Přehled ověřených výroků

Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase a to po odvolání Jiřího Pospíšila. Konkrétně od 7. července 2012 do 10. července 2013. V té době nebyl členem Poslanecké sněmovny, návrh by tedy musel podávat za vládu.

Návrh, který řešil tzv. šikanózní návrhy, byl v daném volebním období skutečně schválen a to jako zákon č. 334/2012 Sb. Návrh však do Poslanecké sněmovny nepředložil ministr spravedlnosti Blažek, ale jeho předchůdce ve funkci Jiří Pospíšil.

Zákon poslancům vláda poslala v únoru 2012, tedy necelý půlrok před nástupem Pavla Blažka do funkce ministra. Za něj pak bylo projednávání dokončeno, není ovšem pravdou, že by on sám toto do legislativního procesu předložil.

Návrh, který do Sněmovny poslal ministr Pospíšil, danou problematiku upravoval následovně (.pdf - str. 2):

§ 128aOdmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost(1) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne také tehdy, je-li
zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh
podán.(2) Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže
a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely
rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání
nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím
o insolvenčním návrhu, nebo
c) jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.(3) V rozhodnutí, jímž odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, může
insolvenční soud uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou
pokutu určenou do výše 50 000 Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.“

Pavel Blažek je rovněž předkladatelem jedné z novel insolvenčního zákona. Ta se však ochranou před šikanózními insolvenčími návrhy příliš nezabývá. Nejblíže je tomu úprava § 111 odst. 3, když nově bylo připuštěno, že po podání insolvenčního návrhu je stále možné s majetkem právně nakládat, pokud k tomu byl dán předchozí souhlas soudu. Toto ustanovení však nedělá z návrhu "podobný" co se týče ochrany před šikanózními insolvenčními návrhy. Výrok je tedy nepravdivý.

Ve druhé části výroku Pelikán hovoří o zamýšlené změně, proto hodnotíme jeho první část, která odkazuje k institutu oddlužení, jenž je definován v insolvenčním zákoně.

Dle § 392 musí dlužník k návrhu o povolení oddlužení připojit mimo jiné "písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky."Je tedy pravda, že v nynějším systému stačí dosažení hranice 30 % pohledávky, kterou musí dlužník zaplatit, k povolení oddlužení.

Novela školského zákona vyhlášena 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015 Sb. ve svém § 16 odst. 9 (účinném od 1.9. 2016) uvádí:

“ Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta ”.

Samotná pravidla vzdělávání žáků uvedených v předchozím paragrafu sledovaného zákona pak upravuje prováděcí vyhláška k zákonu, která ve svém § 19 odst. 1 uvádí: “ Vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona se přednostně uskutečňuje ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízená podle § 16 odst. 9 zákona."

Dále pak v odst. 2 “ Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízená podle § 16 odst. 9 zákona, nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. ”

Zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona, převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální atd. je pak upraveno v následujících paragrafech předmětné vyhlášky.

Na základě možnosti zřízení školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny pro děti, žáky a studenty s mentálním postižením, vyplývající z novely školského zákona hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nemáme k dispozici konkrétní statistiku za rok 2014 a 2015. K dispozici jsou data počtu jednotlivých shromáždění - např. porádaných extremistickými subjekty (u nichž lze předpokládat monitoring PČR) či akcí organizovaných na území Prahy. Tyto statistiky ovšem konkrétně neuvádí počet shromáždění, které policie doprovázela či monitorovala.

Ve zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na územní ČR za rok 2014 (.pdf, str. 60) je uvedeno, že se konalo 291 akcí přímo organizovaných nebo s účastní extrémistických subjektů. Obdobná zpráva za rok 2015 nebyla ještě publikována.

Ve zprávě o počtu shromáždění na území hlavního města Prahy se dozvídáme, že v roce 2014 došlo k výraznému zvýšení počtu oznámení a to o 10 tisíc.

Ministerstva obrany a vnitra zvýšila své rozpočty v roce 2016 o 4 miliardy korun (obě) oproti loňskému rozpočtu. Co se týče procentuálního poměru nárůstu výdajů mezi všemi ministerstvy, šlo v případě obrany o 3. nejvyšší nárůst a v případě vnitra o 5. místo.

Data k souhrnným grafům nabízí vychází ze schválených zákonů o státním rozpočtu za roky 2015 a 2016 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol).

První graf znázorňuje změny výdajů jednotlivých ministerstvech v absolutním vyjádření, druhý graf pak uvádí procentuální rozdíly v meziročních výdajích.

Informace o hlídání hranic uvádí například zpráva agentury Frontex - agentura pro spolupráci při ochraně vnějších hranic EU, zřízená v r. 2014 právě Evropskou unií. Podle ní Řecko na počátku prosince roku 2015 zažádalo o pomoc ze strany Rapid Border Intervention Teams (RABITs) právě kvůli ochraně řeckých ostrovů před masivní imigrační vlnou z Turecka. Poskytnutí těchto jednotek je podmíněno i souběžným nasazením řeckých bezpečnostních jednotek.

O existenci řeckých kontrol v posledních měsících svědčí i zprávy ze světových médiích jako Huffington post (září 2015) či Spiegel, často v negativních konotacích. Od roku 2014 do konce ledna 2015 ve stejném regionu probíhala operace Poseidon sea, rovněž za měřená na regulaci migrace. K době ještě dřívější vydala Amnesty International v roce 2013 zprávu (.pdf), která poněkud jinak informuje o „střežení“ řecko-tureckých hranic.

Jak popisujeme v jednom z následujících výroků, přes Řecko do Evropy proudí okolo až 2 000 osob denně. Je tedy na zvážení, nakolik jsou tyto hraniční kontroly efektivní a skutečně plnící svou funkci. Totéž potvrzuje i aktuální zpráva Evropské komise (anglicky, zatím ve fázi návrhu), která explicitně říká, že jsou zde závažné nedostatky ve spravování vnější řecké hranice. Na druhou stranu je také otázkou, zda Řecko může samo efektivně střežit své hranice (zejména pak mořské) při bezprecedentnímu přílivu uprchlíků.

Ministerstvo školství uvádí: „Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol.“ V aktuálním znění školského zákona v §16 (9) jsou speciální školy upraveny. Zákon uvádí:

" Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta."

V případě povinných kvót je pozice České republiky poměrně konzistentní. Již od počátečního návrhu Evropské komise z května 2015 zastává vláda ČR pozici, že kvóty (povinné) nejsou řešením současné migrační krize a slovy tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy: Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků nepomohou ani uprchlíkům ani Evropě. Jejich příznivci rádi mluví o solidaritě, ale už si neuvědomují podstatnou věc, a to, že základem solidarity je dobrovolnost.

V současné době byla otázka dalších i permanentních uprchlických kvót v EU pozastavena. Kromě přetrvávajícího odporu zemí V4, ke kterým se opět připojilo Polsko, se pochybnosti objevují i na straně Španělska. I nové nizozemské předsednictví EU se kloní k názoru, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší. Přesto ale podotýkají, že členské země EU by měly dostát svých už domluvených závazků v oblasti migrace.

Trestání mladistvých, tedy osob ve věku 15 až 18 let, se řídí zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Ten v § 5 odst. 1 uvádí: „Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.“

Kromě toho zákon toto zohlednění řadí i mezi základní zásady v § 3 odst. 3 uvádí. Následující čtvrtý odstavec tohoto paragrafu stanovuje, že vyspělost domnělého pachatele je třeba mít na paměti nejen při jeho trestání, ale také v celém řízení.

Nejen tedy v samotné existenci trestní odpovědnosti, ale i ve způsobu vedení řízení, určení druhu a určení výše trestu je rozumová a mravní vyspělost zohledňována.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Vostrá sice korektně popisuje jednání z 22. ledna, kdy na Koníčkovy odpovědi reagoval ministr financí nekonkrétní odpovědí a "výměnou názorů", opomíjí ovšem, že na dalším jednání o EET o týden později Babiš na Koníčkovy dotazy odpověděl.

Poslanec se dotazoval na2 věci. Zaprvé šloobudování informačního systému na základě dokumentace, která je v utajeném režimu. Dotaz zněl:

"Pokud budujete informační systém na základě dokumentace, která je v režimu utajení, a tento systém bude s těmito informacemi pracovat, měl by podle mého názoru podléhat certifikaci podle § 46 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Počítáte s tím ve svém časovém harmonogramu zavádění elektronické evidence tržeb? Stihnete to vůbec v tom termínu sedmi měsíců?"

Babiš se přímé odpovědi na tento dotaz vyhnul a mluvil pouze o zmíněné dokumentaci:

"Zakázka BDO vznikla jako veřejná zakázka malého rozsahu s cenou 199 tis. bez DPH. Při tomto procesu byly dodrženy nejen veškeré zákonné předpisy, ale i vnitřní předpisy Ministerstva financí. Ministerstvo financí při určení ceny vycházelo ze své informovanosti na trhu a oslovilo BDO IT jako možného dodavatele projektové podpory z důvodu, že po zrušení předchozí veřejné zakázky společnost BDO IT nabídla nejnižší nabídkovou cenu. Takže ministerstvo výrazně přispělo k úspoře finančních prostředků."

K zakázce a budování informačního systému se Babiš 29. ledna ovšem vrátil (tedy o týden později) a Koníčkovi a dalším poslancům odpověděl na otázky, které padly v rámci dosvadního projednávání. K dotazu poslance Koníčka ted uvedl:

"K samotnému IT řešení musím znovu zopakovat, že veškeré práce na vybudování technického řešení jsou pozastaveny (...) Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na sedm kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb. V rámci technické realizace elektronické evidence tržeb se počítá s otevřenými výběrovými řízeními, například v oblasti nákupu infrastruktury, přičemž resort Ministerstva financí využije mimo jiné i rámcových smluv, které jsou již uzavřeny pro všeobecnou potřebu pořízení hardwarového vybavení, nikoliv tedy jen pro projekt EET."

Po tomto vystoupení Babiše již poslanec Koníček v diskuzi nijak nereagoval. Ani prostřednictvím řádné přihlášky, ani s faktickou poznámkou.

Druhý konkrétní dotaz, který komunistický poslanec na Babiše měl, souvisel s nezveřejněním smlouvy mezi Ministerstvem financí a Babišem, na webu ministerstva chyběla zveřejněná smlouva mezi úřadem a Babišem o pronájmu místnosti (zjednodušeně šlo "sklad" na pokladničky, které Babiš rozdával v rámci PR k EET).

Ke smlouvěBabiš uvedl v ten samý den během jednání: "A nájemní smlouva s pokladničkami, kterých jsem rozdal 4 000 našim dětem - co vám je do toho? Tady EET řešíme, neřešíme pokladničky. I když to má souvislost, já to chápu. Ale to je moje soukromá smlouva. 235 korun za den a sedm korun za to, že tam někdo, nevím, nějaký úkon. A dal jsem tu smlouvu na Twitter 18. 12. A to, že to úředník nedal, tak mám jich 25 tis., těch úředníků! Mám je zabít všechny? Nevím. Takže už to tam bude za hodinu!"

Babiš tedy na tento dotaz fakticky odpověděl, šlo podle něj o vinu konkrétního úředníka. Dodejme, že smlouva i její dodatek jsou na webu Ministerstva financí skutečně zveřejněny.