Přehled ověřených výroků

Pravda

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinskainformoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - cíl mise je stanovit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Později také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Naši policisté tedy ve všech třech zemích opravdu pomáhali.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Pravda

Pozměňovací návrhy (.pdf) poslanců Chvojky (str. 7-10) a Plíška (str. 10-19) jsou obsaženy v zápisu z jednání sněmovního ústavně-právního výboru z 30. března.

Chvojkův návrh uvádí například, že "Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nesmí být ovládající osobou obchodní korporace." (str. 8). Zmiňovaným funkcionářem je podle zákonač. 159/2006 Sb. o střetu zájmů právě člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády.

Přijatý návrh poslance Plíška vkládá do původního znění zákona nový bod č. 17, který se týká omezení možnosti obchodní společnosti na získání veřejné zakázky, má-li v ní zmiňovaný veřejný činitel uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů či osoba jím ovládaná podíl alespoň 25 % účasti společníka (str. 11). Oba přijaté návrhy tedy mají ambici omezit podnikání nebo držení majetku členy vlády.

Je tedy zjevné, že oba návrhy směřují k omezení možnosti podnikání pro členy vlády.

Pravda

Opoziční TOP 09 a ODS skutečně využívají možnosti, kterou jim nabízí jednací řád Poslanecké sněmovny, a od konce listopadu blokují možnost přijetí EET.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít 27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

S obstrukcemi opozice pokračovala při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016. Aktuálně tedy opozice využívá to, že pro třetí čtení zákona je vymezena doba na projednání ve středu a pátek mezi 9–14 hodinou. Tuto dobu lze sice rozšířit, ale to pouze v případě, že se proti nepostaví 2 poslanecké kluby, což by TOP 09 a ODS dokázaly. Tudíž se může jednat pouze v této vymezené době, kterou svými příspěvky mohou pokrýt řečníci s přednostním právem (za opozici Kalousek, Laudát, Gazdík, Fiala a Stanjura) a nedopustit tak další rozpravu a hlasování.

Techniky obstrukcí a jejich historii v českém parlamentarismu jsme rozpracovali také v rámci našeho textu na serveru Ihned.cz.

Pravda

Premiér Sobotka v projevu v Poslanecké sněmovně dne 22. března 2016 mimo jiné přednesl výsledky summitu Evropské unie s Tureckem, které následovně potvrdila Evropská rada. V případě splnění stanovených podmínek pak dohoda počítá s liberalizací vízových styků mezi EU a Tureckem.

Hlasování v Poslanecké sněmovně proběhlo ještě ten den na 42. schůzi. Poslankyně Miroslava Němcová navrhla čtyřbodové usnesení, jehož první bod řeší právě tuto problematiku:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.“

Tento návrh byl v hlasování č. 354 přijat 86 poslanci z 153 přihlášených. Ze stran vládní koalice pro toto usnesení v rozporu s postojem premiéra Sobotky hlasovalo 9 poslanců KDU-ČSL, 5 poslanců ČSSD a 4 poslanci ANO.

Pravda

Druhého prosince 2015 zažaloval slovenský stát u Evropského Soudu v Lucembursku Evropskou Unii ve věci relokačního mechanismu schváleného v reakci na potřebu společného řešení současné migrační krize. Toto nařízení Rady Ministrů z 22.9.2015 ukládá členským státům unie povinnost přijmout v nejbližší době konkrétní počet žadatelů o azyl z tzv. uprchlických hot stpolů v Itálii a v Řecku (nařízení se díky vyjímkám v Evropských smlouvách netýká Velká Británie a Dánska). Dle nařízení mělo Slovensko přijmout 802 uprchlíků.

Slovenská žaloba napadá zejména legislativní proces, jakým bylo nařízení v Radě schváleno, zpochybňujíc právo Rady takovéto opatření schválit a vymáhat bez souhlasu všech hlasujících, a navrhuje, aby Soudní Dvůr prohlásil toto nařízení neplatným. Slovenský premiér Fico v této souvislosti sdělil serveru POLITICO, že navrhovaný mechanismus je " nesmyslný a technicky nemožný ". Jen o den později podal ve stejné věci žalobu na Radu Ministrů za Maďarsko i Viktor Orbán.

