My se docela stabilně držíme blízko těm 30 % (myšleno hnutí ANO ve výzkumech veř. mínění - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.
TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.
Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.
CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.
Robert Fico byl v mimořádné situaci. On vyhrál volby počtvrté po sobě, vládl 4 roky, předtím jeho strana dostala přes 40 %, teď dostal 28 %.
Strana Smer-SD, v jejímž čele Robert Fico stojí, získala v nedávných volbách do Slovenské národní rady skutečně 28,28 % hlasů.
Strana vyhrála již čtvrté volby: v roce 2006 získala 29,14 % hlasů, v roce 2010 34,79 % hlasů a v předčasných volbách v roce 2012 dokonce 44,41 %. Získali 83 mandátů ve 150členné Národní radě, což jim umožnilo složit jednobarevnou vládu.
Podle pana náměstka Štecha se očekává, že se budou přibírat desítky nových lidí [ do poradenských zařízení], kvalifikovaných psychologů a specializovaných pedagogů. […] On dokonce zmínil, že to bude 150 lidí. (ČT 24, 1. 3., 90')
Stanislav Štěch ve článku Mýty a fakta o společném vzděláváníuvedl, že: „Bude tedy i určitý časový prostor pro využití navýšených finančních prostředků na mzdy uvolněných v r. 2016 pro 150 nových psychologů a speciálních pedagogů v ŠPZ (školská poradenská zařízení - pozn. Demagog.cz).“
Já jsem v Parlamentu, ještě když jsem byl v opozici, opakovaně navrhoval, abychom anonymní akcie zrušili. Tehdy jsme předkládali poslanecký návrh jako sociální demokracie, aby se anonymní akcie zrušily.
Premiér Sobotka a ČSSD se pokoušeli prosadit zákon minimálně dvakrát. První pokus o návrh zákona podala ČSSD společně se stranou Zelených na konci roku 2009. Znovu se pak zákon pokusila prosadit ČSSD na schůzi Poslanecké sněmovny 10. prosince 2010, kterou tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka uváděl takto:
“Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, já budu velmi stručný, protože i toto je návrh zákona, který se neobjevuje poprvé v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych připomenout, že návrh na zrušení listinných akcií na majitele předkládali poslanci České strany sociálně demokratické již během minulého funkčního období. Tento návrh zákona nebyl přijat v rámci tohoto volebního období a my jsme přesvědčeni, že v rámci boje proti korupci, v rámci boje proti netransparentnosti jsme povinni, abychom s tímto návrhem znovu do Poslanecké sněmovny přišli.”
(pokr. předchozího výroku) Ten základní postoj se opravdu mění a já bych toleto za drobný úspěch, protože to je za našeho přispění, docela považoval.
Zda V4 či konkrétně ČR přímo přispěly obratu rakouské imigrační politiky nemůžeme korektně potvrdit/vyvrátit. Rakouská změna postoje a následná shoda s ČR v otázkách řešení migrační krize je však jistá. Informovala o tom česká i zahraniční média. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Reakce na Fialu: Ne. Pane redaktore, ta pravda je úplně jinde. Ten zákon jsme diskutovali 2014, byl přijat v prosinci 2014. A co říkali? Však nediskutovali. Zaspali dobu. Teďka se probudili.
Novela zákona o DPH, jejíž součástí bylo i diskutované kontrolní hlášení, byla projednávána na podzim 2014, po schválení byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 31. prosince 2014.
V prvním čtení zákona vystoupili v rozpravě mimo ministra Babiše jen 4 další poslanci, mezi nimi předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který už tady vystoupil proti kontrolnímu hlášení a vybízel k další debatě nad parametry této úpravy. Rozprava ve druhém čtení už byla podstatně delší, konkrétní připomínky k zákonu měl jak předseda ODS Petr Fiala, tak zejména Zbyněk Stanjura. Petr Fiala navíc předložil pozměňovací návrh na zachování čtvrtletní povinnosti pro podnikatele, kteří mají i čtvrtletní zdaňovací období pro podání přiznání k DPH. Třetí čtení zákona pak provázela rozprava, ve které představitelé opozice v čele se Zbyňkem Stanjurou, Miroslavem Kalouskem a Tomiem Okamurou zákon důkladně rozebrali. I přesto byl zákon hlasy koalice a KSČM celkem hladce schválen. O zákonu se pak diskutovalo ještě po jeho vrácení Senátem spolu s pozměňovacími návrhy.
Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodně se nedá říct, že poslanci ODS nebo opoziční poslanci obecně o kontrolním hlášení nediskutovali, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Já jsem akci „Děkujeme, odcházíme,“ podědil, byla v plném rozvoji, musel jsem přijmou určité kompromisní dohody.
Výzva Děkujeme, odcházíme veřejně vystoupila na jaře roku 2010 v době vlády Jana Fischera. Obecným cílem iniciativy mělo být zlepšení pracovních podmínek, zejména platového ohodnocení a povinného dalšího vzdělávání lékařů, ale i boj s korupcí ve zdravotnictví. Po volbách na konci května 2010 se novým ministrem zdravotnictví stal Leoš Heger. Hlavním nátlakovým prostředkem, namířeným zejména proti ministerstvu zdravotnictví, bylo dobrovolné podání výpovědí, které měly vstoupit v platnost k 1. březnu 2011. V reakci na tuto skutečnost nový ministr zdravotnictví plánoval několik dílčích opatření. Následně proběhlo několik vyjednávacích schůzek, které však výsledek nepřinesly. Na konci března však vláda na základě dohodnutého memoranda schválila nové platové tarify. Toto navýšení však i přes slib ministra Hegera nezasáhlo všechny skupiny lékařů.
Výrok na základě výše uvedeného označujeme za pravdivý. Výzva Děkujeme, odcházíme vznikla již za vlády Jana Fischera. Ministr Heger pak v jednání s lékařskými odbory přijal kompromisní řešení navýšení tarifních platů.
Když jsme na poradě ústavních činitelů diskutovali o migrační krizi, tak premiér tvrdil, že má z německé strany záruky, že německé hranice nebudou nikdy uzavřeny.
Schůzky nejvyšších ústavních činitelů nejsou veřejné a tudíž není možné určit, zda daná slova premiéra Sobotky na tomto jednání padla. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.
Dodejme, že poslední taková schůzka se odehrála v prosinci 2015, kdy se za účasti prezidenta, předsedy vlády, ministrů vnitra, obrany, zahraničí a předsedů Poslanecké sněmovny a Senátu řešila právě především migrační krize. Celé prohlášení k tomuto jednání je dostupné na webu Ministerstva zahraničí.
Informaci o tom, že by Sobotka disponoval zárukami z Německé strany, že hranice nebudou nikdy uzavřeny, se nám nepodařilo dohledat ve veřejných zdrojích.
[Před rokem a půl] naše mediální scéna potlačovala protestní hlasy proti inkluzi a propouštěla pouze hlasy inkluzi podporující. ( projev na tiskové konferenci, parafrázováno v Blesk, 25. 2., str. 2)
Prezident si protiřečí, neboť rozsáhlou mediální debatu o inkluzi tehdy rozpoutal on sám svým kritickým příspěvkem, o němž hovořil v předchozí větě.
Tento výrok přejala všechna média a proti vyjádření se vymezovali politici napříč politickým spektrem. Avšak absenci více „protestních hlasů“ je nesmyslné připisovat „potlačování mediální sféry“, což ukazuje i to, že se nesouhlasné příspěvky neobjevily ani na půdě sněmovny, která je mimo potlačovací moc médií.
Reakci politiků na Zemanův výrok a sněmovní debatu podrobněji popisujeme u předchozích výroků.
Ve filmu o Andreji Babišovi zaznívá projekt Čapí hnízdo jsem vymyslel já. Vymyslel jsem ho v zoologické zahradě se svými dětmi, kdy jsme stáli u výběhu na kozy nebo koz, a byla tam velká fronta. Mě ta fronta nebaví.
Výrok v prakticky totožném znění padl v dokumentu Matrix AB v čase 19:20.
„Vítejte na farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného.“
Film režiséra Víta Klusáka dokumentuje část ministerského období Andreje Babiše, rozebírá některé problematické etapy a hovoří s lidmi, kteří se s Babišem setkali, ať už v pracovním či osobním životě. V čase 19:00 najdete právě část věnovanou kauze kolem Čapího hnízda, Babišovy rekreační farmy poblíž Prahy, která byla údajně kofinancována dotacemi v důsledku podvodu.
