Přehled ověřených výroků

Zavádějící

Švec zde zavádí, když sice popisuje korektně počet platících cestujících, nicméně opomíjí další funkce a činnosti na letišti. To může vést k dojmu, že kromě pár cestujících se zde již žádná aktivita nevyvíjí.

Město České Budějovice ve svém rozpočtu (Běžné výdaje - Jihočeské letiště České Budějovice a.s.) počítá s transferem do společnosti Jihočeské letiště a.s. ve výši 17 milionů korun. Jihočeský kraj ve svém letošním schváleném rozpočtu (.pdf, str. 18) uvádí částku 45 milionů běžných výdajů. To dohromady čítá 62 milionů.

Počet cestujících nám potvrdila paní Martina Vodičková, marketingový manažer, vnější vztahy Jihočeského letiště. Poskytnutá čísla vypadají následovně:

Celý rok 2015 / 116 platících cestujícíchK srpnu 2016 / 85 platících cestujících/ odbavených cestujících cca 400.

Pokud tedy přepočítáme těchto 201 osob na rozpočtované transfery od města a kraje, zjistíme, že na 1 cestujícího připadá cca 308 457 Kč. To je dokonce více, než kolik Švec uvádí.

Dodejme kompletní odpověď paní Vodičkové stran využívání letiště:

Letiště České Budějovice má v současné době licenci jako veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C. Vzhledem k tomu, že zde není dobudován terminál pro odbavení cestujících a ani technické vybavení (absence radionavigace a světelné navigace) není uzpůsobeno pro odbavení pravidelných linek nebo charterových letů, není za současného stavu letiště připraveno běžně odbavit cestující. Až po dokončení modernizace, na níž Jihočeský kraj jako vlastník areálu a investor pracuje, bude letiště schopné i těchto výkonů. Za těchto podmínek je uvádění počtu platících pasažérů velmi zavádějícím údajem. Pro vysvětlení: platící pasažér je ten, který z letiště odlétá, nepatří sem posádka letadla či přilétající cestující. Letiště je hojně využíváno zejména k obchodním letům, kdy manažer bývá zpravidla součástí posádky a tudíž není kalkulován do statistiky platících.Více o provozu letiště vypovídá statistika přistání a vzletů (pohybů), kterých bylo v roce 2015 uskutečněno 7202 z toho 622 mezinárodních, v letošním roce k srpnu 6339 z toho 500 mezinárodních.
Celý rok 2015 / 116 platících cestujícíchK srpnu 2016 / 85 platících cestujících/ odbavených cestujících cca 400.

Výroční zpráva Letiště ČB (.pdf, str. 8) pro rok 2015 popisuje také další úkony, které se zde dějí:

O 22 % se pak zvýšila tonáž letadel, což znamená, že v roce 2015 Letiště České Budějovice odbavovaločastěji a více větších, zejména pak obchodních letounů. V posledních 3 měsících roku 2015 byla jediným uživatelem letištní letové informační služby AFIS letecká záchranná služba HEMS České Budějovice (KRYŠTOF 13). Ta na letišti působila na novém heliportu od srpna s tím, že první měsíc se jednalo o provoz zkušební.

Zavádějící

Mackovík sice korektně popisuje to, že zmíněný zákon byl předložen a že ministr spravedlnosti jej narozdíl od vlády podpořil, stejně tak popisuje správně, že v dané věci byla podána interpelace, v dalších částech svého výroku se dopouští zavádění. Konkrétně zákon není předložen 3 roky, jak je naznačováno, ale "pouze" rok. Rovněž zužuje možnosti, za kterých může být tento návrh návrh předložen, když tvrdí, že je snad 3 roky nucen čekat, s čím přijde ve věci této konkrétní předlohy (tisk 539) vládní koalice.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán8. července 2015.

Zřízení krajského soudu v Liberci skutečně Pelikán veřejně podpořil. Pro server Česká justice 5. února 2016 uvedl:

" Pokud jde o Liberec, my to podporujeme proto, že Liberec to z justičního hlediska má do toho Ústí opravdu hodně daleko. Nejenom, že je to dlouhá cesta, takže ta komunikace mezi těmi dvěma soudy je obtížná, ale i z hlediska jaksi socioekonomického jsou to dvě velmi různé oblasti a moc nám to tam dohromady nefunguje. A do toho ještě Ústecký kraj je hodně problematický z hlediska správy justice. Takže představa, že bychom té správě ulevili tím, že bychom od ní oddělili relativně bezproblémové Liberecko, nám dává smysl." Vláda k návrhu vyslovila skutečně nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Je také pravdou, že téma zřízení krajského soudu v Liberci bylo tématem několika interpelací. Konkrétně poslance Václava Horáčka zvoleného v Libereckém kraji. Ten se na danou věc dotazou ministryně Válkové v únoru 2014. Tedy ještě před podanou poslaneckou novelou. Dále ve věci interpeloval ministra Pelikána i poslanec Mackovík v květnu 2016. V odpovědi Mackovíkovi Pelikán opětovně podpořil myšlenku zřízení soudu.

Aktuálně je třeba návrh navrhnout na zařazení na program schůze, což je věcí většiny ve sněmovně. Nejde tedy pouze o vládní koalici. Ovšem stejně tak mohl za celý rok zkusit prosadit bod na jednání poslanec Mackovík, neboť je to jeho právo (stejně jako dalších poslanců), které mu dává zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Toho Mackovík nevyužil.

