Přehled ověřených výroků

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.“

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kos ve svém výroku popisuje zákon, který by v případě svého zvolení podporoval. To je ovšem problematické a to z důvodu, že v tuto chvíli žádný takový zákon není na stole.

V rámci schvalování opatření, která měla dát NKÚ možnost kontrolovat obce i jimi zřizované firmy, byly předloženy 2 zákony. Změna Ústavy a prováděcí zákon. Senátem ovšem neprošla změna Ústavy (zde je potřeba třípětinová většina přítomných senátorů), načež Poslanecká sněmovna zamítla i prováděcí zákon. Aktuálně tedy není žádný takový zákon projednáván a Kos tak "nemá co podpořit".

Návrh ústavního zákona předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky skupina poslanců v čele se Stanislavem Polčákem dne 2. prosince 2013 jako sněmovní tisk číslo 43. Senát svým hlasováním tento ústavní zákon neschválil. V přijatém usnesení č. 449 vládě doporučil, aby návrh předložila znovu, ale společně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Vládní návrh prováděcí normy novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (sněmovní tisk č. 610) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen dne 23. září 2015. Do Senátu byl návrh zákona doručen 2. května 2016 jako tisk 266/0 a 26. května 2016 usnesením č. 266 zamítnut. Do Poslanecké sněmovny se návrh zákona vrátil 27. května 2016 k dokončení legislativního procesu. Poslanecká sněmovna 28. června 2016 návrh zákona nepřijala.

Je pravdou, že tento zákon je podporován Rekonstrukcí státu, resp. jednalo se o 2 návrhy - poslanecký návrh ústavního zákona a vládní prováděcího zákona k této ústavní změně. Nepřijetím návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou skončil legislativní proces přijímání tohoto zákona a Ladislav Kos jako kandidát by již na přijetí tohoto zákona neměl jako senátor žádný vliv.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože konstatování, že vláda nic nedělá stran informování veřejnosti, se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti uspořádala v posledních 2 letech desítky veřejných diskuzí.

Kateřina Konečná má pravdu, že občané toho o TTIPu skutečně mnoho nevědí. Nebo přinejmenším to sami deklarují. Slabé povědomí o smlouvě TTIP mezi českou veřejností dokládají výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015.

Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Kateřina Konečná napsala Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis 14. srpna 2014 a premiér na něj odpověděl o 2 týdny později. Oba tyto dopisy zveřejnila europoslankyně na svém facebookovém profilu.

Sobotka ve své odpovědi píše: "Z tohoto důvodu organizuje MPO jako gestor řady kulatých stolů pro veřejnost, přednášky pro studenty, prezentace pro firmy obchodující se Spojenými státy americkými a diskuze se zájmovými sdruženími. MPO vede rovněž expertní tým k TTIP, jehož se účastní zástupci zainteresovaných resortů, představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, Asociace malých a středních podniků, Sdružení automobilového průmyslu, Agrární komory a dalších. Ti všichni jsou pravidelně informováni o aktuálním vývoji vyjednávání, mají možnost prezentovat své pozice a přímo se tak podílet na formulování priorit České republiky."

Kateřina Konečná tedy korektně uvádí to, že se premiér přihlásil k průběžnému informování různých partnerů i veřejnosti. Nemá ovšem pravdu, když dále tvrdí, že tak vláda zcela nečiní.

Komplexní přehled informací k Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu businessinfo.cz.

V Kapitole 4 – Akce pořádané k TTIP je uveden seznam všech seminářů, debat a dalších událostí, které byly konány ve vtahu k TTIP za roky 2014, 2015 a 2016. Z tohoto výčtu je zjevné, že je pořádána řada veřejných diskuzí o celé problematice.

Uskutečněné v roce 2016 25.04.2016 Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.04.2016 Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 06.04.2016 Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.03.2016 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.02.2016 Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.02.2016 Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 03.02.2016 Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, PrahaUskutečněné v roce 2015 18.11.2015 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
- aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10.2015 Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.09.2015 Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.09.2015 Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA)
- Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na
57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.09.2015 Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP
, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.06.2015 Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22.06.2015 Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.06.2015 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč
vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6.2015 Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 05.06.2015 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.05.2015 TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.05.2015 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.05.2015 Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.05.2015 Národní konvent k TTIP , Praha 11.05.2015 Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.04.2015 Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.04.2015 Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.04.2015 Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 04.02.2015 Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 06.02.2015 Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 06.02.2015 Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.02.2015 Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.02.2015 Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18.03.2014 Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a

Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava 18.03.2014 Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava 10.04.2014 Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha 10.04.2014 Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha 15.04.2014 Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha 23.04.2014 Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha 24.04.2014 Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha 19.05.2014 Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice 25.09.2014 Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty

Lipscomb University Nashville, Praha 29.09.2014 Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha 01.10.2014 Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno 09.10.2014 Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha 29.10.2014 Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha 06.11.2014 Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha 21.11.2014 Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR

a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

S ohledem na výše uvedeného nelze konstatovat, že se ve věci informovanosti k TTIP "neudálo nic", či že "MPO neinformuje", "nedělá veřejné semináře a debaty". Výrok tedy označujeme jako nepravdivý.

Vláda skutečně odhlasovala na svém zasedání 30. května 2016 zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum o 3,7 mld korun.

Jedná se o návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které je Pavel Bělobrádek předsedou.

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podle dostupných dat měl Škromach jako poslanec ve volebním období 2006–2010 účast na hlasování v Poslanecké sněmovně necelých 72 %.

Zdeněk Škromach vykonával funkci poslance ve čtyřech po sobě jdoucích volebních obdobích - v letech 1996–2010. Od roku 2010 je senátorem.

Oficiální statistiky, které by mapovaly účast všech poslanců/senátorů na všech jednáních Senátu nebo PS, se do roku 2013 neprováděly. Ty jsou dostupné až nyní, a to pouze pro Poslaneckou sněmovnu. Statistiky, které mapovaly a mapují účast zákonodárců při hlasováních, sestavuje sdružení KohoVolit.eu na základě dat o hlasováních z obou komor parlamentu.

Toto sdružení nabízí data pro Poslaneckou sněmovnu od roku 2006. Můžeme tedy zjistit, že ve volebním období 2006–2010 se poslanec Zdeněk Škromach účastnil přesně 71,8 % hlasování. Tedy jeho neúčast se blížila skoro 30 %, což neodpovídá jeho prohlášení o téměř úplné docházce.

Dodejme, že sdružení KohoVolit.eu na svém webu uvádí, že docházkou zákonodárce se rozumí podíl hlasování na plénu nebo na schůzích výborů, kterých se zákonodárce aktivně účastnil.

Škromach byl do Poslanecké sněmovny zvolen také v roce 2010 a mandát poslance mu zanikl až po jeho výhře v senátním obvodu Hodonín na podzim stejného roku. V mezidobí se při práci poslance účastnil 76 % hlasování, tedy přibližně čtvrtinu jich vynechal.

Jako senátor je již Škromach v účasti na hlasování skutečně na špičce mezi členy horní komory a jeho účast se blíží i 100 %.

Z dílčích dat zpracovaných sdružením KohoVolit.eu vyplývá, že v období od svého zvolení v roce 2010 do srpna 2012 (ukončení měření) se Škromach účastnil 95 % hlasování v Senátu. Zmíněná data lze dohledat prostřednictvím webu Lidovky.cz. Za rok 2015 pak senátor dosáhl 98% účasti na hlasování.

Pokud tedy vyjdeme z dostupný dat, Škromach je coby senátor skutečně velmi pilný stran účasti na hlasování Senátu. V minulosti během jeho poslanecké kariéry tomu tak ovšem nebylo. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Žádná vláda územní celistvost Číny skutečně nezpochybnila.

Česká republika nepodporuje a nikdy v minulosti nepodporovala nezávislost žádného územního celku, který si ČLR nárokuje. Sám bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server iDNES.cz uvedl: „Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii.“

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat vyjádření velitele zásahu k této akci.

Jediný, kdo se od policie veřejně vyjádřilk oslavám 28. října na Staroměstském náměstí, byl pražský policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ten situaci komentoval takto: „Velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je z naší strany čtyři až pět tisíc osob.“

O počtu lidí na akci se vyrojila řada odhadů. Informace o tom, jak se podobné odhady reálně činí, přináší ve svém článku server Technet.cz.

Foto: Janek Rubeš

V programovém prohlášení se vláda zavázala, že provede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. V roce 2017 se tyto platby mají zvýšit o 3,6 miliardy korun. To je skutečně téměř dvojnásobek oproti minulému roku, kdy vláda navýšila platby o necelé dvě miliardy.

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).