Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsou dostupná relevantní srovnatelná data objemu čínských investic v jednotlivých zemích, které ministr obrany vyjmenoval.

Podle interaktivní analýzy vytvořené Heritage Foundation představují čínské investice do České republiky během let 2005–2016 přibližně 0,008 % celkové výše všech investic. Ve zdrojové databázi je však uvedena jen jedna investice v částce 100 milionů dolarů z roku 2009 a je tedy možné, že další investice v ní chybí.

Oproti tomu web china.org, citující čínské ministerstvo obchodu, uvádí, že jen v roce 2015 Čína do ČR investovala 1,6 miliardy dolarů, což je značný nárůst oproti webem uváděné částce 200 milionů dolarů za rok 2013.

Analýza (.pdf) Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí podíl čínských investic na celkových zahraničních investicích v ČR 0,36 %, přičemž například podíl německých investic tvoří téměř 22 % (str. 1). Z hlediska počtu čínských investičních projektů se pak ČR umístila na 36. místě s 18 projekty – první bylo opět Německo s 442 projekty (str. 2). Z pohledu celkové sumy investovaných peněz se dle analýzy v ČR uskutečňuje 0,1 % všech čínských investic (str. 2). Číslo 0,36 % v rozhovoru pro HlidaciPes.org a Český rozhlas Plus potvrdil i generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Konstatoval však, že je potřeba dát tato čísla do souvislostí.

Analýza čínských investic v Evropě (.pdf) poté na straně 34 ukazuje, že z hlediska částky investované čínskými investory je Česká republika opravdu za všemi zmíněnými evropskými státy. Zatímco všechny ministrem zmíněné země mají v grafu vlastní sloupec, Česká republika je zahrnuta v "ostatních".

Podle agentury CzechInvest byla Čína až na 9. místě mezi investicemi dojednanými touto agenturou, resp. na 8., pokud nepočítáme Českou republiku.

Prezident Zeman byl usvědčen z nepravdy například v případě nařčení novináře Ivana Breziny z korupce. Ústavní soud rozhodl, že tímto porušil jeho právo na ochranu osobní cti a dobré pověsti. Doslova řekl, že: „Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit.“

Dále, jak z naší činnosti vyplývá, prezident Zeman nemluvil pravdu přinejmenším v 46 námi monitorovyných případech. Je však nutno dodat, že málokterý z námi sledovaných politiků (ministra Jurečku nevyjímaje) tomuto hodnocení zcela takříkajíc „unikl“.

Co se týče sprostých slov, odkázali bychom opět na naši předchozí činnost, a to konkrétně výrok Miloše Zemana o tom, že vulgarity většinou nepoužívá (hodnoceno jako nepravda). V jeho odůvodnění najdete výčet několika příkladů, které dokládají, že tomu tak není. Za všechny uvádíme výrazy jako „idiot“, dále často opakovaný „debil,“ v několika pádech skloňované „ku*vy“ či dnes již takřka zlidovělé „ku*dy.“

Z téhož odůvodnění lze také vyčíst několik urážek vysoce postavených lidí (např. tehdejší předseda Unie Svobody Jan Ruml). Jak ale popsal server Lidovky.cz, jeho kritickému oku neušla ani bývalá ministryně školství Petra Buzková, bývalý senátor Michael Žantovský či jeho rival v prezidentské kampani Karel Schwarzenberg. Škála urážek je široká - čítá vše od promiskuity, přes vzrůstovou a intelektuální malost až po degeneraci knížecí rodiny vlivem znásilňování nevolnic.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Ukrajinská krize, která začala okolo roku 2013, je opravdu horkým tématem zejména pro Polsko a pobaltské státy. O tom, jak Polsko poukazuje na možné hrozby z Ruska v reakci na ukrajinský konflikt, píše např. Guardian, Washington Post či New York Times. Ten mimo jiné mapuje i postoj pobaltských zemí. Po vzoru těchto zemí se i Polsko chce připravit na případné hrozby ze strany Ruska v reakci na ukrajinský konflikt.

