Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Je pravdou, že v poslanecké sněmovně se v rámci rozpravy řečníci pouštějí i do osobních výpadů vůči svému protivníkovi. V tomto volebním období jsou nejčastější a nejvíce exponované takové souboje mezi ministrem financí Babišem a Miroslavem Kalouskem. Nejsou jediní, jejich vzájmená střetnutí jsou ovšem nejvýraznější.

Např. 10. července označil Kalousek Babiše za lháře a zloděje. Doslova uvedl: "... Že jste schopni akceptovat, že váš šéf je zloděj a lhář! Že opravdu takhle pořád lže. Prosím, podívejte se do stena. Podívejte se, co ten lhář a zloděj vám tady říkal 7. 7. a co vám tady říkal 10. 7. A pak mu dál říkejte šéfe. "

Babiš při interpelacích 9. února 2015 pak veřejně osočil Kalouska z toho, že je " lhář,tunelář, zloděj a symbol korupce ". Doslova uvedl: " Víte, co je největší tragédie naší země 25 let po revoluci? Že tenhle lhář, tenhle tunelář, tenhle zloděj, který tady nakradl miliardy, symbol korupce, Kalousek, tady je to napsané, dvacet let jeho zlodějin! Nechť si to každý přečte! Nechť nám řekne jeho střet zájmů s Hávou, jak dělal Omnipol, kšefty s Ministerstvem obrany! (...)Tak tenhle člověk mi tady něco káže! To je neuvěřitelné! Taková drzost!!! Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanály. Já mám střet zájmů. To všichni věděli! I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil jako svůj byt, že zdělil od Hávy atd."

Na těchto 2 příkladech můžeme demonstrovat, že osobní útoky se v PSP skutečně vyskytují a nejde o zcela ojedinělé jevy. Co se týká zapojení poslance Kováčika do takových diskuzí, je pravdou, že on osobně (a ani KSČM) se do nich nezapojují, jak dokládá souhrn jeho vystoupení na plénu.

Dodáváme na závěr, že osobní útoky v poslanecké sněmovně nejsou žádnou novinkou a specifikem tohoto volebního období, jde o dlohodobý fenomén spojený s českou politickou kulturou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož číselná data uváděná ministrem odpovídají skutečnosti. Pravdou je také jeho tvrzení o neexistenci samostatného kurdského státu.

Jak uvádí britská BBC (anglicky) "25 až 35 milionů Kurdů obývá hornaté hranice Turecka, Iráku, Sýrie, Íránů a Arménie. Tvoří čtvrtou největší etnickou skupinu na Středním východě, ale nikdy nezískali trvalý národní stát."

Co se týče počtu Kurdů žijících v těchto státech, jak uvádí televize France 24 (anglicky) „neexistuje žádné sčítání lidu, které by uvádělo přesné počty Kurdů v jednotlivých zemích, ale odhady hovoří o populaci čítající dvacet až čtyřicet milionů osob. Patnáct milionů Kurdů žije v Turecku, sedm až osm milionů v Íránu a jeden až dva miliony v Sýrii. Kurdská regionální vláda (KRG), tedy polo-autonomní oblast v Iráku, hovoří o 5,3 milionech obyvatel, ale Bagdád uvádí, že jde pouze o 4,3 milionu.“

Co se týče různorodostí jednotlivých částí kurdské populace, zmiňuje se o nich i výše citovaný článek France 24, který uvádí, že kurdská identita se nezakládá na náboženství, ale jazyku a kultuře. Avšak velká většina (70 – 90 %) Kurdů jsou sunnité, ale menšina Íránských a jihoiráckých Kurdů se hlásí k šíitům. Najdeme mezi nimi však také alavity, křesťany, židy a jezídy.

Co se týče dalších odlišností, píše o nich např. analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Kaválek, který uvádí, že Kurdská strana pracujících (PKK) soupeří s Kurdskou regionální vládou v Iráckém Kurdistánu, která je sama jen jedním ze dvou hlavních kurdských klanů, které v Iráku najdeme. Rozdíly lze vystopovat také ve vztazích mezi syrskými Kurdy a Tureckem a iráckými Kurdy a Tureckem (BBC, anglicky).

Území obývané Kurdy (zdroj obrázku: BBC)

Vít Jedlička odkazuje na dokumentEvropské komise z roku 2007 adresovaný ostatním unijním institucím. Ve zprávě nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ stojí, že administrativní náklady stojí firmy napříč EU zhruba 3,5 % HDP EU (str. 4). Komise konstatuje, že snížením této zátěže, například eliminací zbytečného podávání zpráv, budou zaměstnanci společností věnovat více času na hlavní činnosti podniku, které mohou snížit výrobní náklady a umožnit realizaci dodatečných investic a inovačních činností, což může zase zvýšit produktivitu a celkovou konkurenceschopnost. Jedná se však o administrativní náklady obecně, tyto náklady tedy zahrnují i administrativu vyplývající z národní legislativy nebo reporty v rámci firmy.

