Přehled ověřených výroků

V českém vzdělávacím systému má inkluze své místo již dlouhou dobu. Pojednávala o ní už Bílá kniha(.pdf., str. 59) pro vzdělávání z roku 2001. Na tento strategický dokument navazuje školský zákon z roku 2004. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných upravuje §16 zákona.

Podle něj „děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.”

Inkluze byla také zahrnuta do Rámcového vzdělávacího programu (.pdf), který přímo upravuje vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.

V lednu 2016 byl školský zákon upraven vyhláškou 27/2016 Sb., která zavádí nová pravidla pro zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol, podpůrná opatření a další úpravy týkající se inkluzivního vzdělávání.

Lucie Černá z Národního Ústavu pro vzdělávání nám e-mailem napsala: „Na základních školách je celkem 94 246 tisíc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, to je celkem 10,7% ze žákovské populace, z toho je 70 002 v běžných základních školách.“

Podle Statistické ročenky školství je na základních školách na běžných školách 51 971 dětí s postižením a na středních jich je dalších 13 216.

(tabulky C1.7.1.2 a D1.1.9.1.2)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Okamura korektně pojmenovává styčné programové plochy s Milošem Zemanem a stejně tak uvádí správně příklady programových odlišností mezi nimi.

Přijetí eura

Miloš Zeman v červnu 2014 uvedl, že by se eurem mohlo začít platit v roce 2017. Svůj názor na euro prezident drží, v prosinci 2015 pro slovenskou agenturu TASR uvedl, že by přijetí jednotné měny v České republice podmiňoval vystoupením Řecka z eurozóny.

V reakci na tento rozhovor prezidenta Okamura uvedl na svém videoblogu:

" Absolutně nesouhlasím s prezidentem Zemanem, který v rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR uvedl, že závidí Slovensku euro. Já i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) přijetí eura pro Českou republiku odmítáme, jelikož to nepřinese celkově nic dobrého.
Pan prezident a také vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL jsou přijetí eura dlouhodobě nakloněni a aktivně ho více či méně prosazují. Prezident minulý měsíc alespoň nově dodal, že chce v České republice euro až po odchodu Řecka z eurozóny.

A já znovu opakuji, že s přijetím eura pro naši republiku nesouhlasím ani v případě, že by Řecko vystoupilo. Podobné ekonomické problémy jako Řecko mají totiž i další země Evropské unie, které používají euro. "

Referendum o vystoupení z EU Toto je skutečně jeden ze základních bodů politiky strany Tomia Okamury. Opakovaně se snaží apelovat v Poslanecké sněmovně na vládní většinu, aby připustila jednání o možnosti přípravy zmíněného referenda, což je ovšem odmítáno.

Prezident Zeman se k možnému referendu o vystoupení z EU vyjádřil v rozhovoru pro Parlamentní listy na konci února.

" Ale já jsem odpůrcem vystoupení z Evropské unie na jedné straně, ale také odpůrcem toho, aby občané neměli možnost hlasovat o této otázce.
Premiér řekl, že zabrání tomu, aby se o této otázce hlasovalo, a já si myslím, že je to nedemokratické. Nicméně současně jsem řekl, že kdyby bylo vypsáno referendum o vystoupení České republiky z EU, byl bych proti, veřejně bych argumentoval proti, ale že nemám právo bránit kterémukoli občanu České republiky, aby vyjádřil opačný názor. " Přímá demokracie Posílení prvků přímé demokracie Zeman podpořil během jednání Poslanecké sněmovny o vládním návhu obecného referenda.

Prezident před poslanci uvedl:

" Tvrdím však, že zákon o obecném referendu, ať jakkoli důležitý, je pouze součástí přímé demokracie, a i když vám určitě za svého života nevnutím další zákony podporující přímou demokracii, dovolte mi, abych se o nich alespoň velmi stručně zmínil. "

Dále apeloval na přijetí přímé volby starostů a hejtmanů a obecně k inspiraci Švýcarským modelem.

Okamurův postoj k přímé demokracii je nekriticky kladný, postaven na ní byl program jeho kandidatury do Senátu, do Poslanecké sněmovny (název hnutí úsvit přímé demokracie Tomio Okamury) i jeho nové strany.

