Přehled ověřených výroků

Miroslava Němcová pro LN v listopadu 2014 kritizuje tým okolo prezidenta Miloše Zemana, vytýká mu neprofesionalitu jeho týmu, v čele s kancléřem. Miloš Zeman podle ní: „Neustále a rád mluví o odbornících, ale jeho kancléř (Vratislav Mynář) dělá ostudu za ostudou. Například lži kolem účasti Vratislava Mynáře na zasedání NATO či nekonečná trapnost ohledně jeho bezpečnostní prověrky." Kritika prezidentova poradce Martina Nejedlého se týká jeho vlivu na prezidentovy postoje k Rusku. „V personální rovině mi vadí, že prezidentův poradce Martin Nejedlý má značný vliv na postoje českého prezidenta ve vztahu k Rusku," uvedla Miroslava Němcová pro časopis e-Polis.cz v červnu roku 2015.

Miroslava Němcová rovněž interpelovala v říjnu 2015 na ministra zahraničí ve věci diplomatického pasu Martina Nejedlého. Z této interpelace vyplývá i kritika směrem k Nejedlému, v níž Němcová tvrdí, že jí vadí nejistá pozice Martina Nejedlého - má přiděleny kanceláře na Hradě, ale není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců, není známo proč mu byl udělen diplomatický pas a co vlastně dělá pro ČR.

V programovém prohlášení vlády týkajícím se priorit Ministerstva zdravotnictví stojí: "Vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce.“ 30.5. 2016 bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun.

Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Předně je třeba říci, že nehodnotíme (ne)důvodnost stanovení výše vyměřovacího základů, nýbrž pouze to, zda výše odpovídá a dále také míru čerpání.

Od roku 2006 je pro osoby samostatně výdělečné činné vyměřovacím základem opravdu 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Co se týče čerpání zdravotní péče, kompletní data nejsou bohužel k dispozici, mimo jiné i z důvodu, že některé pojišťovny své pojištěnce ve statistikách takto neodlišují. Nicméně v únoru loňského roku otevřel tuto diskuzi předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula, když nařkl živnostníky z přečerpávání zdravotnického systému ve vztahu k tomu, kolik sami odvádějí. Tuto informaci však vzápětí vyvrátil server Podnikatel.cz na základě údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami. Jak jsme naznačili výše, ne všechny z nich jsou schopné (a ochotné) podobné informace vydat. Nicméně zdroje poskytla jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna - se 6 miliony klientů největší tuzemská pojišťovna - a dále také Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). Obě se přitom shodují na tom, že živnostníci více do systému odvádějí než z něj čerpají.

Z vyjádření tiskového mluvčího VZP, která v r. 2013 evidovala přibližně 300 tisíc pojištěnců - osob výlučně samostatně výdělečně činných (bez pracovního poměru): „Tito pojištěnci zaplatili na pojistném 6,5 miliardy koruna za péči o ně VZP uhradila 3 miliardy korun. Tedy spotřebovali polovinu zaplaceného pojistného. Průměrná platba pojistného byla přes 22 tisíc Kč a průměrné náklady přes 10 tisíc Kč.“

Vedle toho OZP poskytla data z r. 2014, kdy evidovala 41 902 takových pojištěnců, kteří dohromady zaplatili na pojistném 666 033 449 Kč, přičemž uhrazeno za ně bylo jen 462 199 489 Kč.

Svatopluk Němeček tedy nemluví pravdu, když říká, že OSVČ jsou "černými pasažéry" podobně jako pojištěnci, za které platí pojištění stát, a že OSVČ čerpají doplna, zatímco odvádějí jen polovinu. Odvod osob samostatně výdělečně činných je dle zdravotních pojišťoven vyšší než jejich čerpání, nelze tedy hovořit o tom, že by se OSVČ "vezly na systému".

Vyšetřování vedené inspektorem Generální inspekce bezpečnostních sborů popisuje například server Česká pozice. Dle jeho závěrů bylo toto vyšetřování vedeno ve zvláštním režimu, kdy inspektor nesměl informovat své nadřízené. Tento zákaz byl vydán dozorovou státní zástupkyní Jarmilou Ošlejškovou, a to zřejmě mimo jiné proto, že mezi podezřelými z úniku informací se objevovali i lidé z nejbližšího okolí policejního prezidenta Tuhého.

