Přehled ověřených výroků

Povinná volební účast je atribut volebního systému, kterým státy řeší dlouhodobě klesající volební účast. V současnosti existují povinné volby v určité formě ve 28 státech světa a ve státě Georgia v USA. Ve Francii jde pouze o volby do senátu, ve Švýcarsku takto volí do jednoho z kantonů. Států, které uznávají volební povinnost ve všech volbách, je tedy 26, což tvoří asi 13 % z 203 zkoumaných zemí.

Povinná volební účast je zavedena v těchto státech: Argentina, Austrálie, Belgie, Bolívie, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Kostarika, Kypr, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Francie (pouze senátní volby), Gabon, Řecko, Honduras, Libanon, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Mexiko, Nauru, Panama, Paraguay, Peru, Singapur, Švýcarsko (pouze kanton Schaffhausen), Thajsko, Turecko, Uruguay.

V některých státech nedochází k vymáhání této povinnosti (Kostarika, Dominikánská republika, Mexiko) , v jiných existují různé typy sankcí. Například ve Švýcarsku nebo v Argentině je to finanční postih, v Singapuru může dojít k odebrání hlasovacích práv.

Prezident Zeman zmínil možnost zavedení povinné volební účasti například letos v září v rozhovoru pro Českou televizi.

Vláda může do 30. června změnit výši vyměřovacího základu pro státní pojištěnce pro další rok.

Podle zákona č. 592/1992 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění:

§ 3c

" (2) Částku vyměřovacího základu uvedenou v odstavci 1 může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění. "

Smlouva o provedení díla a distribuci „Noviny Jihomoravského kraje“ měla byla podepsána 29. srpna 2008, tedy za působení Stanislava Juránka (tehdy KDU-ČSL) jakožto hejtmana kraje (bod č. 21). V databází ministerstva kultury je však toto periodikum evidováno již od 20. srpna.

Mluvčí JMK Eliška Windová uvedla pro Echo24, že tato smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 48 měsíců, a po jejím uplynutí nebyla obnovena.

Listy jižní Moravy v současnosti fungují jako online médium, a to od srpna 2010. Nevychází pouze tištěně, jinak se nic nezměnilo.

Vzhledem k nedostupnosti proklamované smlouvy veřejnosti nejsme schopni s jistotou tvrdit, že výše zmíněné informace získané z veřejných zdrojů jsou zcela pravdivé. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.

Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.

Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.

Studii o benefitech přinášených smlouvou TTIP pro jednotlivé členské země Evropské unie zpracoval World Trade Institute (WTI) při Univerzitě v Bernu.

V kapitole zabývající se Českou republikou studieodhaduje (pdf, str. 38), že v oblasti makroekonomických změn dojde v oblasti investic ze strany Spojených států k poklesu o 0,2 %.

Nejedná se tedy o studii americké Obchodní komory, s touto malou výhradou ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

zdroj: WTI

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne 11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Privatizace části majetkové účasti státu v OKD pomocí kuponové metody a bezúplatným převodem části akcií na obce stát skutečně znamenaly absenci zisku v kontextu změny vlastnických práv ke společnosti. Zisk pro stát přišel až s privatizací 45,88 % jím vlastněných akcií OKD uskutečněnou v roce 2004. Výrok tedy označujeme jako pravdivý.

Mluvčí Ovčáček nemluvil pravdu v případě pozdního příjezdu na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče. Dle slovenské kanceláře prezidenta republiky bylo české straně doporučeno (čas 9:25) dosednout na letiště nejpozději v 11:15 a nejpozději v 11:30 být na pohřbu. Ovčáček však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Tuto skutečnost jsme již ověřovali minulý týden.

Zpoždění letu přičítal také silnému protivětru a chybě pracovníků Řízení letového provozu (ŘLP). Vítr však dle dat nebyl extrémně silný a mohl letadlo dle analýzy Lidovky.cz zdržet jen o tři minuty. Vinu odmítá i ŘLP, kterému se nakonec mluvčí Ovčáček za své předchozí výroky „omluvil“.

Konkrétně uvedl: „V každém případě platí, že pokud se řidiči letového provozu nějak cítili dotčeni prohlášeními, která jsem v uplynulých dnech uváděl, tak se jim hluboce omlouvám“.

Na svém Twitteru mluvčí Ovčáček napsal: „Ve státní svátek 28.10. bude v 18:30 na‚Staromáku'oficiálně odstartována prezidentská kampaň 3H – Halík, Horáček, Herman.“

Horáček v reakci na slova Jiřího Ovčáčka pro Blesk.cz 24. října řekl:„Pan Halík tam nebude a nikdy se s jeho účastí nepočítalo“. Reálně se Halík této neúčastnil, resp. nebyl mezi řečníky na pódiu.

Tomáš Halík na Staroměstském náměstí v rámci akce nebyl, vyzval však hosty předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, aby se tohoto slavnostního večera neúčastnili.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.

České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.

Výrok je označen jako pravdivý, protože 1. června 2015 byl poslancům rozeslán senátní návrh zákona (jako sněmovní tisk 499/0 (.pdf)), kterým se mění předpis 120/2001 Sb. (Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů). Tento návrh mimo jiné říká:

" V odstavci 2 se po vzoru naprosté většiny států Evropské unie zakotvuje do našeho právního řádu princip místní příslušnosti soudních exekutorů, a to v obvodu jednotlivých soudních krajů. Zkušenost s krajskou působností, resp. s působností ve vyšší správní jednotce, se ukázala jako nejlepší také u zahraničních soudních exekutorů, kde již princip teritoriality funguje." (s. 9)

Projednávání tohoto návrhu bylo navrženo na pořad 47. schůze (od 24. května 2016).