Přehled ověřených výroků

Součástí dohody mezi Pražským hradem a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze a Náboženskou maticí a Římskokatolickou farností u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany a Kolegiátní kapitulou Všech svatých na Hradě pražském je vzdání se restitučních nároků na několik parcel a budov.

Dohoda (.pdf) o vypořádání restitučních nároků obsahuje Článek IV. - Vzdání se části restitučních nároků, kde se vyjmenovávají jednotlivé budovy, na které církev dříve vznesla nárok a nyní se tohoto nároku vzdává.

O které budovy se jedná zobrazuje přehledně mapa ČTK.

Václav Moravec zmiňuje novelu zákona o potravinách, která vstoupila v platnost 1.1. 2015. Jednou z novinek, kterou novela v § 3d přinesla byla povinnost prodejců s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny.

Návrh zmíněného zákona byl ministerstvem zemědělství předložen poslancům 6. ledna 2014. Již v návrhu zákona v § 3d se objevuje pasáž:

"Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh, přičemž se tyto země uvedou vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin."

V Poslanecké sněmovně byly k návrhu podány některé pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh zemědělského výboru (.pdf) rozšířil informační povinnost oproti vládnímu návrhu o 1 odstavec. Ten se však netýkal konkrétně povinnosti nápisů na prodejnách. Svým hlasováním sněmovna vládní návrh doplnila podle představ zemědělského výboru. Výsledná podoba zákona tedy skutečně prošla několika poslaneckými návrhy, nicméně konkrétně informační povinnost, jak o ní byla řeč, byla navrhována již Ministerstvem zemědělství.

Na konci roku byl poslancům předložen návrh zákona (pdf. str. 63), který bod s povinností prodejců potravin zveřejňovat na obchodních domech seznam zemí, odkud potraviny pocházejí, ruší.

Podle infografiky ČTK došlo k poklesu počtu absolventů medicíny a absolvujících zdravotních sester mezi lety 1989 a 2014 více než o třetinu.

Na odliv lékařůupozorňuje otevřený dopis České lékařské komory předsedovi vlády ČR z 2. března 2016. „Na lékařských fakultách sice v oboru všeobecné lékařství promuje každoročně cca 1000 lékařů, avšak 200 z nich odchází do zahraničí, aniž by vůbec začalo v ČR pracovat,“ uvádí v dopise prezident komory MUDr. Milan Kubek.

Na komplikovanou situaci upozorňují i česká média. Česká televize zvlášť upozorňuje právě na nedostatek sester v Praze. Podobné diskuze však nejsou zdaleka ojedinělé.

Co se týče konkrétních případů ve velkých městech a na pohraničí, v Praze se s problémy kvůli nízkým stavům personálu potýká například nemocnice Motol. Podle ředitele nemocnice v Motole Miroslava Ludvíka se nedostatek sester ještě prohloubí- nezaměstanost je nízká a sestry tak budou volit lépe placená povolání. Celkově podle něj v ČR chybí 200 až 300 sester.

Ředitel českolipské nemocnice (na pohraničí s Německem) v rozhovoru pro iDNES v březnu 2015 uvedl, že do Německa odcházejí především mladé sestry, a to konkrétně do Drážďan. K říjnu 2015 se s problematikou nedostatku zdravotních sester nejvíce potýkalyPraha a Plzeň, z krajů pak Středočeský, Karlovarský a Ústecký. Jen v Karlovarském kraji chybí okolo 100 zdravotních sester. Situaci potvrzují i slova ředitele Národního ústavu duševního zdraví profesora Cyrila Höschla.

V souhrnu všech těchto argumentů a zdrojů pak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť spojení celosvětové hospodářské krize s lety, kdy byl Heger ve funkci, je značně nadnesené. V rozhodném období ekonomika České republiky i průměru členských států EU nejméně 2 roky rostla, např. okolní státy ČR rostly po celé toto období.

Leoš Heger byl ministrem zdravotnictví ve vládě Petra Nečase po celou dobu jejího fungování. Ve funkci tedy byl od 13. července 2010 do 10. července 2013.

Data Eurostatu pro sledované období dokládají, že členské státy EU v letech 2010 a 2011 v průměru rostly o zhruba 2 procenta, v dalších 2 letech pak jejich růst stagnoval. Některé evropské státy v tomto období skutečně prožívaly krizová léta spojená s finanční a následnou dluhovou krizí - šlo zejména o Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko.

