A Ukrajina si především ekonomicky nevede dobře.
Při pohledu na různé ekonomické indikátory Ukrajiny z posledních let lze skutečně konstatovat, že ekonomická situace země není příliš dobrá. Uvádíme pouze některé z nich. Při vědomí probíhajícího konfliktu na východě země je tento stav pochopitelný.
Procento populace, které spadá pod hranici rizika chudoby dlouhodobě dosahuje 20-30 % (publikace Eurostatu o životních podmínkách v zemích sousedících EU).
V roce 2015 dosahoval hrubý domácí produkt 2 108 U.S. dolarů na osobu za rok. To v podstatě kopíruje výsledek roku 2014 a nedochází ke znatelnému zlepšení.
Zemi také sužuje vysoká inflace.
Podle údajů IMF (Mezinárodní měnový fond) dosahovala Ukrajina v roce 2015 míry nezaměstnanosti 11,467 %.
(Zdrojem grafů je server theglobaleconomy.com).
My jsme chtěli umožnit, my jsme chtěli umožnit vládě, a takovou jsme předložili, takovou jsme předložili novelu (kontrolního hlášení - pozn. Demagog.cz), aby se odložila o rok účinnost a během té účinnosti, během toho roku by pan ministr mohl opravit všechny chyby ve svém zákoně, který špatně připravil. Ale to neudělal.
Zmiňovaný opoziční návrh ODS se týká novely č. 360/2014 Sb. (.pdf, str. 4731-4744) z 31. prosince 2014, která pozměňuje znění zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Novelou vzniká s účinností od 1. ledna 2016 plátcům daně povinnost tzv. kontrolních hlášení, ta nově nahrazují samostatný výpis z evidence pro účely DPH a jsou podávána pouze elektronicky.
Dne 7. prosince 2015 zamítla vláda na svém jednání návrh ( pdf., str. 1-3) poslanců ODS Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Miroslavy Němcové a dalších na odložení účinnosti novelizačních bodů zavádějících kontrolní hlášení z 1. ledna 2016 na 1. leden 2017. Odůvodněním návrhu (str. 2) je zavádění elektronické evidence tržeb (EET) až od poloviny roku 2016, nízká připravenost samotných poplatníků DPH v důsledku špatné informovanosti Ministerstvem financí a odstranění administrativních překážek spolu s úsporou administrativních nákladů podnikatelů, kteří mají kontrolní hlášení pravidelně podávat.
Předseda ODS Petr Fiala na webových stránkách strany ještě v den rozhodnutí vlády uveřejnil úmysl podat žádost o svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž by byl návrh projednán. Ta se uskutečnila 22. prosince 2015, podle vyjádření Ministerstva financí měla veřejnost více jak rok na přípravu na zavedení kontrolních hlášení. Další projednávání je navrženo na pořad 39. schůze Sněmovny, tedy od 19. ledna 2016.
Já jezdím třeba i 10krát týdně po besedách po celé České republice.
Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.
Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.
(Plánované akce)
(Proběhlé akce)
Teď byla dohoda o podpoře syrských uprchlíků v Turecku. Turecku se poskytnou 3 miliardy eur - 1 miliardu najde EU ve svém rozpočtu a 2 miliardy eur podle svého HDP složí jednotlivé členské státy.
Jedná se o dohodu mezi EU a Tureckem, která byla přijata v říjnu loňského roku. Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je snížit množství uprchlíků proudících z Turecka do Evropy. Turecko na řešení uprchlické krize dostane celkem 3 miliardy EUR. EU poskytne 500 milionů EUR a zbylé 2,5 miliardy EUR složí její členské země. Velikost příspěvku jednotlivých zemí bude vypočítána dle jejich HNP, stejnou metodou jakou státy přispívají do rozpočtu EU.
Já ho poslouchám, ale tohle k žádnému lepšímu výběru daní nevede. Podívejte se na elektronickou evidenci tržeb v Chorvatsku. Žádný lepší výběr daní nenastal.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě dat chorvatského ministerstva financí (tabulka Budgetary Central Government) a slov chorvatského ministra Lalovice.
Z dat o měsíčním výběru vyplývá, že zavedení EET se na výši výběru DPH nijak výrazně neprojevilo ani pozitivně, ani negativně.
