Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v tomto období došlo k prozatím unikátnímu způsobu ukončení rozpravy ke konkrétnímu projednávanému bodu během jednání Poslanecké sněmovny. Byť v minulých obdobích došlo k porušení zákona v jistých případech, postup k EET je skutečně postupem novým. Vzhledem k tomu a také ke korektnímu popisu stížnosti poslanců ODS je výrok hodnocen jako pravdivý.

O individuálních ústavních stížnostech některých poslanců za ODS a TOP 09 informovala ČTK. Bývalý ministr spravedlnosti Blažek (ODS) si stěžuje na tři sněmovní usnesení, z nichž jedno se týkalo předčasného ukončení rozpravy.

O záměru podat spolu s TOP 09 také návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona o EET informovala ODS na svém webu 12. dubna s tím, že do 14 dní tento návrh podá. Předseda strany Petr Fiala k tomu uvedl: "Není přijatelné, aby vládní většina hlasováním rozhodla o tom, že se zákon již projednával dostatečně dlouhou dobu a ti, kteří dosud nevystoupili, takovou možnost již mít nebudou. Špatný je nejenom zákon o EET, ale i samotný způsob, jakým byl schválen." Zda se tak již stalo, a strana návrh podala, nevíme. Zprávy na webu strany o této skutečnosti mlčí.

Pokud jde o podstatu věci, Stanjura mluví o předčasném ukončení rozpravy u projednávaného bodu. K tomu reálně došlo na mimořádné schůzi k EET, když 29. ledna Poslanecká sněmovna odhlasovala procedurální návrh předsedy klubu ANO Faltýnka na pevné stanovení času, kdy se bude o zákonu hlasovat. Faltýnek tehdy doslova uvedl:

" My tady dneska diskutujeme, pokud jsem to dobře počítal, 38. hodinu v rámci prvého, druhého a třetího čtení, k tomuto zákonu. A já se domnívám, že všechny argumenty ať už proti, nebo pro v této debatě, nebo většina z nich zazněla, přestože jsou opakovány stále ze strany předkladatelů stejné argumenty a ze strany odpůrců tytéž. Domnívám se, že těch 38 hodin debaty je dostatečný čas k tomu, abychom si všechny tyto vzájemné názory vydiskutovali. Proto mi dovolte, abych navrhl, abychom procedurálně bez rozpravy hlasovali, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude o vládním návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 513, třetí čtení, a o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, třetí čtení, a o podaných pozměňovacích návrzích k těmto tiskům hlasovat ve středu 10. února 2016 v 11 hodin. "

Vládní většina tento postup odhlasovala a v dalším jednacím dni se o zákonu skutečně hlasovalo, byť byli přihlášeni do rozpravy ještě poslanci se svými příspěvky.

Striktně vzato, tato situace, kdy si většina v hlasování stanovila, že se již nějaký bod projednával dlouho a přistoupí se k hlasování, se v české Sněmovně vyskytla poprvé. Objevují se ovšem argumenty, že podobného instrumentu využila pravicová vláda v minulém období, kdy prosadila mimořádnou schůzi ve stavu legislativní nouze. K tomu došlo v roce 2010.

Jednalo se o schůzi z 2. listopadu 2010, kdy se koalice rozhodla prosadit úsporná opatření ve stavu legislativní nouze (viz usnesení č. 111) dle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle nějž je možné přikročit ke zkrácenému jednání (viz usnesení č. 112). Tehdejší předseda poslaneckého klubu občanských demokratů k tomu tehdy uvedl: "Nicméně jsme přesvědčeni, že nestojí za to další hodinu nebo možná hodiny, jak plánuje sociální demokracie, zde trávit planým debatováním o tom, zda je, či není toto v souladu s jednacím řádem." Následně byla téhož dne od 16 hodin vyhlášena mimořádná schůze, na níž se v režimu legislativní nouze schválily 4 zákony.

Tento postup byl Ústavním soudem shledán jako protiústavní a úsporná opatření zrušil, resp. dal koalici čas do 31. prosince 2011 k jejich opětovnému schválení ústavně konformní procedurou. Jedním z důvodů, na které se navrhovatelé odvolávali, bylo právě vypuštění obecné rozpravy.

Situace ovšem nejsou identické. V případě pravicové vlády nebyl "při porušení" otevřen žádný konkrétní bod. Projednání čtyř zákonů v proběhlo řádně v režimu legislativní nouze na další, mimořádné schůzi, což samo o sobě má oporu v platné legislativě.