Vyšetřování probíhalo od prosince 2014 do března 2016, kdy byl případ odložen a nikdo nebyl obviněn. Co se tedy délky vyšetřování týče, nemá ministr Chovanec přesné informace.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, při 2. kole senátních voleb nejde o jediné volby, kdy volič neobdrží lístky domů, ale dostane je až ve volební místnosti. Toto je také případ 2. kola prezidentských voleb.

V zákonu o volbách do Parlamentu České republiky podle § 76 odst. 4 je dáno, že „při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb“ .

Obdobný proces pak nastává při 2. kole prezidentských voleb. Zákon 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky uvádí v § 56 odst. 5:

„Při tisku hlasovacích lístků pro druhé kolo volby prezidenta se postupuje podle § 28 odst. 3 a 4 s tím, že hlasovací lístky všech kandidátů z prvního kola volby prezidenta budou vytištěny s označením ‚ druhé kolo volby prezidenta ' . Hlasovací lístky zašle Ministerstvo vnitra prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Okrskové volební komise před zahájením druhého kola volby prezidenta vyberou hlasovací lístky postupujících kandidátů. Volič obdrží hlasovací lístky ve dnech volby prezidenta ve volební místnosti.Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích se použijí hlasovací lístky postupujících kandidátů z prvního kola volby prezidenta a opatří se otiskem razítka s textem ‚ 2. kolo ' .“

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma posledního roku vlády Miloše Zemana se rozpočtový deficit zvyšoval. Navíc není pravdou, že by zmíněná "brzda", o níž prezident mluví, fungovala po celou dobu opoziční smlouvy, dohoda na ní byla uskutečněna až v roce 2000.

Miloš Zeman mluví o rozpočtové brzdě následovně: " Opoziční smlouva byla založena na jediném věcném požadavku ODS a ten požadavek zněl: snižujte každý rok rozpočtový deficit. "

Požadavek na snižování státního deficitu ODS deklarovala až v průběhu trvání tzv. opoziční smlouvy z července 1998. V lednu 2000 se sociální a občanští demokraté dohodli na rozšíření rámce své smlouvy a podepsali tzv. toleranční patent, který byl tvořen pěti body:

- dohoda o státním rozpočtu a rozpočtovém výhledu- dohoda o změnách volebního zákona
- dohoda o přípravách na vstup do Evropské unie
- dohoda o podmínkách tolerance menšinové vlády
- dohoda o komunikaci parlamentních klubů ODS a ČSSD
Právě první bod patentu iniciovala občanská demokracie, která požadovala postupné snižování deficitu a výsledkem měl být vyrovnaný rozpočet v roce 2003. Tedy toto se týkalo reálně pouze sestavovaných rozpočtů na rok 2001 a 2002, Miloš Zeman ovšem mluví o celém období opoziční smlouvy. Stejně tak není pravdou, že by se Zamanova vláda po přijetí tohoto závazku principem každoročního snižování schodku řídila.

Oproti roku 2000, kdy byl dodatek se závazkem podepsán, bylo dosaženo skutečného rozpočtového deficitu v jednom roce o cca 22 miliard vyšší a ve druhém roce byl deficit na úrovni roku 2000.

Tabulka závěrečných účtu hospodaření ČR v letech 1999 až 2002Rokrozpočtový deficit (v mld. Kč)

1999 *29,6 2000 46,0 2001 67,7 2002 45,7

*(.pdf, str. 2)

Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2015 průzkum bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. Ze získaných dat vyplývá, že odhadovaný počet bezdomovců v Jihočeském kraji je 3 296. Odhad Svatomíra Mlčocha (SZ) se proto pohybuje v pravdivých hodnotách.

V České republice se počet bezdomovců podle posledních odhadů pohybuje kolem 68,5 tisíců. Ve srovnání s posledním šetřením MPSV (.pdf,str. 15) z roku 2013, kde je odhadovaný počet bezdomovců 30 tisíc, došlo k nárůstu o více než 50 %.

Zdroj: mpsv.cz (.pdf,str.7)

Poslední sčítání lidu, domu a bytů se uskutečnilo v roce 2011, další je v plánu na rok 2021. V témže roce se ČSÚ pokusil získat data o počtu a rozptýlení osob bez domova. Tento výzkum však mapoval pouze 270 domů (azylových domů, nocleháren, atp.).

Z výše zmíněného průzkumu ČSÚ vyplývá, že v Jihočeském kraji bylo roku 2011 něco přes 500 bezdomovců, kteří byli se zmíněnými domy v kontaktu. Naproti tomu Koncepce začleňování osob (.pdf, str.7), kterou schválilo zastupitelstvo pro léta 2012-2014, odhadovala počet těchto lidí na necelých 1 500.

"Oficiální statistická šetření kategorie osob bez domova (bezdomovců) neexistují. Počty těchto osob jsou pouze odhadovány." - uvádí zmíněná Koncepce začleňování (.pdf, str.7)

V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Koncepci prevence (.pdf, str.15) a řešení problematiky bezdomovectví, která sahá až do roku 2020.

Evropský komisař lord Hill opravdu podal do rukou Jean-Claude Junckera žádost o svoji rezignaci a ten ji následně 25. června přijal. Je také pravdou, že v pátek 24. června předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu (Evropská strana lidová, Pokroková aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelení - Evropská svobodná aliance) přednesli návrh rezoluce Evropského parlamentu, kde až v bodě 14. naznačují, že by prezident komise měl zvážit "změnu portfolia" pro britského komisaře.

Výhrady jsou především k tomu, že se v případě rezignace komisaře Hill nejednalo v řádech hodin, ale spíše dnů a že nikdo v Evropském parlamentu nevyzýval zcela přímo k jeho odchodu, ale spíše ke změně jeho "tématického" zaměření. Nicméně gro výroku je v tom, že Hill sám rezignoval, ač tak činit nemusel a to udělal v krátké době po samotném hlasování.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože na většině strojírenských oborů ve Zlínském kraji je převis přihlášených nad těmi, kdo jsou nakonec přijati.

Zlínský kraj je zřizovatelem 18 středních škol, které nabízejí strojírenské obory. Přestože je v řadě z nich markantní převis poptávky ze strany uchazečů, nejedná se o jednotnou situaci pro území celého kraje. Poměr podaných přihlášek (školní rok 2015/2016) na strojní obory s počtem přijatých studentů znázorňuje následující tabulka (.xls; data dopočítána podle zdroje v prvním odkazu).

U 13 z 38 nabídek byla poptávka více než jeden krát větší než počet míst, ovšem skoro u všech bylo uchazečů více než přijatých. Jak je patrné, u stěžejních strojních oborů, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je skutečně velký převis poptávky a nabídky. Jedná se však primárně o větší města (Zlín, Uherský Brod, Vsetín, Kroměříž).

Obecně lze tvrdit, že u všech nabízených oborů došlo k naplnění kapacit. Navrátil (ČSSD) má tedy pravdu, zájem o strojírenské obory skutečně převyšuje nabídku míst ve školách. Nejzásadnější převis uchazečů je ve Zlíně, kde každoročně přijmou (.xls) kolem 30 (případně 60) žáků. Přesto se stalo, že v Otrokovicích, Kroměříži a Vsetíně navzdory zájmu studentů neotevřeli obor Karosař. Ve 3, potažmo 5 případech byly kapacity naplněny přesně.

Pokud jde o počty studentů ve strojírenství, ve školním roce 2007/2008 studovalo tyto obory 3502 žáků. Jednalo se o třetí nejpreferovanější obor ve Zlínském kraji. Před ním stálo jen studium Obecné přípravy (gymnázia) a Ekonomika a administrativa (.pdf, Tabulka č.15). O čtyři roky (.pdf) později byly strojírenské obory druhou nejčastěji volenou studijní alternativou, přestože se počet žáků snížil na 2381 (Tabulka P5, str. 78).

Dle dlouhodobého záměru Zlínského kraje se však ve školním roce 2015/2016 (.pdf) počet studentů zmíněného oboru zvýšil, a to na 3060 (Tabulka P5, str. 101). Zlínský kraj se v tomto ohledu snaží od roku 2007 podpořit řemesla v odborném školství finančními příspěvky.