Schůzky nejvyšších ústavních činitelů nejsou veřejné a tudíž není možné určit, zda daná slova premiéra Sobotky na tomto jednání padla. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že poslední taková schůzka se odehrála v prosinci 2015, kdy se za účasti prezidenta, předsedy vlády, ministrů vnitra, obrany, zahraničí a předsedů Poslanecké sněmovny a Senátu řešila právě především migrační krize. Celé prohlášení k tomuto jednání je dostupné na webu Ministerstva zahraničí.

Informaci o tom, že by Sobotka disponoval zárukami z Německé strany, že hranice nebudou nikdy uzavřeny, se nám nepodařilo dohledat ve veřejných zdrojích.

Europoslanec Zahradil se mnohokrát zastával myšlenky umístění vojenského zařízení v ČR. ODS během období 2002-2006, kdy byla v opozici, představila souhrn programových cílů strany pod názvem Modrá šance. Část k zahraniční politice sepsal Jan Zahradil jako stínový ministr zahraničí. Tento text Realismus místo iluzí obsahoval mimo jiného také tezi na podporu přítomnosti sil NATO v členských zemích Aliance:

" Americká angažovanost v Evropě v rámci NATO je pro nás zárukou obrany obecných zájmů euroatlantické civilizace a dlouhodobě nezbytnou podmínkou evropské bezpečnosti a stability. Proto existenci různých forem americkévojenské přítomnosti v členských zemích NATO budeme i nadále podporovat. " (str. 12)

K výstavbě amerického radaru v ČR Zahradil v dubnu 2008 v textu Radar a eurosmlouva - spojité nádoby napsal: „...ODS musí stejnou míru odpovědnosti požadovat minimálně od svých koaličních partnerů, ale v zásadě i od opozice. Musí jasně říci, že nepřipustí ohrožení nejdůležitějšího strategického projektu na území ČR, který se tu po roce 1989 objevil a na němž máme možnost se podílet...“

V březnu 2014 se Zahradil v Lidových novinách vyjádřil k radaru v souvislosti s krizí na Ukrajině. V článkuNATO nám ještě bude dobré píše:

" Ruská strategie je i reakcí na dlouhodobou Obamovu politiku snižování vojenské přítomnosti v Evropě, armádních škrtů i opomíjení strategického významu střední a východní Evropy, jehož výrazem bylo mj. zastavení projektu protiraketové obrany v ČR (na němž se ovšem podstatnou měrou podepsala i naše domácí pátá kolona, která nyní mlčí). Není proto náhodou, že bývalý Obamův protikandidát senátor McCain v kontextu posledních událostí myšlenku protiraketové obrany oživil. Kromě svého skutečného vojenského potenciálu – který by na současný ruský postup měl minimální dopad – by protiraketový systém měl i svou přenesenou váhu. V dobách studené války se tomu říkalo doktrína zadržování a zdá se, že tento pojem by mohl nabýt nové aktuálnosti."

Ministr mluví o změnách souvisejících s návrhem novely zákona o spotřebitelském úvěru, který za sebou má první čtení v Poslanecké sněmovně. Ten v § 11 odst. 3 (.pdf) zavádí registr nebankovních poskytovatelů, kteří budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry. Tato změna by měla vést k větší ochraně spotřebitelů, neboť by spotřebitelské úvěry mohly poskytovat jen osoby, které splní určitá kritéria, obdrží licenci a budou zapsány do tohoto registru.

Pokud tedy poskytne úvěr neoprávněná osoba (nelicencovaná a nezapsaná v registru), bude se jednat o neoprávněné podnikání. Neoprávněné podnikání je trestným činem na základě § 251 trestního zákoníku. Jedná se o situaci, kdy osoba „neoprávněněve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání“. V případě škody velkého rozsahu pak za jeho spáchání hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.

Co se pak týče zmíněné neplatnosti, právní jednání je neplatné mj. za situace, kdy se příčí dobrým mravům nebo "odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje". Občanský zákoník pak dává v druhé větě § 2999 odst. 1 Robertu Pelikánovi za pravdu, neboť říká, že "bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání." Právo na náhradu tedy nevznikne, neboť poskytnutí úvěru neoprávněným poskytovatelem bude porušením zákona, což povede k neplatnosti tohoto právního jednání.

