Přehled ověřených výroků

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Radim Jančura přestal hnutí ANO podporovat nikoliv kvůli Českým drahám, ale proto, že podle něj Andrej Babiš jako ministr financí zbytečně rozhazuje peníze.

Radim Jančura v roce 2013 hnutí ANO oficiálně podpořil. V březnu 2016 však uvedl, že ztratil důvěru v ministra Babiše jako politika. „Co se týče Čapího hnízda, v tomto důvěru neztratil. Ztratil jsem ale v něj důvěru jako v politika, který má ambici naši zemi změnit. Je nedůrazný a nemá vizi. Vybere na daních sice víc peněz, ale stejné množství zbytečně rozhází,“ vysvětlil Jančura.

Ve vyjádření pro server Podnikatel.cz se Radim Jančura v březnu 2016 také ohradil proti tomu, že by útočil na ministra Babiše a ministra Ťoka kvůli Českým drahám.

V červnu 2016 pak pro Aktuálně.cz promluvil o svém vztahu k předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi: „Když vstupoval do politiky, podpořil jsem ho. Pak jsme se trochu chytli a pohádali kvůli vybírání daní a rozhazování peněz. Teď si někdo proto může myslet, že to (oblepení autobusů portrétem ministra Chovance v reakci na reorganizaci policie – pozn. Demagog.cz) dělám pro něj, ale to není pravda. Sice jsem rád, že Babiš v politice je, už ho ale nepodporuji, což se však může změnit,“ uvedl Radim Jančura.

Předně je třeba říci, že nehodnotíme (ne)důvodnost stanovení výše vyměřovacího základů, nýbrž pouze to, zda výše odpovídá a dále také míru čerpání.

Od roku 2006 je pro osoby samostatně výdělečné činné vyměřovacím základem opravdu 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Co se týče čerpání zdravotní péče, kompletní data nejsou bohužel k dispozici, mimo jiné i z důvodu, že některé pojišťovny své pojištěnce ve statistikách takto neodlišují. Nicméně v únoru loňského roku otevřel tuto diskuzi předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula, když nařkl živnostníky z přečerpávání zdravotnického systému ve vztahu k tomu, kolik sami odvádějí. Tuto informaci však vzápětí vyvrátil server Podnikatel.cz na základě údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami. Jak jsme naznačili výše, ne všechny z nich jsou schopné (a ochotné) podobné informace vydat. Nicméně zdroje poskytla jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna - se 6 miliony klientů největší tuzemská pojišťovna - a dále také Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). Obě se přitom shodují na tom, že živnostníci více do systému odvádějí než z něj čerpají.

Z vyjádření tiskového mluvčího VZP, která v r. 2013 evidovala přibližně 300 tisíc pojištěnců - osob výlučně samostatně výdělečně činných (bez pracovního poměru): „Tito pojištěnci zaplatili na pojistném 6,5 miliardy koruna za péči o ně VZP uhradila 3 miliardy korun. Tedy spotřebovali polovinu zaplaceného pojistného. Průměrná platba pojistného byla přes 22 tisíc Kč a průměrné náklady přes 10 tisíc Kč.“

Vedle toho OZP poskytla data z r. 2014, kdy evidovala 41 902 takových pojištěnců, kteří dohromady zaplatili na pojistném 666 033 449 Kč, přičemž uhrazeno za ně bylo jen 462 199 489 Kč.

Svatopluk Němeček tedy nemluví pravdu, když říká, že OSVČ jsou "černými pasažéry" podobně jako pojištěnci, za které platí pojištění stát, a že OSVČ čerpají doplna, zatímco odvádějí jen polovinu. Odvod osob samostatně výdělečně činných je dle zdravotních pojišťoven vyšší než jejich čerpání, nelze tedy hovořit o tom, že by se OSVČ "vezly na systému".

Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5, 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:

• byly starší než 70 let, nebo
• se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
• byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
• byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5-10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210), v Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10), v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.

Komunistický režim volební povinnost vyžadoval volebním zákonem č. 75/1948 Sb., který v otázce povinnosti voličů volit, kopíroval volební zákon třetí republiky z roku 1946. Zároveň byla úprava volební povinnosti prakticky totožná s volebním zákonem z první republiky, lišily se pouze v možnosti voliče vhodit tzv. bílý lístek (nezvolit žádnou ze stran) a ve výši pokuty, jejíž horní hranice se zvýšila na 10 000 Kčs. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 27/1954 Sb., který volební povinnost vypustil. Od poloviny roku 1954 tedy volební povinnost formálně neexistovala, přesto dle údajů Českého statistického úřadu volební účast nespadla až do voleb v roce 1990 pod hranici 99%.

