Přehled ověřených výroků

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Dotace z evropských fondů do infrastruktury České republiky mají podobu Operačního programu Doprava, z něhož může Česká republika v období 2014-2020 čerpat až 125 miliard korun. Ministr Ťok se zároveň vyjádřil, že by tyto zdroje měly pokrýt především rozvoj dálniční a železniční sítě.

Výzvy, vyhlášené ke konci listopadu 2015, však počítají s čerpáním částky přibližně 84 miliard Kč a nelze tedy říci, že by byly z evropských fondů vyčerpány všechny peníze. Zároveň je ale jasné, že vzhledem k trvání projektu až do roku 2020 je možné, že se všechny prostředky časem vyčerpají - v minulém programovém období 2007 - 2013 byly výzvy koncipované tak, aby k tomu došlo. Zároveň byla Česká republika v roce 2015 spolu se Slovenskem podle Evropské komise nejúspěšnější zemí, co se čerpání eurofondů týče.

V neposlední řadě pak citujme prohlášení ministra dopravy z prosince 2015, v němž uvádí: "Na základě aktuální fakturace po skončení letošní stavební sezóny, kterou si příjemci vyžádali k proplacení, je zřejmé, že Operační program Doprava 2007-2013 směřuje k plnému dočerpání (...)Využití všech evropských prostředků v dopravě je reálnou prognózou, pro dosažení tohoto cíle je ale ještě nutné, schválení velkých projektů na straně Evropské komise. Přesná čísla budou během prvního čtvrtletí příštího roku, nicméně odhad jasně naznačuje, že se letos podařilo připravit a realizovat projekty v částce o cca 10 mld. Kč vyšší než bylo původně předpokládáno."

V tuto chvíli tak nejsou k dispozici tvrdá data, která by konkrétně uváděla, zda byly prostředky z daného programu kompletně vyčerpány. Je k dispozici čtvrtletní monitorovací zpráva (.pdf) za 3. čtvrtletí roku 2015, ta ovšem nedokládá finální stav v programu Doprava. Výrok po zveřejnění těchto přesných čísel budeme aktualizovat, nyní jej hodnotíme jako neověřitelný.

Prezident Zeman hovoří o dohodě mezi Českem a Norskem, jejíž návrh předložil Ministerstvu zahraničních věcí k posouzení. Dle ČTK jde v pořadí o druhý návrh této dohody a momentálně je analyzován pracovníky Ministerstva. Dle slov ministra Zaorálka ale „tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu." K této věci jsme kontaktovali Ministerstvo zahraničních věcí, které se k tomu vyjádřilo následovně: " Návrh smlouvy prezidenta Zemana neřeší vydávání dětí, ale spolupráci ve věcech řízení na ochranu dětí (tj. zejména způsoby vzájemného informování orgánů sociálně právní ochrany dětí o zahájených řízeních, vstup orgánů jednoho státu do řízení druhé smluvní strany, některá pravidla pro umisťování dětí do náhradní péče apod.). K dotazu, zda je prezidentem navrhovaná verze podobná s návrhem (.pdf) Petra Macha, nám bylo odpovězeno, že nikoli.

Sami zároveň nemají v úmyslu podávat vlastní návrh, neboť: "MZV koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, není však gestorem uvedené problematiky ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání mezinárodních smluv. Předmětný návrh smlouvy tedy MZV s ohledem na kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., v platném znění) nepřipravuje, přípravou by se mělo zabývat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. "

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil ve čtvrtek 31. března 2016 v rámci pracovní cesty do Spojených států amerických v think-tanku Brookings Institution. Na webu vlády je k dipozici přepis Sobotkova projevu, ve kterém se jednoznačně přihlásil k myšlence společné Evropy a transatlantického partnerství.

V úvodu projevu se odkazoval slova pronesená v Kongresu Václavem Havlem.

"Hovořil o Evropě, v níž budou hranice mezi státy hrát čím dál menší roli, až zcela zaniknou. Tato vize se na sklonku jeho života začala úspěšně naplňovat. Evropa se stabilizovala nejen ve střední a východní Evropě, ale i na západním Balkáně, který předtím v devadesátých letech zažil krvavé konflikty." Upozornil, že žádný z výdobytku stabilizace politické situace, svobody a míru není samozřejmý.

"Bohužel, jak jsem již jednou říkal, žádný z těchto výdobytků není samozřejmý. V poslední době se tato skutečnost ukazuje naplno. Evropa dnes bojuje s problémy na mnoha frontách – byla to řecká dluhová krize, byla to ilegální anexe Krymu a vojenská destabilizace východní Ukrajiny, občanská válka v Sýrii, Islámský stát, tím inspirovaný terorismus a také migrační a uprchlická krize." Předseda vlády zmínil nacionalistické tendence a možný odchod Velké Británie jako hrozby, které Evropu straší.