Je však nutné říct, že přímé srovnání je problematické, jak přiznává i chorvatský ministr financí Lalovac. "U daně z přidané hodnoty nejsou čísla srovnatelná, protože jsme snižovali sazbu v pohostinství a za ubytování, a to z 25 na 13 procent. Mnozí podnikatelé v Chorvatsku tvrdí, že díky snížení daňové sazby nemají celkově vyšší daňovou zátěž, takže se ani nebouřili proti evidenci tržeb. Také jsme trojnásobně zvýšili hranici pro registraci k DPH, takže nám vypadlo ze systému plátců DPH asi 25 tisíc malých podnikatelů," říká Lalovac v rozhovoru pro idnes.cz. Zároveň říká, že za prvních 6 měsíců roku 2015 byl výběr o 15 % vyšší než před zavedením fiskalizace (EET). To je skutečně pravda, podle dat o výběru DPH se oproti prvnímu pololetí roku 2012 zvýšil výběr o 8 %, oproti roku 2012 dokonce o 14 %. Je však otázkou, nakolik lze tento nárůst přikládat zavedení EET a nakolik jiným faktorům (inflace, růst ekonomiky, zvýšená ekonomická aktivita v souvislosti se vstupem země do EU).
My jsme s ním (se zákonem o střetu zájmů - pozn. Demagog.cz) přišli reálně hned po volbách. Princip toho zákona přece spočívá v tom, ne teďka že se hádáme, jestli ministr může vlastnit firmu nebo ne, ale o tom, že politik, když jde do politiky, tak by měl transparentně ukázat svůj majetek.
Vládní koalice skutečně předložila novelu zákona o střetu zájmů, v 1. čtení však v Poslanecké sněmovně byla projednána více než 2 roky po volbách. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
První oficiální zmínky o návrhu lze datovat až od uveřejnění Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017, schválené usnesením Vlády ČR 15. prosince 2014. Tato koncepce vycházela z předchozího ustanovení k základním směrům boje proti korupci v usnesení vlády z 4. června 2014. Do Poslanecké sněmovny šel návrh zákona až 30. července 2015, tedy téměř v polovině volebního období a 18 měsíců od jmenování vlády. K prvnímu čtení návrhu pak došlo za dalších 5 měsíců, v prosinci 2015. Faltýnek tedy korektně popisuje princip návrhu. Průběh legislativního procesu, který zatím zdaleka není u konce, však nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o tak prioritní návrh, jak předseda poslaneckého klubu hnutí ANO naznačuje.
Princip zákona o střetu zájmů není jen v transparentnosti majetku politiků, kteří jdou do politiky. Dle vlády a jí schválené protikorupční strategie je význam zákona popsán takto:
"Vzhledem k nedostatečné vymahatelnosti stávající právní úpravy zákazu střetu zájmů v praxi a naprosté převaze formalismu při zveřejňování majetkových přiznání bude ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu zpracován a předložen návrh novely zákona o střetu zájmů, který nastaví vyšší standardy transparentnosti příjmů a majetkových poměrů veřejných funkcionářů, včetně revize okruhu těchto subjektů, a zaměří se na důsledné vyloučení možného střetu zájmů v důležitých funkcích. Výsledkem bude mnohem účinnější úprava střetu zájmů reflektující mezinárodní standardy a kladoucí důraz na:
- zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce, - zefektivnění kontrolního mechanismu, - zpřísnění sankcí, - elektronizace majetkových přiznání, - rozšíření okruhu bývalých funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry (revolving door) a úprava podmínek tohoto omezení. Kromě toho bude zavedeno také elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání veřejných funkcionářů tak, aby k nim měla snadný přístup rovněž veřejnost. K dosažení výrazného kvalitativního posunu v otázce legislativního uchopení střetu zájmů přispěje zřízení Komise ke střetu zájmů."
Mluvíme o programovém období 2007 a 2013. Za to období jsme měli nárok na 700 miliard. A kdo nastavoval ty podmínky? Kdo za to může? No může za to na prvním místě ministerstvo školství. Kdo tam byl? Nějaký Dobeš, jejich koaliční partner. MŽP jsme přišli o 7,5 miliardy. Kdo za to může? No Chalupa a Drobil. Ty tehdá se nastavovaly ty podmínky. My, když jsme přišli v lednu 2014, tak hrozilo, že nevyčerpáme 63 miliard. A my jsme jenom za rok 14 vlastně ušetřili 24 miliard.
Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.
Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.
V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.
V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).
Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.
Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.
V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.
Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.
Úspěšnost exekucí globálně je asi 20 %. To znamená, že 20 % dlužníků nese náklady toho celku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože druhá část výroku je spíše myšlenkový konstrukt ministra Pelikána. Ten navíc nelze ze své podstaty hodnotit, neboť ikdyby snad odpovídal skutečnosti, šlo by o faktický stav, který nelze věrohodně prokázat.
Podle průzkumu Exekutorské komory ČR, provedeného mezi vybranými exekutorskými úřady klesla úspěšnost exekutorů při vymáhání dluhů na 20%.
Druhou část výroku hodnotíme jako nehodnotitelnou. Zástupci exekutorské komory v roce 2011 konstatovali, že " v šedesáti, sedmdesáti procentech případů exekutor pracuje zadarmo a pokud exekutor dluh nevymůže, žádný nárok na odměnu nemá ". Tedy, že náklady nesou samotní exekutoři a nepřenáší je na dlužníky.
