Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "

Slova obou zmíněných ve věci Jihočeského letiště potvrzuje jihočeský iDNES.cz z května a července tohoto roku.

Jiří Švec zjevně naráží na článek serveru iDNES.cz, resp. jeho jihočeské mutace. Ten v textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 uvádí:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Starosta Lišova dále informuje o tvrzení ředitele Jihočeského letiště Ladislava Ondřicha, jež se objevilo na serveru iDNES.cz v květnu letošního roku. Ředitel uvedl:

„Jediné, které by k nám nemohly standardně přistávat, jsou dálkové Airbusy 330, které mají malinko větší rozpětí (na letišti mohou přistávat pouze letadla s rozpětím křídel do 36 metrů - pozn. Demagog.cz) . Nicméně na výjimku se tu můžou objevit, ale naší ambicí není provozovat lety od nás do Koreji nebo za oceán. To není cílem regionálního letiště.“

V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem upozorňujeme, že Zeman zaměňuje migranty za uprchlíky. Jejich počty v Turecku však odpovídají jeho tvrzení.

UHNCR definuje rozdíl takto: "Migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu." Tyto dva pojmy jsou ale často vzájemně nahrazovány a Miloš Zeman v kontextu debaty mluvil o uprchlících, nikoli o migrantech.

Zpráva o provádění společného akčního plánu EU a Turecka uvádí, že Turecko k 10. 2. 2016 hostilo 2 582 600 syrských uprchlíků. Těmto uprchlíkům Turecko přiznává dočasné ochrany.

Výzkumná zpráva Amnesty International vydaná v červnu 2016 potvrzuje, že na území Turecka se pohybuje kolem 2,75 milionu syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemích (například Afghánistánu, Iráku a Íránu).

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013- 2017 (.pdf) obsahuje v kapitole věnované zaměstnanosti následující závazek : " Pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě, obnovíme výplatu nemocenské v prvních třech dnech nemoci."

To, zda zaměstnavatelé "zneužívají" uvedeného ustanovení koaliční smlouvy v kontextu odmítání obnovení výplaty nemocenské, hodnotit nemůžeme. Faktem však zůstává skutečnost, že zaměstnavatelé zrušení karenční doby dlouhodobě odmítají (např. Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků).

V návrhu zásad územního rozvoje kraje sice opravdu není Brno ani jeho okolí, kraj však v tomto dokumentu řeší rozvoj kraje jako celku a nezaměřuje se na konkrétní města.

Speciální část o územním rozvoji v krajském městě nenalezneme například ani v územním rozvoji Olomouckého kraje či Kraje Vysočina. Návrh však obsahuje odstavec (str. 5) o dálnici D43.

Na čtvrté straně je zase zmíněno: „Nezbytnou součástí kompletního systému dálniční a silniční sítě Jihomoravského kraje a OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno je Velký městský okruh (silnice I/42) a Bratislavská radiála (I/41).“

Zákon o registru smluv byl schválen 18. září 2015 na 31. schůzi poslanecké sněmovny, a to i 18 hlasy TOP 09. Jeden poslanec TOP 09 se zdržel hlasování. Předkladateli zákona o registru smluv (.pdf, str. 17-20) byli i poslanci z TOP 09 a zástupcem navrhovatele byl Farský ze STAN.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.

Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.

O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.

Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.

Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.