Přehled ověřených výroků

Nemáme k dispozici kompletní smlouvu mezi Českou republikou a Čínou, z tohoto důvodu většinu informací ve výroku nemůžeme ověřit. Současně nehodnotíme, zda ministr Herman oficiálním přijetím dalajlámy smlouvu porušil.

Ministr Chovanec zjevně naráží na schůzku ministra Hermana s dalajlámou, která je Čínou vnímána jako zpochybnění její územní celistvosti.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou bylo zveřejněno na stránkách Hradu, vláda však o něm na své následné schůzi nejednala. Podle článku potvrdilo Česko dodržování politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Plné znění dokumentu není z veřejných zdrojů dostupné, nemůžeme tedy potvrdit, zda jsou v preambuli podepsáni skutečně všichni zmiňovaní čeští představitelé. Prezident republiky pod dohodou však skutečně podepsán je.

V roce 2002 byl projekt výstavby dálnice D47 svěřen Milošem Zemanem soukromé izraelské firmě Housing and Constructions. Jednalo se o pilotní projekt spolupráce se soukromým sektorem.

Smlouva musela být pro nevýhodnost vypovězena. Vláda pod vedením Vladimíra Špidly rozhodla o ukončenítéto smlouvy. Náklady na vypovězení této smlouvy byly hrazeny podle tohoto zákona.

Podle ŘSD(pdf., str. 24) je celková cena stavby kolem 33,8 mld Kč. Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, protože původní znění dohody s Housing and Constructions je nedohledatelné.

Nemůžeme se bohužel vyjádřit k tomu, nakolik byl zdravotní stav Baborové, který vedl k její rezignaci, způsoben nastalou situací. Je pravdou, že se strhla vlna protestů v souvislosti s uzavřením koalice ČSSD s KSČM a hlavně s nástupem radní Baborové (KSČM) do čela rezortu školství. Zda byly důvody věcné, necháváme taktéž bez ověření, protože jde o hodnotové soudy.

Protesty začaly už proti uzavření koalice mezi KSČM a ČSSD v Jihočeském kraji. Nejvíce vadilo právě obsazení rezortu školství komunistickou stranou. V čele krajského školství stanula učitelka a radní Vítězslava Baborová. Proti tomu se v kraji podepisovaly petice: za její odvolání se podepsalo více než 12,7 tisíc lidí. Podporu jí naopak v petici vyjádřilo víc jak 7,3 tisíc lidí. Jihočeši také svolávali demonstrace, v nichž hráli velkou roli středoškolští i vysokoškolští studenti: například demonstrace v listopadu 2012, které se účastnilo zhruba 500 lidí, byla svolána studenty třeboňského gymnázia. 22. listopadu dokonce proběhla dvouhodinová stávka studentů některých gymnázií a také Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Někteří účastníci drželi na protest hladovku.

Studentům a dalším demonstrantům vadila právě stranická příslušnost Baborové. Média citovala prohlášení organizátorů protestu: „Je pro nás nepřijatelné, aby resort nejvíce poznamenaný úpadkem z období před rokem 1989 vedl člen komunistické strany, která se otevřeně hlásí ke své zločinecké minulosti.“Studentům vadilo, že by „zástupce totalitní strany“ navrhoval a odvolával ředitele škol. Zároveň s tím ale protest směřovali i na samotnou koalici v kraji a na to, že KSČM bude v kraji vládnout.

Radní Baborová byla v podstatě už od nástupu do funkce nemocná. Na tu nakonec rezignovala k 3. 2. 2013 a „jakodůvod uvedla přetrvávající zdravotní problémy, které jí nedovolují odpovědné plnění pracovních povinností“.

Baborová k tomu později uvedla:„Vzhledem k mediálnímu tlaku vedenému v osobní rovině jsem se rozhodla rezignovat. Poslední události se neblaze projevily na mém zdravotním stavu a nemohla bych naplnit cíle KSČM. Nemám napojení na kmotry a nejsem demagog. Protestujícím studentům bych přála, aby se ve svém profesním životě setkali s větším pochopením názorových oponentů."Nahradil ji jiný radní za komunistickou stranu, Tomeš Vytiska, který je radním až do dnešního dne.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože neexistují veřejně dostupná data pro věkové kategorie, o kterých Adámek mluví.