Prohřeškem proti demokratickému právnímu státu bylo nezákonné vyhlášení mimořádného legislativního stavu, nikoli neumožnění diskuze opozici. V obou případech tak došlo k porušení zákona (porušení jednacího řádu v případě EET uznává i 1. místopředsedkyně za hnutí ANO Jermanová), ale pokaždé k tomu "došlo jinak". Formálně vzato má Stanjura pravdu, neboť Poslanecká sněmovna v tomto období tedy prokázala prozatím unikátní možnost ukončení rozpravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Nespokojenost zdravotníků ve Velké Británii lze sledovat primárně v médiích. The Telegraph informoval o stávce doktorů za lepší platové, bezpečnostní a časové podmínky své práce, o problémech s platy doktorů však informoval již v roce 2012. O téže akci informoval i britský Independent. Stávce přecházely další protesty v říjnu 2015, motivovány stejnými pohnutkami, ani v listopadu pak téma nevyšumělo.

Co se týče financování britského zdravotnictví, lze jej vysledovat pomocí investic do tzv. National Health Service.

Ty se pro rok 2015/2016 opravdu navýšily v reálných číslech o 1,9 %. Výrok je tak pravdivý v obou svých částech.

Nepravda

V první řadě je třeba odkázat na naši Abecedu migrace. O (vnější) emigraci se jedná, pokud občané opouští svůj domovský stát s cílem usadit se v jiném státě. V tomto případě měl však místopředseda Bartošek na mysli uprchlíky. Uprchlík je osoba, která utekla ze své původní země před válkou či před životu nebezpečným pronásledováním z určitých specifických důvodů.

Co se týče válečných zločinů, nemají v mezinárodním právu přesné vymezení. Obyčejové (nepsané) právo je vymezuje (eng) jako závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Určitý návod poskytuje statut Mezinárodního trestního soudu (.pdf), který však definuje válečné zločiny pouze pro své účely a to navíc částečně demonstrativně. Přesto lze však najít určité vodítko v jejich seznamu - namátkou jde o úmyslné napadení civilistů, rozsáhlé svévolné ničení a přivlastňování majetku, mučení či nelidské zacházení.

Co je však důležité, válečné zločiny může ze své podstaty Česká republika spáchat jen v kontextu ozbrojeného konfliktu, do něhož by se však Česká republika odmítnutím uprchlíků nijak nedostala.

Domníváme se, že Jan Bartošek směřoval spíše k porušení mezinárodního práva jako takového. To v případě nepřijetí uprchlíků nemusí, nicméně může spočívat v několika aspektech. Zaprvé by mohlo jít o porušení principů odpovědnosti za ochranu (.pdf) a non-refoulement (princip nevydání do země, kde by mohl být ohrožen život či osobní svoboda vydaného.)

Dále by mohlo jít například o porušení principu ochrany lidských práv (například odborný článek zde, .pdf, eng). V neposlední řadě jsou práva uprchlíků zakotvená smluvně (např. v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k ní z roku 1967, .pdf), dále na zákonné úrovni (zákon č 325/1999 Sb. o azylu) a nakonec i v nezávazných právních aktech (např. v článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv, .pdf, obrázkové vydání).

Přesto musíme Bartoškův výrok hodnotit jako nepravdivý, neboť samotná skutečnost, že by Česká republika nepřijímala emigranty (sic!), nezakládá válečný zločin ve smyslu mezinárodního práva.

Nepravda

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti. 4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR. Ten se vyjádřil, že co se týče kontrol, všechny ještě skončeny nejsou, u některých problematických stále ještě probíhá došetřování a jejich výsledky budou známy po jejich skončení. Nakolik toto koresponduje s vyjádřením, že teprve teď začínají přicházet výsledky kontrol, je otázkou.

Zároveň dodal následující statistiku dohledové činnosti nad soudními exekutory

rok 2013: celkem uděleno 48 opatření

Z 23 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 7 výtek, 4 kárné žaloby

Ze stížností:

- 30 výtek, 7 kárných žalob

rok 2014: celkem uděleno 116 opatření

Z 24 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 10 výtek, 4 kárné žalobyZe stížností (1077 stížností):

- 92 výtek, 10 kárných žalob

+ 14 upozornění, neznámo z jakého podnětu

rok 2015: celkem uděleno 135 opatření

Z 25 provedených kontrol exekutorských úřadů:

- 7 výtek, 6 kárných žalob, 8 upozornění

Ze stížností (téměř 1000 stížností):

-66 výtek, 5 kárných žalob, 37 upozornění

Přestože se tedy podstatně zvýšil počet opatření obecně, výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet výtek se reálně nezvýšil. Jsme si přitom vědomi, že jde pouze o předběžné výsledky. Nicméně právě o těch ministr také mluví a ani podle nich není možné hovořit o podstatném zvýšení počtu výtek. Oproti minulému roku, kdy jich bylo 102, letos statistiky uvádějí pouze 73.