Zároveň není přesná Jedličkova interpretace toho, že tyto náklady zpomalují růst. Evropská komise konstatuje, že tyto náklady tvoří 3,5 % HDP, nikoliv tedy, že takto každoročně zpomalují růst HDP.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy inkluzivní vzdělávání finančně podporuje prostřednictvím tzv. “Rozvojových programů”. Předměty, struktura a cíle podpory se v dílčích letech mírně obměňují. V jednotlivých programech se v posledních několika letech však vždy objevují prostředky určené na asistenty pedagogů, spec. programy inkluze, či kompenzační pomůcky atd.

Pokud se podrobněji podíváme na financování sledovaných programů v rámci rozpočtu MŠMT v posledních pěti letech, zjistíme, že např. v roce 2010 (.pdf. str. 55) bylo např. na asistenty pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním vyčleněno 75 mil. Kč. V roce 2011 (.pdf str. 52) dosáhla úroveň financí na asistenty ped. pro sociálně znevýhodněné cca 74 mil. Kč. V roce 2012 (.pdf str. 54) byl objem těchto financí cc 76 mil Kč.V roce 2013 (.pdf str. 48) - 95 mil. Kč. V roce 2014 (.pdf 47) byl předmětný “modul” posílen o 10 mil. Kč – na 105 mil Kč.V roce 2015 (.pdf str. 47) pak dosáhla úroveň finančních prostředků na opět 105 mil. Kč.

Celková podpora inkluzivního vzdělávání z dotačních rozvojových programů ministerstva je pro rok 2015 odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5). Ze státního rozpočtu se navíc mají zvýšit výdaje pro rok 2017 o jednu miliardu a pro rok 2018 o 1,5 mld korun, jak uvádí příloha k inkluzivní vyhlášce (.pdf) na str. 116.

Že školství v oblasti financí určených na inkluzní potřeby netrpí blahobytem, to potvrzuje analýza Univerzity Palackého: „Téměř dvě třetiny škol (63 %) uvádějí, že finanční prostředky určené na úhradu služeb asistenta pedagog a spíše nebo určitě neodpovídají výši úvazku, která je uvedena v doporučení ze školského poradenského zařízení.“ Dlouhodobý nedostatek financí popisují i mnohé mediální články. Za všechny uveďme texty v Učitelských novinách, na specializovaném serveru invArena, v Týdeníku školství a dalších.

Je tedy patrné, že co se týče finanční situace, dochází k významnému nárůstu objemu prostředků vynakládaných na společné vzdělávání ze státního rozpočtu. Kromě toho se nově upravuje také systémové nastavení inkluzivního vzdělávání a to prostřednictvím tzv. inkluzivní vyhlášky MŠMT. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Dostál se v této souvislosti vyjádřil (video pořadu Newsroom ČT24) pro pořad Naostro na ČT v roce 2002. Jeho výrok však zněl takto:

„Dokonce jsem se dozvěděl nebo dočetl jsem se, že veliký český novinář Peroutka o Hitlerovi v třicátých letech řekl: "Vždyť je to gentleman, určitě se domluvíme.“

Přestože uplynulo 14 let, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Zatímco totiž Pavel Dostál tvrdí, že se dozvěděl nebo dočetl, že Peroutka určitý výrok pronesl, Zeman Peroutkovi přisoudil článek s konkrétním titulkem. Zeman tak vkládá do úst bývalému ministru kultury výrok, který nepronesl.

Počet exekucí ročně skutečně dosahuje statisíců.

Musíme zde rozlišovat dva údaje, a to počet exekucí a počet exekuovaných osob, přičemž z tiskové zprávy Exekutorské komory České republiky z října 2015 vyplývá, že počet občanů v exekuci nadále (lépe řečeno od roku 2011) klesá, avšak přibývá lidí, kteří čelí mnohačetným exekucím.

Pro počet exekucí za loňský rok existují zatím pouze předběžná data, která hovoří o 730 tisíc zahájených exekučních řízeních, čili konečné číslo řádu statisíců dosáhne (více v grafu níže).

Stále existuje množství stížností na necitlivý přístup exekutorů, jejich pochybení při provádění exekuce či vůbec neoprávněnost exekuce. Exekutorská komora České republiky uvádí, že za šest let (do roku 2014) připadá na 4,5 milionu vedených exekučních řízení 173 podaných kárných žalob. Z toho však bylo zjištěno porušení předpisů pouze v 73 případech. Mezi množstvím exekucí, které probíhají standardním způsobem, se vždy najdou mediálně vděčné kauzy, třeba exekuce kvůli jízdě bez jízdenky či dluhu původně extrémně malé částky, což ve výsledku může působit dramatickým dojmem.

Pro přehled vývoje připravil ihned.cz přehlednou infografiku:

Povaha tohoto nebezpečí plyne ze samotné definice toho, kdo je to uprchlík. Tu poskytuje například Úmluva o právním postavení uprchlíků (.pdf), kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1951.

Podle článku 1 odstavce 2 tohoto dokumentu se uprchlík "nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti" (s. 2) . Tento legální status byl přijat a ratifikován všemi 28 státy EU. Nebezpečí tedy plyne z neschopnosti státu poskytnout svým obyvatelům ochranu, v horším případě je právě stát původcem výše definovaného pronásledování.