Agentura Reuters navíc informovala o požadavku polského prezidenta Andrzeje Dudy na navýšení počtu vojáků a množství vojenského vybavení ve střední a východní Evropě, zjevně pro účely zajištění bezpečnosti před agresivním Ruskem.

Pobaltské státy o stálou přítomnost sil NATO požádaly v květnu 2015, jak uvádí Natoaktual pro Idnes.cz. Web k danému uvádí: "Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent."

Na určení tzn. prahu chudoby existuje druhů technik sběru dat a metodik(.pdf) - např. Eurostatu či OECD atd. Existují rovněž různá měřítka a v neposlední řadě i vnitrostátní individuálně určené hranice chudoby.

Dle srovnání Eurostatu, které k určení hranice ohrožení chudobou a sociálního vyloučení užívá několik subindikátorů (např. 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu atd.) představoval podíl ohrožených chudobou v roce 2014 v České republice po zahrnutí sociálních transferů cca 15 % populace.

Dle Světové banky však v Česku v roce 2013 žilo v chudobě 9,7 % populace, což vzešlo ze vzorku obyvatel tázaných při průzkumu v domácnostech.

Klasickým indikátorem "bohatství" národní ekonomiky je tzv. Hrubý domácí produkt, tedy celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Pokud se podíváme na souhrnné statistiky hrubého domácího produktu dle ČSÚ od vzniku samostatné ČR, lze konstatovat, že až na krátké období hospodářské krize z let 2008 a 2009 "bohatství" ČR neustále roste.

S ohledem na skutečnost, že bývalý ministr zdravotnictví Heger ve svém výroku uvádí pouze odhad 20 % lidí ohrožených chudobou v ČR (doslova uvádí, že se pohybují někde na hranici chudoby), označujeme výrok i přes skutečnost, že data Eurostatu mluví o cca 15 %, za pravdivý s výhradou. Zbylou část výroku pak lze označit jako pravdivou.

Je pravdou, že Česká republika je v jistém smyslu svébytná v čerpání evropských peněz. Co se týče 45 miliard, je to opravdu újma přičitatelná českému parlamentu. Zavedení dotací na fotovoltaiku sice navazuje na evropský klimaticko-energetický balíček, podle kterého se má do roku 2020 snížit podíl skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) o 20 % (oproti stavu z roku 1990).

Nebylo jím však nijak konkrétně stanoveno, jak je třeba tohoto podílu dosáhnout a realizace tedy byla v režii České republiky. Výši dotací a jejich pravidla už si pak nastavovala Česká republika sama a právě chyby při tvorbě národní legislativy mají velký vliv na částku, která se ročně vyplácí jako podpora OZE.

Historicky se na východě Ukrajiny definovala určitá část obyvatel jako proruská, tedy sympatizující s Ruskem. Tento fakt vychází z poměrně velké menšiny obyvatel východní Ukrajiny, kteří mluví převážně rusky. V nejvýchodnějších částech Ukrajiny v roce 2001 mluvilo primárně ruskyokolo 70 % obyvatel (podle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001). Tato statistika však neodkazuje k sympatizování s Ruskem jako takovým.

Ve volbách v roce 2014 však i v řadě regionů východní Ukrajiny (s velkou rusky mluvící menšinou) vyhrál Blok Petra Porošenka. Podpora tehdejšího Opozičního bloku (nástupce proruské Strany regionů) se zúžila pouze na oblasti Charkova, Doněcku, Luhansku, některé části Dněproprevské, Záporožské či Oděské oblasti.

Zdroj: Euromaidan Press

Opoziční blok podporuje ruštinu jako regionální jazyk, vyžaduje decentralizaci Ukrajiny, avšak odmítá anexi Krymu ruskými vojsky.

Dle výzkumu provedeném v roce 2013 bylo sice 40 % respondentů pro posílení vztahů s EU, avšak 30 % bylo pro integraci v Ruskem vedené celní unii.