Komunisté sice povinnou volební účast v pravém slova smyslu nezavedli, neboť pouze převzali již dříve účinný zákon, který nakonec také zrušili. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, při 2. kole senátních voleb nejde o jediné volby, kdy volič neobdrží lístky domů, ale dostane je až ve volební místnosti. Toto je také případ 2. kola prezidentských voleb.

V zákonu o volbách do Parlamentu České republiky podle § 76 odst. 4 je dáno, že „při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb“ .

Obdobný proces pak nastává při 2. kole prezidentských voleb. Zákon 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky uvádí v § 56 odst. 5:

„Při tisku hlasovacích lístků pro druhé kolo volby prezidenta se postupuje podle § 28 odst. 3 a 4 s tím, že hlasovací lístky všech kandidátů z prvního kola volby prezidenta budou vytištěny s označením ‚ druhé kolo volby prezidenta ' . Hlasovací lístky zašle Ministerstvo vnitra prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Okrskové volební komise před zahájením druhého kola volby prezidenta vyberou hlasovací lístky postupujících kandidátů. Volič obdrží hlasovací lístky ve dnech volby prezidenta ve volební místnosti.Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích se použijí hlasovací lístky postupujících kandidátů z prvního kola volby prezidenta a opatří se otiskem razítka s textem ‚ 2. kolo ' .“

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma posledního roku vlády Miloše Zemana se rozpočtový deficit zvyšoval. Navíc není pravdou, že by zmíněná "brzda", o níž prezident mluví, fungovala po celou dobu opoziční smlouvy, dohoda na ní byla uskutečněna až v roce 2000.

Miloš Zeman mluví o rozpočtové brzdě následovně: " Opoziční smlouva byla založena na jediném věcném požadavku ODS a ten požadavek zněl: snižujte každý rok rozpočtový deficit. "

Požadavek na snižování státního deficitu ODS deklarovala až v průběhu trvání tzv. opoziční smlouvy z července 1998. V lednu 2000 se sociální a občanští demokraté dohodli na rozšíření rámce své smlouvy a podepsali tzv. toleranční patent, který byl tvořen pěti body:

- dohoda o státním rozpočtu a rozpočtovém výhledu- dohoda o změnách volebního zákona
- dohoda o přípravách na vstup do Evropské unie
- dohoda o podmínkách tolerance menšinové vlády
- dohoda o komunikaci parlamentních klubů ODS a ČSSD
Právě první bod patentu iniciovala občanská demokracie, která požadovala postupné snižování deficitu a výsledkem měl být vyrovnaný rozpočet v roce 2003. Tedy toto se týkalo reálně pouze sestavovaných rozpočtů na rok 2001 a 2002, Miloš Zeman ovšem mluví o celém období opoziční smlouvy. Stejně tak není pravdou, že by se Zamanova vláda po přijetí tohoto závazku principem každoročního snižování schodku řídila.

Oproti roku 2000, kdy byl dodatek se závazkem podepsán, bylo dosaženo skutečného rozpočtového deficitu v jednom roce o cca 22 miliard vyšší a ve druhém roce byl deficit na úrovni roku 2000.

Tabulka závěrečných účtu hospodaření ČR v letech 1999 až 2002Rokrozpočtový deficit (v mld. Kč)

1999 *29,6 2000 46,0 2001 67,7 2002 45,7

*(.pdf, str. 2)

Vláda České republiky na svém jednání 18. dubna rozhodla, že navrhne prezidentu republiky k povýšení do hodnosti generálmajora policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Pro toto hlasovali všichni (.doc - usnesení 350, 24. bod jednání) přítomní členové vlády. Konkrétně jich bylo 12. Podle zápisu byli jednání přítomni i ministři za hnutí ANO - Babiš, Stropnický, Pelikán i Ťok. Vyplývá to z navržených a projednávaných bodů, které předkládali právě tito konkrétní ministři.

Podle zákona o Policii České republiky je kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů skutečně v pravomoci policejního prezidenta.