Pravda

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

Pravda

Petr Fiala má pravdu, když říká, že dohoda (eng) s Tureckem obsahuje implicitně další vlnu kvót. Ve svém druhém článku totiž vysvětluje přerozdělovací mechanismus, přičemž do budoucna počítá s dohodou obdobnou dobrovolnému ujednání (.pdf) ze setkání zástupců vlád členských států ze dne 20. července 2015.

Článek 2 tak zní následovně: „For every Syrian being returned to Turkey from Greek islands, another Syrian will be resettled from Turkey to the EU (...) On the EU side, resettlement under this mechanism will take place by honouring the commitments taken by Member States in the conclusions of Representatives of the Governments of Member States meeting within the Council on 20 July 2015, of which 18.000 places for resettlement remain. Any further need for resettlement will be carried out through a similar voluntary arrangement up to a limit of an additional 54.000 persons.“

Je faktem, že dohoda samotná nevytváří členským státům v otázkách přesídlení a relokaci žádné nové závazky, jak stojí v prohlášení Evropské rady. Polská premiérka Beata Szydlo na svém Twitteru napsala: „Na žádost Polska je v konečné dohodě uvedeno, že neexistují žádné nové závazky týkající se přesidlování a relokací.“ Závazky skutečně nepřináší, je ale zjevné, že s dalším podobným dobrovolně odsouhlaseným ujednáním, jakým bylo to o přijetí první vlny kvót, dohoda počítá.

Petr Fiala má tedy pravdu, další kvóty jsou implicitně v dohodě opravdu obsaženy.

Pravda

Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.

Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.

Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.

Zdroj: NYT

Zdroj: České noviny

Nepravda

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od počátku nepočítalo se lhůtou 1 roku pro přechodné období, která se v závěru pouze prodloužila na roky dva. Dokládá to návrh (.pdf) vyhlášky z 18. listopadu 2015, určený do mezirezortního připomínkového řízení, která v § 29 staví přechodnou lhůtu jako tříletou. Tento dokument je z pera úřadu ministryně Valachové, veřejně dostupný na jeho stránkách.

Při pohledu na konečnou formu vyhlášky č. 27/2016 Sb. je zjevné, že přechodné období se ustálilo na dvou letech. Je tak stanoveno v § 32, který vymezuje zvláštní režim ve dvou nejbližších letech od účinnosti vyhlášky. V této době školy mohou, ale nemusí přijmout novou formu inkluzivního vzdělání, potažmo se na něj mohou připravovat. Tuto cestu zvolila ministryně Valachová po diskuzích s učiteli, speciálními pedagogy a dalšími pracovníky ve školství, jak uvedla v rozhovoru pro TV Nova. „Účinnost novely školského zákona o 1. září 2016 nepředstavuje žádnou revoluční změnu, naopak změny budou mít postupný náběh. Právě proto jezdíme do regionů, hovoříme s pedagogy, řediteli, zástupci krajů,“ uvedla ministryně Kateřina Valachová.

Přesto však nelze říci, že se od počátku počítalo s lhůtou 1 roku. Z tohoto důvodu je vyjádření ministryně Valachové hodnoceno jako nepravdivé.

Pravda

Rozpočet na roky 2014 - 2020 byl schválen v prosinci 2013. Celkově má být dle Víceletého finančního rámce (ang.) rozděleno 960 miliard eur na závazky.

Mezi tyto závazky patří: zvýšení růstu a práce (125,6 miliard eur), snížení rozdílů ve vývoji jednotlivých regionů (325,1 miliard eur), udržitelný rozvoj v zemědělství a rozvoji venkova (373,1 miliard eur), bezpečnost a občanství (15,6 miliard eur), mezinárodní akce EU (58,7 miliard) a administrativní výdaje (61,6 miliard eur).

Dle zprávy z Parlamentu EU (ang.) bude letos rozděleno 401 milionů eur na migraci. V letošním roce se zároveň bude revidovat sedmiletý finanční plán tak, aby reagoval na migrační krizi, která se může stát dlouhodobým problémem.

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).