Loni byl poskytnut azyl nebo mezinárodní ochrana několika stovkám lidí tady v České republice.
Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.
My nejsme cílovou zemí migrace. Jsme na okraji hlavního migračního proudu a zatím naše kapacity jsou dostatečné a nemáme s tímto problém.
Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.
Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.
Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.
Zdroj: NYT
Zdroj: České noviny
Už jenom ta jeho diplomatická iniciativa, že se v uplynulých, já nevím, 3 měsících opakovaně sešel (myšlen je David Cameron - pozn. Demagog.cz) téměř se všemi předsedy vlád v rámci Evropské unie, tak svědčí o tom, že tomu věnuje prvořadou pozornost a je to nepochybně klíčová priorita jeho vlády.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.
David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.
Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.
Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)
V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.
Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.
Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.
Navíc pro propuštění do druhého čtení není třeba ústavní většina (u zákona o obecném referendu - pozn. Demagog.cz).
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.
Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "
Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "
Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).
Miroslav KALOUSEK: Jestliže si všichni postavíme ploty na svých národních hranicích, tak je to v zásadě konec Schengenu, to si nemusíme povídat. Václav MORAVEC: V tom případě už nastal konec Schengenu, protože ploty na některých hranicích jsou. Miroslav KALOUSEK: To jsou, to jsou, to jsou zatím přechodná opatření.
Ploty na svých hranicích začalo kvůli migrační krizi stavět Maďarsko, Rakousko a Slovinsko. Tyto státy jsou přitom členy schengenského prostoru. Další ploty vyrostly i na hranicích jiných evropských států, což přehledně zpracovává následující mapa:
Zdroj: The Economist
Jak dlouho ploty budou na hranicích evropských států nelze ověřit. Ve výjimečných situacích je povoluje schengenská dohoda, a to až na dva roky.
My patříme mezi malou skupinu zemí v Evropské unii, která se snaží reálně pomáhat, nečekám jenom na iniciativy z Bruselu, ale pomáháme balkánským zemím čelit tomu migračnímu tlaku.
Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.
19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.
O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.
21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.
Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
No prezident republiky může přijít do Poslanecké sněmovny kdykoliv a říkat tam cokoliv. To patří k jeho právům.
Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.
Tomáš HAUPTVOGEL: Když opustíme ty jednotlivé e-maily tedy a podíváme se na další zajímavé téma, které vzešlo z této kauzy, tak se diskutuje o nátlaku vašeho poradce Otto Novotného na vedení agentury STEM kvůli nelichotivým průzkumům, tak to je běžná praxe nebo...? Bohuslav SOBOTKA: Znovu zdůrazňuji, tohle jsou otázky na jiné lidi, než jsem já. Není tam žádná korespondence z mé strany, která by se touto záležitostí zabývala, já jsem žádnou takovou korespondenci nevedl, to je za prvé.
Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.
Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.
Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.
To je vlastně neonacistický web, který funguje ve Spojených státech a už dlouhodobě jsou tam zveřejňována ukradená data ze soukromých e-mailových schránek. Policie se, jak jsem byl informován, i státní zastupitelství, opakovaně obracela na Spojené státy s žádostí o pomoc v této otázce, zatím k nějakému zásadnímu pohybu nedošlo.
Web White media dlouhodobě zveřejňuje ukradená data ze soukromých schránek antirasistů a antifašistů.
Další z aktivit, kvůli níž si jich už v minulosti všimla média, je sepisování zevrubného seznamu „levičáckých nepřátel“ (video, 0:18). Do něj patří každý, kdo chrání lidská práva, pomáhá cizincům nebo se netají sympatiemi k sexuálním menšinám.
„Lidé kolem serveru se důsledně snaží skrývat svou identitu. Stránka je registrována v USA a prohlašuje, že je určena pouze Čechům žijícím ve Spojených státech. Touto právní kličkou se její správci snaží vyhnout problémům s českými zákony,“ uvádí Lidovky.cz.
Nabourání korespondence ministerského předsedy vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Hackeři čelí obvinění z vydírání. Podle webu Neovlivni.cz útočníci pracovali z Česka a na objednávku neznámého zadavatele. Web White Media pouze využili k zveřejnění ukradených materiálů. Jedná se o hypotézu zmíněného serveru.
Česká policie v minulosti čtyřikrát požádala americké kolegy o pomoc při vyšetřování provozovatelů webu White media, zatím vždy neúspěšně.
Ondřej Kundra v Respektu (dostupné na iHNed.cz) píše, že : „Na rozdíl od Evropy je v USA daleko šířeji chápána svoboda slova a argument, že web šíří xenofobní postoje a vyzývá k násilí a ohrožení konkrétních lidí, narazil (i proto, že v USA nejde o trestnou činnost). Policie proto před časem změnila taktiku a začala upozorňovat, že White Media narušují kybernetickou bezpečnost, na což jsou Američané citlivější.“
Tomáš HAUPTVOGEL: Ve své funkci skončil Karel Kuchařík, který léta vedl odbor informační kriminality, byl považován za špičkového kyberkriminalistu. Proč? Bohuslav SOBOTKA: To je otázka na policejního prezidenta. O tom nerozhoduje předseda vlády. A musím říci, že já jsem nedal žádný podnět k tomu, aby takovýmto způsobem bylo cokoliv řešeno prostě proto, že se mě to netýká, není to v mé kompetenci a odkazuji na jasné vyjádření jak policejního prezidenta, tak ministra vnitra, je to prostě interní rozhodnutí policie.
Podle vyjádření tiskové mluvčí Policejního prezidia z 13. ledna 2016 si premiér ani Úřad vlády na žádného příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nestěžoval. Uvedená personální změna je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele útvaru a nesouvisela pouze s vyšetřováním jediného případu.
Ministr Chovanec pro ČTK vyloučil, že by si premiér stěžoval na postup policie. Policejní prezident Tuhý potvrdil změny v úseku náměstka, ty však „nesouvisí se špatnou prací policie v návaznosti na příběhy, které se odehrávají s únikem e-mailů.“ Předmětem interního řízení je otázka, jestli se Kuchařík dopustil pochybení.
