Vlastně v každém kraji to označení může získat jenom víceméně devět kategorií výrobků, to znamená devět ocenění v jednom kraji v jednom roce může být, což je poměrně málo. Ta krajská označení jsou schopna pokrýt více potravin, více výrobců.
Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.
V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.
Za rok 2014 bylo pravomocně uděleno necelých 100 milionů korun na pokutách od SZPI. V roce 2015 kdy jsme tam o něco málo zvýšili ten počet lidí v terénu, tak jsme skoro zdvojnásobili ten počet i udělených, udělené sankce na více než 140 milionů korun.
Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.
Ředitel kontroly SZPI Jindřich Pokora v rozhovoru pro iDNES uvedl, že z důvodu množství kontrolovaných provozů se k lednu 2015 zvýšil počet z původních 210 kontrolorů o 40 tabulkových míst. Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica podle ČTK uvedl, že SZPI za rok 2015 udělila pokuty ve výši 140 milionů korun, tedy o 40 % více než za rok 2014.
Z hlediska výše pokut se tedy o dvojnásobek nejedná, co do počtu udělených pokut nelze výrok ověřit – k dispozici je Zpráva o činnosti SZPI za rok 2014 (.pdf). Ta hovoří o zmiňované celkové výši udělených pokut a počtu pravomocně skončených správních řízení (SŘ), těch bylo za rok 2014 celkem 1861 (s. 91). Právě ve správním řízení pak dochází k uložení pokuty. Podobná souhrnná zpráva o činnosti SZPI za rok 2015 ale není uveřejněna.
Na základě dat poskytnutých ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsme byli schopni výrok dodatečně ověřit i v otázce počtu pokut. „Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně,“ uvedl v e-mailu tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Všechna data uvedená ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsou tedy pravdivá, pouze nárůst počtu pokut za rok 2015 oproti roku 2014 nebyl přesně dvojnásobný.
Když začínala značka Klasa, tak jsme spolu s našimi lidmi, myslím kolegyněmi a kolegy, poslankyněmi a poslanci zkusili udělat ve školách, v některých školách v královéhradeckém kraji takovou soutěž mezi školáky, poznej Klasu a dotáhli jsme to vlastně až do jakéhosi finále. Těch dětí se zapojil poměrně hodně. Sami rodiče nám říkali, že děti chodí ze školy s tím, že ano, toto tam děláme, je to poučné a najednou i ti rodiče říkali: Víte, my teď chodíme a koukáme, jestli to má tu značku Klasa a podle toho to kupujeme. Nestálo to téměř nic, než na těch cenách pro ty, které ty výrobky z těch obalů výrobků značky Klasa potom jaksi vysoutěžili. Nic víc to nestálo.
Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.
Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.
Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.
V jedné dvanáctce piva je zhruba 15 kostek cukru energeticky přepočteno. V jedné obdobně půllitru coly toho cukru bude ještě daleko víc.
Pavel Kováčik srovnává energetickou hodnotu v kilojoulech, otázka však směřovala na obsah cukru a výrok tak hodnotíme jako zavádějící. V následujících odstavcích porovnáme obě hodnoty - jak cukr, tak energetické hodnoty.
Půl litru světlého dvanáctistupňového piva má energetickou hodnotu 990 kJ. 15 kostek cukru o váze 4 gramy (tedy 60 gramů cukru) pak má celkovou energetickou hodnotu 1008 kJ. Tyto dvě hodnoty jsou tedy prakticky stejné.
Srovnáme-li však samotný cukr, který má být škodlivý a na nějž otázka směřovala, jedná se o 10,65 gramů v půl litru piva, zatímco v 15 kostkách cukru ho bude 59,7 gramů, což je násobně více.
U půllitru Coca Coly se pak jedná o 52,5 gramů cukru a energetickou hodnotu 892,58 kJ.
