Přehled ověřených výroků

Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.

Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.

Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.

Zdroj: NYT

Zdroj: České noviny

Pro přijetí ústavního zákona je podle čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR potřeba dosáhnout v senátu třípětinové většiny přítomných senátorů. Při stoprocentní účasti je tedy potřeba alespoň 49 senátorů. Vládní většina má celkem v senátu 46 senátorů.

Klub ČSSD disponuje 33 mandáty, v klubu KDU-ČSL a nezávislí je 9 senátorů zvolených přímo za lidovce a hnutí ANO má v senátu své 4 zástupce (senátorka Dernerová zastupuje Severočechy.cz).

V senátu k dosažení ústavní většiny se může koalice spolehnout na 5 nezařazených senátorů za Stranu zelených. Tento subjekt dlouhodobě celostátní referendum podporuje, tento návrh měla uvedena i ve svém volebním programu v posledních sněmovních volbách.

V poslanecké sněmovně pak koalici chybí 9 hlasů k prosazení návrhu, sama disponuje 111 mandáty. V minulých obdobích obecné referendum sama předkládala KSČM (2007) a podporovala také návrhy předložené ČSSD (např. 2007 a 2010), dlouhodobě tedy je pro tuto změnu. Referendum má také strana v programu (.pdf - str. 5) pro toto volební období.

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, jak se jmenovalo dnes již rozpadlé uskupení, kandidovalo ve volbách 2013 s požadavkem na změnu systému na přímou demokracii, kde by právě referenda hrála klíčovou roli. Tedy podpora by šla čekat i od obou nástupnických stran, je ovšem otázkou, zda předložený vládní návrh nebude z pohledu stran Úsvit a SPD nedostatečný. Jak totiž uvádíme v jednom z dalších odůvodnění, zákon předložený vládní koalicí vymezuje okruh otázek a také zavádí poměrně významnou hranici pro účast/platnost referenda.

Nicméně i případná podpora ze strany KSČM bude koalici stačit na prosazení zákona v Poslanecké sněmovně.

Návrh Evropské Komise z 6. dubna 2016 nabízí několik možností, jak změnit současný azylový systém EU. Obě varianty návrhu počítají s přerozdělováním žadatelů o azyl mezi státy Unie, tedy systémem, jenž se ukázal nepříliš efektivním a který se setkal s velkou vlnou kritiky.

Angela Merkelová patří dlouhodobě mezi zastánce kvót pro přerozdělování uprchlíků. V lednu tohoto roku sice zdůraznila důležitost zlepšování životních podmínek v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku a spolupráce s Tureckem, zároveň však zopakovala požadavek na distribuci běženců právě pomocí systému kvót.

Na jednání Bundestagu před únorovým summitem EU však kancléřka prohlásila, že Evropská unie zní směšně když zmiňuje kvóty, jelikož usnesení na přerozdělení 160 000 uprchlíků mezi členské státy nebylo zdaleka provedeno v požadovaném rozsahu. Zdůraznila zároveň potřebu soustředit se na příčiny uprchlické krize, nikoliv pouze na následky - cílem EU je podle Merkelové snížit počty uprchlíků, čemuž krom zlepšování podmínek v jejich rodných zemích napomůže i silnější ochrana vnějších hranic.

Německá vláda však v souvislosti se zmiňovaným návrhem Komise vydala prohlášení, které se k návrhu rozhodně nestaví negativně, spíše shrnuje jeho hlavní body a upozorňuje, že dle spolkového ministra vnitra Thomase de Maizièreho (CDU) jde o krok správným směrem. Výrok tak sice hodnotíme jako pravdivý, nelze však říci, že by kancléřka nadobro opustila vizi systému kvót.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože položka z níž poslanci TOP 09 navrhli vzít peníze meziročně nenarostla o 50 %, jak Kalousek tvrdí. Stejně tak není pravda, že by z této položky získávali prostředky 2 oligarchové. Ve skutečnosti zákony o státním rozpočtu za léta 2014-2016 uvádí konkrétní ukazatel, ze kterého navrhli poslanci peníze vzít, zhruba ve stejné výši. Z těchto rozpočtovaných prostředků pak jde zhruba 90 % peněz do Státního zemědělského intervenčního fondu, ze kterého mohou čerpat různé fyzické a právnické osoby v zemědělství např. prostřednictvím tzv. přímých dotací.