Na území východní Ukrajiny tedy dle volebních výsledků je převaha obyvatel u kterých se předpokládá sympatizace s Ruskem.

Deník Právo informoval o tom, že českému styčnému imigračnímu důstojníkovi byl v únoru odepřen přístup do registračních středisek (takzvaných hotspotů) v Řecku.

Ministr Chovanec pro Právo tuto informaci potvrdil: "Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,"
Deník Právo taktéž píše, že podle jejich zdrojů, se jedná o problém čistě pro Českou republiku, zástupcům ostatních zemí prý přístup byl poskytnut. "Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky."

Dále píší o možném důvodu neposkytnutí povolení: "Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD)."
Server Echo.cz zase zmiňuje nedávný diplomatický incident mezi ČR a Řeckem: "Již v prosinci povolalo Řecko svého velvyslance z Prahy na konzultace poté, co prezident Miloš Zeman zpochybnil účast Řecka v eurozóně."
Nemůžeme potvrdit, že by důvodem neudělení vstupu doopravdy byly komplikované diplomatické vztahy, dostupné jsou pouze spekulace českých deníků.

Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.

Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.

Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.

Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.

Převaděčství je velký byznys, podle nejlepších dostupných odhadů si převaděči přišli mezi lety 2010 - 2015 na 8,36 miliard eur. Nicméně konkrétní údaje za poslední dobu (např. rok) není možné dohledat. Stejně tak se nepodařilo najít spolehlivé údaje o nelegálním obchodu s drogami a zbraněmi v oblasti, ze které probíhá pašování lidí.

Informace o částkách, které převaděči vybírají za to, že dostanou lidi do Evropy, jsou spíše odhady. The Migrants´ Files (projekt novinářů z 15 evropských zemí včetně ČR, v rámci něhož sbírají a vyhodnocují data z různých zdrojů na téma migrace, primárně počítají oběti na životech) došli k závěru, že ilegální imigranti zaplatili v období 2000 - 2015 zhruba 16 miliard eur (420 miliard korun).

Tabulka "Total spent by 5 years period", zdroj: The Migrants´ Files, The Money Trail

Migrační cesty: Centrální středomořská, Východní hranice, Východní středomořská cesta, Východní středomořská cesta, Záúadoafrická cesta, Balkánská cesta, Západní středomořská cesta (mapa tras v čj např. zde); ceny jsou v eurech.

(Podívejte se na další souhrnné tabulky s údaji o cenách vzhledem k rokům, jednotlivým migračním cestám i počtu migrantů podle The Migrant´s Files.)

V případě ilegálního obchodu s drogami také není jasné, k jak velkým finančním transferům dochází v oblasti, o kterou se jedná (tedy té, ze které pašeráci převážejí lidi.) Opium vyprodukované v Afghánistánu za rok 2015 má podle zprávy (.pdf, s. 7) Organizace spojených národů hodnotu 0,85 miliardy dolarů (přes 20 miliard korun).

Objem peněz celosvětového nelegálního obchodu s drogami se rovněž pohybuje v rovině odhadů: nejnovější relevantní studii (.pdf, s.9) sestavila OSN v roce 2011, kdy odhadovala, že příjmy z drogového obchodu tvoří 20 % z příjmu organizovaného zločinu, přibližně 420 miliard dolarů (tedy 10 bilionů korun).

Roční příjem z globálního nelegálního obchodování se zbraněmi odhadovala OSN v roce 2009 na 170 - 320 milionů dolarů (zhruba 4 - 7,5 miliardy korun), přesnější údaje bohužel nejsou dostupné.

Obecně nejsou dostupná srovnatelná data o objemu nelegálního převaděčství, obchodu s drogami a zbraněmi ve srovnatelném čase a prostoru. Z výroku ministra obrany plyne, že mluví o aktuálním období a prostoru v nejbližším okolí Evropy. Odhady, které by zohledňovaly toto užší vymezení, nejsou dostupné a výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.