"Velké množství Evropanů je dnes zklamaných a má strach z dalšího vývoje, rostou nacionalistické tendence a roste i volání po radikálních řešeních. Důsledkem jsou nejen nebezpeční radikálové v mnoha parlamentech, ale i sílící diskuse o dezintegraci a rozvolňování Evropské unie. Tím nejvíce viditelným příkladem je možný odchod Velké Británie z Unie, který, pokud by se stal skutečností, by mohl znamenat přelom dosavadního vývoje evropské spolupráce po druhé světové válce. V sázce je vnitřní soudržnost Evropy. Tato soudržnost byla velmi složitě budována a vyjednávána od padesátých let minulého století a završena rozšířením Evropské unie o státy bývalého východního bloku včetně České republiky." Premiér řekl, že žádný z problémů nelze v Evropské unii řešit izolovaně a otevřeně se přihlásil k myšlence celoevropské spolupráce.

"Žádný evropský stát není dnes schopen úspěšně čelit výzvám a úkolům, které před námi stojí, a žádný evropský stát není schopen je řešit izolovaně. Žijeme v propojeném světě, a pokud nechceme Evropu marginalizovat, musíme se v něm pohybovat společně. Proto se Česká vláda hlásí k myšlence evropské integrace a prohlubování spolupráce v rámci Evropské unie. Tváří v tvář všem vyjmenovaným výzvám je celoevropská spolupráce jedinou volbou, která podle mého názoru vede ke stabilitě, prosperitě, obhájení místa Evropy ve světě i podpoře hodnot, na nichž naše civilizace stojí."

Kromě evropských záležitostí zmínil v závěru svého projevu i potřebu transatlantického spojenectví.

"Na obou březích Atlantiku je možné slyšet hlasy, které zpochybňují transatlantické partnerství. A myslím si, že investice do této spolupráce je potřeba - a to nejenom vynaložením politického kapitálu, ale především posilováním kontaktů mezi běžnými Evropany a běžnými Američany. Je proto třeba povzbudit zájem o dění na obou březích Atlantiku a ochotu se vzájemně poslouchat a uvědomit si význam atlantického partnerství, také proto jsem přijel v těchto dnech na návštěvu Spojených států."

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Stanjura popisuje korektně fakt, že ODS upozorňovala na možný legislativní konflikt v této věci. Zda k němu dojde, či dokonce bude schválen zákon v rozporu s ústavou, není součástí hodnocení. Podstatou tohoto výroku je právě fakt, že občanští demokraté na možný problém Sněmovnu upozorňovali.

V pátek 22. dubna byl ve třetím čtením schválen vládní návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, díky kterému dojde k rozšíření jeho působnosti na kraje, obce a právnické osoby s jejich účastí poslanci zákon postoupili Senátu, který má teď dle standardního legislativního procesu 30 dní na jeho projednání. Do problematické roviny staví tuto novelu fakt, že v Senátu od května 2014 leží novelizace ústavy, která rovněž posiluje pravomoci NKÚ.

Během projednávání vystoupil poslanec ODS Marek Benda a za klub ODS upozornil na tento možný problém:

" V pátek jsme se tady nějak trochu poškorpili s panem ministrem, který se na nás hněval, že si bereme přestávku. Já jsem si tu přestávku bral zcela záměrně, protože si myslím, že jsme v zoufalé pasti v tuto chvíli. Senát nám vzkázal, že k ústavnímu zákonu, kterým se novelizuje Ústava, chce prováděcí zákon. Současně ovšem v okamžiku, kdy my teď odešleme prováděcí zákon, který je v tuto chvíli zjevně protiústavní, to myslím, že všichni víme, že pokud by začal platit jenom tento návrh zákona bez novely Ústavy, tak je zjevně protiústavní, protože ustanovuje kontroly nad samosprávami bez toho, aniž by tam bylo zmocnění Ústavy. A v tu chvíli Senát má 30 dní na to, aby tento návrh zákona projednal, a pokud ho neprojedná, znamená to, že tento návrh zákona vstupuje v platnost bez ohledu na to, co se stane s ústavní změnou.(...)Takže doporučuji, abychom, pana zpravodaje žádám, abychom před závěrečným hlasováním hlasovali procedurální návrh o přerušení projednávání tohoto bodu až do okamžiku, než bude novela Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, doprojednána v Senátu Parlamentu České republiky."

Výrok je hodnocen s ohledem na stav písemných interpelacích Zbyňka Stanjury ze 44. schůze Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS podal své interpelace na začátku března tohoto roku, konkrétně 1. a 3. března. Interpeloval ministry zemědělství a financí. Dotaz vůči Marianu Jurečkovi směřoval k personálnímu obsazení dozorčích rad státních podniků. Na ministru financí pak zajímala poslance věc daňového výběru.