Zmíněný návrh podala (.pdf) poslankyně Věra Kovářová spolu s Markem Ženíškem a Zdeněkem Bezecným z klubu TOP 09 a Starostové. Konkrétně poslanci požadovali: "Navrhujeme v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 (sněmovní tisk č. 617):

• snížit výdaje kapitol 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli „Podpora agropotravinářského komplexu“ o částku 2 280 000 000 Kč.
• v kapitole 307 Ministerstvo obrany navýšit průřezový ukazatel „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS“ o 2 280 000 000 Kč. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016."

V hlasování návrh získal pouhých 45 hlasů, z vládní koalice jej nepodpořil nikdo. Potud je tedy vyjádření předsedy TOP 09 korektní. Problém nastává ovšem v popisu položky, ze které návrh chtěl zmíněné 2 miliardy vzít.

Podpora agropotravinářského komplexu je součástí výdajů ministrestva zemědělství. Pro rok 2014 byla schválena ve výši 40,98 mld. korun (.pdf - str. 22. Ukazatele kapitoly Ministerstva zemědělství), v roce 2015 42,76 mld. korun (tamtéž) a pro letošek platí rozpočtovaná výše 40,56 mld. korun (tamtéž). Na základě schválených zákonů o státním rozpočtu je tedy zjevné, že Kalouskem zmíněný nárůst pro tuto konkrétní položku, kterou chtěli poslanci TOP 09 ponížit, není v souladu se skutečným stavem věci.

Co se týká struktury těchto výdajů, tak většina těchto zdrojů jde do Státního zemědělského intervenčního fondu. Např. pro letošní rok jde o 90 % těchto výdajů přímo do zmíněného fondu. Podle výroční zprávy tohoto fondu za rok 2014 (nejaktuálnější) lze dohledat celou řadu jeho aktivit. Přes fond protékají tzv. přímé platby pro zemědělce či peníze v rámci programu rozvoje venkova. Pokud se podíváme na přímé platby, tak o ty mohou žádat jak fyzické, tak i právnické osoby a to na základě nařízení vlády č. 50/2015. Nejedná se tedy o finanční prostředky pro 2 oligarchy, ale po splnění konkrétních podmínek o ně mohou usilovat různé osoby podnikající v zemědělství.

Pokud vyjdeme z výroční zprávy Agrofertu za rok 2014, tak zjistíme, že jak ovládané společnosti, tak i společnosti, kde má Agrofert minoritní podíl, získaly na dotacích v tomto roce "jen" zhruba miliardu a půl. Kalousek ve svém výroku na Andreje Babiše zjevně naráží, přitom i kdyby všechny tyto prostředky šly přes zmíněnou podporu agropotravinářskému komplexu, není pravda, že tuto částku spolknou 2 subjekty/oligarchové (přihlédeme-li k tomu, že Agrofert je největší a měl by tak být i největším konzumentem těchto dotací).

Pozměňovací návrh poslanců TOP 09 směřoval k výdajům na obranu. Pokud se zaměříme na ně, tak zjistíme, že Česká republika se stejně s dalšími členskými státy NATO zavázala k tomu, že bude vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Toho dlouhodobě nedosahujeme (.pdf - tab.3). Jsme na zhruba poloviční výši a také tomu tak bylo za pravicových vlád.

Co se týká tlaku ze strany NATO na navyšování peněz, v minulém roce veřejně generální tajemník Stoltenberg vyzval členské země, aby své výdaje navyšovali (Natoaktual pro Idnes.cz). Nakolik však mohou takové výzvy mít dopad a vytvářet na členské země takový tlak, aby skutečně významně navýšily své rozpočty, je přinejmenším diskutabilní.