V ukazateli úbytku obyvatelstva hrají roli dva faktory. Je to přirozený úbytek (živí a zemřelí) a migrační saldo (přistěhovalí a vystěhovalí). Miroslav Adámek zde hovoří o migračních změnách.

Podle údajů ČSÚ (.pdf, str. 8–10) bylo migrační saldo v roce 2015 záporné. V kraji vlivem stěhování ubylo 142 obyvatel. Přistěhovalo se 3583 lidí, což bylo o 10,6 % více než v roce 2014. Nejvyšší podíl (a to 45 % ze všech přistěhovalých) tvořili lidé ve věku 20 až 39 let. V součtu se jedná o 1612 obyvatel.

V roce 2015 se z kraje vystěhovalo 3725 osob. Početně nejsilnější skupinu opět tvoří obyvatelé ve věku 20 až 29 let (998 osob) a 30 až 39 let (1028 osob). Celkově šlo o 2026 obyvatel.

Rok 2015Přistěhovalí (P)Vystěhovalí (V)Migrační saldoCelkem35833725-142Nejpočetnější skupina30-39 let30-39 let

v % na celkovém počtu P nebo V45 %54,4 %

Absolutně 16122026-414Zdroj dat: ČSÚ (.pdf)

Pokud se podíváme na dlouhodobý vývoj, rostoucí trend přistěhovalých v kategorii od 30 do 49 let opravdu nastal. Naopak trend vystěhovalých v této kategorii spíše stagnuje, přesto jsou ale absolutní čísla vystěhovalých vyšší než přicházejících.

Zdroj obrázků: ČSÚ (.pdf)

Kategorie 30–39, respektive 30–49 let, je tedy obecně nejvíce migrující skupinou. Bohužel nemáme přesnější data, podle kterých bychom mohli ohodnotit Adámkův výrok.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat zpomalení práce na ministerstvu financí za poslední měsíc, tedy za období od odchodu náměstka Jana Gregora. O dobrovolném odchodu Gregora z pozice náměstka ministra financí informoval například portál echo24 či idnes.cz. Jan Gregor nastoupil minulý měsíc do Evropského účetního dvora. Přesto, že se ministr financí v posledním měsíci věnoval návštěvám po republice, hlavně návštěvám nemocnic, ministerstvo financí v daném období představilo například projekt "Moje daně" a také předložilo několik návrhů zákona. Kompletní zpravodaj za měsíc květen je dostupný na webových stránkách ministerstva.

Výrok Martina Malečka obsahuje údaje, které nejsou veřejně dostupné. Dále však také směšuje některé údaje, které dostupné jsou. Závěrem je pak tvrzení, jež nelze z naší pozice fakticky doložit, tedy zda škola Gemini má problém s odlivem studentů a zda jí proto kraj opravdu hrozí zrušením, pokud nebude naplněná.

Střední škola Gemini dle Výroční zprávy (.pdf, str. 5) pro rok 2014/2015 přijala na obor Veřejnoprávní činnost 11 žáků ze 14 přihlášených, na obor Gastronomie 11 žáků z 13 přihlášených a na obor Prodavač 12 žáků ze 13 přihlášených.

O rok dříve přijala (.pdf, str. 5) škola na obor Veřejnoprávní činnost 14 žáků, Gastronomie 12 žáků a Prodavač 12 žáků.

Dle těchto dat se tedy nezdá, že by škola Gemini trpěla náhlým odlivem studentů.

Ve školním roce (.pdf, str. 27) 2011/2012 bylo v Jihomoravském kraji individuálně integrováno 71 studentů středních a vyšších odborných škol. V tomto údaji má tedy Maleček pravdu.

Pro školní rok 2015/2016 nejsou data o počtu integrovaných studentů středních a vyšších odborných škol dostupná. Avšak počty žáků středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami se v Jihomoravském kraji od roku 2009 pohybují (.pdf, str. 30–31) mezi 880 a 1100 žáky. V tomto čísle se tedy Maleček mýlí. Navíc srovnává výchozí bod u žáků středních a odborných škol s rokem 2015, kdy popisuje žáky ze všech středních škol.