Je tedy pravdou, že zákon, který má za cíl zřídit krajský soud v Liberci, byl již předložen. Vláda jej skutečně odmítla, byť ministr Pelikán s ideou jako takovou veřejně souhlas později vyslovil. Je také pravdou, že téma soudu bylo interpelováno. Zákon je ve sněmovně ovšem předložen "pouhý rok", Mackovík ve svém výroku naznačuje, že tento poslanecký návrh vláda již 3 roky ignoruje, reálně se tak děje po dobu jednoho roku. Sám také jeho předložení na plénum sněmovny nenavrhl, byť je to jeho právo a není nucen sedět a čekat, s čím přijde vláda. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Pravda

Ministr Chovanec uvádí data ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který aktuálně zaznamenává v Německu přes milion žádostí o azyl.

Již zmíněný úřad, ze kterého ministr Chovanec čerpal, eviduje počet nově podaných žádostí o azyl každý měsíc. Podle aktuální zprávy (německy, str. 3) zažádalo v SRN v prvních sedmi měsících roku 2016 o azyl přibližně 480 000 lidí, přičemž za celý minulý rok evidoval úřad podobný počet žádostí. Sečteme-li tedy tyto žádosti, počet uprchlíků se skutečně pohybuje kolem jednoho milionu.

Zpráva samozřejmě nezohledňuje neregistrované uprchlíky, jejichž množství lze jen těžko odhadnout.

Pravda

Česká vláda dlouhodobě akcentuje nutnost posílení ostrahy schengenské hranice. V prosinci 2015 premiér Sobotka vyzval evropské partnery k posílení spolupráce při ochraně vnějších hranic a zachování Schengenu. O měsíc později vláda schválila návrhy Evropské komise na přísnější ochranu hranic EU. Balíček návrhů obsahoval např. posílení ostrahy hranic 1500 členy nové pohraniční stráže. V březnu odjel ministr vnitra na jednání Rady ministrů s mandátem k prosazení většího důrazu na ochraně hranic EU. Česká pomoc Maďarsku přišla ve třech vlnách. Nejprve v říjnu loňského roku vláda schválila vyslání 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc při hlídání schengenské hranice. V prosinci vláda vyslala do Maďarska 50 policistů a v červenci letošního roku schválila vyslání dalších 90 policistů do Maďarska a Makedonie na pomoci při ochraně hranic.

Nepravda

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k počtu uváděných kapitol. Těch je celkem 13. Bělobrádek má ovšem pravdu v zákonné povinnosti, v jejímž rámci musel návrh předkládat.

Podle Zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 SB. § 4 a § 8b návrh střednědobého výhledu překládá ministerstvo po spolupráci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Je pak předložen spolu s návrhem státního rozpočtu, a to do 31. května.

Podle webu vyzkum.cz (.pdf - Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) se výdaje pro roky 2015 a 2016 týkají celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Konkrétně to jsou: Úřad vlády ČR, ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, školství, kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a dále pak Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a Akademie věd ČR.

Struktura státní správy s ohledem na vědu, výzkum a inovace je vidět na diagramu z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 z roku 2016:

Pravda

Výrok hodnotíme s odkazem na data ministerstva školství mládeže a tělovýchovy jako pravdivý. K 1. září 2016 přestoupilo z tzv. praktických do běžných škol celkem 205 žáků.

Jiří Zimola

(Reakce na výrok Švece) To tvrdíte Vy, to jsem nikdy neřekl.

Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera.Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu.Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Pravda

Podle zatím poslední dostupné ročenky ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) z roku 2013, která sčítá veškeré veřejné výdaje na zdravotnictví, a to jak ze státního a územních rozpočtů, tak výdaje pojišťoven, hodnotíme výrok jako pravdivý. Během působení Leoše Hegera na ministerstvu zdravotnictví se nepodařilo dosáhnout navýšení rozpočtu resortu, zároveň se z něj ale nic neubíralo, rozpočet resortu během této vlády stagnoval.

V letech 2010-2013, kdy vládla Nečasova vláda, jejímž ministrem Heger byl, se náklady na zdravotnictví z veřejných rozpočtů dokonce snižovaly, mezi lety 2012 a 2013 se podle předběžných údajů snížily i celkové výdaje pojišťoven. Celkové veřejné výdaje na zdravotnictví tak v tomto období stagnovaly či se meziročně dokonce mírně snižovaly.

Zavádějící

Problematickou částí výroku Zuzany Kocumové je skutečnost, že z formy zavinění trestných činů dovozuje, zda jde o trestné činy tzv. korupční. Vytváří tak neexistující souvislost, neboť podle relevantních zdrojů lze pod činy s korupční činností spojené zařadit i některé nedbalostní trestné činy. Výrok je proto zavádějící.

Zastupitelé Libereckého kraje byli obžalovaní z trestného činu poškození povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ) již v roce 2011, když měli během svého funkčního období v roce 2007 hlasovat pro prodej pozemků za nevýhodnou cenu a kraji tím způsobit škodu přesahující 3,5 milionu korun. Od té doby byl případ projednáván celkově třikrát u Okresního soudu v Liberci, dvakrát u Krajského odvolacího soudu v Liberci a jednou u Nejvyššího soudu. Posledním z těchto jednání bylo jednání z 15. září 2016, které kvůli doplnění dokazování vrátilo případ (tedy již počtvrté) Okresnímu soudu v Liberci. Nepadlo dosud pravomocné rozhodnutí, všichni obžalovaní jsou tedy doposud dle zásady presumpce neviny považováni za nevinné. V této části je tedy Kocumová korektní, případ byl řešen na okresní i krajské úrovni.

Zuzana Kocumová byla obžalována za porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti, v jejím případě vědomé nedbalosti. Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani "korupční trestné činy." Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Korupční trestné činy kategorizujeme dle korupční pohnutky, pohnutka však není předmětem dokazování a ani explicitně nevyplývá ze všech relevantních trestných činů. Zuzana Kocumová tak nedůvodně vytváří kauzalitu, která reálně neexistuje, proto svým výrokem zavádí.