Tab.: Výdaje na obranu členských zemí NATO. Zdroj NATO (tab. 3).

Meziročně vláda přidala v rozpočtu na obranu 4 miliardy korun. Jde o 3. nejvyšší procentuální nárůst mezi všemi resorty, jak dokládáme v následujícím výroku. Předseda TOP 09 má pravdu v tom, že díky velkému růstu české ekonomiky ani tento absolutní nárůst neznamená, že by se v hodnotě % k HDP naše výdaje na obranu nějak závratně zvýšily.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Vostrá sice korektně popisuje jednání z 22. ledna, kdy na Koníčkovy odpovědi reagoval ministr financí nekonkrétní odpovědí a "výměnou názorů", opomíjí ovšem, že na dalším jednání o EET o týden později Babiš na Koníčkovy dotazy odpověděl.

Poslanec se dotazoval na2 věci. Zaprvé šloobudování informačního systému na základě dokumentace, která je v utajeném režimu. Dotaz zněl:

"Pokud budujete informační systém na základě dokumentace, která je v režimu utajení, a tento systém bude s těmito informacemi pracovat, měl by podle mého názoru podléhat certifikaci podle § 46 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Počítáte s tím ve svém časovém harmonogramu zavádění elektronické evidence tržeb? Stihnete to vůbec v tom termínu sedmi měsíců?"

Babiš se přímé odpovědi na tento dotaz vyhnul a mluvil pouze o zmíněné dokumentaci:

"Zakázka BDO vznikla jako veřejná zakázka malého rozsahu s cenou 199 tis. bez DPH. Při tomto procesu byly dodrženy nejen veškeré zákonné předpisy, ale i vnitřní předpisy Ministerstva financí. Ministerstvo financí při určení ceny vycházelo ze své informovanosti na trhu a oslovilo BDO IT jako možného dodavatele projektové podpory z důvodu, že po zrušení předchozí veřejné zakázky společnost BDO IT nabídla nejnižší nabídkovou cenu. Takže ministerstvo výrazně přispělo k úspoře finančních prostředků."

K zakázce a budování informačního systému se Babiš 29. ledna ovšem vrátil (tedy o týden později) a Koníčkovi a dalším poslancům odpověděl na otázky, které padly v rámci dosvadního projednávání. K dotazu poslance Koníčka ted uvedl:

"K samotnému IT řešení musím znovu zopakovat, že veškeré práce na vybudování technického řešení jsou pozastaveny (...) Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na sedm kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb. V rámci technické realizace elektronické evidence tržeb se počítá s otevřenými výběrovými řízeními, například v oblasti nákupu infrastruktury, přičemž resort Ministerstva financí využije mimo jiné i rámcových smluv, které jsou již uzavřeny pro všeobecnou potřebu pořízení hardwarového vybavení, nikoliv tedy jen pro projekt EET."

Po tomto vystoupení Babiše již poslanec Koníček v diskuzi nijak nereagoval. Ani prostřednictvím řádné přihlášky, ani s faktickou poznámkou.

Druhý konkrétní dotaz, který komunistický poslanec na Babiše měl, souvisel s nezveřejněním smlouvy mezi Ministerstvem financí a Babišem, na webu ministerstva chyběla zveřejněná smlouva mezi úřadem a Babišem o pronájmu místnosti (zjednodušeně šlo "sklad" na pokladničky, které Babiš rozdával v rámci PR k EET).

Ke smlouvěBabiš uvedl v ten samý den během jednání: "A nájemní smlouva s pokladničkami, kterých jsem rozdal 4 000 našim dětem - co vám je do toho? Tady EET řešíme, neřešíme pokladničky. I když to má souvislost, já to chápu. Ale to je moje soukromá smlouva. 235 korun za den a sedm korun za to, že tam někdo, nevím, nějaký úkon. A dal jsem tu smlouvu na Twitter 18. 12. A to, že to úředník nedal, tak mám jich 25 tis., těch úředníků! Mám je zabít všechny? Nevím. Takže už to tam bude za hodinu!"