V únoru letošního roku požádalo Německo, Řecko a Turecko NATO o pomoc při řešení migrační krize, a to především s monitorováním pašeráckých tras. O pár dnů později již NATO pověřilo tři své bojové lodě úkolem hlídat Egejské moře.

Námořní síly NATO (tzv. SNMG2) tak již v únoru zahájily přesun do tureckých a řeckých vod, kde mají pomoci EU monitorovat situaci. V současné době je v Egejském moři 7 fregat NATO. První lodí, která se zapojila do akce, je německá fregata BONN s velitelem mise Jörgem Kleinem. Jak správně uvádí Stropnický, mezi další země zapojené do SNMG2 patří Kanada, Turecko, Řecko, Velká Británie, Holandsko a Francie.

Velikost bojových lodí NATO je skutečně větší, než lodě, které má k dispozici Frontex. Pro srovnání přikládáme fotografie německé fregaty BONN z námořních sil NATO a řecké hlídkové lodi zapojené do mise agentury Frontex.

BONN. Zdroj: NATO

Řecká hlídková loď. Zdroj: Frontex

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť EU ani NATO zatím nepublikovaly žádný report hovořící o tom, zda se silám NATO v Egejském moři daří či nedaří omezovat pašeráky osob. Namísto toho se objevují kritiky zapojení vojenských lodí NATO do akcí na Egejském moři. Ty jsou skeptické vůči schopnosti lodí odstrašit pašeráky a jejich přítomnost může zvýšit ohrožení života uprchlíků s nárokem na azyl. Německý ministr zahraničí například prohlásil, že: "NATO nemůže hrát žádnou roli ve snaze zvládnout migrační krizi."Organizace Doktoři bez hranic zase upozorňuje, že: "zapojení NATO do monitorování nelegálního překračování hranic je nebezpečně krátkozraké. Lidé budou i nadále riskovat své životy při hledání bezpečí a ochrany, a to bez ohledu na to, jaké překážky jim EU a NATO položí do cesty."

Údaj o pravděpodobném objemu čínských investic v ČR uvedl Miloš Zeman při své návštěvě Číny v září roku 2015. Za přihlížení prezidenta při podpisu smluv pak jedna největších soukromých čínských společností CEFC oznámila nákup téměř 50% podílu v české letecké společnosti Travel Service, která drží podíl 34 % (.pdf str. 3) v Českých aeroliniích.

Dále CEEF převzala podíl 79,4 procenta ve společnosti Pivovary Lobkowicz, vstoupila do českých firem Médea Group a vydavatelství Empresa Media. Právě do skupiny Empresa Media přísluší společnost Barrandov Televizní Studio a.s. provozující Televizi Barrandov. Čínská společnost taktéž koupila většinový podíl v nejstarším ligovém fotbalovém klubu v Česku - Slavii.

Předmětnou částku deseti miliard však bohužel z veřejných zdrojů nelze potvrdit, neboť z výše uvedených transakcí lze dohledat výši ceny akvizice pouze u Pivovarů Lobkowicz (hodnota 1,9 mld. Kč). S ohledem na tuto skutečnost označujeme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme schopni celkový objem investic přesně kvantifikovat.

V srpnu 2015 vstoupila v účinnost vyhláška 101/2015 Sb., ve které se resort spravedlnosti snažil zabránit rostoucímu počtu fiktivních provozoven povinností fyzické přítomnosti insolvenčních správců během úředních hodin. Na vyhlášku si kromě Asociace insolvečních správců stěžovala také skupina senátorů, která vyhlášku napadla u Ústavního soudu, který pasáž o fyzické přítomnosti insolvenčních správců zrušil.

Nicméně podle ministerstva se v mezidobí, kdy vyhláška platila, snížil počet provozoven zhruba o polovinu.Jedna z největších insolvenčních společností, Administrace insolvencí City Tower byla nucena zredukovat počet svých provozoven ze 75 na 14.

