Stanislav Mackovík
Změna, která se tady prezentovala před 4 roky, jak bude bojovat s korupcí, tak na její straně je velký sponzor Změny, který je jeden z mála z těch, který byl pravomocně odsouzen za korupci.
Během voleb ještě zmíněný sponzor obviněný z korupce nebyl, po obvinění jeho chování hnutí odsoudilo a darované peníze mu vrátilo zpět na jeho účet.
Boj proti korupci skutečně Změna prosazuje dlouhodobě ve svém programu (.pdf), první část výroku tedy můžeme hodnotit jako pravdivou.
Dále se poslanec KSČM zmiňuje o podnikateli Tomáši Absolonovi, který jemu samotnému nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje.
Změna se od sponzora v následné tiskové zprávě distancovala a 16. září 2013 mu vrátila částku ve výši 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku). Aktuální příjmy na účtě také dokazují, že se Absolon svým příspěvkem zařadil mezi průměrné sponzory, nikoli velké, jak uvádí pan poslanec.
Absolon byl nakonec 24. dubna 2014 odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Podle státního zástupce prý Absolon dokonce zvýšil svoji nabídku až na milion korun.
Změna pro Liberecký kraj nemohla před volbami tušit, že bude jeden z jejích sponzorů odsouzen za korupci, a vrácením sponzorského daru s mnohaměsíčním předstihem před odsouzením dala jasně najevo svůj postoj ke korupčnímu jednání.
Leoš Heger
My pořád přes technologický vývoj máme propady v délce života.
Přestože je nesporné, že technologický vývoj směřuje prudce dopředu, není pravdou, že by Česká republika zažívala propady v průměrné délce života, jak dokazují údaje Světové banky z roku 2013. Totéž říkají data Eurostatu (.xls, tabulka č. 1) a Světové zdravotnické organizace aktuální ke stejnému roku. Podobně hovoří i o něco aktuálnější data Českého statistického úřadu.
V porovnání se Slovenskem a Polskem je navíc průměrná délka života o něco vyšší, naopak srovnáme-li Česko s Německem a Rakouskem, tyto sousední státy jsou na tom lépe. Ani pokud bychom zohlednili výkyvy v rámci stoupajícího trendu, nelze hovořit o propadech, což činí výrok nepravdivým.
Helena Válková
Žen je v Senátu taky málo. Méně než 20 %.
Horní komora Parlamentu ČR má momentálně 15 žen - senátorek. Z celkového počtu 81 senátorů tak opravdu tvoří necelých 20 %, ženské zastoupení představuje konkrétněji asi 18, 5 %.
Jaroslava Pokorná Jermanová
Pan Tiso hovoří o mně jako o někom, kdo byl ve vládě s Petrem Bendlem. Zapomněl na svoji kolegyni paní Langšádlovou, která tam byla taktéž. Nikdy mi žádný takový problém neřekli (že by s tím měli problém, pozn. Demagog.cz)
Jaroslava Jermanová zasedala jako členka ODS v letech 2004 až 2008 v Zastupitelstvu Středočeského kraje společně s jejím tehdejším stranickým kolegou Petrem Bendlem a Helenou Langšádlovou, která byla zvolena za KDU-ČSL. Radu kraje ve zmíněném období tvořili zástupci ODS, KDU-ČSL, SNK a US-DEU s Petrem Bendlem jako hejtmanem. Ani Jermanová, ani Langšádlová členkami rady nebyly.
Během vyjednávání o sestavení koalice ve Středočeském kraji použil Petr Tiso (TOP 09) argument, že ANO v čele s Jermanovou nemůže jako partnera přijmout, protože dříve společně s Bendlem zastupovala ODS v zastupitelstvu. „Paní Jermanová byla za ODS v zastupitelstvu kraje v době pana hejtmana Bendla, takže jako hejtmanka nepředstavuje v našich očích ten kýžený symbol změny v kraji.“
Luděk Niedermayer
Protože pan ministr financí se rozhodl, že téma výběru daně bude téma jaksi směřované na restaurace, živnostníky a v případě DPH začal razit opatření, které jaksi v Evropě nemá podporu a naopak nemluví o tom, že existuje akční plán pro zlepšení DPH.
Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.
Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.
Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.
Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“
Pavel Telička
Reakce na předchozí výrok: Podívejte se na podniky, v nichž sedí lidé spjatí s ČSSD a pobírají stejný peníze a jsou to státní podniky a ztrátový.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám podařilo najít pouze 1 člověka, který by odpovídal vymezení Pavla Teličky, nicméně europoslanec mluví o obecnějším fenoménu. Nejsme schopni také u každého jednoho člověka v rámci státních firem určit, s kterou politickou stranou je spjat a jaká je jeho mzda.
V předchozím výroku jsme definovaly ony stejné peníze. Šlo o 11,5 milionu korun v letech 2010 - 2014, tedy 2,3 milionu korun ročně. Není zcela jasné, jak Telička definuje spjatost s politickou stranou.
V každém případě v médiích lze dohledat příklad Ludvíka Urbana, krajského zastupitele ČSSD ve Zlínském kraji, který se v listopadu 2014 stal místopředsedou představenstva Českých drah. Tato státní firma v roce 2015 skutečně dosáhla ztráty, jak dokládají výsledky hospodaření (str. 2) podniku.