Bezpečným navrácením se pak zabývá tzv. princip Non-Refoulement, který zakazuje navrátit oběť persekuce do rukou původce této persekuce. Zásada vychází ze zmiňované Úmluvy a jejího Protokolu z roku 1967. Rozbor (.pdf) tohoto principu na webu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) specifikuje, že omezení navrácení uprchlíků se netýká jen země původu, ale jakéhokoliv teritoria, kde by byli v ohrožení (s. 122).

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Poslanecká sněmovna sice vyzvala vládu svým usnesením, aby v otázce dohody s Tureckem byla proti liberalizaci víz, ovšem toto usnesení bylo přijato několik dní po uskutečnění samotné dohody a premiér tak jen těžko mohl v souladu s ním postupovat.

Jednání Evropské rady, kde členské státy projednávaly dohody s Tureckem, se uskutečnila 17. a 18. března 2016. Premiér Sobotka informoval o postoji vlády k dohodám EU s Tureckem ohledně vízové povinnosti během schůze Poslanecké sněmovny 22. března 2016 takto:

"Otázka vízové liberalizace Evropské unie s Tureckem, platí pouze za splnění všech platných podmínek".

Mezi tyto podmínky patří body z dlouhodobého plánu (.pdf) na zavedení bezvízového styku mezi EU a Tureckem (viz níže) a dodatečné požadavky, vyplývající ze snah o řešení migrační krize (dodržování návratového mechanismu, bezpečností prověrky osob, které budou přesidlovány do Evropy, neuvalení žádných nových přesídlovacích povinností na členské státy EU, zachování rovných podmínek pro další kandidáty na bezvízový styk - Ukrajina, Gruzie, a prosazování dodržování lidských práv a svobody projevu v Turecku).

Toto stanovisko je zcela konzistentní s postojem, ke kterému získal premiér Sobotka mandát od české vlády, i s vyjádřením v průběhu evropských jednání. O nejasné pozici premiéra, jakožto představitele české zahraniční politiky v této věci, se proto nedá hovořit.

Obecně k povinnosti premiéra jednat podle požadavků (výborů) Poslanecké sněmovny:

§ 109a odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny říká:

(5) Usnesení Sněmovny nebo usnesení výborů, v případech podle odstavce 4, ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropské unie.

§ 109b navazuje:

(1) Před jednáním Rady, na jehož pořadu jsou zařazeny návrhy aktů nebo jiných dokumentů podle § 109a, je člen vlády povinen dostavit se na jednání výboru pro evropské záležitosti, jestliže o to výbor požádá, a podat informace týkající se postoje, který k dané problematice projednávané v Radě zaujme Česká republika.

Není tedy stanoveno, že premiér by musel jednat v souladu s "požadavky" Poslanecké sněmovny, pouze zohlední její stanovisko. Je to naopak člen vlády, který informuje poslanecký výbor o tom, jakou pozici bude ČR na jednání Evropské rady zastávat. Konkrétně k jednání premiéra ve věci zrušení víz pro občany Turecka: V tomto případě vzal Výbor pro evropské záležitosti na své schůzi č. 48 dne 17. března 2016 na vědomí informaci o postojích vlády na summitu (pro 8, 2 se zdželi) a také přijal usnesení, ve kterém " vyzývá vládu ČR , aby odmítla zavedení bezvízového styku s Tureckem. " Jak dokládá zápis z jednání (.pdf - str. 4), tento návrh podpořilo 6 z 10 hlasujících poslanců.

Během schůze PS dne 22. března 2016 (tedy v momentě, kdy jednání Evropské rady již skončilo, a dohody byly uzavřeny) bylo přijato (na návrh poslanců za ODS) toto stanovisko (Usnesení č. 1144 .pdf): " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týkázrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016. "

Vláda ČR prostřednictvím premiéra Sobotky na jednání evropských špiček dohodu mezi EU a Tureckem (zahrnující liberalizaci vízového styku) skutečně podpořila. Nicméně, EU s Tureckem o zrušení víz jedná (.pdf) dlouhodobě, nyní došlo pouze k urychlení již dávno probíhající procedury. Oficiální dokument EU shrnuje výsledky jednání z 18. března 2016 v otázce liberalizace víz takto: " Naplnění plánu k liberalizaci vízového styku s Tureckem bude urychleno, s předpokladem zrušení vízové povinnosti pro turecké občany nejpozději do konce června 2016. Turecko udělá všechny potřebné kroky ke splnění zbývajících podmínek."

Vzhledem k těmto okolnostem by snaha naplnit požadavky stanoviska Výboru pro evropské záležitosti byla irelevantní, neboť tyto požadavky míří ke zmaření jednání probíhajících již několik let.

Co se týče stanoviska PSP, tak to ani nemohlo mít vliv na roli vlády při uzavírání oné dohody, ta totiž již v době přijímání usnesení byla několik dní uzavřena.