Zmínka o Jihomoravském kraji, který školám tvrdí, že pokud nebudou naplněny, tak budou zrušeny, vznikla dle vyjádření pana Malečka: „... na základě diskuzí se zástupci středních škol různého zaměření (odborných i se všeobecným vzdělávací programem), včetně školy Gemini, a jejich zkušeností a poznatků s fungováním a trendy nastavenými zřizovatelem, tedy JMK.“ (emailové vyjádření pro Demagog.cz)

Toto vyjádření se nepodařilo potvrdit, neexistuje také dohledatelné vyjádření kraje, že by plánoval školu rušit. Ve světle všech těchto informací pak výrok zůstává neověřitelným.

TOP 09 na svých stránkách informovala o tom, že se v Evropském parlamentu budou zasazovat o uvolnění větších finančních prostředků na řešení problému migrační krize prostřednictvím svých poslanců ve frakci EPP (Evropská lidová strana).

V EPP jsou čtyři členové z poslaneckého klubu TOP 09, nicméně podporu výše zmiňovaného návrhu, tedy návrhu na navýšení finančních prostředků pro řešení migrační krize, partikulárně na ochranu vnějších hranic, se nám podařilo najít jenom u jednoho z nich. Svoji podporu vyjádřil v písemném projevu i v rozpravě Jiří Pospíšil, který je i spolupředkladatelem návrhu usnesení Evropského parlamentu o Sýrii, kde se v bodě 4 mluví i o poskytnutí jakékoli finanční pomoci utečencům, ne však na ochranu vnější hranice.

Nepodařil se nám však dohledat návrh, kde by spolupředkladatelem byl člen strany TOP 09 a prosazoval by navýšení finančních prostředků tak, jak poslanec Gábor prezentuje. V návrzích poslanců Niedermayera, Polčáka či Štětiny se návrh podobné tématiky rovněž nenachází.

Důkaz o návrhu pilotního testování z pera KDU-ČSL ve veřejných zdrojích neexistuje, do systému EET se však zapojí již 1. prosince jen někteří podnikatelé, ostatní mají na přípravu delší čas.

Pilotní testování, o kterém hovoří Jan Bartošek, ve svých požadavcích lidovci nikde neuvádí, již od začátku projednávání však měli k návrhu řadu námitek. Pro svou podporu v rámci koalice požadovali splnění pěti podmínek, aktuálně navrhují výjimku pro příležitostné podnikatele a prodávající na farmářských trzích.

Lidovci navrhovali také odložení povinné účasti pro řemeslníky, v čemž svým koaličním partnerům Andrej Babiš vyhověl. Zákon počítá se zavedením evidence ve čtyřech fázích, ta první se týká jen podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách. Ostatní podnikatelé se tedy od 1. prosince 2016 do systému zapojovat nemusí.

Místopředseda sněmovny mluví o návrhu, který jsme bohužel nenalezli. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Nejnovější čísla Českého statistického úřadu pocházejí z posledního sčítání domů, lidí a bytů v roce 2011. Na základě nich však nemůžeme výrok ověřit, neboť jsou již značně zastaralá.

Data Českého statistického úřadu z roku 2011 ukazují, že na denní i jiné bázi vyjíždí z kraje za prací 10 241 osob. Pokud se zaměříme na denní dojíždění mimo kraj, obsadil kraj v roce 2011 s 6268 osobami desáté místo (tab. 2). V jiném než denním dojíždění za prací pak 3973 osob zaujímá 9. místo (tab. 3).

Podle bulletinu Institutu trhu práce deklaruje až 49 % (.pdf, str. 1) obyvatel Zlínského kraje ochotu dojíždět za prací do 30 minut, 34 % až do hodiny. Nepodařilo se nám však najít dostatečně aktuální data pro určení pořadí kraje v žebříčku osob reálně vyjíždějících mimo kraj za prací, proto výrok zůstává neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Není totiž zcela jasné, zda si areál zachoval statut vojenského objektu i poté, co byl dán do pronájmu soukromému subjektu k podnikání, a zda byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli. Totéž vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra vyjadřující se k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií, což znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit.