Přehled ověřených výroků

Mezi netarifní překážky obchodu mezi EU a USA patří například technické normy, sanitární opatření, přesněji jejich rozdílnost u obou obchodních partnerů, ze které může vyplývat zvýhodnění, či naopak znevýhodnění. Dalším negativním prvkem je vliv administrativních opatření souvisejících s obchodem.

Podle Evropské komise (.pdf, str. 13) s odkazem na analýzu z roku 2009 (.pdf), tyto překážky navyšují obchodní náklady evropských dovozců do USA o 10 % až 20 % (" trade cost equivalents ... the amount of additional cost burdens for trading across the Atlantic, compared to the domestic market, i.e. internally in the EU or the US" , neboli "ekvivalent obchodních nákladů, výše dodatečných nákladů spojených s transatlantickým obchodem, v porovnání s domácím trhem, tedy v rámci EU nebo USA".

Server Business Info s odvoláním na analýzu téže instituce interpretuje vliv netarifních překážek jako srovnatelné s celní přirážkou ve výši 10 až 20 %.

Analýzu, která by kvantifikovala konkrétně vliv netarifních opatření na ceny, o kterých hovoří Charanzová, se ale Demagogu nepodařilo dohledat, proto je v ýrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože hned 8 krajů schválilo pro tento rok rozpočet deficitní. Mezi těmito kraji není kraj Moravskoslezský.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se rozpočty obvykle sestavují jako vyrovnané (§ 4, odst. 4), jelikož schodky v deficitních rozpočtech musí být možno uhradit(§ 5) a přebytky v přebytkových rozpočtech se ukládají k využití v dalších letech či ke splácení jistin úvěrů (§ 4).

Pokud pomineme tyto mechanismy, které v konečném součtu dělají z každého rozpočtu vyrovnaný, dojdeme k závěru, že 8 krajů má v roce 2016 schválený deficitní rozpočet a zmiňovaný Moravskoslezský kraj naopak schválil rozpočet přebytkový.

Rozpočty jednotlivých krajů:

Hlavní město Praha(.xls) - deficitní

Středočeský(.xls) - přebytkový

Karlovarský(.pdf, str. 1) - deficitní

Ústecký(.pdf, str. 7) - přebytkový

Plzeňský(.pdf, str. 2) - přebytkový

Liberecký(.xls, str. limity výdajů celkem) - přebytkový

Jihočeský(.pdf, str. 17) - deficitní

Královéhradecký(.xls) - deficitní

Pardubický(.pdf, str. 3) - přebytkový

Vysočina(.pdf, str. 3) - deficitní

Jihomoravský(.xls) - deficitní

Zlínský(.pdf, str. 41) - deficitní

Olomoucký(.pdf, str. 3) - deficitní

Moravskoslezský - přebytkový

Vznik pracovně-kárných táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu byl původně spjat s rokem 1939 a s přijetím protektorátního zákona „o preventivním potírání zločinnosti“.

V roce 1942 dochází k přijetí výnosu„o potírání cikánského neřádu“ a k následnému soupisu všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Z tohoto soupisu byl vyvozen počet etnických Romů v protektorátu na 6500 osob. Části z nich bylo omezeno právo pohybu a další část byla internována v nově přejmenovaných romských koncentračních táborech v Letech a Hodoníně.

Za období protektorátu prošlo táborem v Hodoníně dle údajů památníku Hodonín u Kunštátu 1396 vězňů. Jak uvádí například akademická práce „Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 – 1943“ autorky Veroniky Klimkové, v táboře v Letech bylo internováno 1309 vězňů (.pdf, s. 20).

Výrok premiéra Sobotky lze označit za pravdivý, protože oba tábory byly od roku 1942 koncentračními ve smyslu koncentrace jedné specifické skupiny obyvatel - českých a moravských Romů.

Podle studie z roku 2014, jež se nám podařilo dohledat, bylo nejvíce učňů, kteří měli v roce 2011 zkušenosti získané zapojením do programu prázdninových praxí u jednotlivých firem v rámci EU, v Dánsku (45 %).

V případě ČR to bylo 35 % (.pdf, str. 2). Z projevu pana Pojezného však není zřejmé, zda myslel podobný typ statistiky, ve které jsou uvedena procenta za jednotlivé členské státy Evropské unie.

Statistiku z roku 2013, o které mluvil Ivo Pojezný, v níž by byla celková čísla za Evropskou unii jako celek, se nám bohužel dohledat nepodařilo. Z toho důvodu je výrok označen jako neověřitelný.

Helena Válková mluví o tom, že v Senátu je málo právníků a dokládá to na těch s titulem JUDr. V počtu takto titulovaných osob má pravdu, ovšem výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť kromě těchto do tohoto orgánu zvoleny další 3 osoby s právnickým vzděláním. Jedním z nich je také Válkové bývalý vládní kolega zastávající post předsedy legislativní rady vlády.

V celé horní komoře českého parlamentu funkci senátora momentálně zastávají dvě osoby s titulem JUDr., a to JUDr. Miroslav Antl a JUDr. Eliška Wagnerová. Právníků je v Senátu celkem 5 - kromě dvou jmenovaných je to Jiří Dienstbier, Václav Láska a Miloš Malý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.

Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.

V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".

Výrok Petra Gazdíka označujeme jako neověřitelný, hodnocení jím nastíněného problému je příliš široké a z naší strany není možné je v rozsahu jednoho výroku korektně ověřit.

Hlavní programové priority stran mají často velmi obecnou podobu, a proto je obtížné je hodnotit. Jiné mohou být prosazeny až po kompromisu mezi koaličními partnery.

Starostové kandidovali v roce 2010 na společné kandidátce s TOP 09, nelze tak zcela rozlišit programové priority obou subjektů. TOP 09 a Starostové prosadili některá svá programová východiska, koaliční občanští demokraté však rovněž.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2010 společně se stranou TOP 09. Z 41 mandátů, které společná kandidátka v květnu 2010 získala, patřilo do STAN devět z nich. TOP 09 a STAN vstoupili po volbách do společné vládní koalice s Občanskou demokratickou stranou a Věcmi veřejnými.

Jednou z programových priorit (. pdf, str. 27) hnutí STAN byla změna rozpočtového určení daní obcí.

„Zájmem vlády je rovněž zvýšit finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci.Cílem pak je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi ‚ nejchudší ' a ‚ nejbohatší ' obcí. Současný rozdíl je zhruba 4,5 násobek příjmů na obyvatele, cílový stav vláda stanoví v intervalu 2,5–3 násobku.“ Tehdejší vláda schválila v září 2012 novelu zákona, která od 1. ledna 2013 měnila určení daní. Hlavní motivací změny byla snaha snížit disproporce v příjmech na obyvatele mezi obcemi. Pokles sdílených daní u největších čtyř měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) činil v porovnání s objemem sdílených daní v roce předešlém v úhrnu 1,1 mld. Kč.

Nicméně i dalším stranám se podařilo prosadit své zájmy. ODS považovala za svoje priority (. pdf, str. 10) např. prosazení důchodové reformy a snížení kapitálových výdajů vedoucí k nižšímu schodku státního rozpočtu. V roce 2013 klesly kapitálové výdaje o 2 mld. Kč z 96, 9 mld. Kč v roce 2012 na 94,9 mld. Kč. v roce 2013 (. doc, str. 27).

Vláda navíc prosadila narovnání vztahu církve a státu, což byl rovněž programový bod občanských demokratů (. pdf, str. 36).

VV před volbami požadovaly přímou volbu prezidenta, hejtmanů a starostů (. pdf, str. 42). Vláda, jejímiž byli politici VV v první fází členy, prosadila v červnu 2012 změnu volby prezidenta republiky.

Koaliční vládnutí skončilo zásahem Policie ČR na Úřadu vlády v červnu 2013.

Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.

O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.

Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“

Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Senát ČR na své24. schůzi dne 26.05.2016 k návrhu změny Ústavy ČR, která nutně předcházela přijetí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (rozšíření pravomocí na kontrolu státních podniků, krajů, obcí atd.) přijal následující usnesení: " Senát doporučuje vládě ČR předložit návrh změny Ústavy České republiky týkající se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a návrh změny zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, až současně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů."

Právě otázka eliminace nadměrného množství kontrol vůči územně samosprávným celkům (obcím, krajům) byla pro nepřijetí samotného zákona rozšiřujícího kontrolní pravomoci NKÚ ze strany senátorů klíčová.

Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.

Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.

V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.

Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.