Ministr Pelikán zde však patrně tvrdí, že ve skutečnosti exekutoři uměle navyšují své náklady u dlužníků, u kterých je velká šance na uhrazení vzniklého dluhu. Tímto způsobem se tak exekutoři hojí na úspěšných exekucí. To však ze své podstaty nedovedeme dostatečně prokázat.
Václav MORAVEC: Počkejte, a není to realistický popis situace, když se podíváte, pokud toto říkal ministr, ministr vnitra na podzim a teď je ta migrační vlna stejně silná, ne-li silnější, než byla před rokem touto dobou? Matěj STROPNICKÝ: Pan ministr přece ale mluví jako ministr Vlády České republiky a tady jsou prostě ta migrační čísla úplně jiná. I těch žadatelů o azyl, i těch takzvaně nelegálních migrantů. V těch nelegálních číslech převažují národnosti Ukrajinců, Rusů a dalších...
Při hodnocení výroku jsme vycházeli z materiálu nazvaného Podkladový materiál Ministerstva vnitra pro poslance Parlamentu ČR 39. schůze PČR - bod Informace vlády ČR. Na základě tohoto materiálu hodnotíme výrok Matěje Stropnického jako pravdivý.
Tento materiál popisuje aktuální situaci v souvislosti s migrační krizí jak v EU, tak v samotné ČR. Vyplývá z něj, že v roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu (tj. azyl či doplňkovou ochranu) 694 občanů Ukrajiny, což bylo 46 % všech žádostí (strana 4). Na pomyslném druhém místě jsou občané Sýrie (134 osob, 9 % všech žádostí).
Podíváme-li se pak čistě na prosinec 2015 (strana 6), bylo podáno 140 žádostí o mezinárodní ochranu, což je pouze 3,9% nárůst oproti prosinci 2014. I tady byli nejvíce zastoupeni Ukrajinci, následovaní Syřany a Číňany.
Při nelegální migraci (strana 7) bylo v prosinci zajištěno 388 osob, z toho 16 po nelegálním překročení Schengenské hranice (ve zbylých případech se často jednalo o překročení povolené doby pobytu). I v této kategorii najdeme největší podíl občanů Ukrajiny (125 osob). Na druhém místě se pak jedná o občany Kuvajtu (43 osob) a na třetím místě občané Ruska (28 osob).
Já jsem byl vždy příznivcem toho, aby i na území České republiky bylo nějaké výraznější vojenské zařízení v rámci Severoatlantické aliance.
Europoslanec Zahradil se mnohokrát zastával myšlenky umístění vojenského zařízení v ČR. ODS během období 2002-2006, kdy byla v opozici, představila souhrn programových cílů strany pod názvem Modrá šance. Část k zahraniční politice sepsal Jan Zahradil jako stínový ministr zahraničí. Tento text Realismus místo iluzí obsahoval mimo jiného také tezi na podporu přítomnosti sil NATO v členských zemích Aliance:
" Americká angažovanost v Evropě v rámci NATO je pro nás zárukou obrany obecných zájmů euroatlantické civilizace a dlouhodobě nezbytnou podmínkou evropské bezpečnosti a stability. Proto existenci různých forem americkévojenské přítomnosti v členských zemích NATO budeme i nadále podporovat. " (str. 12)
K výstavbě amerického radaru v ČR Zahradil v dubnu 2008 v textu Radar a eurosmlouva - spojité nádoby napsal: „...ODS musí stejnou míru odpovědnosti požadovat minimálně od svých koaličních partnerů, ale v zásadě i od opozice. Musí jasně říci, že nepřipustí ohrožení nejdůležitějšího strategického projektu na území ČR, který se tu po roce 1989 objevil a na němž máme možnost se podílet...“
V březnu 2014 se Zahradil v Lidových novinách vyjádřil k radaru v souvislosti s krizí na Ukrajině. V článkuNATO nám ještě bude dobré píše:
" Ruská strategie je i reakcí na dlouhodobou Obamovu politiku snižování vojenské přítomnosti v Evropě, armádních škrtů i opomíjení strategického významu střední a východní Evropy, jehož výrazem bylo mj. zastavení projektu protiraketové obrany v ČR (na němž se ovšem podstatnou měrou podepsala i naše domácí pátá kolona, která nyní mlčí). Není proto náhodou, že bývalý Obamův protikandidát senátor McCain v kontextu posledních událostí myšlenku protiraketové obrany oživil. Kromě svého skutečného vojenského potenciálu – který by na současný ruský postup měl minimální dopad – by protiraketový systém měl i svou přenesenou váhu. V dobách studené války se tomu říkalo doktrína zadržování a zdá se, že tento pojem by mohl nabýt nové aktuálnosti."