V současné době je v připomínkovém řízení návrh novely zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) z dílny ministerstva Roberta Pelikána. Návrh zákona už nepočítá s nutnou fyzickou přítomností insolvenčních správců (doc. str. 22), nicméně jeden z hlavních cílů předkládaného návrhu zákona je, aby insolvenční správce ve vymezených dnech a úředních hodinách ve svém sídle a ve své provozovně skutečně vykonával svoji činnost, a to svědomitě a s odbornou péčí.

Druhým stěžejním bodem je změna algoritmu ustanovování insolvenčních správců pro insolvenční řízení tak, aby docházelo k přidělování insolvenčních věcí jednotlivým insolvenčním správcům v návaznosti na okamžik zápisu jejich sídla do seznamu insolvenčních správců (doc. str. 22). Tímto by se dle názoru ministerstva insolvenčním správcům nevyplatilo mít desítky poboček napříč republikou.

O účincích nálezů Ústavního soudu hovoří § 71 zákona o Ústavním soudu. V samotném rozhodnutí se Ústavní soud této skutečnosti nijak nedotýká, v této souvislosti nevydal ani doplňující sdělení, jak to udělal například v případě advokátního tarifu. Neplyne tedy žádná povinnost kompenzovat insolvenčním správcům škodu či ušlý zisk, které by jim v době platnosti vyhlášky snad vznikly.

Výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Je přinejmenším zavádějící říct, že časopis Přítomnost vycházel (tedy opakovaně) ve dvou vydáních. Nedělo se tak totiž pravidelně. To, jak prvorepubliková cenzura fungovala, popisuje Petr Píša, literární historik z Akademie věd ČR, v Lidových novinách z 27. února 2016.

"Od roku 1924 do poloviny září 1938 bylo zkonfiskováno jen 11 čísel týdeníku - což představuje zlomek například oproti komunistickému časopisu pro ženy Rozsevačka, u které za 13 let vydávání registrujeme na dvě stovky cenzurních zákazů," píše Píša a dodává, že důvody těchto zásahů u Přítomnosti byly poměrně rozmanité, ať už kvůli karikaturám, které byly údajně rouháním se vůči bohu či kvůli článku kritizujícímu ostrý postup vlády vůči slovenským autonomistům.

Kvůli Peroutkovým článkům zasahovala podle Píši prvorepubliková cenzura třikrát - na podzim roku 1933, kdy Peroutka kritizoval zostřený cenzurní kurs úřadů, a 16. března 1938 kvůli Peroutkově článku "Anschluss - ce n'est pas la guerre", ve kterém podle cenzury hanobí národ. Třetí zásah cenzruy se týkal článku "Československo není Rakousko" z května 1938.

Pokud se zaměříme přímo na zmíněnou citaci, Ústav pro českou literaturu AV se vyjádřil i k tomuto. Vyhledal verzi vydanou před cenzurou, ve které je podobně znějící pasáž obsažena. Pro srovnání tuto stránku předkládáme, jde o zmíněné vydání z 16. března 1938 a autorem článku je Ferdinand Peroutka.

Ani v této necenzurované verzi však nenajdeme větu: „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Relevantní pasáž zní takto: „I když Hitlerovo nadání jest pro nás zlověstné, varujme se toho, abychom je neuznali. Dívejme se na věci tak, jak jsou: máme odpůrce, v jehož charakteru je několik zřejmých rysů politické geniality. Ani toho se ovšem ještě nelekejme: žádnému ani úplnému ani částečnému geniovi se nepodařilo vyvrátit svět z jeho přirozené základny, kterou je v našem případě touha národů a lidí po svobodě a důstojnosti.“

Zásah cenzury byl přiznána časopisem Přítomnost tak, že vydání vyšlo znovu, tentokrát v následující podobě. Jde o stejnou stranu stejného vydání ze stejného data, obsaženou mj. v internetovém archivu časopisu přítomnost (str. 162.)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Jednak není pravdou, že časopis by cíleně vycházel ve dvou vydáních, ač se to během 14 let několikrát stalo. Stěžejním ovšem je, že neřekl, že „Hitler má geniální politické schopnosti.“ Prezident ve svém vyjádření používá citaci, která je ve skutečnosti ovšem dezinterpretací Peroutkových slov a samostatně ani v kontextu článku není pravdivá.