Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice správně popisuje genezi okolo reorganizace policie, není ovšem pravdou, že by ÚOOZ byl jediným protimafiánským útvarem. ÚOKFK, se kterým se má Šlachtův sbor sloučit, v minulosti vyšetřoval řadu velkých (i politických kauz,) nyní je součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje s rozsáhlou daňovou kriminalitou.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Pro Lidové noviny toto komentoval Pavel Zeman. Uvedl:

" Neznám podrobnosti toho plánu. A na nich dost záleží. Nicméně tímto krokem by vznikl útvar, který by měl téměř 900 lidí. Bojím se, že by byl těžko řiditelný. Mám strach, aby se to neprojevilo v kvalitě práce, která je naprosto zásadní pro každou trestní věc, stejně jako je zásadní, že nesmějí unikat informace. "

Náměstek Laube toto označil ve stejném textu skutečně za fámu, když řekl:

" Na tyto fámy, které tu vznikají, nemám odpověď. Zatím nebudu komentovat nic, co není schválené a řádně projednané, natož abych někde diskutoval na téma nějakého nového ředitele. "

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

15. června pak ministr vnitra oznámil, že podepsal diskutovanou reorganizaci.

Babiš tedy korektně popisuje genezi celé kauzy. Problémem je, že označuje ÚOOZ za jediný protikorupční útvar. ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou osobu).

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka. Tento útvar je také součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje proti daňovým únikům. Útvaru se již podařilo zajistit miliardové částky.

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zimola jako politiky bere v potaz jen poslance, kteří jsou skutečně na předposledním místě v prestiži povolání. Opomíjí však ministry a starosty, kteří jsou na tom výrazně lépe.

Zimola měl na mysli výzkum Centra pro výzkum veřejného míněním, který spadá pod Sociologický ústav AV ČR.

Výzkum se týkal prestiže povolání a uskutečnil se v únoru letošního roku. V tomto sociologickém šetření šlo o seřazení 26 povolání podle uvážení respondentů o jejich prestiži. Z politické sféry zde najdeme pozici ministra, starosty a poslance.

Zdroj tabulky: CVVM.

V tabulce můžeme vidět, že ministr se umístil na 18. místě a starosta na místě 11. Poslanec je předposlední a od minulého šetření z roku 2013 si vyměnil pozici pouze s uklízečkou.

Přesto můžeme v tabulce vidět, že si všechny tři pozice od minulého roku polepšily alespoň o jednu příčku. Toto zlepšení vysvětluje autor výzkumu politickou situací v ČR.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jednak není pravdou, že by Moravec na Twitteru urážel paní Babišovou, navíc prohlášení, že moderátor mluví o vlastnictví farmy Čapí hnízdo, je dezinterpretováno. Moravec, stejně jako řada dalších médií, reagovali (Moravec v obou zmíněných tweetech) na fakt, že Babiš veřejně vyslovil větu, že farma není jeho a patří nějaké firmě v holdingu. Po tomto prohlášení média přinášela řadu důkazů dokládajících, že Babiš v tomto případě nemluvil pravdu. Je pravdou, že ze strany byla Moravce šlo o spekulaci, neboť skutečný vlastník nemůže být vzhledem k povaze vlastnictví (anonymní akcie) ani znám.

Andrej Babiš mluví o dvou tweetech, které publikoval Václav Moravec 9. a 14. března. Stalo se tak v souvislosti s vrcholící kauzou Čapí hnízdo, v níž je Agrofert ministra financí vyšetřován, že obešel dotační podmínky tak, že naoko vyvedl farmu mimo holding, aby se formálně stala "malou a střední firmou" a měla tak šanci dotaci cca 50 milionů získat. Toto není možné zcela doložit, neboť firma byla spravována prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy jasné, komu v rozhodnou dobu skutečně patřila. Média v této době přinášela řadu nepřímých důkazů, že stále patřila ministru financí - za všechny jmenujme např. Reportéry ČT, kteří kauzu mapovali a jejich reportáž Čí je Čapí hnízdo.