Pavel Kováčik tedy míchá dvě různé roviny. Energeticky půllitr 12° piva srovnatelný s 15 kostkami cukru, nicméně ve stejném množství Coca-coly není kilojoulů „daleko víc,“ ale ještě o něco méně. V množství cukru zase 0,5 litru „dvanáctky“ piva dosahuje pouze zlomku množství obsaženém v 15 kostkách cukru, zatímco v Coca-cole se množství zmíněným 15 kostkám výrazně blíží.
Když se podíváme na tyto grafy, tak tady je období 2007 až 2013 všech ministrů, kteří vedli ministerstvo zemědělství a byli to ministři za ODS. Projekty do 1 milionu korun, to znamená, malí zemědělci, byli podpořeni částkou 239 milionů korun. Tady je jenom loňský rok, naše první kolo žádosti z programu rozvoje venkova, kdy jsme do malého zemědělství, projekty do jednoho milionu korun vyplatili 180 milionů korun. To znamená, toto je 239 milionů za sedm let a my máme za 1 rok 180.
Když pomineme fakt, že striktně vzato ne všichni ministři zemědělství ve zmiňovaném období byli členové či nominanti za ODS (zmiňme Jakuba Šebestu a Miroslava Tomana), zádrhel nastává s daty z grafů.
Součet částek přidělených žadatelům s projekty do jednoho milionu korun (ve smyslu živočišné i rostlinné výroby) v prvním kole Programu rozvoje venkova z roku 2015 podle tiskové zprávy z října skutečně dosahoval čásky 176 312 764 Kč, která se blíží zmiňovaným 180 milionům. Ekvivalentní údaje za oněch sedm let však na stránkách Ministerstva zemědělství uvedené v závislosti na velikosti projektu nejsou.
Ministerstvo zemědělství bylo v tomto směru kontaktováno, avšak do vydání nepřišla z jeho strany odpověď, tudíž tvrzení hodnotíme jako neověřitelné.
Tady vidíte to první zářijové loňské kolo (jde o podporu malých zemědělců - pozn. Demagog.cz). Všechny projekty do milion korun byly uspokojeny. Skoro všechny projekty do 5 milionů korun byly uspokojeny, to vidíte počet podaných žádostí finančního objemu a tady to uspokojení, a tady jsou projekty nad 5 milionů korun, co podali, řekněme ty větší podniky a tady je míra uspokojení.
Podle údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství bylo skutečně všech 564 projektů do jednoho milionu v prvním kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova doporučeno k čerpání dotací. Z registrovaných 920 projektů do pěti milionů korun bylo doporučeno k čerpání dotací 870. Z registrovaných 749 žádostí o podporu projektů na pět milionů korun uspělo 312.
operace
záměr
zaregistrováno
doporučeno
počet
částka dotace (mil. Kč)
411a
ŽV do 1 mil.
362
117,8
117, 8
411b
RV do 1 mil.
202
58,4
411c
skot do 5 mil.
468
617,9
411d
prasata do 5 mil.
40
44,2
411e
drůbež do 5 mil.
16
20,6
411f
ostatní do 5 mil.
44
45,4
35
34,8
411g
RV do 5 mil.
352
325,9
311
282,9
411h
skot nad 5 mil.
505
4 088,1
180
1 632,5
411i
prasata nad 5 mil.
50
829,9
39
646,6
411j
drůbež nad 5 mil.
42
644,1
554,3
411k
ostatní nad 5 mil.
9
60,7
411l
RV nad 5 mil.
143
1 107,6
49
599,9
celkem 4.1.1Investice do zemědělských podniků
2 233
7 961
1746
4 553
Můžeme tedy říci, že všechny registrované projekty do jednoho milionu byly doporučeny k příjmu dotací, projekty do pěti milionů uspěly v žádostech z 94 % a projekty nad pět milionů dosáhly v úspěšnosti 41 %.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Máme skoro 12 % ploch, které jsou v režimu ekologického zemědělství, ale máme jenom něco málo nad 1 % produktů, tedy potravin, které se prodávají jako bio výrobky. Zbytek bohužel skončí buďto jako konvenční výrobek nebo jako řekněme ekologické seno, které třeba sní nakonec stejně konvenční nebo použije se v konvenčním chovu.