Pokud se podíváme na jednací dny, kdy byly interpelace projednávány, tak šlo o 14. a 21. dubna. 14. dubna nebyl přítomen ani jeden z ministrů, jak dokládá seznam omluvených členů vlády, který načetl předseda Poslanecké sněmovny Hamáček.

Stanjurova interpelace tedy projednána nebyla, v obou případech poslanci schválili, že se bude o odpovědích Babiše a Jurečky jednat až v době, kdy budou přítomni. O týden později se situace opakovala, ani zde nebyli ministři přítomni. To dokládá záznam z jednání. Konkrétně místopředsedkyně sněmovny Jermanová uvedla:

" Pak je zde interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 766 a i ta byla přerušena do přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten zde není.
Tudíž i tuto interpelaci odkládáma přistoupíme k další interpelaci a to je interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775 a i zde dle zápisu bylo přerušeno toto projednávání do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financíAndreje Babiše, který je z dnešního jednání taktéž omluven. Tudíž i tuto interpelaci odkládám do přítomnosti pana ministra. "

Ve druhé části výroku Pelikán hovoří o zamýšlené změně, proto hodnotíme jeho první část, která odkazuje k institutu oddlužení, jenž je definován v insolvenčním zákoně.

Dle § 392 musí dlužník k návrhu o povolení oddlužení připojit mimo jiné "písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky."Je tedy pravda, že v nynějším systému stačí dosažení hranice 30 % pohledávky, kterou musí dlužník zaplatit, k povolení oddlužení.

Na začátku ledna tohoto roku přišel slovenský premiér Robert Fico s žádostí o uskutečnění mimořádného summitu Evropské rady. Fico přišel s požadavkem v reakci na události během silvestrovské noci v německém Kolíně nad Rýnem.

Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česká republika je připravena podpořit všechny kroky k urychlení vzniku evropské pohraniční stráže, včetně případného mimořádného summitu.

O týden později na tiskové konferenci po jednání kabinetu svá slova premiér potvrdil a řekl: „Rozumím tomu návrhu tak, že Slovensko usiluje o to, aby se zrychlilo projednávání přípravy společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, Česká republika je připravena podpořit tento návrh Slovenska na svolání mimořádné Evropské rady, pokud by to zrychlilo nejen přípravu této evropské pohraniční stráže, ale také další kroky, kterými Evropa musí čelit současné migrační krizi.“

V případě povinných kvót je pozice České republiky poměrně konzistentní. Již od počátečního návrhu Evropské komise z května 2015 zastává vláda ČR pozici, že kvóty (povinné) nejsou řešením současné migrační krize a slovy tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy: Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků nepomohou ani uprchlíkům ani Evropě. Jejich příznivci rádi mluví o solidaritě, ale už si neuvědomují podstatnou věc, a to, že základem solidarity je dobrovolnost.

V současné době byla otázka dalších i permanentních uprchlických kvót v EU pozastavena. Kromě přetrvávajícího odporu zemí V4, ke kterým se opět připojilo Polsko, se pochybnosti objevují i na straně Španělska. I nové nizozemské předsednictví EU se kloní k názoru, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší. Přesto ale podotýkají, že členské země EU by měly dostát svých už domluvených závazků v oblasti migrace.

Platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platové tabulky v tomto nařízení byly novelizovány jak od ledna 2015, tak 2016 (úpravy některých tarifů začaly platit už od listopadu 2015). Jak konstatuje tisková zpráva vlády, zatímco lékařům se tarifní platy navyšovaly už v roce 2015 o 5 % a o stejné procento se navyšují i od roku 2016, ostatním zaměstnancům veřejné sféry se platy navýší o 3 %.

Při hodnocení výroku dále vycházíme z vlastních výpočtů při porovnání jednotlivých tabulek. Z tohoto porovnání vyplývá, že platy lékařů (příloha č. 8) a sester (příloha č. 6) byly skutečně navýšeny o 5 % v obou letech, zatímco například pracovníkům v sociálních službách (příloha č. 3) se od roku 2016 zvýšily platy jen o 3 %, předtím od ledna 2015 ale byly navýšeny o 7,5 %.

Platy učitelů (příloha č. 9) se k lednu 2015 nenavyšovaly, od roku 2016 pak zaznamenaly nárůst o 3 %. Obecně platy zaměstnanců ve veřejných službách (příloha č. 1) vzrostly také o 3 % a to poté, co byly několik let zmrazeny.

Dá se tedy skutečně říci, že nárůst platů lékařů a sester je vyšší než u jiných skupin zaměstnanců veřejného sektoru, ačkoliv ne úplně významně.