Růst HDP v letech2010201120122013 EU 28 2,1 1,8 -0,5 0,2Česká republika 2,3 2,0 -0,9-0,5Slovensko 5,1 2,8 1,5 1,4Polsko 3,7 5,0 1,6 1,3Rakousko 1,9 2,8 0,8 0,3Německo 4,1 3,7 0,4 0,3

Data webu Trading Economics ukazují roční růst HDP u Spojených států. Zde je vidět, že hlavní hospodářské problémy nastaly v souvislosti s finanční krizí před nástupem Hegera do funkce. Od roku 2010 již ekonomika USA každoročně roste, byť nejde o závratné přírůstky.

Schůzky nejvyšších ústavních činitelů nejsou veřejné a tudíž není možné určit, zda daná slova premiéra Sobotky na tomto jednání padla. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že poslední taková schůzka se odehrála v prosinci 2015, kdy se za účasti prezidenta, předsedy vlády, ministrů vnitra, obrany, zahraničí a předsedů Poslanecké sněmovny a Senátu řešila právě především migrační krize. Celé prohlášení k tomuto jednání je dostupné na webu Ministerstva zahraničí.

Informaci o tom, že by Sobotka disponoval zárukami z Německé strany, že hranice nebudou nikdy uzavřeny, se nám nepodařilo dohledat ve veřejných zdrojích.

Strana Smer-SD, v jejímž čele Robert Fico stojí, získala v nedávných volbách do Slovenské národní rady skutečně 28,28 % hlasů.

Strana vyhrála již čtvrté volby: v roce 2006 získala 29,14 % hlasů, v roce 2010 34,79 % hlasů a v předčasných volbách v roce 2012 dokonce 44,41 %. Získali 83 mandátů ve 150členné Národní radě, což jim umožnilo složit jednobarevnou vládu.

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť SPD ve skutečnosti ve sněmovně navrhla pouze zařazení projednávání bodu, ve kterém měli poslanci vyzvat vládu, aby zmíněný návrh připravila. Stalo se tak celkem třikrát, hlasovalo se o dvou z těchto tří návrhů. Podporu však těmto návrhům neprojevila nejen vládní koalice, ale ani opoziční strany. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii.“

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o dva poslance Úsvitu a také sedm členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu sněmovna přijmout následující usnesení: " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto (viz Sklenák) dvou poslaneckých klubů pro nezařazení daného bodu na program jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. V hlasování pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě 3 nezařazení poslanci.

Jan Bartošek vychází ze studie (.pdf) „Ekonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech,“ kterou zpracovala evropská sekce Úřadu vlády ČR. Ta pak vychází z několika dalších studií.

Ta na straně 36 uvádí: „Bez účasti na vnitřním trhu by i v konzervativním scénáři česká ekonomika přišla o 100 miliardročně a bylo by až o 75 tisíc nezaměstnaných více.“

Výrok Jana Bartoška je hodnocen jako zavádějící, protože citovaná studie uvádí ve své predikci výši 75 tisíc zaměstnaných jako mezní hodnotu a netvrdí, že o místo přijde přesně tento počet lidí.

V případě povinných kvót je pozice České republiky poměrně konzistentní. Již od počátečního návrhu Evropské komise z května 2015 zastává vláda ČR pozici, že kvóty (povinné) nejsou řešením současné migrační krize a slovy tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy: Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků nepomohou ani uprchlíkům ani Evropě. Jejich příznivci rádi mluví o solidaritě, ale už si neuvědomují podstatnou věc, a to, že základem solidarity je dobrovolnost.

V současné době byla otázka dalších i permanentních uprchlických kvót v EU pozastavena. Kromě přetrvávajícího odporu zemí V4, ke kterým se opět připojilo Polsko, se pochybnosti objevují i na straně Španělska. I nové nizozemské předsednictví EU se kloní k názoru, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší. Přesto ale podotýkají, že členské země EU by měly dostát svých už domluvených závazků v oblasti migrace.

Samotná Ústava ČR sice upřednostňuje realizaci státní moci nepřímo v rámci systému reprezentativní demokracie, zároveň připouští výkon přímé demokracie. Podmiňuje jej však vydáním ústavního zákona, s tím, že tento zákon zmocní lid k výkonu státní moci. Dosud jediným příkladem uzákonění celostátního referenda je vyhlášení ústavního zákona o referendu o přistoupení ČR k EU. Zákon o referendu je tedy ústavou předpokládán.