Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.

Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.

Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Na úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou se opravdu utratilo přibližně 680 milionů Kč z fondů EU. Provoz na úseku ale zejména o prázdninách nebyl tak občasný, jak kandidát Mlčoch popisuje. Jde tedy z jeho strany o zavádění.

Projekt dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byl vybudován (.pdf, str. 1, tabulka vpravo) v letech 2008–2010. Celková částka projektu tvoří 798 milionů Kč. Finanční prostředky byly dle investora, Ředitelství vodních cest ČR, poskytnuty ze Státního fondu dopravní infrastruktury (120 milionů Kč) a z Operačního programu Doprava, jednoho ze strukturálních fondů EU (678 milionů Kč). Cílem projektu bylo splavnit Vltavu mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou pro rekreační plavbu. Celková délka úseku činí 8,9 km.

Dle stránky Lodní doprava.info jezdil spoj České Budějovice – Hluboká nad Vltavou o prázdninách od úterý do neděle (s výjimkou středy a čtvrtku, v těchto dnech jezdil pouze dvakrát) třikrát denně, tudíž byl často využívaný. Dle současného jízdního řádu jezdí spoj pouze dvakrát denně v sobotu a neděli, ale vzhledem k tomu, že hlavní turistická sezona už skončila, není menší vytížení překvapující. Kandidát Mlčoch také opomíjí možnost soukromého pronájmu lodě, který projektu zvyšuje příjmy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Miroslav Adámek svůj plat skutečně v časové návaznosti na tuto kauzu zveřejnil, ale podle veřejně dostupného nařízení vlády č. 37/2003 Sb. lze jeho plat zjistit i bez jeho přičinění. Stejně tak platy politiků jsou již veřejně dostupné každému občanovi.

V kauze Maděra se jedná o zveřejnění odměn krajských úředníků, čehož se Maděra neúspěšně domáhá již od roku 2012. Na svých webových stránkách detailně popisuje průběh celé kauzy, včetně všech čtrnácti odmítnutí poskytnutí informací od krajského úřadu a všech rozhodnutí ministerstva vnitra, která rozhodnutí krajského úřadu ruší a vrací k novému projednání. Poslední z nich obsahuje informaci (.pdf, str. 12), že ministerstvo vnitra není oprávněno jinak sankcionovat rozhodnutí krajského úřadu.

Luděk Maděra argumentoval rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 2010 a jeho výkladem zákona o svobodném přístupu k informacím ( § 8b). Soud argumentoval tím, že zaměstnanec veřejné správy je příjemce veřejných prostředků a poskytnutí informace o výši poskytnutých veřejných prostředků povinným subjektem je explicitně vyjádřena ve zmíněném zákoně (§ 8b, odst. 3).

Podle tiskových zpráv z konce května 2015, vynesl rozsudek Okresní soud ve Zlíně, který neuložil kraji povinnost zveřejnit odměny (nerozhodoval o tom), ale nařídil krajskému úřadu povinnost zaplatit Maděrovi 40 tisíc.

9. června 2015 zveřejnil Magistrát města Zlína průměrné platy svých zaměstnanců a někteří z nich i své konkrétní příjmy. Mezi nimi byl i Miroslav Adámek (v té době primátor Zlína i zastupitel Zlínského kraje), který měl podle svých slov pobírat „cca 50 tisíc čistého měsíčně“.
Jak již ale bylo zmíněno, z nařízení vlády z roku 2003, které upravuje odměny členům zastupitelstev, můžeme plat Miroslava Adámka také zjistit. Výrok je tedy zavádějící.

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 2009 – 2015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr Chovanec naráží zřejmě na informaci z článku Aktuálně.cz z 8. srpna 2016, kde se Robert Šlachta vyjadřoval ke svém rozhodnutí přijmout místo náměstka pro patrání při celním úřadu Pardubického kraje.

V rozhovoru Šlachta připustil, že u něj mohou mít bývalí (či končící) zaměstnanci ÚOOZ v připadě splnění určitých podmínek otevřené dveře. Uvedl:

„Lidé, kteří odcházejí nebo odešli, byli kvalitní a budu se o ně maximálně snažit postarat ve svém novém působišti.“

Šlachtův výrok Chovanec významově posouvá. Šlachta se totiž nevyjádřil ve smyslu, že by chtěl přetahovat policisty z bývalého ÚOOZ a tím jej „vykrádat“, ale že rád uvítá v týmu ty, kteří z tohoto útvaru odešli nebo jsou na odchodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásadní reforma Policie ČR a na ni navazující zákony začaly být připravovány již v letech 2007-2008. Vznik reformy započal zákonem o Policii ČR č. 273/2008 Sb. s účinností 1. ledna 2009 a to pod vedením tehdejšího ministra vnitra Topolánkovy vlády Ivana Langra. Ke stavu reformy a jejímu průběhu se vyjádřil v roce 2012 i tehdejší ministr Jan Kubice.

I přes proklamovaný status quo a tvrzení o pokračování reformy ve více méně nezměněné podobě se ale ve stejném období objevil návrh na opětovné sloučení ÚOOZ a Protidrogové centrály, a to i přes výše zmíněné vyjádření ministra. Hlavním podporovatelem byl tentýž ministr Kubice. Proti návrhu byl především tehdejší policejní ředitel Lessy a ředitel ÚOOZ Šlachta. Z návrhu nakonec sešlo.

Jak je patrno, dobíhající policejní reforma je stále živým tématem. Přípravě a provedení bylo věnována opravdu řada let a byla pod kuratelou několika vlád v období mezi léty 2007-2016.

Helena Válková mluví o tom, že v Senátu je málo právníků a dokládá to na těch s titulem JUDr. V počtu takto titulovaných osob má pravdu, ovšem výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť kromě těchto do tohoto orgánu zvoleny další 3 osoby s právnickým vzděláním. Jedním z nich je také Válkové bývalý vládní kolega zastávající post předsedy legislativní rady vlády.

V celé horní komoře českého parlamentu funkci senátora momentálně zastávají dvě osoby s titulem JUDr., a to JUDr. Miroslav Antl a JUDr. Eliška Wagnerová. Právníků je v Senátu celkem 5 - kromě dvou jmenovaných je to Jiří Dienstbier, Václav Láska a Miloš Malý.