Zdroj: Reportéři ČT.

Dohledávání důkazů o tom, že ministr ve skutečnosti Čapí hnízdo vlastnil, vyvolala jeho vlastní slova pro Novinky.cz z 9. března 2016. Babiš zde uvedl:

" Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“

To objektivně v době, kdy toto řekl, nebyla pravda. Můžeme odkázat jednak na Reportéry ČT, nebo také na odkaz na Novinky.cz výše, obě média pracují s obchodním rejstříkem, který toto vyvrací. Po tomto Babišově prohlášení začala média přinášet fakta, stvrzující, že Babiš se v minulosti k farmě přímo hlásil (na Twitteru, v rozhovorech v médiích atd.), resp. jeho Agrofert měl registrovanou doménu pro tuto farmu.

V tomto duchu se vyjádřil i Václav Moravec, když publikoval tweet, ve kterém odkazuje na článek z OK Magazínu (část vyšla online na webu Blesk.cz, z něhož pochází právě fotografie, kterou Moravec zveřejnil).

Další tweet o Monice Babišové již Moravec nepublikoval. Ve výše uvedeném ji nijak neuráží, pouze poukazuje na rozpor mezi slovy Andreje Babiše o tom, že Čapí hnízdo není jeho a rozhovorem a článkem o paní Babišové, který uvádí:

" Soukromá vila Babišových na farmě Čapí hnízdo je stejná jako je její majitelka. Na nic si nehraje. Přizná, že má v oblibě krásné věci, ale nepotřebuje jich hromadit mnoho,“ konstatuje OK! Magazine.
A protože Monika Babišová je interiérová designérka, je jasné, že se na finální podobě venkovského sídla dost podílela. „Vím, že kvůli Andrejovi se lidé začali víc zajímat o mou práci. Interiéry se staly mou vášní, ale rozhodně si nemyslím, že jsem v tom lepší než kdokoli jiný. Je mi to vůči ostatním designérům trochu trapné,“ říká Babišová skromně. "

Druhý tweet, o které mluví Babiš, publikoval Václav Moravec 14. března 2016. Moravec zde skutečně naznačuje, že v rozhodnou dobu vlastnil stále Čapí hnízdo Andrej Babiš.

Babiš před poslanci 23. března během mimořádné schůze k této kauze uvedl, že " moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. "

Jak jsme uváděli výše, v době poskytnutí dotace bylo vlastnictví farmy prováděno prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy ověřitelné ani Babišovo tvrzení. Moravec tedy reagoval 9 dnů před prohlášením ministra financí zejména na spekulace, které prostřednictvím řady nepřímých důkazů spojovaly Čapí hnízdo s Agrofertem Andreje Babiše, byť ten to odmítal. V této době média přinášela řadu informací, které Babiše s Čapím hnízdem spojovaly - např. jeho staré tweety, rozhovor jeho ženy, který publikoval Moravec, registrace domény, obchodní rejstřík atp.

Výrok Luďka Niedermeyera je pravdivý do té míry, že kvůli omezení maximální výše podpory v nezaměstnanosti výší průměrné mzdy jsou příspěvky u osob s vyššími příjmy (např. kolem 40 tisíc korun měsíčně) poměrně nižší. Není ale pravda, že konkrétně u horníků v OKD by podíl příspěvku na původní čisté mzdě klesal pod 45 %. Luděk Niedermeyer pro svůj výpočet podpory u zaměstnanců OKD vycházel chybně z hrubé, nikoliv čisté mzdy. Celkově je tedy výrok zavádějící.

Příspěvek pro podporu v nezaměstnanosti upravuje Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., část 2, Hlava III.