Zmíněný Ludvík Urban podle mediálních informací má v této pozici vydělávat zhruba 3 miliony korun ročně. Je třeba dodat, že sám Urban se popisuje jako experta na železniční dopravu a nepřipouští, že by rozhodnutí jej jmenovat do této funkce bylo protekční z titulu jeho stranické příslušnosti.
Ve výroční zprávě (str. 14) ČD Cargo za rok 2015, státního podniku, kde Urban sedí v dozorčí radě (tento podnik není ve ztrátě, tedy zde není Teličkova výtka validní) se k němu uvádí:
" Ludvík Urban vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Celý svůj profesní život zasvětil železnici a působil v mnoha provozních a následně řídících funkcích. Od května roku 2014 byl jmenován náměstkemGŘ ČD, a.s., pro regionální integraci. Od listopadu 2014 je místopředsedou představenstva ČD, a.s. "
Miloš Zeman
Ve většině krajů jsou komunisté ve vládní koalici.
Komunisté se na vládě podílejí v osmi krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Královehradeckém, Olomouckém, Zlínskéma Moravskoslezskémkraji.
Ve zbylých krajských radách (Pardubický, Liberecký, Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský a Radě hl. města) politici KSČM zastoupení nejsou.
Zdeněk Škromach
Maily, které z nějaké podivné adresy seznam.cz údajně někdo rozesílal a to bylo už před několika lety, dokonce 5 let nebo kolik.
Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.
Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.
Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.
Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.
Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.
Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.
Lidie Vajnerová
V celostátní anktetě "Nejlepší místo pro život" Liberecký kraj zaujmul 4. místo (...) Jen z této ankety vyplynulo, že jsou problémy ve zdravotnictví, v sociálních službách a dopravní infrastruktuře.
Projekt "Místo pro život" zkoumá kvalitu života občanů v České republice podle regionů. "Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře. Objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, názory kolegia a průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů. "
Je skutečně pravda, že podle této ankety se Liberecký kraj umístil na 4. místě:
1. místo
Hl. m. Praha
2. místo
Královéhradecký kraj
3. místo
Plzeňský kraj
4. místo
Liberecký kraj
Co se týče zdravotnictví a sociální péče, je na tom Liberecký kraj podle ankety nejhůře ze všech krajů České republiky. " Největším negativem však stálé zůstává celková kvalita zdravotní a sociální péče."
Vajnerová zmiňuje ve svém výroku problém dopravní infrastruktury. Místo pro život se ale k této problematice přímo nevyjadřuje, tedy tvrdí jen, že " i když se na Liberecku stává poměrně hodně dopravních nehod, umírá na silnicích nejméně lidí "
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravda, že Liberecký kraj se umístil 4. v anketě Místo pro život. Dále je pravda, že je zde velkým problémem zdravotnictví a sociální péče. Bohužel projekt se nevyjadřuje nijak zvlášť k dopravní infrastruktuře Libereckého kraje - jen okrajově a to k dopravním nehodám.
Já mohu říci pouze to, že jsem se podle požadavku našeho protokolu dostavil na letiště na minutu přesně, jak jsem měl, takže mohu s čistým svědomím říci, že chyba nebyla na naší straně.
Celé kauze se podrobně věnuje pořad 168 hodin z 23.října Ten sleduje cestu prezidentského speciálu z Prahy do Bratislavy a zabývá se všemi argumenty, které v minulém týdnu prezidentská kancelář předložila.
Slovenská kancelář prezidenta republiky doporučovala (čas 9:25) české straně dosednout na letiště v Bratislavě nejpozději v 11:15, letadlo však přistálo v 11:30.
Zahraniční delegace měly být dle slovenského mluvčího prezidenta (čas 10:20) na pohřbu přítomny v 11:30. Mluvčí českého prezidenta však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Dle záznamu televize TA3 však prezident Zeman dorazil v 11:44.
Mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma řekl pro Radiožurnál (čas 11:00) 17. 10. 2016, že: „Prezidentský speciál měl podaný letový plán na osm hodin třicet minut. Nicméně o povolení pojíždění požádal v čase osm hodin třicet pět minut. Takže to pětiminutové, první zpoždění si způsobil sám.“ (hovoří o tzv. mezinárodním času, kde 8:30 odpovídá 10:30 českého času)
Ve čtvrtek 13. 10. uvedl Jiří Ovčáček pro Lidovky.cz, že plánovaný a skutečný čas odletu je někdy kolem 10:35. Pokud tedy na celou cestu z letiště v Praze s přistáním v Bratislavě a jízdou do Bratislavského hradu bylo vyčleněno pouze 60 minut, nedá se tvrdit, že chyba nevznikla na straně prezidentské kanceláře. Server Lidovky.cz pak informoval o datech letu prezidenta do Bratislavy, která vypracoval Odbor civilního letectví. Dále pak také referovaly Lidovky o různých indiciích, které Hrad podával za důvody zdržení, a které se jako nosné neukázaly.
Jinými slovy, ačkoliv prezident dle požadavku protokolu své kanceláře dorazil na letiště přesně, nebyl čas vyčleněný na cestu správně naplánován. Neztotožňoval se totiž s plánem slovenské kanceláře prezidenta republiky. Chyba tedy byla na straně české hradní kanceláře.