagog.cz udělal statistiku přijatých zákonů v Poslanecké sněmovně a také to, jak hlasovala ODS. Naše statistika vychází ze všech sněmovních tisků, které prošly alespoň 3. čtením (není jisté, že se ještě do PSP některé z nich nevrátí ze Senátu či od prezidenta, nicméně jde o jediné možné vymezení). Takových zákonů je v tomto volebním období přesně 210, jde o návrhy vládní, poslanecké a senátní.

Pro statistiku hlasování poslanců ODS počítáme vždy poslední hlasování u daného tisku - tj. 3. čtení, hlasování po vrácení Senátem ČR nebo po vetu prezidenta. U některých návrhů finální hlasování proběhlo v 1. čtení a to na základě § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Současně jako podporu zákona počítáme to, když pro něj zvedla ruku alespoň polovina posl. klubu ODS.

Naše statistika uvádí každý jednotlivý tisk podle jeho čísla v systému Poslanecké sněmovny, dále postoj poslanců ODS ve finálním hlasování a odkaz na příslušné hlasování.

Z celkově schválených 210 návrhů zákonů poslanci ODS podpořili 118 z nich. To dohromady dělá 56, 2 %. Pokud se podíváme pouze na vládní návrhy, tak těch bylo již schváleno 184. Z nich ODS podpořila 102, což činí 55, 4 %.

V tomto volebním období poslanci také již minimálně ve 3. čtení schválili 26 poslaneckých a senátních návrhů. Z nich poslanci ODS podpořili 16, tj. 61,5 %.

Oborové normy byly zavedeny jako součást Československých technických norem v roce 1964 v rámci Zákona č. 96/1964 o technické normalizaci. Schvalovány byly ústředním orgánem státní správy. Dle článku o normách na serveru Wikipedia byly závazné pro "organizace vyrábějící příslušné výrobky nebo provádějící příslušnou činnost". V roce 1993 byly Československé technické normy zrušeny a některé z nich převedeny na české technické normy, ty úzce oborové zanikly.

V dnešní situaci by oborové normy, dle vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství, pozměnily konkurenční prostředí na českém trhu. Potraviny vyrobené v Tuzemsku by musely splňovat normy, které by zahraniční výrobky nenaplňovaly, to by u české produkce vedlo k výraznému navýšení nákladů. Vzhledem k nebývale kladné odezvě českého zákazníka na nízkou cenu, by pak české výrobky byly vůči ostatním v nevýhodě.

V celoevropském měřítku by pak nastolení oborových norem bylo velmi problematické, zejména na straně udržování jednotného technologického postupu či složení výrobku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nikdo nerozhodl o povinnosti občanů vzít si uprchlíky domů. Výrok, který je Alešem Brichtou připisován předsedovi EP Martinu Schulzovi, z jeho úst také nezazněl.

Skutečnost, že by předseda Evropského parlamentu (nikoliv Rady) Martin Schulz kdekoliv hovořil o povinnosti „vzít si uprchlíky domů,“ se nám nepodařilo nikde nedohledat. Co se týče tvrzení o použití vojenské síly proti státům Visegrádské čtyřky, jedná se o výrok hojně šířený na tzv. alternativních webech či blozích podobného charakteru v Česku a na Slovensku (jednalo se např. o web Medzičas.sk, Czech Free Press, Parlamentní listy, Svobodný svět). Na svém webu se této informaci věnoval i nedávno zesnulý europoslanec Miloslav Ransdorf, který navzdory kritice Schulze napsal, že vojenským zásahem předseda EP nevyhrožoval.

Jaká je skutečnost? Jednalo se o Schulzovo vyjádření pro televizi ZDF (německy, čas 7:08). Reportáž sice obsahuje infografiku ukazující na nepoměr mezi dotacemi, které přijaly východní země EU a počtem uprchlíků, které budou přijímat. Martin Schulz však ve svém vyjádření mluví pouze o ultranacionalistech a o zemích V4 se vůbec nezmiňuje. Předseda EP říká: „Pokud bude EU v této otázce ustupovat, stane se Evropa Evropou ultranacionalistů v této, ale i v jiných otázkách. Evropské společenství potřebuje společného ducha, kterého je nutné v případě nutnosti prosadit i silou. Nemůže se stát, aby ti (a já k těmto lidem patřím), kteří říkají, že v v 21. století, v globálním 21. století, nebudeme řešit globální problémy nacionalismem, aby tito lidé někdy v budoucnu bojovali a říkali: V případě nutnosti se také prosadíme v boji s těmi druhými.“

Předseda EP tedy nemluví o vojenském zásahu proti zemím V4, ale právě naopak se vymezuje proti ultranacionalistům, kteří by se v budoucnu chtěli prosadit bojem. Nutno podotknout, že se navíc jedná o prohlášení jednoho z čelních představitelů EU pro média, nikoliv o žádný krok, který by schválila a učinila Evropská unie.

Dle kvót schválených v září 2015 by do Česka mělo zamířit 2 978 osob z celkového počtu 120 000 rozdělovaných.

Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "

Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.

V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.

Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.

Podle infografiky ČTK došlo k poklesu počtu absolventů medicíny a absolvujících zdravotních sester mezi lety 1989 a 2014 více než o třetinu.