Babiš tedy na tento dotaz fakticky odpověděl, šlo podle něj o vinu konkrétního úředníka. Dodejme, že smlouva i její dodatek jsou na webu Ministerstva financí skutečně zveřejněny.

Na mimořádný summit v Bruselu konaný 7. března 2016 dorazil turecký premiér Ahmet Davutoglu se seznamem požadavků, sloužících k lepšímu zvládání uprchlické krize. Mezi nejdůležitější z nich patřilo rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro občany Turecka, urychlení převodu již dříve slíbených 3 miliard euro a zároveň přislíbení další takové částky, otevření nové kapitoly o vstupu Turecka do EU a v neposlední řadě také systém „jednoho za jednoho“ – za každého syrského občana, kterého Turecko převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl v Turecku.

Dle dat UNHCR bylo v únoru 2016 na území Turecka více než 2.5 milionu syrských uprchlíků. Výrok je tedy pravdivý.

Návrh představený Evropskou komisí 6.dubna v sobě sebe několik aspektů - mimo jiné i okamžité řešení současné situace v kontextu migračné krizy, které skutečne nadále kalkuluje se systémem solidárneho přerozdělovaní, již tentokrát s jasnejšími pravidlami pro přerozdělování, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Návrh (.pdf, str.8) predstavuje jako prvou možnost jenom upravení současné podoby s úpravami směrujícimi k větší solidarite. Ve druhé možnosti představuje nový systém přerozdělování který by byl založen na novém klíči a byly by posouzeny aspekty každé země - jako její velikost, bohatství a absorční kapacitu. Tento návrh nadále popisuje i dlhodobé záměry Evropské komise, popsané i v jeji tiskové zprávě (.pdf).

Obě varianty popisuje text serveru Euractiv. "První způsob hodlá relokovat bežence ze zemí, které se kvůli příchodu velkého počtu lidí nacházejí v nouzové situaci. Jedná se tak o krizový mechanismus, kdy by ostatní členské státy ad hoc odhlasovaly, kolik běženců z postižené země přijmou."

Druhá možnost je však mnohem kontroverznější. Ta by zcela nahradila současný dublinský systém, podle kterého se má případného uprchlíka ujmout buď země, kam migrant poprvé vstoupil na půdu EU, nebo kde poprvé zažádal o azyl. Místo takzvaného Dublinu by systém fungoval na distribučním klíči, kdy by byli žadatelé o azyl automaticky přerozdělováni do jednotlivých členských států například podle velikosti jejich ekonomiky, přijímacích kapacit či podle počtu doposud přijatých běženců. To by měla na starost Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), o udělení azylu by však rozhodovaly členské státy."

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, stanovuje v § 7 odst. 1 co vše lze hradit ze státního rozpočtu. Jedná se například o dávky důchodového pojištění, dotace spolkům a nákup cenných papírů. Marketingová propagace zde není výslovně uvedena. Mělo by se tedy postupovat podle § 7 odst. 1 písm. u), který v takových případech stanovujepotřebu zvláštního zákona. Ten by následně umožňoval v tomto případě osvětovou kampaň k EET.

Podle stanoviska ministerstva financí je však propagace zákona o EET před samotným schválením v souladu se zákonem a odpovídá běžné praxi. Ministerstvo takto reagovalo na trestní oznámení, podle kterého ministerstvo vyplácelo neoprávněně peníze za propagaci EET.

Oznámení zatím bylo policií odloženo a my zatím hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Případ soudce Jiřího Berky a dalších osmi lidí, kteří měli manipulovat s konkurzy, řeší soudy již od roku 2003 a týká se skutků, ke kterým mělo docházet v letech 2000-2003. Obžaloba vinila skupinu lidí okolo Berky ze zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.

Zatím poslední rozsudek ve věci padnul v listopadu 2015, kdy táborský soud odsoudil Berku na 8,5 roku odnětí svobody. Ač obhájci naznačovali, že se patrně odvolají, z veřejných zdrojů není možné zjistit, zda k odvolání došlo nebo zda rozsudek nabyl právní moci. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.