Zde se říká, že udělování podpory závisí na:

a) věku - do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců (§ 43);

b) uplynutí doby vyplácení odstupného (§ 44a);

c) procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdyv národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (§ 50);

Pojďme si proto nyní spočítat tři hypotetické příklady, které uvádí Luděk Niedermeyer:

1. průměrný čistý plat 12 500 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc8 125 Kč65 %Podpora 3. až 4 měsíc6 250 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc5 625 Kč45 %

2. podle stránek OKD dosahovala v roce 2013 průměrná hrubá mzda dělníků v dole 35 140 Kč, čistá mzda pak 26 280 Kč, ostatní předpoklady necháme stejné:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč57 %Podpora 3. až 4. měsíc13 139 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc11 825 Kč45 %

3. průměrný čistý plat 40 000 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 3. až 4. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 5. až 8. měsíc15 024 Kč38 %

Je tedy pravda, že člověk s průměrným platem dělníka v OKD dostane poměrně menší příspěvek v nezaměstnanosti, než srovnatelná osoba s nižší mzdou, a to v prvních dvou měsících. V případě horníků z OKD ale tato podpora neklesá pod 45 % výše mzdy. Výrok je proto zavádějící.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice v Jihomoravském kraji neexistuje přímo fond hejtmana kraje a individuální dary podléhají schválení rady (popř. zastupitelstva), ale administrátorem těchto dotací je přímo kancelář hejtmana (může i delegovat), tudíž má přímý vliv na projednávané dotace.

Michal Hašek reaguje na výrok Michala Malečka, který uvedl:

„Individuální dotace a dary, které jsou pod hejtmanem a je to podle výsledků hospodaření za rok 2015 206 milionů ročně. Jiné kraje, jiní hejtmani mívají 10,15 milionů.“

Web Jihomoravského kraje (JMK) ani dotační portál JMK nenabízí kompletní archiv vyhlášených programů pro poskytování dotací a popř. jiných dotací (se specifikovaným účelem - viz 10a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů). Proto musíme vycházet pouze z aktuálních (v roce 2016) vyhlášených „dotačních programů“ uveřejněných právě na zmíněném dotačním portálu.

Zde mimo jiné najdete v sekci „Ostatní dotace“ i Individuální dotace JMK 2016. Ty jsou dle popisu: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“.

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Pro postup při udělování dotací jsou významná " Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK " (dostupná na webu Jihomoravského kraje). V bodu 3.2. je uvedeno, jak jsou administrovány individuální dotace a je zde popsán jasný vliv hejtmana (jeho kanceláře) na tuto činnost. Jde o to, že kancelář hejtmana žádosti vyřizuje a je tedy na ní, které jsou dále puštěny k posouzení. Toto Hašek zcela pomíjí a dopouští se tak zavádění. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady (není zákonná povinnost).

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů jsou zveřejňovány JMK i s mlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Zákon o svobodném přístupu k informacím pak umožňuje požádat o poskytnutí předmětných souhrnných informací o poskytnutých individuálních dotacích JMK.

EIA skutečně omezila možnost další stavby dálnice D3, ovšem není pravdou, že by šlo o zastavení výstavby celé dálnice. V minulých letech navíc stála výstavba i přesto, že úseky platnými posudky EIA disponovaly, jde tak o zavádění.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase, kdy byla tato stanoviska vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, které by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Z celkové délky 175 km dálnice D3 by aktuálně měla probíhat výstavba na třech úsecích o délce přibližně 16 km. Na dalším úseku se pak dokončuje činnost související s vydáním stavebního povolení a plánovaný začátek stavby je v říjnu tohoto roku.

Reálně je však situace jiná. Porovnáním statistik z výročních zpráv Ředitelství silnic a dálnic zjistíme, že celková délka dálnic se zvedla od roku 2012 (.pdf, str. 15) pouze v roce následujícím (.pdf, str. 15), kdy přibylo 25 kilometrů dálnic. V letech 2014 (.pdf, str. 15) a 2015 (.pdf, str. 24) pak bylo číslo stále stejné.