Právní analýzy naznačují, že je nepravděpodobné, že by Evropský Soud dospěl k rozhodnutí žaloby podpořit. Pokud by však přeci jen Soud dal Slovenské či Maďarské žalobě za pravdu, zpochybnil by tak platnost přerozdělovacího mechanismu pro všech 26 členských států, kterých se dotýká.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako závadějící, protože Zeman své výroky vůči inkluzi na začátku roku 2015 nevyslovil jako soukromá osoba, nýbrž tak učinil v rámci své oficiální návštěvy Pardubického kraje jako prezident České republiky. Stejně tak je problematické konstatování, že média jako otočila a nyní jsou proti inkluzi.

Miloš Zeman vystavil inkluzi kritice na začátku roku 2015 a to v Rehabilitačním ústvavu v Brandýse nad Orlicí. Zeman toto místo navštívil v rámci oficiální návštěvy Pardubického kraje. Byl zde tedy přítomen jako prezident republiky a nikoli jako občan. Konečně je otázkou, zda je možné chápat výroky Miloše Zemana jako výroky občana Zemana a někdy jako výroky prezidenta republiky. V každém případě prezident Zeman navštívil Rehabilitační ústav v Brandýse nad Orlicí v rámci oficiální návštěvy, což dokládá tisková zpráva na webu Hradu (Prezident republiky s manželkou navštívili Pardubický kraj).

K inkluzi zde Zeman uvedl: „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity.

Tím rozpoutal debatu o selektivním vzdělávání a jeho názor vyvolal rozbouřené reakce řady politiků i dalších aktérů, přičemž tyto reakce byly téměř bez výjimky zamítavé. Server Idnes oslovil některé z těchto akterů, další vyjádření sbírala ČTK. Uvádíme, že jde pouze o částečný výčet, ve skutečnosti prezidentův výrok v podstatě neměl veřejné zastání, v tom má Zeman pravdu.

Co se týče médií, je otázkou, jaký obrat má Zeman namysli. Média (s výjimkou Blesku, který se přihlásil k odporu vůči inkluzi), popisovala reakce na Zemanův výrok, nyní popisují aktuální vyjádření politiků k zaváděnému společnému vzdělávání a také zpravodajsky pokrývají téma jako takové. Politická vyjádření se u některých politiků skutečně různí s jejich rok starými postoji, nicméně média informují o nich, nepíší své názory.

Pravda

Vláda již v lednu 2014 schválila Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl schválen v rámci legislativního procesu a jako Zákon č. 181/2014 Sb. nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 29. srpna 2014.

Od ledna (2016) má taktéž začít fungovat speciální policejní útvar v boji proti kybernetické kriminalitě, který bude v některých otázkách spolupracovat s existujícím Národním centrem kybernetické bezpečnosti.

Jak je uvedeno ve Vl. n. z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134–135): „Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329.“ Z čehož je 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany. Z tohoto počtu nejsme schopni přesně kvantifikovat počet míst, která mají být určena pro osoby zabývající se kybernetickou bezpečností. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, Sobotka korektně pojmenovává trend posilování kyb. bezpečnosti i čas, kdy k tomu došlo.

Vít Jedlička

Rakousko vystoupilo ze Schengenu.
Máte slovo, 4. února 2016
Nepravda

Rakousko podepsalo Schengenskou dohodu v dubnu 1995 (pdf. str. 14) a od kontrol na hranicích s dřívějšími signatáři, Německem a Itálií, se upustilo v prosinci 1997. S postupným rozšiřováním Schengenského prostoru přestaly hraniční kontroly na rakouských hranicích existovat úplně.

V souvislosti s migrační vlnou se rakouská vláda rozhodla, že od 17. ledna 2016 dočasně kontroly na svých hranicích obnoví. Toto jednání je v souladu se Schengenskou úmluvou (pdf, str. 201), která dočasné znovuzavedení hraničních kontrol v případě potřeby umožňuje. Nejde tedy o vystoupení ze Schengenu, jak tvrdí Vít Jedlička.

V minulosti došlo ke krátkodobému znovuobnovení hraničních kontrol mnohokrát. Francie začala kontrolovat hranice po teroristických útocích v letech 2005 a 2015. Německo pak třeba z důvodu konání summitu G7 na přelomu loňského jara a léta.

Pravda

Lucie Černá z Národního Ústavu pro vzdělávání nám e-mailem napsala: „Na základních školách je celkem 94 246 tisíc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, to je celkem 10,7% ze žákovské populace, z toho je 70 002 v běžných základních školách.“

Podle Statistické ročenky školství je na základních školách na běžných školách 51 971 dětí s postižením a na středních jich je dalších 13 216.

(tabulky C1.7.1.2 a D1.1.9.1.2)