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, protože konkrétní dobu trvání u jednotlivých případů nelze zjistit a to ať už z dřívější doby či z doby nynější, oslovili jsme však Ministerstvo vnitra a čekáme na jejich reakci.

Helena Válková svoje tvrzení uvádí v souvislosti s procesem vyhošťovacího řízení, které mělo být pomalé, když Českou republikou procházeli nelegální migranti, kteří se chtěli přesunout do jiných zemí.

V tomto případě je proces vyhošťování započat samotným zajištěním takové osoby, které musí podle zákona o policii trvat nejdéle 48 hodin a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců, jinak je cizinec propuštěn.

Helena Válková pak má nejspíše na mysli právě institut správního vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců, kde doba zajištění musí trvat maximálně 180 dní, tedy 6 měsíců, u rodin s dětmi či nezletilých je to však 90 dní. Tato doba pak může být kvůli uvádění nepravdivých údajů či maření výkonu prodloužena až na 545 dní.

Aby však mohl být cizinec takto zajištěn, musí být splněna některá z podmínek, kterou tento zákon stanovuje. Tou nejběžnější je nebezpečí ohrožení veřejného pořádku závažným způsobem.

Stejná lhůta pak platí u institutu zajíštění za účelem vycestování, který se uplatňuje například po nevycestování po pravomocném rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.

Pokud se během zajištění rozhodne o vyhoštění cizince, je mu udělena lhůta 7 - 60 dnů, kdy musí zemi opustit. Ta však může být prodlužována a to až na 180 dní.

Že by se však tato lhůta v souvislosti se současným děním nějak měnila není možno zjistit. Ministerstvo vnitra tyto lhůty potvrzuje v sekci "často kladené dotazy" ohledně migrace, stejně jako ve zprávě (.ppt) ze září 2015 k situaci v oblasti nelegální migrace.

Konkrétní příklady o době trvání zajištění a o celkové době trvání vyhoštění však není možné dohledat a to ani z dřívější doby ani za aktuální situace.

Výrok je proto prozatím hodnocen jako neověřitelný. V souvislosti se změnou praxe a případným zrychlením procesu správního vyhošťování po zajištění cizinců jsme zaslali dotaz na Ministerstvo vnitra, které by nám mohlo tvrzení Heleny Válkové pomoci ověřit.

Podporu zmíněnému návrhu sice svými podmínkami zmíněný klub podmiňuje , nicméně kategoricky proti se nestaví, jak dokládají veřejné výstupy představitelů tohoto stranického tělesa.

Klub starostů a primátorů sdružuje zvolené představitele ČSSD v těchto funkcích. V současné době čítá 307 členů.

K návrhu zákona o sociálním bydlení se tento klub vyslovil opakovaně. Především přijal ve svém usnesení v Plzni 8. září 2015 7 podmínek (.pdf, usnesení č. 4), které by měly být splněny, aby zákon podporoval.

V lednu 2016 na schůzce starostů s ministry ČSSD uvedl Mrvka:

„V oblasti reformních návrhů naší vlády jsme jako zástupci starostů ČSSD vyjádřili zejména nutnost, abychom vždy byli přítomni u všech budoucích důležitých realizačních kroků navržených změn. To se týká jak sociálního bydlení, které by MPSV mělo v paragrafovém znění předkládat již v červnu letošního roku, tak především oblasti společného vzdělávání, která již několik měsíců čeří vody vnitřní politiky České republiky. I zde jsme nalezli u našich ministrů pochopení“.

V březnu 2016 na dalším jednání postoj klubu k návrhu zákona představil Stanislav Mrvka, předseda klubu:

„Přesto však dosud existuje mnoho otázek, které jsme dosud nebyli s to během dvouhodinového jednání vyřešit. Již před časem vydal Klub usnesení o sedmi bodech, které tvoří rozlučovací podmínku našeho souhlasu. Se vším ještě spokojeni nejsme. Jde zejména o otázky vztahu osoby v bytové nouzi k obci a konkrétní realizace kompetencí obcí, které budou zřetelnější, jakmile od MPSV obdržíme paragrafové znění. To bychom měli obdržet v řádech týdnů. Myslím však, že jsme na dobré cestě.“

Návrh zákona MPSV dalo k připomínkám ve své verzi 27. září 2016, konkrétní reakce klubu starostů ČSSD na tuto verzi ještě není.