Na zbylých pěti úsecích v délce 44 kilometrů probíhá vykupování pozemků a získávání stavebního povolení a začátek stavby je stanoven na rok 2017, respektive 2019. U tří z těchto úseků se bude v průběhu přípravy stavby opakovat posudek EIA (přibližně 24 km).

Jak již bylo zmíněno, na základě výše uvedených informací můžeme říci, že se vývoj v podobě výstavby skutečně na zahájených úsecích zastavil, nikoliv však kvůli posudkům EIA, výrok je tedy zavádějící.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť služební zákon sice skutečně potvrzuje Gazdíkovu pozici, nicméně problémem je střet se zákonem o krajích. Zda Drábová bude moci zastávat nadále post zastupitelky (neuvolněné - tedy řadové zastupitelky) a současně držet pozici ve Státním ústavu pro jadernou bezpečnost, je věcí sporu s ministerstvem vnitra, který aktuálně probíhá. Tento spor možná skončí u správních soudů a z našeho pohledu nelze v tuto chvíli jasně rozhodnout, který právní výklad v dané věci je korektní.

Služební zákon Daně Drábové skutečně umožňuje vykonávat funkci neuvolněné krajské zastupitelky. Podle § 33 zákona o státní službě nelze do služebního poměru přijmout pouze uvolněného člena zastupitelstva. Jak ovšem uvádíme v následujících výrocích, dochází ke sporu s ministerstvem vnitra, které v dané věci zveřejnilo své stanovisko (.pdf). Podle něj je souběh zmíněných funkcí problematický.

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Z dostupných zdrojů se nedá ověřit, v jaké výši vynaložila Helena Válková finanční prostředky na svou kampaň. Podobně ani podíl ANO na kampani Válkové se nedá ověřit. ANO 2011 sice má transparentní účet, avšak nedá se v něm vysledovat jaké položky jdou na jakou kampaň.

Během roku 2016 na něj Helena Válková odeslala celkem 150 tisíc korun (23. března 50 tisíc a 25. července 100 tisíc), účel těchto prostředků však není definován a vlastní transparentní účet Válková nemá.

I dle analýzy Transparency International není financování senátorské kampaně Válkové naprosto průhledné. V dopise, který Válková pro TI napsala uvádí, že náklady na kampaň budou asi 900 tisíc. Tuto částku ovšem není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož je z velké části založen na informacích předaných mezi zástupci hnutí ANO. Ty nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Andrej Babiš řekl, že důležitější než post hejtmana je ve Středočeském kraji boj s korupcí. Rakušan, kterému post hejtmana nabídl, je „slušný člověk“, proto není pro Babiše problém nabídnout mu toto místo. Na oplátku by ale chtěl většinu v jedenáctičlenné radě.

Naopak kandidátka na hejtmanku Jermanová má za cíl získat 4 místa v radě a hejtmanský post. Šéfa ANO přesvědčila, aby ji při vyjednávání nechal volné ruce.

Nedá se ověřit, zda je Babišův postoj územ ve vyjednávání po krajských volbách. O místech v radě se v době vyřčení výroku (neděle 16. října 2016) pouze jednalo, nejde tedy s určitostí tvrdit, že by na většinu ANO nedosáhlo, vše by záleželo na tom, s jakými stranami by hnutí vytvořilo koalici a možností se během týdne objevilo hned několik.

Hned v neděli po krajských volbách se zástupci ANO, TOP 09 a Starostů domluvili na společném vyjednávání. Avšak ještě před volbami se TOP 09 domluvila s ODS na společném jednání. ODS se pak dala do jednání s Jermanovou, která jim přislíbila dvě místa v radě. Vzniklá situace způsobila rozkol uvnitř středočeské TOP 09, kterou však Jermanová do koalice již nepotřebuje.

K dispozici nejsou vyjádření klubu zastupitelů za ANO, pověřující Jermanovou k boji za post hejtmanky. Jedná se o interní věc klubu a žádost z řad zastupitelů k lídryni není ve veřejných zdrojích dohledatelná.