Na odliv lékařůupozorňuje otevřený dopis České lékařské komory předsedovi vlády ČR z 2. března 2016. „Na lékařských fakultách sice v oboru všeobecné lékařství promuje každoročně cca 1000 lékařů, avšak 200 z nich odchází do zahraničí, aniž by vůbec začalo v ČR pracovat,“ uvádí v dopise prezident komory MUDr. Milan Kubek.

Na komplikovanou situaci upozorňují i česká média. Česká televize zvlášť upozorňuje právě na nedostatek sester v Praze. Podobné diskuze však nejsou zdaleka ojedinělé.

Co se týče konkrétních případů ve velkých městech a na pohraničí, v Praze se s problémy kvůli nízkým stavům personálu potýká například nemocnice Motol. Podle ředitele nemocnice v Motole Miroslava Ludvíka se nedostatek sester ještě prohloubí- nezaměstanost je nízká a sestry tak budou volit lépe placená povolání. Celkově podle něj v ČR chybí 200 až 300 sester.

Ředitel českolipské nemocnice (na pohraničí s Německem) v rozhovoru pro iDNES v březnu 2015 uvedl, že do Německa odcházejí především mladé sestry, a to konkrétně do Drážďan. K říjnu 2015 se s problematikou nedostatku zdravotních sester nejvíce potýkalyPraha a Plzeň, z krajů pak Středočeský, Karlovarský a Ústecký. Jen v Karlovarském kraji chybí okolo 100 zdravotních sester. Situaci potvrzují i slova ředitele Národního ústavu duševního zdraví profesora Cyrila Höschla.

V souhrnu všech těchto argumentů a zdrojů pak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Současná vláda navrhuje (zejména ústy svého ministra financí Andreje Babiše) řadu opatření, které mají vést ke zlepšení výběru daní. Část z nich je již účinná, část teprve bude zavedena. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý a zde shrnujeme některá z těch nejvýznamnějších opatření.

Patří k nim především vlajková loď současné vlády, systém elektronické evidence tržeb, která má podle ministra financí přinést až 18 miliard ročně do veřejných rozpočtů. Zákon byl 16. března 2016 schválen Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta, účinnosti má nabýt prvním dnem osmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy nejspíš od začátku roku 2017.

Vláda také postupně rozšiřuje tzv. režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další komodity. Již dříve byla zavedena pro stavební práce nebo pro dodání šrotu. Tato vláda ji rozšířila na dodání mobilních telefonů, obilovin a technických plodin nebo elektřiny a plynu obchodníkovi.

Z dalších opatření, která jsou již platná, lze jmenovat kontrolní hlášení DPH, které bylo zavedeno novelou č. 360/2014 Sb. a účinné je od ledna 2016. To má podle důvodové zprávy přinést dodatečný výběr DPH v prvních letech 5-10 miliard korun ročně.

Probíhají také opatření na Generálním finančním ředitelství, které mají vést ke zlepšení efektivity kontrol například tím, že se firmy s formálním sídlem v Praze, která byla označována jako český daňový ráj, přesunou tam, kde mají “centrum ekonomických zájmů”.

Od jara 2014 působí na ministerstvu vnitra také speciální útvar nazvaný “daňová kobra”. Tým se zaměřuje na odhalování daňových úniků a daňové kriminality.

Pro přijetí ústavního zákona je podle čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR potřeba dosáhnout v senátu třípětinové většiny přítomných senátorů. Při stoprocentní účasti je tedy potřeba alespoň 49 senátorů. Vládní většina má celkem v senátu 46 senátorů.

Klub ČSSD disponuje 33 mandáty, v klubu KDU-ČSL a nezávislí je 9 senátorů zvolených přímo za lidovce a hnutí ANO má v senátu své 4 zástupce (senátorka Dernerová zastupuje Severočechy.cz).

V senátu k dosažení ústavní většiny se může koalice spolehnout na 5 nezařazených senátorů za Stranu zelených. Tento subjekt dlouhodobě celostátní referendum podporuje, tento návrh měla uvedena i ve svém volebním programu v posledních sněmovních volbách.

V poslanecké sněmovně pak koalici chybí 9 hlasů k prosazení návrhu, sama disponuje 111 mandáty. V minulých obdobích obecné referendum sama předkládala KSČM (2007) a podporovala také návrhy předložené ČSSD (např. 2007 a 2010), dlouhodobě tedy je pro tuto změnu. Referendum má také strana v programu (.pdf - str. 5) pro toto volební období.

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, jak se jmenovalo dnes již rozpadlé uskupení, kandidovalo ve volbách 2013 s požadavkem na změnu systému na přímou demokracii, kde by právě referenda hrála klíčovou roli. Tedy podpora by šla čekat i od obou nástupnických stran, je ovšem otázkou, zda předložený vládní návrh nebude z pohledu stran Úsvit a SPD nedostatečný. Jak totiž uvádíme v jednom z dalších odůvodnění, zákon předložený vládní koalicí vymezuje okruh otázek a také zavádí poměrně významnou hranici pro účast/platnost referenda.

Nicméně i případná podpora ze strany KSČM bude koalici stačit na prosazení zákona v Poslanecké sněmovně.