V ročence (.pdf) ministerstva zemědělství za rok 2014 o Ekologickém zemědělství v České republice se píše, že v roce 2014 byla výměra zemědělské půdy a počtu farem v ekologickém zemědělství 11,72% celkové výměry. (str. 7)
Dále ministerstvo v ročence uvádí: "Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů představuje necelé 1 %" (str. 3)
O uplatnění produkce se v ročence píše: "Z celkového počtu 3 373 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2013 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 70% uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu (obdobně jako v roce 2012)." (str. 25)
A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun
V tiskové zprávě ministerstva zemědělství je v kategorii "Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů" uvedeno, že zemědělské podniky podaly 201 žádostí o dotace v celkové požadované výši 350 098 852 Kč, která jim byla plně alokována.
Zářijovým kolem zřejmě ministr Jurečka myslel, první kolo příjmu žádostí, které probíhalo od 29. září 2015 od 8 hodin do 12. října 2015 do 13 hodin na projektová opatření Programu rozvoje venkova.
Nebyli jsme schopni potvrdit schůzku ministra Jurečky se s lidmi ze Svazu ProBio, nicméně jde o marginální část výroku. Ve zbytku je výrok pravdivý.
Když máte podniky, které jsou v takzvaných elefa oblastech, to znamená, přírodně znevýhodněných, kde jsou hlavně travní porosty, tak tam podniky nad 300 hektarů a výše jsou kráceny na té plošné platbě, kterou dostávají a to krácení je 142 milionů korun, které se potom přerozděluje ve prospěch všech žadatelů v rámci programu rozvoje venkova.
Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.
Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.
Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.
Pokud jde o přímé platby, to znamená, ten první pilíř, tak tam podniky nad 115 hektarů jsou zase kráceny pěti procenty ročně, to znamená, 100 milionů korun, které se zase přesouvají do programu rozvoje venkova, ve prospěch všech a poslední věc, ještě dodám, že dneska mladý zemědělec na prvních 90 hektarů dostává navíc 886 korun. To znamená, ročně je to zhruba 68,7 milionů korun, který dostanou jen ti mladí zemědělcí výhradně jen OSVČ, tudíž řekněme, spíše malé podniky.
Je pravdou, že nová Společná zemědělská politika počítá s prvkem degresivity, tedy snížení přímých plateb SAPS (jednotná platba za plochu zemědělské půdy) pro velké podniky. Jedná se o 5% z platby SAPS nad 150 tisíc EUR, která se přesouvá do Programu rozvoje venkova.
V případě částky 100 mil. Kč se dle informací ministerstva jedná o předběžný kvalifikovaný odhad. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné chvíli stále běží administrace rozhodnutí, která krok degresivity zahrnuje, může se tato částka v konečném výsledku mírně zvýšit, nicméně ne zásadně.
Pokud jde o sazbu pro mladé zemědělce, tak ta je opravdu 886 Kč na hektar navíc k sazbě SAPS a to do 90 hektarů obdělávané plochy. Částka 68,7 milionu korun je dle ministerstva zemědělství vypočtena vynásobením sazby pro mladé zemědělce, tj. 885,98 Kč/ha, a celkové hektarové plochy způsobilé pro podporu. Údaj o celkové způsobilé hektarové ploše byl poskytnut Státním zemědělským intervenčním fondem.
Platbě pro mladé zemědělce bylo v dotačním programu Rozvoje venkova 2014-2020 určeno 30 milionu EUR (asi 800 milionu korun), tedy ročně by mohlo jít v této podpoře kolem 5 milionu EUR (asi 133 milionu korun).
I přes některé faktické nepřesnosti pana Ministra lze potvrdit, že popsané prvky Společné zemědělské politiky jsou přínosnější pro menší podniky než pro velké.
